sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 29. května oznámily, že udělily společnosti Blue Origin kontrakt na vynesení mise pro Národní průzkumný úřad a znovu potvrdily vládní podporu raketě New Glenn této společnosti. Stalo se tak pár hodin před havárii rakety na rampě.
Dokumenty Federálního úřadu pro letectví (Federal Aviation Administration) poskytly nové podrobnosti o projektu společnosti SpaceX na vývoj a testování návratových zařízení Starfall, která by mohla být použita k podpoře projektů výroby ve vesmíru.
Vysoký německý vojenský představitel prohlásil, že Evropa potřebuje koordinovaný přístup k vojenským vesmírným operacím a navrhl vytvoření Evropského vesmírného velitelství, které by hostilo Německo a bylo by otevřené účasti spojenců.
Jihokorejská společnost TelePIX, která se zabývá vývojem optických zařízení, a indická společnost Bellatrix Aerospace, která se specializuje na pohonné systémy, spojí své síly při geoprostorové demonstrační misi na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), která je plánována na rok 2028.
Americké vesmírné síly udělily společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 4,16 miliardy dolarů na vybudování konstelace družic určených ke sledování vzdušných cílů z oběžné dráhy, což představuje jednu z dosud největších sázek Pentagonu na přesun misí sledování bojiště z letadel do vesmíru.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space oznámila, že francouzský poskytovatel služeb na oběžné dráze Infinite Orbits si pro své služby na geostacionární oběžné dráze (GEO) vybral její solární pohonné sestavy (SADA), zařízení používaná ke správě a optimalizaci zachycování sluneční energie.
Společnost Observable Space, která vyvíjí optické systémy pro laserovou komunikaci a povědomí o vesmírné oblasti, získala 90 milionů dolarů a zajistila si kontrakt s americkými Vesmírnými silami.
Navrhovaný rozpočet amerických Vesmírných sil na fiskální rok 2027 ve výši 71 miliard dolarů přitahuje pozornost investicemi do družic pro varování před raketovými útoky, rozsáhlých konstelací družic na nízké oběžné dráze Země a dalších drahých systémů.
Během pokusu o statický zážeh před plánovanou misí s družicemi Amazon LEO došlo dnes v noci k explozi rakety New Glenn na startovní rampě. Krom nosiče samotného byla z části zničena a velmi poškozena pozemní infrastruktura, včetně integrační budovy. Exploze byla pozorována i ze vzdálenosti přes 70 kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Včera ve 23:02 našeho času se z rampy číslo 41 na Mysu Canaveral vznesla raketa Atlas V, kterou v první fázi hnal k nebi motor RD-180 a čtyři urychlovací motory na tuhé palivo. Pod pětimetrovým aerodynamickým krytem se ukrývala 5200 kilogramů těžká družice GOES-S pro přesné sledování počasí především nad Tichým oceánem a západním pobřežím USA. Tři a půl hodiny dlouhá mise obnášela tři zážehy horního stupně Centaur, který družici dopravil na dráhu přechodovou ke geostacionární, přičemž poslední zážeh snížil sklon dráhy vůči rovníku a vytáhl nejvyšší bod o několik tisíc kilometrů nahoru, aby sama družice neměla tolik práce. Druhý zástupce nejnovější generace meteorologických družic GOES se tak úspěšně dostal do vesmíru. Kolem startovní rampy bylo jako obvykle rozmístěno velké množství fotoaparátů, které pořídily mnoho povedených snímků. V tomto článku vám přinášíme jak fotky přímo od firmy United Launch Alliance, tak od fotografa Erika Kuny.
Premiérový let by měla nová evropská raketa Ariane 6 zažít už v přespříštím roce a tak je potřeba pokračovat ve všech navazujících procesech. Nejde jen o to postavit a ozkoušet raketu samotnou. Velký význam má i nezbytná infrastruktura, bez které by starty nepřicházely v úvahu. Na kosmodromu v Kourou již několik měsíců vyrůstá nová odpalovací plošina, která bude vyhrazena právě pro Ariane 6. V dnešním krátkém článku Vás seznámíme s minutu a půl dlouhým videem, které natočil dron. S jeho pomocí se proletíme nad stavbou a nakoukneme tak pod ruce týmům stavařů.
Americká sonda Juno pořizuje krásné fotky. NASA dokonce vybrala sérii snímků jižního pólu Jupiteru jako Obrázek dne. Snímek s obohacenými (sytějšími) barvami obsahuje fotky pořízené během jedenáctého blízkého přiblížení 7. února letošního roku. První fotka vznikla v 16:21 našeho času a poslední v 17:01. Vzdálenost sondy od vrcholků oblačnosti se během té doby pohybovala mezi 137 264 km a 200 937 km. Posouvalo se i centrum snímků – mezi 84,1 po 75,5° jižní šířky.
