Čínský institut
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Společnost SES se obrátila na japonského vlajkového operátora s žádostí o dodatečné přidělení šířky pásma pro družice, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po připojení ze strany cestujících létajících napříč Asií, a to i po výrazném rozšíření vlastní flotily koupí družic Intelsat.
Agentura CMSA oznámila, že se kosmická loď Shenzhou 20 vrátí na Zemi až později. Důvodem je podezření na zásah lodi úlomkem kosmické tříště.
Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.
Bílý dům 4. listopadu oznámil, že znovu nominuje Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA.
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Výškové rakety sice dopraví náklad třeba i do výšky několika tisíc kilometrů, ale nikdy nedosáhnou dostatečné rychlosti pro umístění tohoto nákladu na oběžnou dráhu okolo Země. Jedním z prvních významných programů pro výzkum kosmického prostoru pomocí výškových raket byl sovětský program Vertikal. Více o tomto fenoménu v dnešním díle Vesmírné techniky.
V dnešním díle Vesmírné techniky zamíříme na ISS a podíváme se na jeden velmi zajímavý a mezi jejími obyvateli poměrně oblíbený experiment Veggie. Jedná se o malý foliovník pro experimentální pěstování rostlin (nejen) pro přímou spotřebu posádkou v podmínkách kosmického letu. Astronauti na něm nejen dělají vědu, ale také jim občas zpestřuje jídelníček.
K čemu by bylo povídání o tom, jak Spektr-R vznikl, jak obtížné bylo ho zkonstruovat a zajistit jeho vynesení do vesmíru, kdybychom se pak nedozvěděli o jeho vědeckých výsledcích. A právě o nich bude další díl série o Spektru-R. Navíc nás může těšit, že poměrně výraznou stopu zanechali na celé misi slovenští a čeští vědci. Řeč bude zejména o přístroji, který sledoval některé parametry slunečního větru, do té doby neměřené.
Dnes se opět podíváme na radioteleskop Spektr-R. Tentokrát se zaměříme na samotnou konstrukci sondy, použitou platformu, způsob komunikace a orientace v prostoru, i to jak bylo zajištěno bezpečné rozevření poměrně složité sestavy antény, která musela být pro vynesení na oběžnou dráhu sbalena, aby se vešla pod aerodynamický kryt nosné rakety. Dozvíte se i jednu perličku, která se váže k okamžiku startu mise.
Přestože srpen byl dobou dovolených, zdá se, že agentury ani kosmické firmy nezahálely. Zejména NASA a SpaceX jely na plné obrátky. V přímém přenosu jsme si užili návrat astronautů z mise DM-2, SpaceX předvedla skok svého prototypu Starship SN5. Americké letectvo si vybralo rakety pro své mise. Do kosmu se vydala argentinská snímkovací družice SAOCOM 1B a další várka Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes výjimečně od 21:00.
Posledně jsme si užili oslavy stého dílu. Nyní se vraťme zase zpět k náplni seriálu, kterou jako diváci očekáváte. Dnes se podíváme na velmi zajímavý kousek techniky, který mají na svědomí ruští vědci. Jedná se o radioteleskop Spektr-R. Jeho cesta od návrhu až k samotnému vynesení na oběžnou dráhu byla dlouhá a trnitá. Nakonec se však vědci dočkali a 18. července 2011 odstartovala z Bajkonuru raketa Zenit-2SB s kosmickou observatoří Spektr-R ve svém úložném prostoru.
Pořad Vesmírná technika je tu s Vámi již 100 týdnů, a jelikož je to týdeník, znamená to, že tu máme stý díl! A takové kulaté výročí si říká o trochu netypický díl. Dnes si pro Vás Michal Václavík a Dušan Majer tedy připravili souhrn všech dosavadních dílů, pár statistik a řeč bude i o některých zajímavých aspektech kosmonautiky. Dozvíte se například, na co se autoři pořadu nejvíce těší nebo která kosmonautická událost v nich zanechala nejhlubší zážitek.
O startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5 jsme Vás informovali už dříve. Představili jsme si náklad, nabídli jsme Vám živý přenos, start proběhl a všechny tři vynášené družice se oddělily na správné dráze. Proč se tedy k tomuto startu opět vracíme? Společnost Arianespace, která tyto nosiče provozuje, totiž zveřejnila video z tohoto startu. A věřte mi, že stojí za to ho vidět. Jestli čekáte záběry, které jsou běžně vidět v přenosech ze startů, tak se mýlíte. Režisér nám nabídl luxusní sestřih zpomalených záběrů ve vysokém rozlišení z kamer umístěných na velmi originálních místech.
V dnešním díle Vesmírné techniky zakončíme povídání o sondě LADEE. Michal Václavík se tentokrát zaměřil na samotný průběh mise. Budeme sondu sledovat od startu na unikátní raketě, přes náročný přesun k Měsíci, usazení na oběžné dráze, uskutečněná vědecká pozorování až k bombastickému finále celé mise, které zanechalo na povrchu Měsíce nesmazatelnou stopu.
S další sobotou se opět hlásí o slovo Vesmírná technika. Jestli se vám minulý díl tohoto pořadu o konstrukci sondy LADEE líbil, máme tu pro vás další. Tentokrát se Michal Václavík zaměřil na vědecké úkoly této sondy a zejména přístroje, kterými jich měla dosáhnout. Hlavní cíl sondy, prozkoumat velmi řídkou měsíční atmosféru, je podrobně rozebrán právě v tomto díle.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.