Z-Trak Space
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V tomto seriálu si postupně představujeme jednotlivé položky nákladu, které do kosmického prostoru vezme první letový exemplář nové evropské rakety Ariane 6. Jako důkaz všestrannosti nového nosiče byla vybrána široká paleta zajímavých nákladů, které představují řadu unikátních studentských i vědeckých projektů. Doposud jsme si nejčastěji ukazovali CubeSaty, tentokrát to však bude náklad trochu odlišný. Je to sice družice ve tvaru krychle, ale délka hrany je poněkud nestandardní. Navíc není cílem test nějaké jednotlivosti, ale rovnou několika zajímavých technologií. Dojde na internet věcí, který bude pomáhat v ochraně ohrožených zvířat! A v plánu je i testování technologií pro servisní mise k družicím na oběžné dráze. Pojďme společně prozkoumat německou družici OOV-Cube.
Jelikož je první start nového nosiče zcela výjimečnou událostí, věnujeme mu velkou pozornost. O to víc, že start Ariane 6 představuje zásadní událost pro Evropu. Strategický a všestranný nosič má umožnit nejen trvalý přístup Evropy do kosmického prostoru, ale také zefektivnit tyto cesty. Nosič byl od počátku navrhován pro celou řadu modelových misí a jeho schopnosti umožňuje vypustit pestrou paletu nákladů. V tomto seriálu si představujeme všechny první cestující, kteří se na tomto premiérovém letu nechají vynést. Samozřejmě nejde o nejdražší a nejkomplexnější stroje. Přeci jen první start stále představuje značné riziko. Přesto je to soubor zajímavých a hlavně inspirativních nápadů, unikátních řešení, či pro mnohé představuje příležitost vyslat do kosmu svůj projekt i s menším rozpočtem. Velkou měrou se na řadě misí podílejí studenti a různé vzdělávací instituce – tak jako v tomto případě.
Již potřetí se setkáváme nad jednou z položek prvního letu nové evropské rakety Ariane 6. Ta by měla odstartovat během prvních dvou týdnů v červenci. Zatímco jiné nosiče nesou při prvních startech prosté simulátory hmotnosti, tým nového stěžejního evropského nosiče se rozhodl ukázat všestrannost Ariane 6. Náklad tak tvoří celá plejáda nákladů a užitečných zařízení, které mají širokou škálu vědeckých i inženýrských úkolů. Tentokrát se budeme věnovat CubeSatu, který má nečekaně konkrétní, ale poměrně složitý úkol vědecký, ale zároveň má i další úkol inženýrský. Robusta-3A je navíc další z ukázkových projektů, které nevzešly z osvědčených kosmických laboratoří, ale jedná se o univerzitní projekt – ačkoli realizační tým měl z části již pestrou paletu zkušeností z předchozích projektů.
Objekt na obrázku vypadá, jako kdyby pocházel z dílny nějakého abstraktního umělce. Jedná se však o 3D tištěný hliníkový rám pro usazení elektronických desek pro družice, který byl navržen tak, aby pomohl vyřešit jeden z hlavních problémů, který trápí kosmické mise – teplo. V kosmickém vakuu neexistuje konvekční proudění, které na Zemi odnáší mnoho přebytečného tepla. V kosmickém prostoru se tak teplo snadno hromadí na místě. Tím, že se elektronické prvky zasunou do tohoto rámu, budou chráněny před přehříváním. Ve struktuře rámu jsou totiž zapracovány teplovodné trubičky, které odnáší odpadní teplo pryč.
V předloňském roce astronomové oznámili, že počet objevených planet mimo Sluneční soustavu přesáhl pět tisíc. Přitom není zase až tak dávno doba, kdy nebyly známy žádné exoplanety. O jiných světech u dalších hvězd, kde možná existuje život, sice přemýšleli filosofové, učenci a vědci dlouhá staletí, nicméně většinu historie byly podobné spekulace spíše okrajovou záležitostí a na jejich autory bylo nahlíženo s krajním podezřením. Teprve v letech 1992 a 1995 učinili odborníci první dva objevy extrasolárních planet. A nešlo o objevy ledajaké. Objevená tělesa v podstatě úplně převrátila naše smýšlení o vzniku a vývoji planetárních soustav. Než se však k těmto pozoruhodným výsledkům dostaneme, řekněme si nejprve něco o době, kdy přítomnost planet u jiných Sluncí nebyla ničím víc než bláznivou ideou několika snílků.
