sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Americké vesmírné síly mění způsob vyhodnocování rizik pro starty misí pomocí klasifikačních standardů pro zajišťování misí, které by mohly rozšířit příležitosti pro nové komerční poskytovatele.
Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.
Start up Katalyst Space se spojil s evropským startupem LMO Space. Cílem spojení společností je demonstrace techniky pro připojování kosmických lodí, jinak známou jako asistované operace setkání a přiblížení (RPO).
Společnost Astranis podepsala smlouvu ve výši 115 milionů dolarů na dodávku první tchajwanské specializované komunikační družice pracující v pásmu Ka pro tchajwanskou telekomunikační společnost Chunghwa Telecom.
Německá společnost Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámila změnu na pozici generálního ředitele. Stefan Tweraser, který byl generálním ředitelem od října 2021, byl nahrazen Indulisem Kalninsem. Podle dostupných informací hledala společnost někoho se zkušenostmi přímo z oboru.
NOAA obdržela návrh návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026 od Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu. Návrh by znamenal velké změny v některých programech agentury zahrnující i GeoXO.
NASA 3. dubna oznámila, že astronaut Chris Williams byl přidělen ke kosmické lodi Sojuz MS-28, která měla odstartovat k ISS v listopadu, a připojil se tak ke kosmonautům Roskosmosu Sergeji Kud-Sverčkovovi a Sergeji Mikajevovi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O tom, že pohled na Slunce bolí, ví už malé děti. Základním pravidlem, které se vtlouká do hlavy všem amatérským zájemcům o pozorování oblohy dalekohledem je, že se nikdy nesmí bez speciálních úprav dívat do Slunce. U profesionálů je ale situace jiná – Slunce sledují a to dokonce pravidelně. Některé satelity mají dokonce sledování naší životodárné hvězdy jako svůj jediný úkol. Vlajkovou lodí tohoto oboru je americká družice SDO, která v těchto dnech slaví pět let na oběžné dráze. Před pár dny jsme vydali speciální článek při výročí sto milionů vyfocených snímků. Dnes přichází na řadu video k pátým narozeninám.
Když startuje raketa, je to vždy velkolepá podívaná – motory chrlí oheň a kouř a mnoho desítek tun těžký nosič stoupá vzhůru, zkrátka technické typy vrní blahem. Ale čas od času se objeví situace, kdy příroda vyčaruje podmínky, které posunou raketový start do úplně jiné roviny. Rozhodně to není časté, ale o to větší událost to je. Zrovna dnes, kdy hodiny ve střední Evropě ukazovaly jen 3 minuty po půlnoci, startovala raketa Falcon 9 se sondou DSCOVR. Nad Floridou v tu chvíli zapadlo Slunce a celý kosmodrom se koupal v oranžovém nádechu. Když se pak raketa vydala k obloze, nebyli bychom daleko od pravdy, pokud bychom řekli, že vypadala jako kdyby byla zlatá – zhruba minutu po startu byl tento dojem naprosto mimořádný.
Evropská kosmická agentura si již několikrát vyzkoušela, jaké to je poslat návratové pouzdro skrz atmosféru (a nejen tu pozemskou). Ale vždy se jednalo jen o, s prominutím, hloupá pouzdra neschopná manévrování. Krokem vpřed je tedy úspěšný test zařízení IXV, který ESA ve spolupráci s organizací Arianespace provedla. Jedná se o první řiditelný stroj schopný přečkat průchod atmosférou a být znovupoužitelný. V budoucnu by měly nabyté znalosti posloužit třeba při návrhu pouzder s různými vzorky, nebo nové generace raket, u kterých by se vyhořelé stupně daly znovu použít. Možnosti jsou široké a dveře k nim se včera otevřely. Náš dnešní článek proto přináší dvacet fotografií a infografik, které zmapují celou stominutovou misi.
S červeno-modrými brýlemi pro 3D vidění se dá užít spousta legrace – můžete si prohlížet místa na různých částech Země, ale nic Vám nebrání v tom nahlédnout někam dál. Dnes se podíváme na virtuální procházku po útrobách Mezinárodní vesmírné stanice. Záznam vznikl v roce 2012, kdy na ISS probíhala 31. dlouhodobá expedice. 3D kamery se tehdy chopil americký astronaut Don Petit, který natočil nejen útroby největšího lidského výtvoru mimo zemský povrch, ale i famózní výhled z oken ISS, který můžeme astronautům jen tiše závidět.
