Příprava lodi Gaganyján
První letový kus lodě Gaganyján dostal orientační motorky. Plánovaný start druhá polovina roku 2025. Zdroj
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
První letový kus lodě Gaganyján dostal orientační motorky. Plánovaný start druhá polovina roku 2025. Zdroj
Společnost Thales Alenia Space a španělský operátor Hispasat zajistily vládní financování na vývoj geostacionární technologii, která využívá kvantovou technologii k distribuci šifrovacích klíčů. QKD využívá kvantové vlastnosti fotonů k vytvoření šifrovacích klíčů, které nelze zachytit beze změny jejich stavu.
Finsko podepsalo Artemis Accords. Finsko je 53. zemí, která podepsala dohody, a první, která tak učinila v roce 2025.
Společnost Planet jmenovala bývalého generála vesmírných sil USA Johna Raymonda do své správní rady. Cílem společnosti je rozšířit svou stopu na trzích obrany a zpravodajství.
Sean Duffy, kandidát na ministra dopravy v nově nastupující administrativě prezidenta Trumpa, sdělil členům obchodního výboru Senátu, během slyšení 15. ledna, že přezkoumá pokuty udělené společnosti SpaceX a také šířeji přezkoumá regulační proces pro komerční starty.
V prohlášení ze 17. ledna FAA potvrdila, že bude vyžadovat, aby SpaceX provedla vyšetřování ztráty Starship během testovacího letu IFT-7. Dále prošetřuje zprávy o škodách na majetku na ostrovech Turks a Caicos.
Navigační družice navržená společností Sierra Space pro americké vesmírné síly prošla předběžnou kontrolou. Družice je postavena pro program Resilient Global Positioning System (R-GPS), jehož cílem je posílit stávající konstelaci družic GPS.
Společnost Stoke Space získala 260 milionů dolarů, z finančního kola série C, na vývoj plně znovupoužitelné nosné rakety.
24. výroční zpráva o vládních vesmírných programech od konzultační firmy Novaspace ukazuje, že vládní rozpočty na vesmír vzrostly o 10 % od roku 2023, hlavně díky investicím do obrany. Nárůst odráží rostoucí obavy o vesmír jako o spornou vojenskou doménu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Není to tak dávno, kdy do televizního vysílání vtrhl fenomén Full HD videí. Oproti dříve používanému SD rozlišení přinesl divákům 5x větší počet obrazových bodů a tím pádem i více detailů. Nyní se začíná nesměle objevovat další vylepšení na poli rozlišení. Full HD začíná mít konkurenci v podobě Ultra HD rozlišení, které se někdy označuje jako 4K – jeho počet obrazových bodů je téměř 5x větší než u FullHD. Asi není potřeba zdůrazňovat, že tato videa s sebou kromě mimořádně detailního obrazu nesou i poměrně vysoké nároky na přehrávání. Technika jde ale kupředu a i mezi našimi čtenáři se jistě najde nemálo těch, kteří mají k dispozici nějaké 4K zařízení. Na YouTube se totiž objevilo video z interiéru ISS právě v tomto ultravysokém rozlišení. Co je ale nejlepší? Podobných videí ze stanice by mohlo časem přibývat!
Italská kosmonautka Samantha Cristoforetti se sice již vrátila ze svého rekordního pobytu ve stavu beztíže, ale zásoba fotografií, které nám během snímkování z paluby ISS poslala vydrží všem obdivovatelům krásy naší rodné planety na hodně dlouho. Připravili jsme pro Vás výběr dalších 20 povedených snímků, jejichž autorkou je právě italská astronautka. Stejně jako v minulých dílech našeho seriálu budou fotky opatřeny originálním komentářem jejich autorky – jen budou přeloženy do češtiny. Vydejte se tedy s námi na virtuální putování po modré planetě.
Sonda New Horizons se nezadržitelně blíží ke svému hlavnímu cíli – trpasličí planetě Pluto, kolem které proletí už za měsíc! Na našem blogu budeme na tuto událost roku reagovat a proto se připravte na častější zařazování článků s novými fotkami. Přecijen nový svět se poprvé ukazuje jen jedinkrát a byla by velká škoda opomenout všechny fotky, jejichž kvalita se postupně zlepšuje. Dnes jsme pro Vás připravili sérii posledních snímků a do češtiny jsme přeložili také popisky, aby si informace mohli vychutnat i ti, kteří se v angličtině necítí pevní v kramflecích.
Před několika dny jsme v článku na našem portálu informovali o tom, že 31. května proletí americká sonda Cassini naposledy kolem saturnova měsíce Hyperion. Snímky z průletu ve vzdálenosti 34 000 kilometrů už dorazily na Zemi. Obě fotky, které si v tomto článku můžete prohlédnout, pochází z tohoto průletu. Jelikož se momentálně nepřipravuje žádná sonda, která by měla zkoumat Saturn z oběžné dráhy, jedná se na mnoho (možná i desítek) let o poslední fotky tohoto měsíce, který patří mezi nejpodivuhodnější tělesa ve Sluneční soustavě. Ze všech saturnových nepravidelných měsíců bramborovitého tvaru je Hyperion největší, vědce navíc fascinuje jeho chaotická rotace, která se nedá dopředu odhadnout. Zajímavý je i jeho povrch, který připomíná mycí houbu – Hyperion je posetý krátery, na jejichž dně je vidět tmavý materiál. Za zmínku stojí i nízká hustota měsíce – jen dvakrát vyšší než v případě vody.
