sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

krátké zprávy

NASA

Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.

Starfish Space

Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.

SpaceX

Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.

Falcon 9

Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.

Quindar

Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.

FAA

Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.

Tomorrow.io

Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.

FireSat

Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Příprava na tankování Europa Clipperu

Americká sonda Europa Clipper se posouvá opět o krok blíže ke startu. Titulní fotografie tohoto článku byla pořízena 11. září, když technici v hale Payload Hazardous Servicing Facility připravovali sondu na nadcházející plnění pohonnými látkami. Europa Clipper má prozkoumat Jupiterův ledový měsíc Europa, který je již delší dobu považován za jedno z nejnadějnějších prostředí z hlediska potenciální obyvatelnosti v celé Sluneční soustavě. V rámci této mise dojde k výzkumu, zda by podpovrchový oceán Europy mohl nabízet podmínky nezbytné pro život. Europa totiž může mít všechny ingredience pro život, jak jej známe – vodu, organické látky a zdroj chemické energie.

Gateway (září 2024)

Plánovaná kosmická stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce se má stát vědeckou laboratoří v oborech fyzikálních věd, fyziologie člověka a dalších. Má být také podporou pro lunární landery a astronauty pracující na povrchu Měsíce. Díky komponentům mezinárodních partnerů se Gateway má stát nástupcem Mezinárodní kosmické stanice ISS jako symbol mezinárodní spolupráce ve vesmíru. Kampaň misí Artemis, jejíž součástí Gateway je, však zaostává za plánem a překračuje odhadované náklady. V současnosti ji provází nejistota ohledně tepelného štítu Orionu, nekvalitní práce při výrobě nádrží centrálních stupňů raket SLS, překročení hmotnosti počáteční Gateway, problémy při vývoji a stavbě vypouštěcí plošiny ML-2 a v neposlední řadě také nejistota ohledně nevyzrálé technologie přečerpávání a dlouhodobého skladování kryogenních pohonných hmot v kosmickém prostoru, na které spoléhá architektura lunárních landerů. Nejistoty v harmonogramu misí mohou být dále prohlubovány problémem s financováním s ohledem na zákon o rozpočtové odpovědnosti.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon s družicemi Galileo vs. počasí

Pokud se vše podaří, měla by zítra v 0:52 našeho času odstartovat z Floridy raketa Falcon 9 s dvojicí evropských navigačních družic Galileo. Jenže start není vůbec jistý. Meteorologové totiž předpovídají pouze 40% pravděpodobnost dobrých podmínek. Pokud by se start odložil o 24 hodin, situace se má výrazně zlepšit na 80% pravděpodobnost dobrých podmínek. Každopádně odklad zatím nebyl oznámen a náš živě a česky komentovaný přímý přenos bude připraven už na noc na zítřek.

Jak BepiColombo viděla průlet kolem Merkuru?

Evropsko-japonská mise BepiColombo se 4. září prosmýkla kolem Merkuru v nejmenší vzdálenosti, jaká je pro tuto misi naplánována. Kromě toho tato mise dostala první možnost nahlédnout do okolí jižního pólu první planety naší soustavy. Při průletu byly aktivní tři inženýrské kamery (M-CAM 1, 2 a 3), které pořídily 128 různých snímků a právě z nich bylo vytvořeno působivé časosběrné video. V něm vidíme, jak se planeta pomalu nasune do zorných polí kamer M-CAM 2 a 3, načež kamera M-CAM 1 ukáže, jak se Merkur postupně začal opět vzdalovat.

Kritika vydávání licencí od FAA

Od roku 2021 začaly platit nové předpisy Federálního úřadu pro letectví, které jsou mezi širokou odbornou veřejností známy jako „Část 450“. Tato část vznikla, jako snaha o zefektivnění licenčního procesu. Postupem času se však tato část stala velikým problémem především pro průmyslovou základnu, která se začala hlasitě ozývat proti této části. Během slyšení vesmírného podvýboru sněmovního vědeckého výboru o „podpoře inovací v oblasti komerčního vesmíru při zachování veřejné bezpečnosti“, které se konalo 10. září došlo ke tvrdé kritice úřadu, a to i ze strany Kongresu.