V České republice se po mnoha holých týdnech vrátil sníh. Ovšem tento poprašek se nedá srovnat s tím, čemu v posledních dnech čelí východní pobřeží Spojených států, kde byl běžný chod do značné míry omezen přívaly sněhu. Ačkoliv se nejhorší obavy nakonec nenaplnily, přesto se hlavně život v New Yorku výrazně proměnil. Stav ohrožení vyhlásily státy Connecticut, New Jersey, Rhode Island, New York, Massachusetts a New Hampshire. Astronaut Terry Virts využil 28. ledna toho, že ISS přelétala právě nad východním pobřežím a nafotil časosběrný dokument, který zachycuje podmínky od Washingtonu D.C., přes Baltimore, New York až k Bostonu.
Vidět několik set kilometrů pod sebou plout mraky a nad hlavou mít jen vesmírnou temnotu – takovým zážitkem se může chlubit jen pár set lidí na celém světě. Náš seriál Krásy modré planety se snaží všem čtenářům našeho portálu alespoň částečně zprostředkovat dojmy, které astronauti denně zažívají. Při pohledu na krásné fotky se ani nemůžeme divit jejich slovům, že pohled na Zemi se nikdy neokouká. Také dnes je pro Vás připraveno 20 fotografií od Samanthy Cristoforetti, která pobývá na ISS. U snímků najdete také její originální komentář.
Raketa Falcon Heavy zatím ještě na startovní rampě nestál, přesto se můžeme podívat na jeho start. Jde samozřejmě o počítačovou animaci. Autoři si na ní dali opravdu záležet, takže modely vypadají hodně důvěryhodně. V posledních letech jsme byli odkázáni pouze na animaci v nízkém rozlišení, nové video ale všem spraví chuť. Prohlédnout si můžeme nejen samotný start, ale i přistání postranních bloků i centrálního stupně. Právě v této fázi je ale video trochu rozporuplné. Není totiž jisté, jak to SpaceX plánuje udělat s centrálním stupněm – podle videa se zdá, že by měl přistát vedle urychlovacích bloků, ale podle jiných teorií by měla následovat spíše zastávka na lodi v Atlantiku. Nechme ale tyto detaily zatím stranou – reálný provoz ukáže, jak to ve skutečnosti bude.
Bouřka v lidech vzbuzuje rozdílné pocity. Někdo se při úderech hromů klepe strachy pod postelí, jiný jen užasle sleduje mocnou ukázku přírodních sil. Ale i ti, kdo bouřku, blesky a hromy nemají rádi, si přijdou na své, pokud je od elektrických výbojů v atmosféře dělí několik set kilometrů téměř dokonalého vakua. Astronauti na ISS pořizují fotky noční Země pomocí evropské kamery Nightpod. S nočními fotkami je ale potíž – blesk nám na takovou vzdálenost nepomůže a při prodloužení expozičního času by byl snímek rozmazaný kvůli otáčení Země. Kamera Nightpod je tedy pohyblivá a během snímkování svým pohybem eliminuje rotaci Země. Snímky jsou pak skvěle ostré.
Jak velký je pevný disk ve Vašem počítači? Pokud nezpracováváte velké objemy dat, bude se jeho velikost pohybovat pravděpodobně ve stovkách gigabajtů. Pokud editujete video, nebo pracujete s velkými soubory, nejspíš disponujete externími disky s kapacitou v řádu jednotek terabajtů. Ale teď si představte jeden petabajt – pro lepší představu 1024 terabajtů. Datové úložiště o takové velikosti nevyužije prakticky žádný normální člověk. Pro vědce, kteří se starají o příjem fotek z amerického teleskopu SDO (Solar Dynamics Observatory) ale tenhle úctyhodný prostor stačí jen na jediný rok. Sonda totiž denně chrlí desítky tisíc fotek naší nejbližší hvězdy. Celkem už jich na Zemi dorazilo neuvěřitelných 100 milionů. A to už je slušný důvod pro malou rekapitulaci. Zvlášť když se jedná o sondu, o které se moc často nemluví (pohříchu).
Pokud byl loňský rok ve znamení komet – přistání na 67P/Čurjumov-Gerasimenko a průlet C/2013 A1 Siding Spring kolem Marsu – pak letošní rok můžeme bez starosti nazvat rokem trpasličích planet. Prozkoumáme totiž hned dva neznámé světy, které patří do této kategorie. Největší pozornost je upřena na sondu New Horizons, která proletí kolem Pluta, ale už o několik měsíců dříve se dočkáme průzkumu trpasličí planety Ceres. Americká sonda Dawn se již blíží ke svému cíli a na Zemi budou chodit stále lepší fotky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
