OHB
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Prakticky žádný seriál na našem blogu nepřinesl natolik odlišné reakce čtenářů jako právě první díl nepravidelného Ve stopách Zvídavosti. V tomto seriálu prezentujeme pokaždé dvacet fotek, které pořídilo na Marsu vozítko Curiosity. Zatímco první skupina vítala nový seriál s nadšením, že si konečně na jednom místě vychutná virtuální procházku po Marsu, druhá skupina tvrdila, že sledovat „kameny“ je nebaví. Faktem je, že tento seriál zřejmě nebude pro každého fanouška kosmonautiky.Možná bychom jej mohli považovat i za jakýsi prubířský kámen, který rozdělí fanoušky na klasické a opravdu zanícené. Pokud si tedy myslíte, že i „kameny“ mohou být zajímavé, pojďte s námi pokračovat v cestě po Marsu.
Pohled na Zemi z výšky je fascinující. Naše planeta nabízí tolik krásných míst, že se pohled na neustále měnící se scenérii neomrzí ani astronautům, kteří na ISS pobývají několik měsíců. Právě naopak. Fotografování Země patří mezi nejoblíbenější pracovní činnosti a i ve chvílích volna se astronauti rádi uvelebí v proskleném modulu Cupola a buďto jen tak klidně relaxují, ale občas vezmou foťák a zaznamenají část působivé scenérie, která ubíhá několik set kilometrů pod nimi. Dnes se podíváme na dvacet fotek, které pořídil americký astronaut Mike Hopkins.
Ani mezi svátky Vás neochudíme o oblíbený seriál Krásy modré planety. Dalo by se říct, že právě na toto sváteční období se tyto „kochací články“ hodí více než kdy jindy. Umožňují nám zastavit se, na nic nemyslet a jen se kochat. Stejně jako v předchozích 12 dílech je pro Vás i tentokrát připraveno 20 fotografií, které na palubě ISS pořídil japonský astronaut Koiči Wakata. Vydejte se nyní s námi na imaginární cestu kolem světa a pokochejte se pohledy na zemi z výšky více než 400 kilometrů.
Bezpochyby nejsledovanější kosmická sonda dnešních dní je americké vozítko Curiosity (česky Zvídavost), které již rok a půl brázdí povrch Rudé planety. Vědci si rover nemohou vynachválit pro cenné objevy, které nám přináší a široká veřejnost si zase Curiosity zamilovala pro úžasné fotky, které denně proudí na Zemi. Proto jsme se rozhodli, že na našem blogu rozjedeme nový seriál, jehož první díl právě čtete. Seriál Ve stopách Zvídavosti bude vycházet nepravidelně a najdete v něm pokaždé dvacet zajímavých fotek z Marsu.
V minulých dílech našeho seriálu jsme se kochali krásnými fotkami, které během svého pobytu na ISS nafotil italský astronaut Luca Parmitano. Jenže ten se před pár týdny vrátil domů a mohlo by se zdát, že náš seriál skončí. Naštěstí tomu tak není. Fotografování není pro astronauty jen pracovní povinností. SPousta z nich si focení užívá a bere jej jako součást relaxace. není se co divit, že patří k oblíbeným činnostem několika astronautů, kteří jsou momentálně na ISS. Dnes se tedy zaměříme na snímky, jejichž autorem je japonský astronaut Koiči Wakata. Pohodlně se tedy usaďte, virtuální cesta kolem světa právě začíná.
Naše planeta nabízí miliony krásných zákoutí a ještě mnohem více dechberoucích pohledů z výšky. Čím pozorovatel vystoupá výš, tím nezvyklejší pohled se mu nabízí. Přijměte tedy již po jedenácté naši pozvánku na virtuální cestu kolem světa. Luca Parmitano se sice tento týden v pondělí vrátil po půlroce ve stavu beztíže na pevnou zemi, ovšem to nám nebrání připomenout si další z jeho úžasných fotek a kochat se krásami modré planety. Pohodlně se usaďte do svých křesel, prohlídka Země z výšky více než 400 kilometrů právě začíná.
Během prázdnin byl mezi našimi čtenáři hodně oblíbený seriál Krásy modré planety. Léto svádělo k odlehčeným a kochacím tématům. Jenže teď jsme si řekli proč se k tomuto seriálu nevrátit a i když nemáme prázdniny, nad hlavami nám nežhne spalující slunce a k vodě vyrazí jen otužilci. Proč si kochací témata syslit jen na prázdniny, když se z pohledů na naši planetu můžeme těšit kdykoliv. Dnes tedy vychází nový díl Krás modré planety a opět přináší dvacet fotografií pořízených italským astronautem Lucou Parmitanem.
Těšíte se na další várku fotek z Mezinárodní vesmírné stanice, největšího lidského výtvoru v kosmu? I tentokrát je pro Vaše oko připraveno dvacet působivých snímků, které byly pořízené z výšky více než 400 kilometrů nad zemským povrchem. Proletíme se po horách i pobřežích, navštívíme drsný Kyrgyzstán i slunný Karibik. Nevynecháme ani několik nočních fotek, které nikdy nezklamou. Autorem snímků je italský astronaut Luca Parmitano, který bude na ISS pobývat až do listopadu. Pohodlně se tedy usaďte do svých křesel, protože devátý díl seriálu Krásy modré planety právě startuje.
Opět je pro Vás připraven nový díl seriálu Krásy modré planety. I tentokrát se můžete těšit na dvacet fotografií, které z paluby Mezinárodní vesmírné stanice pořídil italský astronaut Luca Parmitano. Navštívíme Indický oceán, Havaj nebo Karibik. V reálu by nás taková dovolená vyšla pěkně draho, ale tentokrát bude podívaná zadarmo a navíc se podíváme i na několik působivých nočních fotografií. Pohodlně se tedy usaďte, rychlá cesta kolem světa právě začíná.
Slnko odpradávna fascinovalo ľudí. Jeho putovanie po oblohe mnohí považovali za znak inteligencie, pripisovali sa mu nadprirodzené vlastnosti, tradovalo sa, že Slnko má božskú podstatu. V Grécku to bol Helios, v Ríme boh Ré (Ra, Amon). V astrológii je symbolom vitality. Vo viacerých kultúrach bolo Slnko symbolom života a znovuzrodenia. Väčšina civilizácií si myslela, že Slnko obieha okolo Zeme. Aristoteles ho umiestnil medzi obežnú dráhu Mesiaca a Merkúra. Geocentrická predstava vesmíru (Zem je stredom všetkého) bola veľmi uznávanou teóriou takmer dve tisícročia. Napriek niektorým odporcom (Aristarchos zo Samu) položil základy heliocentrizmu až Mikuláš Kopernik v roku 1507. Vo výskume našej hviezdy veľmi pomohol ďalekohľad. Galileo Galilei pomocou neho pozoroval čierne škvrny na povrchu. To veľmi pobúrilo katolícku cirkev, ktorá Slnko považovala za symbol čistoty a škvrny na ňom borili túto predstavu. V nasledujúcich rokoch však existenciu čiernych škvŕn potvrdilo viacero odborníkov. V sedemnástom storočí sa zistilo, že Slnko rotuje okolo svojej osi podobne ako Zem. Tento objav je pripisovaný Christophovi Scheinerovi. Ďalší pokrok sa urobil po formulovaní Keplerových zákonov a Newtonovho gravitačného zákonu. V druhej polovici devätnásteho storočia sa Slnku venovala
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.