AST SpaceMobile
AST SpaceMobile získala 400 milionů dolarů prostřednictvím konvertibilního dluhu. Společnost využije prostředky na urychlení plánů přímého připojení do chytrého telefonu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
AST SpaceMobile získala 400 milionů dolarů prostřednictvím konvertibilního dluhu. Společnost využije prostředky na urychlení plánů přímého připojení do chytrého telefonu.
NASA 23. ledna oznámila, že vybrala devět společností pro smlouvy v celkové hodnotě 24 milionů dolarů na studium logistiky potřebné pro pozdější lidské mise na Měsíci.
V tiskové zprávě z 23. ledna Boeing poskytl předběžné finanční výsledky za čtvrté čtvrtletí roku 2024. Boeing očekává, že u programu CST-100 Starliner utrpí další ztráty.
Spojené státy americké a Norsko podepsaly dohodu, která umožní vývoz amerického vesmírného hardwaru do Norska. Dohoda pokrývá záruky amerických nosných raket a družic, které jsou vyváženy do Norska za účelem tamních startů.
Kancelář pro komerční družicovou komunikaci (CSCO) U.S. Space Force oznámila kontraktační příležitosti v hodnotě přibližně 2,3 miliardy dolarů na komerční družicové služby v nadcházejícím roce.
Rocket Lab oznámila 22. ledna kontrakt na vynesení sady osmi družic pro sledování lesních požárů pro německou společnost OroraTech.
První letový kus lodě Gaganyján dostal orientační motorky. Plánovaný start druhá polovina roku 2025. Zdroj
Společnost Thales Alenia Space a španělský operátor Hispasat zajistily vládní financování na vývoj geostacionární technologii, která využívá kvantovou technologii k distribuci šifrovacích klíčů. QKD využívá kvantové vlastnosti fotonů k vytvoření šifrovacích klíčů, které nelze zachytit beze změny jejich stavu.
Finsko podepsalo Artemis Accords. Finsko je 53. zemí, která podepsala dohody, a první, která tak učinila v roce 2025.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tento měsíc byl rozhodně největší rozruch okolo sondy Cassini, která vstoupila do poslední fáze své mise zvané Grande Finale. Při ní se vydá zkoumat Saturn a jeho prstence opravdu zblízka. Předtím se ještě stačila podílet na datech, která naznačují, že ledové měsíce naší Sluneční soustavy mohou hostit život. I Čína dala o sobě vědět. Její nová zásobovací loď se vydala ke stanici Tiangong-2 a ověřila technologie potřebné k zajištění dlouhodobých expedic na budoucí velké čínské stanici. Loď Cygnus opět osedlala raketu Atlas, která jí vynesla k ISS. Závěr bude patřit pilotovaným kosmickým lodím. Posádka Sojuzu MS-02 se vrátila na Zemi, zatímco Sojuz MS-04 dopravil kosmonauty ke zkompletování Expedice 51.
Možná vás nedávno zaujal nově zpracovaný snímek většího z Marsovských měsíčků s atmosférou a povrchem planety pod ním. Možná jste se dokonce s podobnými snímky ještě nesetkali. Pohled na takové snímky má mít své místo i na portálu o kosmonautice, protože je pěknou ukázkou vedlejšího produktu dobývání vesmíru. Tento vedlejší produkt by měl být ale chápán jako důležitý, protože veřejnost často ocení právě tyto snímky, než jen suchá data. Navíc, jak možná víte, tato fotografie není v historii ojedinělá a tak po kratším hledání, které jsme vám s dovolením ušetřili, můžeme uvést i jiné podobné obrázky z minulosti. Závěrem si určitě tento zvláštní měsíc zaslouží i jeden detailní pohled v nepravých barvách. Článek budiž oslavou krás vesmíru i toho, jak se na jednu věc dokázaly podívat kosmické sondy tří různých agentur.
Přejeme Vám poklidný Svátek práce a vítáme Vás u dalšího dílu našeho seriálu Thomasův fotokoutek. Fotografií v dnešním článku je opravdu mnoho a můžete se těšit například na netradiční pohled na exteriér Mezinárodní vesmírné stanice, dozvíte se něco o experimentech, které na stanici probíhají, z výšky 400 km se pokocháte pohledy na několik měst napříč planetou a chybět nebude ani mnoho krás a divů naší přírody. A stejně jako minule na Vás čekají úchvatná časosběrná videa. To vše bude jako vždy popsáno slovy samotného Thomase Pesqueta, francouzského astronauta, který je autorem všech těchto fotografií.
