křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.
Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.
Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zajištění startu rakety s sebou nese mnoho komplikací – mezi ně patří i vytváření bezletové zóny v okolí kosmodromu a pak i v okolí dráhy rakety, případně v oblasti dopadu vyhořelých stupňů, nebo přistání prvních stupňů.. To samé platí i při návratu kosmické lodi z oběžné dráhy. Tyto bezletové zóny se dnes připravují manuálním procesem zadávání dat. SpaceX ale má snahu o revoluci i v tomto oboru. Společně s Federálním leteckým úřadem FAA pracuje na projektu, který by měl automatizovat vytváření bezletových zón.
Co se týče nepilotovaných landerů, má Měsíc v hledáčku nejen americká NASA nebo soukromé subjekty snažící se o úspěch v soutěži Google Lunar X Prize, ale zejména Čínská kosmická agentura, která při jeho výzkumu sbírá poslední dobou jeden vavřín za druhým. To si samozřejmě nechce nechat líbit velký asijský rival, Japonsko. Tamější agentura JAXA se však musí potýkat s tím, že Měsíc není v jejím kosmickém rozpočtu takovou prioritou, pro kterou by bylo alokováno dostatečné množství peněz a lidských zdrojů, aby mohla čínskému programu být i nadále vyrovnaným soupeřem.
Americká sonda OSIRIS-REx má odstartovat v září 2016, o tři roky později dorazí k asteroidu (101955) Bennu a odebere z něj vzorky. V roce 2021 vyrazí zpět k Zemi, kam by měla za další dva roky doručit návratové pouzdro s odebraným regolitem. Klíčovým mechanismem celé sondy bude odběrové zařízení, které se skládá z robotické paže a samotného nástavce, který zajistí nabrání vzorků. Technici postavili dva identické exempláře – jeden letový a druhý určený pro zkoušky. Samotná technika odběru vzorků je zajímavá a proto se jí budeme v dnešním krátkém článku věnovat.
Společnost United Launch Alliance (ULA) vznikla spojením firem Boeing a Lockheed Martin, čímž se zrodil podnik, který de facto ovládl trh s armádními satelity. Rakety Delta IV a Atlas V se staly výhradními nosiči všech strategicky i vědecky důležitých amerických sond a družic. Jedinou nevýhodou byla vysoká cena, ale kdo by to řešil – konkurence přece neexistuje a státní kasa to zaplatí. Jenže časy se mění. Na trh vstoupila jako dravá štika firma SpaceX, která tlačí náklady dolů, pracuje na znovupoužitelnosti a přitom vyrábí spolehlivé rakety. Situace na trhu se pomalu začíná obracet a ULA na to musí reagovat. jejich odpovědí má být nová raketa Vulcan.
3D tisku na ISS jsme se na našem webu již věnovali. První kolo testů, během kterého tiskárna vytvořila několik zkušebních exemplářů skončilo, vzorky se vrátily na Zemi a nyní je dostanou do rukou technici v laboratořích Marshallova střediska v Huntsville, Alabama. V první fázi se výrobky vyfotí, následovat bude jejich přesné měření, porovnání rozměrů s počítačovými modely, podle kterých se tisklo a v neposlední řadě se výrobky vytištěné porovnají se stejnými modely, které byly vytištěné v zemské tíži. Cílem zkoumání je ověřit, zda 3D tisk ve stavu beztíže nějakým způsobem neovlivňuje strukturu výsledných výrobků.
Posadit kosmickou sondu na povrch Marsu není snadné. Citlivou techniku ohrožuje průchod atmosférou, je potřeba se rychle zbavit rychlosti a měkce dosednout. Není se co divit, že při prvních letech k Marsu se přistávací oblast nevybírala prakticky vůbec, nebo jen velmi hrubě. Postupem času si mohli lidé dávat větší cíle a vozítko Curiosity mělo možnost při průchodu atmosférou manévrovat tím, že využívalo vztlaku vstupního pouzdra. Přesto se ani v jeho případě nedá mluvit o přistání na konkrétním místě – vytipovaná přistávací oblast měla tvar elipsy s rozměry 20 x 7 kilometrů. Je jasné, že do budoucna je potřeba přesnost přistání ještě vylepšit.
Najděte si nějaký hodně velký mixér a vložte do něj čtyři základní ingredience – sondu MAVEN, která momentálně krouží kolem Marsu a studuje jeho atmosféru, přidejte k ní evropskou zásobovací loď ATV, která před pár týdny dokončila svou poslední misi, přidejte i horní stupeň Centaur a nezapomeňte na robotickou paži, kterou znáte třeba z raketoplánů nebo ISS. Nechte mixér dělat svou práci a až jej vypnete, možná v něm nenajdete jen rozemletou směs drátů, kovu a tištěných spojů. Možná se budete dívat na základ nové kosmické lodi, která bude létat k ISS.
Jak si představujete těžbu na asteroidech? Ze Země vystartuje kosmická sonda nebo spíše robot, který po ukotvení k asteroidu do něj začne vrtat a odebírat odvrtaný materiál. Ten se pak začne zpracovávat, tak aby zpět na naši planetu putoval vzácný kov nebo jiný požadovaný materiál v co možná nejčistější formě bez nežádoucích příměsí. Příznivci pilotované kosmonautiky by navíc těžní stroje rádi viděli obsluhované kosmonauty, někteří by je nechali klidně zatloukat ručně geologické sondy, podobně jako to viděli u dobyvatelů Měsíce z legendárního programu Apollo. Ale co když může kosmická těžba vypadat docela jinak?
Jak by se vám líbilo procházet se po Marsu či jiném nebeském tělese v pohodlí svého obýváku? Vědcům pracujícím na misi Curiosity se to nyní díky novým holografickým brýlím HoloLens splní. Tyto brýle vznikaly ve spolupráci NASA a Microsoftu a s příchodem nové verze Windows budou dostupné pro každého, takže brzy budete moci svůj obývák proměnit ve virtuální svět, který budete moci pomocí gest ovládat a měnit.
Rok 2015 si u Bigelow Aerospace zřejmě zapíší zlatým písmem do firemního alba. K Mezinárodní kosmické stanici se v červenci vydá testovací modul B.E.A.M. (Bigelow Expandable Activity Module). Jedná se o nafukovací modul, jehož předchůdci byli úspěšně otestováni na oběžné dráze v minulých letech. Na ISS ho dopraví nákladní loď Dragon při misi CRS-8 ve své nehermetizované části, které se říká trunk. Z trunku B.E.A.M vyzvedne robotické rameno Canadarm-2 a připojí ho k modulu Tranquility. Po dva roky bude množství senzorů testovat jeho hermetičnost, radiační odolnost a změny teplot. Průlez do modulu by měl být po většinu doby uzavřen a astronauti by do něj měli vstupovat pouze za účelem jeho testování. Po dvou letech se modul odpojí a časem shoří v atmosféře.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
