Draper
NASA a společnost Draper ukončily plány na misi přistávacího modulu SERIES-2 na Měsíci po značných zpožděních ve vývoji lunárního landeru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA a společnost Draper ukončily plány na misi přistávacího modulu SERIES-2 na Měsíci po značných zpožděních ve vývoji lunárního landeru.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
Oddělení pro inovace v oblasti obrany (Defense Innovation Unit) hledá komerční nabídky na demonstraci přenosu elektrické energie mezi družicemi z oběžné dráhy na Zemi v rámci dvou let. Cílem je do konce tohoto desetiletí přesunout dlouho studovanou technologii k operačnímu vojenskému využití.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 16. července vynesla 21 družic pro Agenturu pro rozvoj vesmíru Vesmírných sil (Space Development Agency) a po měsících tak obnovila zavádění první operační sítě Pentagonu pro vojenské datové přenosy na nízké oběžné dráze Země.
Xona, startup ze Silicon Valley, který založil Pulsar, konstelaci pro přesné určování polohy, navigaci a časování (PNT), oznámil seznam významných partnerů vyvíjejících kompatibilní zařízení pro Pulsar.
Společnost Voyager Technologies dokončila akvizici společnosti Astrobotic Technology, která se zabývá lunární infrastrukturou, několik týdnů poté, co Astrobotic vyhrála dvě mise NASA na lunární modul.
Britská vláda se chystá zveřejnit novou vesmírnou strategii, která zajistí celostátní přístup k vesmíru v zemi.
Reditus Space, startup vyvíjející obnovitelná a znovupoužitelná kosmická zařízení, dokončil svou první návratovou kapsli, která bude připravena k vypuštění koncem tohoto roku.
Polsko bude hostit první centrum Evropské kosmické agentury (ESA) nacházející se ve východním členském státě, které se zaměří na civilní bezpečnost a odolnost.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Firma Northrop Grumman nedávno podepsala dohody o licencování tří technologií od NASA, které se týkají servisování družic na oběžné dráze. Dvě ze tří technologií byly vyvinuty agenturou NASA pro misi OSAM-1 (On-orbit Servicing, Assembly, and Manufacturing 1). Tato jedinečná mise (dříve nazývaná Restore-L) se má po startu v roce 2024 zachytit na družici Landsat 7, doplnit jí pohonné látky a demonstrovat schopnost potenciálně prodloužit operační dobu družice na oběžné dráze. Vtip je v tom, že Landsat 7 nebyl původně navržen k tomu, aby mu šlo doplnit pohonné látky, či aby mohl být opraven. Právě z toho důvodu bylo potřeba vyvinout technologie, které umožní NASA překonat tyto překážky.
Už více než celé jedno století je platnou teorií gravitace obecná teorie relativity publikovaná Albertem Einsteinem v roce 1915. Od té doby obstála v mnoha experimentech, které si kladly za cíl její prověření, od prvních pokusů při zatměních Slunce v 10. letech minulého století až po moderní kosmologické a astrofyzikální experimenty vyžadující pokročilé technologie, z nichž mnohé úzce souvisejí s kosmickým výzkumem. Povíme si ale i něco o slavném experimentu považovaném za nejlevnější pokus moderní fyziky a o třech základních způsobech prověření Einsteinovy teorie. Nejprve si však musíme udělat stručnou exkurzi do samotné obecné relativity a říci si něco více o jejím původu a významu a o tom, co nám vlastně říká i co nám naopak neříká.
Falcon 1, první raketa postavená firmou SpaceX, byl dvoustupňový nosič, který na obou stupních používal kapalné pohonné látky. Jako okysličovadlo byl využit kapalný kyslík, jako palivo kerosin – raketový petrolej RP-1. První stupeň poháněl raketový motor Merlin, jehož modernější varianty se používají dodnes na raketách Falcon 9 a Falcon Heavy. Nosná raketa Falcon 1 měřila na výšku (včetně motoru prvního stupně) 22,6 metru.