V dnešní době pomalu ubývá míst, která lidské oko ještě nespatřilo. Mohlo by se zdát, že doba objevů je pryč. ale zdání klame. Právě v těchto měsících zažíváme historickou chvíli – americká sonda New Horizons se nezadržitelně blíží k trpasličí planetě Pluto, kterou takto zblízka ještě nikdy nikdo nepozoroval. Sami vědci nevědí, co přesně tu objeví a jak bude povrch vypadat. O to úžasnější je, jak Pluto na fotkách postupně nabírá na tvaru. Z nevýrazné tečky se pomalu začíná formovat objekt ne úplně kulovitého tvaru. Na nejnovějších fotkách pořízených v první polovině května už se pomalu začínají objevovat náznaky povrchových útvarů. Máme se v dalších týdnech na co těšit.
Dohromady mají jen 49 sekund, ale jejich sledování zanechá na člověku velký dojem. Krása naší křehké planety zachycená z nadhledu výšky několika set kilometrů je nikdy nevysychající zásobárnou údivu. Časosběrná videa ukazují, jak křehkým systémem naše planeta je a jak malicherné spory se odehrávají tam dole. ISS v tomto případě bez přehánění dodává potřebný nadhled. Pojďte tedy s námi na krátké, ale o to působivější putování. Nejprve se podíváme na polární záře a následně se proletíme od Kanárských ostrovů k Itálii. Obě videa mají společného autora – pořídila je italská astronautka Samantha Cristoforetti.
Hned na začátek se musíme omluvit všem fanouškům seriálu Krásy modré planety – od minulého dílu jsme je nechali čekat celé tři měsíce. Jenže v posledních týdnech se dělo tolik věcí, že na oddechový seriál nebyl bohužel čas. Dnes se ale milovníci pohledů na naši rodnou planetu dočkali. Opět jsme pro Vás připravili dvacet fotek, které pořídila italská astronautka Samantha Cristoforetti. Popisky u fotek v tomto článku navíc pochází přímo od ní, jen jsou přeložené do češtiny. Pokud tedy máte zájem o virtuální cestu na oběžnou dráhu, tak se pohodlně usaďte, startujeme.
Sonda Dawn zase trochu poklesla níže k trpasličí planetě Ceres. Útvary na povrchu tak dostaly o něco ostřejší obrysy. Stále to není dostatečné na to, abychom rozpoznali, co se skrývá za jasně světlou skvrnou v jednom z kráterů, která upoutala pozornost hned na prvních snímcích, kdy se Dawn teprve začala usazovat na orbitě.
8.5.2015 sonda ukončila snímkování na orbitě 13 600 km na Cererou a jala se snižovat svojí výšku nad povrchem. 11. května již protla 13 000 km. Během 15.května sestoupila z 8 900 km až na 7 700 km. 16. května sonda klesání na chvíli přerušila, aby pořídila snímky, které jí poslouží pro další navigaci. Na počátku června zakotví Dawn na druhé parkovací dráze ve výšce 4 400 km, kde proběhne další podrobnější mapování trpasličí planety.
Aby mohla jednou nová americká superraketa zaburácet v plné síle, je potřeba už nyní udělat mnoho příprav, zkoušek a měření. Amerika se připravuje na svou novou éru průzkumu vesmíru, jejíž vlajkovou lodí bude raketa SLS a loď Orion. Jenže člověk se může v tom velkém množství jednotlivých testů ztratit a proto je čas od času potřeba udělat rekapitulaci posledních týdnů a třeba ve videu shrnout dosažené pokroky. Poslední dobou se zkoušky zaměřovaly hlavně na pohonný systém a proto NASA pojmenovala souhrnné video z posledních týdnů „Ready to rumble“, což můžeme přeložit jako „Připraveni na rámus“, nebo volněji „To bude rachot“. Pokud máte tři minuty volného času a chcete si prohlédnout pokroky v přípravě nové techniky, je pro Vás aktuální video jako stvořené.
O evropské sondě Roseta, která od 6. srpna loňského roku krouží kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko se poslední dobou moc nemluví. Kosmický aparát dělá vědu a pozoruje rostoucí aktivitu jádra. Fanoušci kosmonautiky tak mají čas na zpracování doposud nasbíraných informací a fotek. Třeba na planetary.org se objevily působivé obrázky složené z fotek kamer NavCam – jak během přibližování, tak i z doby, kdy už Rosetta byla u komety. Připomeňme si, jak vypadaly první fotky, kdy byla cílová kometa velká jen několik obrazových bodů. Projděme společně celou evolucí, která ukazuje, jak se postupně objevovaly další a další detaily.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
