Foto a video

  • TESS vidí i komety a asteroidy

    TESS vidí i komety a asteroidy

    Teleskop TESS má za úkol hledat exoplanety. Za tímto účelem je vybaven čtveřicí kamer, jejichž zorná pole vytváří dohromady pás s rozměry 24 × 96 stupňů. Tomuto pásu se říká pozorovací sektor a TESS bude do každého sektoru hledět zhruba 27 dní, než se otočí k sektoru sousednímu. V záznamech se budou vyhledávat pravidelné změny jasnosti hvězd, které naznačují, že by kolem nich mohly obíhat planety, které je částečně zastíní. Teleskop vstoupil 25. července do operační fáze, ale ještě předtím zaznamenaly jeho kamery hned několik zajímavých objektů.

  • Vesmírné výzvy – červenec 2018

    Vesmírné výzvy – červenec 2018

    První prázdninový měsíc jsou pro vás připravena čtyři velká témata plus blok krátkých zpráv, zvaný Kosmonautika v kostce. Začneme startem mise Telstar 19V na raketě Falcon 9. Start družic Iridium NEXT má na svědomí tentýž nosič. K ISS se vydá zásobovací loď Progress MS-09. Na závěr zaburácejí motory nejsilnější evropské rakety Ariane 5 se čtyřmi družicemi Galileo v jejím nákladovém prostoru.

  • Pomohou astronauti astmatikům?

    Pomohou astronauti astmatikům?

    Astronaut a astmatik spolu mají společného více než jen první tři písmena. Na našem webu se snažíme čas od času věnovat vědeckému přínosu, který kosmonautika má. Jenže v mnoha případech může být složité si průběh experimentu představit a proto velmi oceňujeme videa Evropské kosmické agentury s německým astronautem Alexanderem Gerstem. Ve videích jsou rozhovory natočené ještě před startem, kdy astronaut popisuje daný experiment a obrazovou složku tvoří reálné záznamy z paluby ISS, kde Alexander daný experiment provádí. Dnes se podíváme na pokus zvaný Airway monitoring, který by mohl pomoci milionům lidí s astmatem.

  • OBRAZEM: Falcon vynesl rekordně těžkou družici

    OBRAZEM: Falcon vynesl rekordně těžkou družici

    Zatímco ještě v pátek se zdálo, že Telstar 19V váží „jen“ 5,4 tuny, ale další hodiny přinesly nové informace, podle kterých je hmotnost této družice 75 kilogramů nad hranicí sedmi tun. To by z Telstaru dělalo nejtěžší kdy vypuštěnou telekomunikační družici vůbec. Tento rekord zatím držel TerreStar 1 s hmotností 6,910 kg vynesený raketou Ariane 5 v roce 2009. Ještě obdivuhodnější je, že se prvnímu stupni podařilo přistát na mořské plošině. Daní za to však bylo dopravení nákladu na nižší dráhu – nejvyšší bod elipsy totiž nedosahoval ke geostacionární dráze a družice to bude muset dohnat sama. Satelit se dostal na dráhu s nejnižším bodem ve výšce 243 km a nejvyšším 17863 km vysoko při sklonu 27° k rovníku, ale zákazník byl na tuto situaci zcela jistě připraven dopředu. Pojďte se nyní s námi podívat na ty nejpovedenější fotky, kterými se na internetu pochlubili různí fotografové.

  • Vesmírné výzvy – červen 2018

    Vesmírné výzvy – červen 2018

    Stejně jako minulý měsíc je pro vás připraveno šest velkých témat plus blok krátkých zpráv, zvaný Kosmonautika v kostce. Hlavním tématem je samozřejmě přibližování sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu, ale neopomeneme ani start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon v rámci zásobovací mise CRS-15, návrat lodi Sojuz MS-07, start lodi Sojuz MS-09, výstup do volného prostoru z amerického segmentu ISS a na závěr objev organických látek na Marsu a Enceladu.