Mise označená jako MR-1, tedy první let kabiny Mercury na raketě Redstone-MRLV, skončila velmi nečekaně. Nosič vystoupal pouze do výšky necelých deseti centimetrů (cca 4 palce, proto čtyřpalcový let) a poté vypnul motor a dosedl zpět na rampu. Následně se aktivovala záchranná věžička, která odletěla pryč, ale bez kosmické lodi. Ta zůstala sedět na raketě a za okamžik vyhodila své padáky. Pozemní středisko se tak ocitlo před nečekaným problémem, jak si poradit s tím, že na startovní rampě v nestabilní poloze stála raketa Redstone-MRLV plná pohonných látek, odjištěných pyrotechnických prvků a svazků brzdících motorů kabiny Mercury.
Dnešní článek začneme otázkou. Kdo z Vás někdy slyšel název CTU Space Research? Pokud jste ho ještě neslyšeli, nevadí. Sám jsem ho ještě před pár měsíci neznal, ale uvidíte, že je rozhodně o co se zajímat. Moc českých studentských týmů, které by vyvíjely vlastní raketu a dostaly se na prestižní evropskou mezinárodní soutěž EuRoC opravdu není. A protože je podle mě důležité, aby se vědělo, jaké unikátní projekty v Česku vznikají a jací neuvěřitelně šikovní lidé za nimi stojí, rozhodl jsem se realizovat tento článek, který Vám představí tým CTU Space Research, jejich projekty, soutěž EuRoC a jejich plány do budoucna. Takže se pohodlně usaďte a můžeme začít.
Raketa Redstone MRLV musela před lety s astronauty projít celou řadou zkoušek a technických úprav, které měly zajistit její bezpečný provoz za standardních i nestandardních situací. Protože mělo poprvé dojít také k pilotovaným letům a poprvé pomocí (na tehdejší dobu) velké a silné rakety, bylo třeba zajistit bezpečnost astronauta i v průběhu přípravy ke startu. S tím souvisela i příprava potřebných technologií a záchranných týmů, které po celou dobu zajišťovaly bezpečný průběh příprav na start.
V předchozích článcích jsme se věnovali projektu americké lunární základny pojmenované LUNEX (Lunar Exploration). Samozřejmě se nejednalo o jediný projekt z dílny USA a je také možné zmínit projekt Horizon, který vedl legendární Wernher von Braun, než byl projekt přetransformován na cestu k Měsíci. Ani na druhé straně nezaháleli, a tak už v roce 1962 můžeme najít zmínku o plánované lunární základně se sovětskou vlajkou. Dnešní článek se tak bude věnovat právě tomuto projektu. Ačkoliv, stejně jako LUNEX, nebyla základna realizována, na její základy později navazovaly ještě další podobné snahy, které však také nebyly úspěšné. Na začátku plánů lunární základny nestál nikdo jiný než sám Sergej Koroljov.
V počátcích praktické kosmonautiky bylo velmi běžné využívat poznatky a techniku původně vyvinuté pro armádu. Pro náš dnešní díl je důležitá balistická raketa krátkého doletu PGM-11 Redstone vyvíjená v letech 1950 až 1952 a vyráběná v následujících devíti letech. Z ní dále vznikla modernější balistická raketa středního doletu PGM-19 Jupiter, ale také kosmická nosná raketa Juno I a suborbitální rakety Jupiter-A, Jupiter-C, Redstone Sparta a pro program Mercury klíčová raketa Redstone-MRLV. Právě na její vývoj si posvítíme v tomto dílu, kde si také představíme nové problémy, které museli inženýři pracující na programu Mercury řešit.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.