NASA
NASA plánuje letos v rámci programu komerčních služeb zadat další tři lunární mise, včetně orbitální sondy, která by nahradila sondu Lunar Reconnaissance Orbiter.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA plánuje letos v rámci programu komerčních služeb zadat další tři lunární mise, včetně orbitální sondy, která by nahradila sondu Lunar Reconnaissance Orbiter.
Tři společnosti byly vybrány, aby prověřily možnosti poskytování služeb odstraňování družic z oběžné dráhy (deorbitace) pro vládu USA. Pentagon zkoumá, zda by likvidaci dosluhujících kosmických aparátů bylo možné nakupovat od komerčních provozovatelů, místo aby ji zajišťovala specializovaná vládní kapacita.
Společnost Lynk Global dokončila fúzi se společností Omnispace a přejmenovala se na Elveo Mobile. Zároveň získala globálně koordinované pásmo S, které jí umožní rozšířit družicové služby typu D2D (přímé spojení zařízení s družicí) nad rámec základního zasílání zpráv.
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Spojené státy americké několik desítek let pracovaly na různých verzích štěpných jaderných reaktorů, které se měly používat pro vojenské i civilní mise, meziplanetární sondy a kosmické základny. Mnohé projekty se však dostaly pouze do fáze studií a nedočkaly se tak zhmotnění. Reaktory, které vznikly v rámci jiných projektů, však poskytly cenné zkušenosti pro další vývoj.
Poté, co jsme si před téměř dvěma lety představili radioizotopové termoelektrické generátory, tzv. RTG, přichází čas podívat se i na klasické štěpné reaktory. I ty se totiž v kosmonautice používaly. Jejich vývoj můžeme vystopovat do 60. let 20. století, kdy se o tuto technologii začali zajímat dva hlavní hráči na světovém poli – Spojené státy a Sovětský svaz. Američané sice v tomto směru začali dříve, ale do kosmu se nakonec podívalo výrazně více sovětských družic, které na své palubě měly jaderný reaktor.
Říká se, že každý začátek je těžký. Pro firmu SpaceX to platilo doslova trojnásobně. Všechny tři první starty jejich první kosmické rakety Falcon 1 totiž selhaly v různých částech letu a nedosáhly oběžné dráhy. To se podařilo teprve až při čtvrtém startu. Po něm si už Falcon 1 připsal pouze jediný start, který byl také úspěšný. Malý Falcon 1 tedy měl nezastupitelnou roli na cestě k větší raketě Falcon 9 i dalším projektům firmy SpaceX.
Firma Northrop Grumman nedávno podepsala dohody o licencování tří technologií od NASA, které se týkají servisování družic na oběžné dráze. Dvě ze tří technologií byly vyvinuty agenturou NASA pro misi OSAM-1 (On-orbit Servicing, Assembly, and Manufacturing 1). Tato jedinečná mise (dříve nazývaná Restore-L) se má po startu v roce 2024 zachytit na družici Landsat 7, doplnit jí pohonné látky a demonstrovat schopnost potenciálně prodloužit operační dobu družice na oběžné dráze. Vtip je v tom, že Landsat 7 nebyl původně navržen k tomu, aby mu šlo doplnit pohonné látky, či aby mohl být opraven. Právě z toho důvodu bylo potřeba vyvinout technologie, které umožní NASA překonat tyto překážky.
Už více než celé jedno století je platnou teorií gravitace obecná teorie relativity publikovaná Albertem Einsteinem v roce 1915. Od té doby obstála v mnoha experimentech, které si kladly za cíl její prověření, od prvních pokusů při zatměních Slunce v 10. letech minulého století až po moderní kosmologické a astrofyzikální experimenty vyžadující pokročilé technologie, z nichž mnohé úzce souvisejí s kosmickým výzkumem. Povíme si ale i něco o slavném experimentu považovaném za nejlevnější pokus moderní fyziky a o třech základních způsobech prověření Einsteinovy teorie. Nejprve si však musíme udělat stručnou exkurzi do samotné obecné relativity a říci si něco více o jejím původu a významu a o tom, co nám vlastně říká i co nám naopak neříká.
Falcon 1, první raketa postavená firmou SpaceX, byl dvoustupňový nosič, který na obou stupních používal kapalné pohonné látky. Jako okysličovadlo byl využit kapalný kyslík, jako palivo kerosin – raketový petrolej RP-1. První stupeň poháněl raketový motor Merlin, jehož modernější varianty se používají dodnes na raketách Falcon 9 a Falcon Heavy. Nosná raketa Falcon 1 měřila na výšku (včetně motoru prvního stupně) 22,6 metru.
NASA poskytla firmám, které se zabývají starty raket, vývojovou verzi svého softwaru NAFTU (NASA Autonomous Flight Termination Unit). Jde o důležitý krok vstříc závěrečné certifikaci tohoto programu, ke které by mělo dojít v únoru 2022. NAFTU je podle NASA systém povelů a řízení, který zcela mění dosavadní pravidla. Má být dostupný všem raketám startujícím z amerických kosmodromů a jeho úkolem je zajistit bezpečnost veřejnosti během startů těchto raket. Mezi firmami, které pracují se softwarem NAFTU, je Rocket Lab, která má novou rampu na základně MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport), který je součástí Wallops Flight Facility ve Virginii.
6. května 2002 byla založena americká společnost Space Exploration Technologies Corp., kterou dnes známe jako SpaceX. Jejich první raketou byl Falcon 1, dvoustupňový nosič na kapalné pohonné látky, který měl na každém stupni jeden raketový motor. Tato raketa měla za úkol snížit cenu za vynášený náklad až desetkrát oproti běžným komerčním cenám, tedy někde k hodnotě 2200 amerických dolarů za kilogram. To se sice nepodařilo, ale zkušenosti získané při vývoji pak SpaceX využila u dalších raket.
V současné době všichni s napětím sledujeme (zatím bezproblémový) let Dalekohledu Jamese Webba do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Je tedy vhodný čas připomenout si, jak vlastně před několika desítkami let začala celá bohatá historie astronomických dalekohledů v kosmickém prostoru. Leckoho asi překvapí, že první studie na toto téma se objevila už v roce 1946. Na realizaci prvních skutečných strojů si však lidstvo muselo počkat ještě zhruba dvacet let.
Jak už zkratka XL naznačuje, raketa Pegasus-XL je zvětšenou verzí nosné rakety Pegasus. Rozdíl spočívá především ve zvětšení prvního a druhého stupně tohoto nosiče. Pegasus-XL při všech svých startech využil služeb letounu L-1011 Tristar alias Stargazer. Ten však nestartoval pokaždé ze stejného letiště – právě naopak. Celkem bylo využito pěti různých letišť – ať už ve Spojených státech, nebo na Kanárských ostrovech.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.