Firefly Aerospace
Společnost Firefly Aerospace dopraví při nadcházející misi lunárního landeru náklad společnosti Zeno Power, který má otestovat radioizotopový zdroj tepla. Ten by mohl v budoucnu umožnit misím přežít dlouhou měsíční noc.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Firefly Aerospace dopraví při nadcházející misi lunárního landeru náklad společnosti Zeno Power, který má otestovat radioizotopový zdroj tepla. Ten by mohl v budoucnu umožnit misím přežít dlouhou měsíční noc.
Společnost Vantor jmenovala Willa Cocose do čela svého podnikání pro americkou vládu. Cocos bude zároveň dohlížet na spolupráci této společnosti zaměřené na zpravodajství o Zemi s americkými obrannými, zpravodajskými a civilními agenturami.
Strategická komunikační a poradenská společnost IN2 získá přístup k multisenzorovému zadávání družicových snímků a analytickým službám společnosti EarthEye Space na základě memoranda o porozumění (MoU), které bylo podepsáno 19. srpna.
Národní úřad pro průzkum (NRO) udělil společnosti HawkEye 360 novou zakázku na poskytování komerčních zpravodajských informací založených na monitorování rádiových frekvencí. Firma tím přechází z několikaletého testovacího programu do fáze operační podpory amerických zpravodajských a obranných institucí.
Společnost Rocket Lab plánuje v roce 2027 využít jednu ze svých družic Photon k demonstraci fungování datové sítě amerických vesmírných sil přímo na oběžné dráze.
LandSpace v úterý úspěšně přistála s prvním stupněm své rakety Zhuque-3 po druhém startu této rakety z pouště Gobi.
United Launch Alliance jmenovala Marka Pellera, dlouholetého manažera a vedoucího pracovníka společnosti, svým novým generálním ředitelem.
Evropská unie uvalila sankce na šéfa dceřiné společnosti Roskosmosu, která vyvíjí systém družic se syntetickou aperturou (SAR) pro ruskou armádu.
HEO, australská společnost, která využívá družice pro pozorování Země k pořizování snímků jiných vesmírných objektů, podepsala dohodu se společností Planet o přístupu k jejím družicím.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Rok 2015 si u Bigelow Aerospace zřejmě zapíší zlatým písmem do firemního alba. K Mezinárodní kosmické stanici se v červenci vydá testovací modul B.E.A.M. (Bigelow Expandable Activity Module). Jedná se o nafukovací modul, jehož předchůdci byli úspěšně otestováni na oběžné dráze v minulých letech. Na ISS ho dopraví nákladní loď Dragon při misi CRS-8 ve své nehermetizované části, které se říká trunk. Z trunku B.E.A.M vyzvedne robotické rameno Canadarm-2 a připojí ho k modulu Tranquility. Po dva roky bude množství senzorů testovat jeho hermetičnost, radiační odolnost a změny teplot. Průlez do modulu by měl být po většinu doby uzavřen a astronauti by do něj měli vstupovat pouze za účelem jeho testování. Po dvou letech se modul odpojí a časem shoří v atmosféře.
V březnu 2014 vybrala NASA tři společnosti, které se pokusí za pomoci znalostí poskytnutých touto agenturou vytvořit platformu, jež dokáže automaticky přistávat na povrchu Měsíce a dopravovat tam náklad. Vznikly by tak privátní služby, zajišťující dopravu čehokoliv, co bude splňovat limity dané možnostmi vyvinutých strojů, zejména hmotnosti. Ty by si pak mohla objednat nejen NASA, ale i další vědecké instituce nebo firmy. Tento program by mohl pomoci opětovně nastartovat zájem naší civilizace o využívání možností, které nám nabízí náš nebeský souputník.
V dubnu letošního roku se na oběžnou dráhu vydal špičkový evropský satelit Sentinel 1A. Ten díky své radarové anténě dokáže snímkovat povrch Země bez ohledu na aktuální počasí, oblačnost, nebo denní dobu. Mezi jeho úkoly patří monitorování lodních tras, sledování pohybu ledovců po moři, včetně měření větru a vln. Uplatnění najde i při přírodních katastrofách, kdy pomůže zmapovat změny terénu po povodních, nebo sesuvech půdy. Tento satelit posílá naměřená data na přijímací stanice, když přelétá nad Norskem, Itálií, nebo Španělskem. Ale disponuje i moderní technologií laserového přenosu.
Sestrojit ideální chemický pohon pro kosmické lodě je snem mnoha technologických firem, institucí i jednotlivců. Aktuálně krouží okolo naší planety demonstrační zařízení mající na své palubě prototyp pohonu, který se požadovanému ideálu velmi blíží. Stojí za ním malá společnost DSSP (Digital Solid State Propulsion). Té se podařilo vyvinout poměrně unikátní chemickou látku s dosud nevídanými vlastnostmi. Bohužel dosud své produkty poskytovala spíše armádním složkám. Teď konečně došlo i na pokusné využití v civilním kosmickém programu.