Stupeň, který poprvé letěl na zásobovací misi CRS-9 a později byl upraven na boční stupeň pro premiérový let rakety Falcon Heavy byl včera převezen před návštěvnické středisko Kennedyho vesmírného střediska, kde bude k vidění až do příštího úterý. Návštěvníkům se tak naskytla unikátní možnost pořídit extrémně podrobné snímky tohoto stupně. Za zmínku stojí, že stupeň uvidí i účastníci úterního recepce Národní vesmírné rady. V dnešním článku Vám přinášíme video záznam přímo z místa a také několik fotek. Další kvalitní fotky najdete v albu, které na Flickr nahrál John Rumpf.
Dnešní start nosné rakety Sojuz 2-1A se zásobovací lodí Progress jsme pro Vás komentovali v rámci našeho živého přenosu. Zatímco Progress krouží kolem Země a připravuje se na přibližování k ISS, my na Zemi se můžeme těšit z velmi povedených fotek, které na internetu zveřejnila společnost Eněrgija. Snímků startujících Sojuzů není na internetu nějak extra mnoho a proto podobná galerie vždy potěší. Dvojnásob to platí v případě, kdy jsou snímky navíc hodně povedené, což je podle mého názoru i tento případ.
Včera slavila Evropská kosmická agentura kulaté výročí – 7. února roku 2008 startoval z Floridy raketoplán Atlantis, který na Mezinárodní vesmírnou stanici vezl evropský modul Columbus. Jedná se o modul určený k vědeckému výzkumu a v jeho útrobách už proběhlo více než 225 experimentů, jejichž spektrum je ohromně široké – od astrobiologie přes výzkum Slunce, metalurgii až po psychologii. Na základě zdejších poznatků byl publikován bezpočet vědeckých prací na nejrůznější témata – od cirkadiánních rytmů a teplotních senzorů přes jedlé řasy jakožto potravu astronautů až po růst krystalů v mikrogravitaci. Významné jubileum připomíná ESA i na svém YouTube kanálu a my vám nyní přinášíme tři povedená videa věnující se výročí modulu Columbus.
Leden 2018 byl ve znamení očekávání startu nové nejsilnější rakety současnosti Falcon Heavy. Jedna z reportáží se věnuje statickému zážehu tohoto obra se sedmadvaceti motory. Další reportáže nám ukáží unikátní raketu Electron s nečekaným nákladem, problémy evropského nosiče Ariane 5, tajemnou misi Zuma, přistání prvního stupně Falconu 9 na mořské hladině nebo výstup astronautů do volného kosmu.
Pátého května by měl na raketě Atlas V vyrazit vstříc Marsu nový americký lander pojmenovaný InSight. Jeho úkoly budou unikátní – vůbec poprvé v historii budeme mít možnost prozkoumat, jak vypadá nitro Marsu, jak je planeta z geologického hlediska aktivní a mnoho dalších věcí, které rozšíří naše chápání sluneční soustavy. Zatím je ale lander ještě na pevné zemi, kde probíhají jedny z posledních zkoušek. Před několika dny se například testovalo rozkládání solárních panelů, které budou sondě po přistání v listopadu letošního roku dodávat energii.
Přestože se kosmonautika v posledních letech rozvíjí mílovými kroky, schopnost umístit vesmírnou sondu na oběžnou dráhu jiné planety je i v dnešních dnech stále prestižní záležitostí. Jen hrstka zemí potažmo institucí tuto výzvu dokázala překonat a dlouhodobě operovat s robotem kolem cizího světa. Do tohoto klubu v roce 2015 přibyl další člen, když se umělým satelitem planety Venuše stala sonda Akatsuki japonské kosmické agentury JAXA. Akatsuki je japonský výraz pro úsvit či svítání, čímž tato sonda tak trochu sdílí jméno s americkou družicí Dawn, která pracuje v Hlavním pásu asteroidů. Samotná Akatsuki se sice na oběžnou dráhu Venuše dostala s pětiletým zpožděním, přesto nejenže nyní i po více než dvou letech na orbitě stále dobře funguje, ale je navíc jedinou sondou momentálně operující ve vnitřní Sluneční soustavě.
Dalekohled Jamese Webba je plným právem označován za vlajkovou loď astronomie příštího desetiletí. Vědci se již nemohou dočkat možností, které by jim tento teleskop mohl otevřít. V infračervené části spektra nahlédne do tajů formování dávných a dalekých galaxií, pomůže s výzkumem exoplanet, ale prozkoumá i objekty sluneční soustavy. Není se co divit, že se tomuto projektu věnuje zvýšená mediální pozornost – před nedávnem NASA zveřejnila zajímavé časosběrné video, na kterém je vidět, jak se optická sestava Webbova teleskopu otáčí kolem své osy. Nabízí nám tak unikátní možnost prohlédnout si tento díl ze všech stran.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