  • Brýle pro virtuální realitu a astronaut upnutý v popruzích

    Brýle pro virtuální realitu a astronaut upnutý v popruzích

    Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat první vizuální dojem z experimentu GRASP, který před pár dny proběhl na ISS. Německý astronaut Alexander Gerst se připnul zády do popruhů, které jej držely uprostřed modulu a na hlavu si nasadil brýle pro virtuální realitu. Jeho ruka byla také ozdobena speciální konstrukcí, která sledovala pohyb jeho prstů a dlaně. Tato výbava, která vypadá, jako kdyby vypadla z nějakého sci-fi příběhu, byla nezbytná vzhledem k účelu experimentu GRASP. Ten se totiž zaměřuje na výzkum lidského mozku a smyslových orgánů.

  • Juno pořídila další dechberoucí snímek

    Juno pořídila další dechberoucí snímek

    Dnes bychom Vás chtěli seznámit se snímkem, na kterém jsou zachyceny proudy a víry v severním pásu Jupiteru (konkrétně jde o tzv. North North Temperate Belt). Americká sonda Juno pořídila tuto fotku se zvýrazněnými barvami 24. května v 7:31 SELČ, když prováděla 13. blízký průlet kolem obří planety. V době snímání se nacházela 7 900 kilometrů od vrcholků mraků plynného obra zhruba nad 41. stupněm severní šířky. Níže přiložená fotka je orientována tak, že jih největší planety Sluneční soustavy leží nahoře vlevo a sever bychom našli dole vpravo.

  • Jak vznikal deflektor plamenů pro SLS

    Jak vznikal deflektor plamenů pro SLS

    Když připravujete zázemí pro velkou raketu, je jasné, že musíte jejím rozměrům a výkonu přizpůsobit i všechno, co s ní přijde do styku. Když se pak v nějakém hodnotícím článku například dočtete, že na rampě 39B byl nainstalován deflektor spalin, vezmete to jako fakt a už se možná nezamyslíte nad tím, co všechno se za touhle kratičkou větou skrývá. NASA nyní s pomocí několika časosběrných videí nahlédla dělníkům pod ruce a tak se můžete podívat, jak v kanálu pro odvod spalin vznikala konstrukce, jejímž úkolem je odklonit nadzvukově rychlé a více než 2000°C horké spaliny raketových motorů chystané rakety Space Launch System.

  • Ceres OPRAVDU zblízka

    Ceres OPRAVDU zblízka

    Promiňte nám velká písmena v nadpisu, ale tohle je naprosto mimořádná paráda. Jak již víte z minulých článků, sonda Dawn klesla na zatím nejnižší dráhu, po které se kdy pohybovala. A nyní máme k dispozici i fotografie povrchu trpasličí planety Ceres, které se na této extrémně nízké dráze podařilo pořídit. Snímky svou kvalitou a množstvím detailů jednoznačně překonávají vše, co tato sonda v minulosti nafotila. Kráter Occator jsme ještě nikdy dříve neviděli tak podrobně. Ostatně škoda slov, která stejně nedokáží popsat zaslané fotky, podívejte se sami a kochejte se.

  • 61 let vývoje rakety Atlas

    61 let vývoje rakety Atlas

    Raketa Atlas V je dnes jedním z nejpoužívanějších a nejspolehlivějších kosmických nosičů. Její úspěch je založen na vývoji dlouhém více než 60 let. Současná verze Atlasu je tedy poslední v dlouhé řadě vývojových variant sahajících do samotných počátků kosmické éry. Dnešního dne, přesně před 61 lety se uskutečnil historicky první start Atlasu. Ačkoliv skončil neúspěchem a raketu ještě čekalo mnoho dalších explozí, Atlas si postupem času získal důvěru a svou pevnou pozici v těžké konkurenci orbitálních nosičů. V dnešním článku Vám nabídneme video s českými titulky, které velice podrobně popíše konstrukci i vývoj rakety Atlas od jejího úplného počátku až do dnešních dní včetně výhledu do blízké budoucnosti.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