sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.
Společnost Intuitive Machines bude spolupracovat se společností Telespazio na jejich plánovaných sítích lunárních družic s cílem zajistit interoperabilitu a zlepšit výkon.
Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.
Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.
Společnost K2 Space 11. prosince oznámila, že získala nové financování ve výši 250 milionů dolarů, které oceňují startup pro výrobu družic na 3 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.
Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Raketové tempo startů firmy SpaceX je obdivuhodné. Pomalu nám končí čtvrtý kalendářní měsíc a firma má na svém kontě již osmý start, takže jsme svědky průměrně jednoho startu Falconu za 14 dní. Při každém startu vzniká velké množství kvalitních fotek a v tomto článku bychom se s Vámi rádi podělili o ty, které vznikly v rámci zatím poslední mise, kdy Falcon 9 vynášel teleskop TESS a které SpaceX zveřejnila na svém Flickru. Jako bonus se můžete těšit na (jako vždy) povedený snímek od mladého fotografa Johna Krause, který dokáže vždy zachytit start s dechberoucími detaily.
Při cestě na Mezinárodní vesmírnou stanici je jednoznačně nejdramatičtější fází start rakety a cesta na oběžnou dráhu. Detailní popis startovní sekvence Sojuzu jsme Vám poskytli v titulkovaném videu minulý týden. Start je však v časovém měřítku jen malým zlomkem z celé cesty. Po uvedení na oběžnou dráhu začíná posádka Sojuzu okamžitě pracovat na plné obrátky a připravuje svou loď na provedení série zážehů hlavního motoru. Ty musí mít nejen správnou délku, ale navíc je nezbytné, aby byly provedeny ve správné orientaci vůči směru pohybu lodi. Začíná tzv. rendezvous neboli setkání dvou objektů na oběžné dráze.
Ruské kosmické lodě Sojuz jsou dlouhodobým spolehlivým dříčem v oblasti dopravy kosmonautů na oběžnou dráhu. První nepilotovaný start Sojuzu se uskutečnil v listopadu 1966. Pilotovaná premiéra s nešťastným koncem pak přišla v dubnu 1967. Do dnešního dne se na oběžnou dráhu podívalo 141 lodí Sojuz v různých variantách. Díky půl století svého provozu se tato loď stala spolehlivým strojem a zejména ikonou sovětského a později také ruského pilotovaného programu. V dnešním článku Vám nabídneme video s českými titulky, které podrobně vysvětluje celou startovní sekvenci této ruské ikony na stejnojmenném raketovém nosiči.
Březen roku 2018 se hodně točil okolo pilotované kosmonautiky. Od roku 1978 se mockrát nestalo, že by se starty raket s lidskou posádkou týkaly i naší vlasti. O to více potěší, že Sojuz MS-08 nesl na své palubě zkušeného kosmického harcovníka – Krtečka. Spolu se svým dalším plyšovým kolegou posloužil jako indikátor mikrogravitace po dosažení orbity. Nově příchozí astronauti Andrew J. Feustel a Richard R. Arnold nezaháleli a hned šestý den po příletu na ISS se vydali na kosmickou vycházku. Další dvě reportáže Vesmírných výzev se budou týkat startů raket společnosti SpaceX. Jednalo se o vynesení páté desítky Iridií a španělského telekomunikačního satelitu Hispasat 30W-6.
Do startu další vědecké mise k Marsu zbývají už jen týdny. Pokud se nic nepokazí, odstartuje raketa Atlas V se sondou InSight 5. května. V listopadu pak přijde přistání v oblasti Elysium Planitia, kde začne vědecký výzkum. Tato stacionární sonda se bude zajímat o podpovrchové složení Rudé planety – jak se Marsem šíří seismické vlny, jak se pod povrchem šíří teplo, nebo jaké je vůbec rozložení podpovrchových vrstev. Za tímto účelem je lander vybaven robotickou paží, která umístí na povrch vědecké přístroje. S jejich pomocí se dozvíme nejen důležité informace o Marsu, ale nepřímo i o všech kamenných planetách a jejich vzniku.