Minulý týden se na Mezinárodní vesmírné stanici nesl ve znamení příletů nových lodí. Nejdříve šlo o Sojuz MS-04 s druhou polovinou posádky Expedice 51, a poté o zásobovací loď Cygnus. Obě vesmírná plavidla jsou dozajista hlavním poutačem tohoto dílu Thomasova fotokoutku. Thomas Pesquet pochopitelně nelenil a svým fotoaparátem zvěčnil jejich přílet k ISS na několika působivých fotografiích. Kromě toho v dnešním článku najdete také přivítání nových členů posádky na stanici a mnoho výtvarných kousků, jejichž autory jsou matička Země či její obyvatelstvo. I v dnešním článku, stejně jako v tom minulém, najdete několik videí z oběžné dráhy. Tentokrát budou hned tři a prozradím, že jedno z nich bude noční. Doufáme, že se Vám bude další díl našeho fotoseriálu líbit.
Přejeme Vám všem veselé Velikonoce a vítáme Vás u dvacátého prvního dílu našeho seriálu Thomasův fotokoutek, který bývá každé pondělí přeplněn atraktivními fotografiemi pořízenými z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. V pondělí 10. dubna zpátky na Zemi přistál Sojuz MS-02 a na ISS tak zůstala pouze tříčlenná posádka coby zárodek Expedice 51. Méně lidí musí na stanici zastat více práce, což se mírně odrazilo i na dnešním díle seriálu, který obsahuje o něco méně fotografií, než je obvyklé. Ovšem na rozdíl od předchozích dílů se dnes můžete těšit na dvě videa. Nechť se Vám Thomasův fotokoutek líbí!
Evropská kosmická observatoř Gaia pilně posílá na Zemi přesná měření o poloze a pohybu hvězd, které tvoří naši Galaxii. Díky počítačovým modelům tak bylo možné vytvořit video, které ukazuje, jak se bude během následujících pěti milionů let měnit pozice dvou milionů hvězd v Mléčné dráze. Video je krásné na pohled, ale zároveň nám ukazuje, jak mocné údaje nám Gaia posílá. Když můžeme modelovat budoucí vývoj, mohli bychom se dočkat i zpřesnění našich znalostí o dosavadním vývoji Mléčné dráhy. Data z observatoře Gaia nám mohou prozradit, jak se hvězdy v našem okolí pohybovaly i před miliony let. Video navíc ukazuje jen některé hvězdy – Gaia sleduje řádově větší počet hvězd.
Vítáme naše čtenáře v dalším pracovním týdnu a především u kulatého dvacátého dílu seriálu, který je tvořen výhradně fotografiemi francouzského astronauta Thomase Pesqueta a jeho vlastními komentáři, které pro Vás překládáme do českého jazyka. Jak sám Thomas Pesquet podotkl, před svou misí na ISS se focení nikdy nevěnoval. Na oběžné dráze je to ale pro něj velká zábava a je to vidět nejen na velkém množství fotografií, kterými nás zásobuje, ale také na jejich vzrůstající kvalitě. Zastavme se tedy na pár minut a pokochejme se snímky ISS a naší planety z výšky čtyř stovek kilometrů.
Moderní technika nám přináší stále propracovanější audiovizuální zážitky. Ještě před pár lety bylo HD video považováno za zázrak, časem se přidal i vyšší počet snímků za sekundu a nyní se na světlo derou i tzv. 360° videa, na kterých se můžete s pomocí myši rozhlížet po celé scéně. Kosmické firmy a agentury nástup tohoto trendu zachytily a proto se tato panoramatická videa začínají množit. Jedno z nejpovedenějších představili animátoři společnosti United Launch Alliance. Motivem je ukázka průběhu letu lodi Starliner – od předstartovních příprav, přes start až po přílet k ISS. Rozhodli jsme se tedy, že Vám tohle povedené video ukážeme, abyste mohli i Vy získat pocit, že jste v lodi Starliner – stačí držet levé tlačítko myši a pohybovat s ní.
Zatímco na konci března proběhl už pátý průlet sondy Juno v těsné blízkosti plynného obra, my se právě nyní kocháme snímky, které byly zpracovány ze čtvrtého průletu. A nezůstane jen u snímků, tentokrát tu máme pro vás i video, jak to asi vidí sonda během průletu a to už je opravdu nádhera. Snímky se však nerodí snadno, snad proto i ono zpoždění skoro dvou měsíců. Není to jako se snímky z Voyageru, Cassini, nebo Galilea. Kamera má velké zorné pole a je tak odlišná od toho, jak vypadají barevné kamery běžných sond. Výsledné obrázky jsou nakonec kromě vědecké studnice pokladů i neuvěřitelně nádherným výtvarným dílem, jaké dokáže stvořit snad jen příroda.
Po březnu 2017 má historie kosmonautiky několik čerstvě natištěných stránek. Popisují start rakety s již jednou letěným prvním stupněm. Aby toho nebylo málo, tak tento stupeň nejenže úspěšně pracoval, ale zvládl podruhé přistát na mořské plošině. V březnovém vydání Vesmírných výzev se této události autor Dušan Majer rozhodně musí věnovat. Dále se budete moci pokochat efektními záběry z výstupu astronautů do volného prostoru a startu družice pro monitorování Země, Sentinel 2B. Závěr patří novinkám okolo budoucí superrakety New Glenn.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
