sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Pegasus XL

Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.

FCC

Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.

Orbital

Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.

Firefly

Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.

Vast

Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.

NASA

NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Kosmotýdeník 105. díl (15.9. – 21.9.2014)

Týden se s týdnem sešel, máme tu opět neděli, čas oběda. V televizi běží politická debata a na našem portálu vychází Kosmotýdeník – náš nejdéle fungující seriál, jehož cílem je shrnout kosmické události z uplynulých sedmi dnů. Dnes na Vás čekají tři velká témata a pár menších. Obecně by se dalo říct, že se budeme pohybovat okolo tématu soukromých kosmických agentur. Nejprve si řekneme pár slov o výběru soukromých lodí, které budou na ISS vozit posádku, připomeneme si start soukromé lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici a v posledním velkém tématu bude řeč o pokusu amerických firem nahradit závislost jejich země na ruských motorech.

Gaia posouvá své možnosti

Evropské sondě Gaia, která má za úkol vytvořit přesný 3D model našeho vesmírného okolí a zmapovat polohu miliardy hvězd, jsme se na našem portálu věnovali již v několika článcích. Dnes se k této sondě znovu vracíme v krátkém článku, jelikož pozemní týmy zpřesnily palubní software, takže Gaia může monitorovat i slabší hvězdy. Díky tomu bude výsledná mapa našeho hvězdného okolí podrobnější a přesnější. Momentálně tak každý den Gaia pozoruje téměř 40 milionů hvězd, které projdou jejím zorným polem.

3D tiskárna, myši a vědecký náklad poletí na ISS

V době, kdy vzniká tento článek se na floridském mysu Canaveral připravují technici firmy SpaceX na další start rakety Falcon 9 v1.1. Tentokrát je na její špičce umístěná nákladní loď Dragon. Pokud se vše podaří, zažehne se dnes v 8:14 našeho času všech devět motorů Merlin 1D na prvním stupni rakety a celá sestava se vydá vstříc obloze. Dnešní článek na našem blogu rozebere přípravy na start, aktuální situaci ohledně pravděpodobnosti startu a stranou nezůstane ani představení nákladu se zvláštním důrazem na rekapitulaci vědeckých přístrojů.

úvodní obrázek

Dawn bude mít zpoždění

Americká sonda Dawn zkoumající dvě největší tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem bude na svém příletu k trpasličí planetce Ceres opožděna. Dawn odstartovala ze Země v roce 2007 a zamířila si to k planetce Vesta. Tu podrobně zkoumala z její oběžné dráhy od července 2011 do září 2012, kdy se vydala na druhé putování, jehož cílem je trpasličí planetka Ceres s průměrem 975 km. Tam měla sonda dorazit v březnu příštího roku. NASA ale oznámila, že se Dawn přibližně o jeden měsíc opozdí. Proč?

Americká družice MAVEN

Americký „čichač“ je téměř u cíle

Sonda MAVEN určená ke studiu atmosféry Marsu vstoupí na oběžnou dráhu Rudé planety už za pár desítek hodin. Vyvrcholí tak deset měsíců dlouhá přeletová fáze. MAVEN se na svou cestu vydal 18. listopadu loňského roku a v našem dnešním článku se zaměříme na to, co tuhle dvě a půl tuny těžkou družici čeká v nejbližších dnech. Vstup satelitu na oběžnou dráhu jiné planety sice není tolik divácky atraktivní, jako přistání na povrchu, nicméně i v tomto případě se máme jistě na co těšit. Historie ukázala, že tento klíčový manévr může být pro některé sondy až příliš náročný.

Satelit, o kterém se neví skoro nic

Přiznávám, že název dnešního článku není obvyklý. Ale ono je to dáno tím, že satelit CLIO, o kterém dnešní povídání pojednává, rozhodně nespadá do kategorie běžných satelitů. Na oběžnou dráhu jej včera vynesla raketa Atlas V, ale jinak je o něm neuvěřitelně málo informací. Je skoro až nepochopitelné, že u této družice dokonce ani nevíme, kdo stojí za jejím vypuštěním – víme pouze, že je to „vládní zakázka“. K družici se ale žádné ministerstvo ani žádná národní agentura či úřad nehlásí. To dělá z CLIO jeden z nejtajemnějších satelitů, které se za poslední roky podívaly do vesmíru. Na našem webu jsme se už v několika článcích věnovali startům armádních družic. U některých armáda rovnou přiznala jejich účel – například satelity SBIRS monitorující starty nepřátelských raket, u jiných jsme alespoň věděli, že spadají pod národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). U satelitu CLIO ovšem provozovatele neznáme, což je krajně neobvyklé. Dalo by se říci, že je to nejtajnější družice z tajných. Existuje ale možnost se nějak dobrat výsledku? V dnešním článku se o to pokusíme. Je ale na místě poznamenat, že tentokrát budeme na

Porovnání nových soukromých lodí

Jak už jsme na našem webu psali v dnešním hlavním článku, NASA včera oznámila, že americké astronauty by měly od roku 2017 vozit na ISS dvě soukromé lodě – Dragon V2 od SpaceX a CST-100 od Boeingu. V dnešním článku se zaměříme na infografiky obou vybraných lodí, které nám ukáží mnoho zajímavých detailů, které člověk snadno přehlédne. Autorem obou informačních obrázků je Karl Tate z amerického portálu Space.com. Ale ani čtenáři, kteří si s angličtinou příliš netykají nemusí smutnit. Obě infografiky jsme pro Vás kompletně přeložili do češtiny.

CST-100 - Dream Chaser - Dragon V2

Dragon V2 vs. CST-100 vs. Dream Chaser – kdo s koho?

SpaceX, Boeing a Sierra Nevada Corporation – tři firmy, které v uplynulých týdnech a měsících připravovaly své kosmické lodě. V rámci programu CCdev, který vyhlásila NASA se tyto tři firmy dostaly až do nejužšího finále. Nejde o nic menšího než o výběr lodi, která bude v příštích letech dopravovat americké (a další „západní“) astronauty na ISS a zbaví tak americkou kosmickou agenturu závislosti na ruských lodích Sojuz.

přistávací modul Philae v představách výtvarníka Kredit: ESA/ATG medialab

Známe lokalitu přistání pouzdra Philae

Mise sondy Rosetta zatím běží přesně podle plánu a největší kosmonautická událost roku stále přináší nové a nové informace. Zlatým hřebem celé mise bude listopadové přistání stokilogramového pouzdra Philae přímo na jádru komety. Odborná komise v posledních týdnech velmi pečlivě vybírala z pěti lokalit, které se dostaly do finále. Jejich kompletní přehled najdete ve starším článku. Dnes konečně ESA odtajnila finální oblast, kam Philae 11. listopadu dosedne. Jedná se o oblast, která byla během výběru označena písmenem J.

Kosmotýdeník 104. díl (8.9. – 14.9.2014)

Týden pomalu končí a je proto čas zrekapitulovat si všechny zajímavé události, které nám přineslo posledních sedm dní. Dnešní Kosmotýdeník Vám opět přináší kromě několika menších zpráv na konci článku i tři hlavní témata. S trochou nadsázky by se dalo říct, že se budeme věnovat cestám a přesunům – nejprve bude řeč o transportu téměř dokončené lodi Orion, ve druhém tématu se podíváme na cestu pilotované lodi Sojuz zpátky na Zemi. Aktuální díl zakončíme na Marsu, kde vozítko Curiosity konečně dorazilo do svého cíle.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.