Velké okamžiky si zaslouží odpovídající uchování pro příští generace. Není proto divu, že se sestřih nejvýznamnějších okamžiků z premiéry nejsilnější rakety světa objevil až více než měsíc po startu. A SpaceX rozhodně netroškařila. Střihu se ujal na Oscara nominovaný Jonathan Nolan, producent Westworldu a bratr režiséra Christophera Nolana. Pod jeho taktovkou vzniklo video, které perfektně mapuje cestu ke startu i jeho historický průběh. Na co se můžete těšit? I když má video jen necelé dvě minuty, uvidíte v něm mnoho dosud nepublikovaných záběrů – od přípravy Tesly na adaptéru až po dopad centrálního stupně zhruba sto metrů od mořské plošiny. Neříkáme to často a nemáme rádi silná slova, ale tady nemáme jinou možnost – Tohle prostě musíte vidět.
Únoru 2018 dominuje zejména start dlouho odkládáného a tolik očekávaného nejsilnějšího nosiče současnosti, Falconu Heavy, přistání jeho bočních stupňů zpět na Floridě a cestu jeho netradičního nákladu. Dále vás čeká dalších pět témat, vypuštění družice Paz a dvou družic Tintin, ruský výstup do volného prostoru, americko-japonská kosmická procházka, přistání Sojuzu MS-06 a start Progressu MS-08.
Včera ve 23:02 našeho času se z rampy číslo 41 na Mysu Canaveral vznesla raketa Atlas V, kterou v první fázi hnal k nebi motor RD-180 a čtyři urychlovací motory na tuhé palivo. Pod pětimetrovým aerodynamickým krytem se ukrývala 5200 kilogramů těžká družice GOES-S pro přesné sledování počasí především nad Tichým oceánem a západním pobřežím USA. Tři a půl hodiny dlouhá mise obnášela tři zážehy horního stupně Centaur, který družici dopravil na dráhu přechodovou ke geostacionární, přičemž poslední zážeh snížil sklon dráhy vůči rovníku a vytáhl nejvyšší bod o několik tisíc kilometrů nahoru, aby sama družice neměla tolik práce. Druhý zástupce nejnovější generace meteorologických družic GOES se tak úspěšně dostal do vesmíru. Kolem startovní rampy bylo jako obvykle rozmístěno velké množství fotoaparátů, které pořídily mnoho povedených snímků. V tomto článku vám přinášíme jak fotky přímo od firmy United Launch Alliance, tak od fotografa Erika Kuny.
Premiérový let by měla nová evropská raketa Ariane 6 zažít už v přespříštím roce a tak je potřeba pokračovat ve všech navazujících procesech. Nejde jen o to postavit a ozkoušet raketu samotnou. Velký význam má i nezbytná infrastruktura, bez které by starty nepřicházely v úvahu. Na kosmodromu v Kourou již několik měsíců vyrůstá nová odpalovací plošina, která bude vyhrazena právě pro Ariane 6. V dnešním krátkém článku Vás seznámíme s minutu a půl dlouhým videem, které natočil dron. S jeho pomocí se proletíme nad stavbou a nakoukneme tak pod ruce týmům stavařů.
Americká sonda Juno pořizuje krásné fotky. NASA dokonce vybrala sérii snímků jižního pólu Jupiteru jako Obrázek dne. Snímek s obohacenými (sytějšími) barvami obsahuje fotky pořízené během jedenáctého blízkého přiblížení 7. února letošního roku. První fotka vznikla v 16:21 našeho času a poslední v 17:01. Vzdálenost sondy od vrcholků oblačnosti se během té doby pohybovala mezi 137 264 km a 200 937 km. Posouvalo se i centrum snímků – mezi 84,1 po 75,5° jižní šířky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