NASA poskytla firmám, které se zabývají starty raket, vývojovou verzi svého softwaru NAFTU (NASA Autonomous Flight Termination Unit). Jde o důležitý krok vstříc závěrečné certifikaci tohoto programu, ke které by mělo dojít v únoru 2022. NAFTU je podle NASA systém povelů a řízení, který zcela mění dosavadní pravidla. Má být dostupný všem raketám startujícím z amerických kosmodromů a jeho úkolem je zajistit bezpečnost veřejnosti během startů těchto raket. Mezi firmami, které pracují se softwarem NAFTU, je Rocket Lab, která má novou rampu na základně MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport), který je součástí Wallops Flight Facility ve Virginii.
6. května 2002 byla založena americká společnost Space Exploration Technologies Corp., kterou dnes známe jako SpaceX. Jejich první raketou byl Falcon 1, dvoustupňový nosič na kapalné pohonné látky, který měl na každém stupni jeden raketový motor. Tato raketa měla za úkol snížit cenu za vynášený náklad až desetkrát oproti běžným komerčním cenám, tedy někde k hodnotě 2200 amerických dolarů za kilogram. To se sice nepodařilo, ale zkušenosti získané při vývoji pak SpaceX využila u dalších raket.
V současné době všichni s napětím sledujeme (zatím bezproblémový) let Dalekohledu Jamese Webba do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Je tedy vhodný čas připomenout si, jak vlastně před několika desítkami let začala celá bohatá historie astronomických dalekohledů v kosmickém prostoru. Leckoho asi překvapí, že první studie na toto téma se objevila už v roce 1946. Na realizaci prvních skutečných strojů si však lidstvo muselo počkat ještě zhruba dvacet let.
Jak už zkratka XL naznačuje, raketa Pegasus-XL je zvětšenou verzí nosné rakety Pegasus. Rozdíl spočívá především ve zvětšení prvního a druhého stupně tohoto nosiče. Pegasus-XL při všech svých startech využil služeb letounu L-1011 Tristar alias Stargazer. Ten však nestartoval pokaždé ze stejného letiště – právě naopak. Celkem bylo využito pěti různých letišť – ať už ve Spojených státech, nebo na Kanárských ostrovech.
Fyzika je fascinující vědou, která nám za staletí své existence odhalila již mnoho záhad o světě kolem nás, od tajemství vesmíru až po složení hmoty. Snad ještě více otázek však zůstává nezodpovězeno, ačkoliv na nich mnohdy pracují největší mozky vědeckého světa. To by vás ale nemělo překvapit, často se říká, že jeden vyřešený problém ve vědě odhalí dalších deset problémů o nichž nevíme nic. Dnes se na některé z těchto velkých záhad společně podíváme, nejméně dvě totiž úzce souvisí i s kosmonautikou. Představíme si nicméně i další mimořádně zajímavé problémy, každý z nich v případě vyřešení znamenající Nobelovu cenu za fyziku a věčnou slávu.
Nosné rakety z rodiny Pegasus vypouštěné zpod letadel existovaly v základní, hybridní a zvětšené XL verzi. Všechny tyto varianty mohly být ve tří- i čtyřstupňové konfiguraci. V dnešním díle se zaměříme na verzi základní a hybridní, které se dnes již nepoužívají a jsou si hodně podobné. Jejich první tři stupně pohání raketové motory na tuhé pohonné látky a liší se od sebe vlastně jen uspořádáním řídících ploch – každou totiž vynášelo jiné letadlo.
Naše minisérie věnovaná prvním soukromým kosmickým nosným raketám se po krátké návštěvě v Německu vrací do Spojených států. Tam totiž firmy Orbital Sciences Corporation a Hercules Aerospace začátkem roku 1987 zahájily vývoj nosné rakety Pegasus. U tohoto nosiče však nejde stoprocentně prokázat, zda byl postaven plně ze soukromých prostředků bez státní podpory. Vývoj rakety Pegasus totiž probíhal v podstatě paralelně s armádní střelou MGM-134A Midgetman. Přesto si však své místo v tomto výčtu jednoznačně zaslouží.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.