Spire Global
Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.
Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Evropská kosmická agentura a litevský vesmírný startup Astrolight staví první optickou pozemní stanici (OGS) v Kangerlussuaqu v Grónsku, aby posílily pozemní komunikaci a pomohly chránit před rušením signálu nebo pirátstvím.
Při startu rakety Sojuz 2.1a došlo k poškození vzletové rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Dle neoficiálních informací mohou opravy trvat až 2 roky. Rampa 31/6 je jediná, odkud mohou startovat pilotované lodě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnešní start nosné rakety Sojuz 2-1A se zásobovací lodí Progress jsme pro Vás komentovali v rámci našeho živého přenosu. Zatímco Progress krouží kolem Země a připravuje se na přibližování k ISS, my na Zemi se můžeme těšit z velmi povedených fotek, které na internetu zveřejnila společnost Eněrgija. Snímků startujících Sojuzů není na internetu nějak extra mnoho a proto podobná galerie vždy potěší. Dvojnásob to platí v případě, kdy jsou snímky navíc hodně povedené, což je podle mého názoru i tento případ.
Včera slavila Evropská kosmická agentura kulaté výročí – 7. února roku 2008 startoval z Floridy raketoplán Atlantis, který na Mezinárodní vesmírnou stanici vezl evropský modul Columbus. Jedná se o modul určený k vědeckému výzkumu a v jeho útrobách už proběhlo více než 225 experimentů, jejichž spektrum je ohromně široké – od astrobiologie přes výzkum Slunce, metalurgii až po psychologii. Na základě zdejších poznatků byl publikován bezpočet vědeckých prací na nejrůznější témata – od cirkadiánních rytmů a teplotních senzorů přes jedlé řasy jakožto potravu astronautů až po růst krystalů v mikrogravitaci. Významné jubileum připomíná ESA i na svém YouTube kanálu a my vám nyní přinášíme tři povedená videa věnující se výročí modulu Columbus.
Leden 2018 byl ve znamení očekávání startu nové nejsilnější rakety současnosti Falcon Heavy. Jedna z reportáží se věnuje statickému zážehu tohoto obra se sedmadvaceti motory. Další reportáže nám ukáží unikátní raketu Electron s nečekaným nákladem, problémy evropského nosiče Ariane 5, tajemnou misi Zuma, přistání prvního stupně Falconu 9 na mořské hladině nebo výstup astronautů do volného kosmu.
Pátého května by měl na raketě Atlas V vyrazit vstříc Marsu nový americký lander pojmenovaný InSight. Jeho úkoly budou unikátní – vůbec poprvé v historii budeme mít možnost prozkoumat, jak vypadá nitro Marsu, jak je planeta z geologického hlediska aktivní a mnoho dalších věcí, které rozšíří naše chápání sluneční soustavy. Zatím je ale lander ještě na pevné zemi, kde probíhají jedny z posledních zkoušek. Před několika dny se například testovalo rozkládání solárních panelů, které budou sondě po přistání v listopadu letošního roku dodávat energii.
Přestože se kosmonautika v posledních letech rozvíjí mílovými kroky, schopnost umístit vesmírnou sondu na oběžnou dráhu jiné planety je i v dnešních dnech stále prestižní záležitostí. Jen hrstka zemí potažmo institucí tuto výzvu dokázala překonat a dlouhodobě operovat s robotem kolem cizího světa. Do tohoto klubu v roce 2015 přibyl další člen, když se umělým satelitem planety Venuše stala sonda Akatsuki japonské kosmické agentury JAXA. Akatsuki je japonský výraz pro úsvit či svítání, čímž tato sonda tak trochu sdílí jméno s americkou družicí Dawn, která pracuje v Hlavním pásu asteroidů. Samotná Akatsuki se sice na oběžnou dráhu Venuše dostala s pětiletým zpožděním, přesto nejenže nyní i po více než dvou letech na orbitě stále dobře funguje, ale je navíc jedinou sondou momentálně operující ve vnitřní Sluneční soustavě.
Dalekohled Jamese Webba je plným právem označován za vlajkovou loď astronomie příštího desetiletí. Vědci se již nemohou dočkat možností, které by jim tento teleskop mohl otevřít. V infračervené části spektra nahlédne do tajů formování dávných a dalekých galaxií, pomůže s výzkumem exoplanet, ale prozkoumá i objekty sluneční soustavy. Není se co divit, že se tomuto projektu věnuje zvýšená mediální pozornost – před nedávnem NASA zveřejnila zajímavé časosběrné video, na kterém je vidět, jak se optická sestava Webbova teleskopu otáčí kolem své osy. Nabízí nám tak unikátní možnost prohlédnout si tento díl ze všech stran.
Složený snímek vznikl z 365 fotek, které během roku 2017 pořídila evropská sonda Proba 2 (na snímku). Konkrétně se o fotky postaral přístroj SWAP, který pracuje ve vzdálené ultrafialové části spektra, ve které skvěle vynikne horká vířící atmosféra Slunce – koróna. Její teplota dosahuje až milionu stupňů Celsia. Z pohledu známého jedenáctiletého cyklu Slunce v roce 2017 snižovalo svou aktivitu a blížilo se k minimu. Během tohoto období se z povrchu naší hvězdy téměř ztratí aktivní místa (na fotkách vypadají jako jasné body) a naopak koronární díry (tmavší oblasti) jsou větší a výraznější.
O misi EM-1 (Exploration Mission-1) píšeme na našem webu poměrně často. Není se co divit – půjde o první let nové americké rakety SLS (Space Launch System) a kosmická loď Orion se dočká skutečně důkladné zkoušky. Poletí totiž až k Měsíci! Ale popis dráhy, po které tato loď poletí může být místy složitější na představení. Čínské přísloví říká, že obrázek vydá za tisíc slov. Dnes bychom mohli parafrázovat, že video vydá za tisíc obrázků, takže máme radost, že NASA zveřejnila animaci průběhu mise EM-1, ve kterém je přehledně vidět, kudy Orion poletí a jaká bude jeho dráha.
Prosincový díl Vesmírných výzev je právě jubilejním stým vydáním tohoto kosmonautického měsíčníku. Proto místo tradičního představení témat povypráví sám autor Dušan Majer o tom, co pro něj tento pořad znamená a jak se vyvíjel.
Vesmírné výzvy dospěly k mimořádně kulatému jubileu. Jelikož tento seriál vychází jen jednou za měsíc, je ke každému jubileu cesta 4× delší než třeba u Dobývání vesmíru. O to víc si ale pak takových kulatin vážím. K Vesmírným výzvám mám specifický vztah. Tenhle seriál jsem začal tvořit v září roku 2009 a byl to můj první vážný projekt věnující se popularizaci kosmonautiky. Vesmírné výzvy jsou tedy o několik týdnů starší než naše diskusní fórum!
Po osmi letech je tu tenhle seriál pořád i když se v průběhu let mnoho lidí bálo o jeho další osud.
Možností, jak si připomenout události uplynulého roku je velké množství, ostatně stačí se podívat na několik našich nedávných článků a dostanete jasné důkazy. Přesto však musím říct, že mne video od NASA překvapilo, protože pokud mne paměť nešálí, tak nikdy dříve jsme na konci roku nedostali podobný sestřih složený z fotek, na kterých jsou vidět astronauti, kteří v uplynulém roce na ISS prováděli vědecký výzkum. Veřejnost tak má možnost seznámit se s širokým spektrem experimentů, které probíhají na stanici. Je přitom vhodné poznamenat, že do videa se nemohly dostat všechny prováděné experimenty – ty se totiž počítají na desítky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.