Ačkoliv je Mars hned po Venuši druhá planeta nejblíže Zemi, cesta k němu v současné době trvá přibližně tři čtvrtě roku. Kosmický prostor je zkrátka i v našem nejbližší sousedství nesmírně rozlehlý a se současnými technologiemi nejsme schopni k Marsu doletět dříve, než za několik měsíců. Rychlejší cesta by vyžadovala enormní nárůst energie potřebné ke zrychlení při odletu od Země a také zabrzdění při příletu k Marsu. K Rudé planetě navíc není možné odletět kdykoliv se nám zachce, ale je nutné odstartovat v příhodném časovém okně, které nastává pouze jednou za necelé dva roky. Jedině tehdy je vzájemné postavení naší a cílové planety natolik příznivé, že k ní lze doletět s minimálním možným vydáním energie a za výše zmiňovanou dobu.

Mars. Rudá planeta. Na světě se asi najde jen málokdo, kdo by tato synonyma neznal, nebo snad pojem Rudá planeta přiřadil k jinému vesmírnému tělesu. Každý, kdo někdy spatřil našeho planetárního souseda na noční obloze, může potvrdit, že i při pohledu pouhým okem má planeta načervenalý nádech, který jej jednoznačně odlišuje od okolních hvězd. Koneckonců samotné jméno planety vzniklo díky asociaci červené barvy ohněm a krví. Oheň a krev znamenají zranění, smrt a válku. A za vše s válkou spojené ve starověkém Římě zodpovídal bůh války Mars, po němž byla Rudá planeta pojmenována. Ale nebyli to jen Římané, kteří si načervenalé nebeské těleso spojovali s ohněm a krví. Řekové jej nazývali Areova hvězda nebo někdy také Pyroeis. V prvním případě šlo o hvězdu zasvěcenou bohu války Areovi, ve druhém by se jméno dalo přeložit jako Hořící. Babylóňané Mars pojmenovali po svém bohu války, ohně a ničení Nergalovi. Stejně tak staří Indové Mars spojovali s válkou a válečnými božstvy. A takto bychom mohli pokračovat napříč všemi starověkými civilizacemi a všude bychom narazili na spojování Marsu s rudou barvou, krví, ohněm, válkou nebo dokonce s červenající se dámou. V čem tedy