Marsovští pavouci vysvětleny?

Kosmotýdeník 626 (9. 9. – 15. 9.)

Máme za sebou týden, který přinesl nečekané množství kosmických rekordů. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se však krom počtu lidí na oběžné dráze a průběhu mise Polaris Dawn budeme věnovat i dalším tématům. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal velmi zajímavý objev na Marsu, kde se podařilo experimentem na Zemi potvrdit, jak vznikají maršovští pavouci. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. A pokud vše vyšlo, je toto první „normální“ článek na našem webu, který vychází v novém designu! Děkuji i já tímto Matějovi a dalším členům redakce, kteří se postarali o tuto změnu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Testy zmenšené SuperHeavy v aerodynamickém tunelu

NASA a její partneři dělají pokroky na cestě vstříc misi Artemis III, při které dojde k návratu lidí na Měsíc a také prvnímu přistání lidí na povrchu Měsíce v rámci programu Artemis. Firma SpaceX, poskytovatel pilotovaného lunárního landeru (v rámci kontraktu HLS – Human Landing System) pro mise Artemis III a Artemis IV začátkem letošního roku otestovala 1,2% model rakety SuperHeavy v transsonickém tunelu Unitary Plan Wind Tunnel na Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley. Raketa SuperHeavy má vynášet upravenou Starship, která v rámci programu Artemis poslouží jako pilotovaný lander.

Orbiter Chang’e-6 je v libračním centru Slunce-Země

Čínská mise Chang’e-6 se skládala z několika částí. Na odvrácené straně Měsíce dosedl přistávací modul a se vzorky odstartoval vzletový modul. Na oběžné dráze Měsíce došlo k předání kontejneru se vzorky do návratového pouzdra, se kterým vstříc Zemi odletěl orbitální modul. Právě ten byl klíčovou součástí celé 53 dní dlouhé mise, která jako první dopravila na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce. 25. června tento modul navedl návratové pouzdro se vzorky z kráteru Apollo podle plánu do pozemské atmosféry, ovšem sám naši planetu minul díky motorickému manévru. Bylo tedy otázkou, jaké s ním mají Číňané plány do budoucna.

ŽIVĚ: Výstup do volného prostoru mise Polaris Dawn

Mise Polaris Dawn, při které čtveřice amatérských kosmonautů vyrazila v kosmické lodi Crew Dragon na mimořádnou misi, se připravuje na další důležitý moment. V průběhu dneška by mělo dojít k výstupu Jareda Isaacmana a Sarah Gillis do volného kosmického prostoru. Bude to poprvé, kdy si tzv. kosmickou vycházku užije někdo jiný než profesionální kosmonauti. Výstup bude také premiérou pro zbrusu nové skafandry od SpaceX. Výstup samotný se musel odložit z původně plánovaných 9:23 na 11:58 našeho času. Pokud by se to dnes nestihlo, záložní termín pro výstup je ještě během zítřka.

Stárnoucí Voyager 1 překonal další překážku

Legendární sonda Voyager 1 využívá svých manévrovacích motorků, aby byla správně orientována vůči Zemi, ale po 47 letech strávených v kosmickém prostoru se přívodní palivové trubičky začaly ucpávat, o čemž jsme psali už vloni. Po 47 letech provozu jsou přívodní trubičky paliva v motorech z velké části ucpány oxidem křemičitým, což je vedlejší produkt, který se uvolňuje ze stárnoucí gumové membrány v palivové nádrži sondy. Toto zanášení snižuje účinnost, s jakou tyto trysky dokáží generovat tah. Po několika týdnech pečlivého plánování se tým rozhodl, že dojde k přechodu na jiný soubor manévrovacích motorů.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.