Až se v roce 2021 poprvé vydá loď Orion s lidskou posádkou, budou se oči astronautů upírat na displej, který budou mít před očima. Vymyslet takový displej není nic snadného. Je potřeba, aby byly všechny důležité parametry dobře vidět, aby se na displeji dobře hledaly a zároveň aby nemohlo dojít k jejich chybnému přečtení. Orion opouští koncepci mechanických „budíků“ a jeho kokpit bude obsahovat pouze informace zobrazované na displejích. Pouze ovládací prvky budou mechanické. V našem krátkém článku najdete video, které ukazuje, jak by měl tento informační panel vypadat.
Tak bychom si mohli přeložit nedávné prohlášení společnosti SpaceX, která tak opět po delší době poodhalila tajemství okolo připravované záchrany prvního stupně rakety Falcon. Fanoušci kosmonautiky o těchto tématech živě spekulovali, ale zatím to byly jen úvahy. Díky aktuálním informacím přímo ze SpaceX se ukazuje, že spekulace šly správným směrem – naznačme si proto, jak by to mohlo v dalších měsících a letech při záchraně prvních stupňů raket Falcon vypadat.
Jako již tradičně je i dnes k nedělnímu obědu připraven souhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice za poslední týden. Podíváme se tak společně na výměnu zásobovacích lodí u Mezinárodní kosmické stanice, posléze zamíříme na blízký východ, kde kosmické vody rozvířila zpráva Spojených arabských emirátů o jejich kosmických plánech, a velké zprávy zakončíme informací o nové firmě, která se inovativním způsobem pokouší o stavbu vlastní rakety. Na konci nebude samozřejmě chybět souhrn menších zpráv. Přejeme příjemné čtení.
Uběhlo takřka čtvrtstoletí od doby, kdy se Hubbleův kosmický teleskop usadil na oběžné dráze a po nezbytných korekcích nepřesně vyhotoveného zrcadla započala žeň objevů v období tak dlouhém, že se na zemském povrchu pod ním stačila obměnit celá jedna generace. Úspěch je to bezesporu fenomenální a těžko srovnatelný s čímkoli dalším, snad nás napadne jen okamžik, kdy se geniální Galileo Galilei v roce 1609 podíval jako první člověk v historii na oblohu svým vlastnoručně vyrobeným dalekohledem.
Bohužel optimistický úvod trochu kazí pachuť současné ekonomicko-politické situace, kdy už jsme si zvykli na téměř každý měsíc opakující se mediální zprávy o problémech s financováním projektů jak probíhajících tak těch, které jsou zatím jen ve stádiu příprav. A jen problémy ještě nejsou to nejhorší. Mnohdy jde o červeně zářící stopku. Konec investic. Děkujeme pánové, ozveme se vám. A za těchto vcelku nepříznivých podmínek se pokusím zrekapitulovat současný stav a informovat o jednom obřím kosmickém teleskopu nové generace, který ještě ani neopustil projektovací software vývojářů, nicméně by mohlo jít o zajímavý projekt.
Když jsem se poprvé dozvěděl o této technické finese připravovaného teleskopu Jamese Webba (a to samozřejmě nepatřím mezi znalce techniky fotografie) s pokleslou čelistí jsem nevěřícně pokyvoval hlavou nad tím, kam až došel vývoj technologií, a co se podařilo realizovat vědeckotechnickému týmu budoucího nástupce HST a nastávající vlajkové lodi (nejen) infračervené astronomie – teleskopu Jamese Webba, který bude pozorovat vzdálené objekty v chladu vesmírného prostoru daleko od tepelného rušení pozemské atmosféry.
Každému kdo fotí (ať už klasickým analogem či digitálem) je zbytečné vysvětlovat funkci závěrky. Pro ty co nefotí a neorientují se v terminologii, vysvětluje tento termín Wikipedie jasně a krátce: Závěrka fotoaparátu je zařízení umožňující vstup světla na film (nebo snímací prvek) po přesně určenou dobu (tzv. doba expozice). S touto definicí si bohatě vystačíme, i když před ní připojíme předložku a zároveň i zaříkávadlo moderních technologií.
Začátek 21.století přinesl obrovský rozmach jednoho typu satelitů zvaných Cubesaty. Umožnila to výrazná miniaturizace kdysi rozměrných komponentů a vůbec všeobecný rozvoj výpočetní techniky. Díky němu mohou cubesaty využívat též běžně komerčně dostupné mikroprocesory a další součástky, které srážejí cenu na takovou úroveň, že si výrobu cubesatu mohou dovolit jednotlivé univerzity, případně movitější nadšenci do kosmické techniky. Rovněž operační nasazení cubesatů se už neomezuje jen na nízkou oběžnou dráhu. Jsou připravovány projekty, které opustí relativně bezpečný prostor v blízkosti naší matičky Země a vrhnou se dále do vesmíru. Měsíc, asteroidy, librační centra nebo dokonce planety naší Sluneční soustavy, to všechno jsou lákavé cíle. Vývoj technologií dostoupil do té fáze, že umožní dosáhnout těchto cílů i za pomoci malých cubesatů, což bylo před několika lety čiré sci-fi. My se v dnešním článku zaměříme na dva projekty cubesatů, majících v hledáčku Mars.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.