křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ačkoliv se to skoro nezdá, tak dnes je to přesně rok od chvíle, kdy evropský modul Philae dosedl jako první lidmi vyrobený stroj na povrch jádra komety. při této příležitosti vzniklo video, které ukazuje, jak přesně přistání probíhalo. Až doposud totiž jakákoliv vizualizace založená rekonstrukci skutečných dat chyběla a věděli jsme jen, že došlo k několika odrazům. Nyní můžeme konečně vidět, jaké odrazy potkaly lander během zhruba dvouhodinové fáze mezi prvním kontaktem s lokalitou Agilkia a uvíznutím v oblasti Abydos.
Pokud náš web čtete pár měsíců, pak asi víme, že se Vám snažíme každý měsíc přinášet velmi zajímavá videa ze série StationLIFE, která vychází na YouTube kanálu Johnsonova kosmického střediska, které spadá pod NASA. Ani tentokrát neuděláme výjimku. Dnešní díl bude trochu speciální a dozvíme se z něj, jaký význam mají dva termíny, které se kolem ISS často skloňují – prvním z nich je vědecká spolupráce mezi národy a druhým pak širší zapojování soukromého sektoru – nejen do samotného zásobování stanice – to je jen špička ledovce. Tohle video krásně ukazuje, jak je ISS doslova živým organismem, na kterém má nezastupitelné místo každý dílčí faktor.
Dnešní článek potěší spíše ty, kdo se v kosmonautice teprve rozkoukávají, ale stará pravda říká, že opakování je matka moudrosti a proto si jistě i zkušenější čtenáři rádi prohlédnou povedenou animaci z dílny NASA, která ukazuje, jak přesně bude pracovat nástupce Hubbleova teleskopu, tedy Dalekohled Jamese Webba. Krátké video se zaměřuje na to, kudy budou cestovat světelné paprsky. Nejprve je zachytí velké primární zrcadlo složené ze šestiúhelníkových dílů, následně poletí k menšímu sekundárnímu zrcadlu, které je umístěné na výklopné „trojnožce“. Právě odsud se světlo vydá na cestu k zrcadlu terciárnímu, které je schované v útrobách teleskopu. Odsud už se bude koncentrovaný proud paprsků distribuovat k vědeckým přístrojům.
Je první listopadový den a tak nemohou chybět Vesmírné výzvy, které shrnují to nejdůležitější a nejzajímavější, co se událo v kosmonautice minulý měsíc. Takových „pecek“ jako v září, jsme se v říjnu nedočkali. I tak nemůžeme říci, že by se v kosmonautice nic neudálo. Sonda Dawn slétla níže k trpasličí planetě Ceres a my jsme tak mohli vidět větší detaily, kosmonauti na ISS vyrazili na kosmickou procházku, stavba teleskopu JWST zaznamenala dílčí pokroky a program Discovery zúžil počet kandidátů pro nízkonákladové meziplanetární mise z 28 na 5, které si představíme podrobněji.
Letos 3. prosince by se měla do vesmíru vydat čtvrtá zásobovací loď Cygnus. Bude to více než rok poté, co cesta minulé lodi skončila v plamenech jen pár desítek metrů nad startovní rampou. O prosincový start se postará osvědčená raketa Atlas V, která dočasně nahradí nosiče Antares, které momentálně prochází přestavbou na nový typ motorů. Technici již začali plnit útroby lodi prvními zásobami. Tento proces bude pokračovat během příštího měsíce, až se nakonec bude v útrobách lodi ukrývat tři a půl tuny nákladu.
Možná Vás to už také napadlo – vozítko Curiosity disponuje vrtákem pro odběr vzorků v hloubce několika centimetrů pod povrchem kamenů. Jak ale tento systém funguje? Je to obdoba běžné vrtačky? Video z YouTube kanálu SmarterEveryDay nám ukáže, jak pracuje nejen samotná vrtačka, ale i to, jaká je další cesta odvrtaného materiálu. A pozor – podíváme se do JPL, kde si hýčkají technologický demonstrátor roveru, na kterém např. zkouší nové programy, než je pošlou na Curiosity. Tohle zařízení se oficiálně jmenuje VSTB (Vehicle System Test Bed, ale pracovníci mu říkají „Maggie“ – Markétka.
Na našem blogu jsme Vám již dvakrát přinesli krátké články věnované pravidelné sérii videí StationLIFE. Tato videa vychází každý měsíc a přehlednou formou rekapitulují vědecké experimenty, kterým se věnuje posádka na Mezinárodní vesmírné stanici. Minulý měsíc jsme tuto sérii přerušili, ale nyní to napravíme. V dnešním článku se podíváme na vynechaný díl o biologiii ze září i na na aktuální říjnové video, které se věnuje změnám, kterými prochází lidský mozek ve stavu beztíže.
Od vydání posledního dílu Krás modré planety uplynulo už více než čtvrt roku. Po celou dobu se na tento seriál bohužel nedostalo – stále se dělo mnoho zajímavých událostí, které nesnesly odklad a proto se články nasazovaly do systému prioritně. Nyní ale přichází čas, na který se těšili všichni, kdo mají rádi naše kochací články. Přinášíme Vám opět dvacet povedených snímků, které ukazují naši rodnou planetu zachycenou z výšky 400 kilometrů. Autorem všech fotek v tomto článku je americký astronaut Scott Kelly, který momentálně na ISS pobývá v rámci roční mise.
Scott Kelly se včera stal rekordmanem – překonal totiž rekord amerických astronautů v délce kumulativního pobytu na oběžné dráze, kterou zatím držel jeho kolega Mike Fincke s hodnotou 382 dní. Pokud se Scott vrátí 2. března příštího roku, jak je plánováno, bude mít na svém kontě 522 dní (viz. náhledový obrázek tohoto článku). Při této příležitosti vzniklo video, které rekapituluje jeho misi. Ale nejde o nic obyčejného – autoři si na díle dali záležet, takže nakonec vznikl mimořádně povedený videoklip ke skladbě Speed of sound (rychlost zvuku) od skupiny Coldplay. Věřím, že zhlédnutí tohoto videa rozhodně nebudete litovat. Autorům se podařilo perfektně sladit obrazovou a zvukovou služku, takže výsledek působí téměř magicky.
Jak jsme Vás informovali již včera, americká sonda Cassini prolétla 14. října kolem saturnova ledového měsíce Enceladus. Prosvištěla 1839 kilometrů nad jeho povrchem a svou pozornost zaměřila hlavně na severní pól tohoto měsíce. Ten byl nyní dobře osvětlený slunečními paprsky, což je velká změna proti prvním rokům služby sondy Cassini, kdy byla tato oblast utopená ve tmě. Fotky, které Vám nyní přinášíme, ukazují, že severní pól je zřejmě nějakým způsobem geologicky aktivní – naznačují to poměrně rozsáhlé rýhy a praskliny, které se nezřídka táhnou i přes krátery. Odborníci, kteří analyzují data ze sondy Cassini tak dostali další příděl zajímavých dat na zkoumání.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
