LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O minulém víkendu se v centru ESA v nizozemském Noordwijku konal tradiční ESTEC Open Day. V jeho rámci měli návštěvníci možnost hovořit se členy týmů různých projektů, které ESA momentálně plánuje nebo provozuje. Jeden z velmi frekventovaných stánků během nedělního dne patřil týmu kolem projektu Galileo. Systém Galileo má být odpovědí na americký systém GPS a ruský GLONASS, a plné operační kapacity by měl dosáhnout v roce 2020. Je samozřejmé, že Galileo je sám o sobě velmi zajímavým projektem, pro našince o to zajímavějším, že jeho centrum sídlí v Praze, ovšem za zvýšený zájem může také incident, který se odehrál před několika týdny.
Nástupce Hubbleova kosmického teleskopu, tedy dalekohled Jamese Webba má do startu ještě 4 roky, ale už nyní je potřeba otestovat všechny palubní systémy. Jelikož je dalekohled moc velký, nevešel by se v rozloženém stavu pod žádný aerodynamický kryt rakety. Technici jej proto musí složit do kompaktního stavu, ve kterém přečká start a vymyslet, jak pak celou sestavu na oběžné dráze automaticky rozložit. V minulých dnech se proto zkoušelo vyklápění konstrukce, která bude držet sekundární zrcadlo vlastního teleskopu. V našem krátkém článku Vám přinášíme časosběrné video z celé operace.
Další týden uplynul jako voda a po celém světě se během uplynulých sedmi dnů odehrálo mnoho zajímavých událostí, které stojí za připomenutí. Přichází proto tradiční seriál Kosmotýdeník, který zrekapituluje to nejzajímavější z uplynulého týdne. Ve třech velkých tématech se zaměříme nejprve na výstup do volného kosmu z paluby ISS. Druhým tématem budou novinky okolo evropské sondy Rosetta, která dostala povolení pro sestup na nižší oběžnou dráhu kolem jádra komety. Třetím tématem bude pokrok ve výrobě soukromého suborbitálního raketoplánu Lynx.
Na začátku nového tisíciletí vyhlásila Čína smělý plán, který spočíval v průzkumu Měsíce. Tehdy to všechno vypadalo až příliš idealisticky – vždyť Říše Středu v té době teprve sbírala první větší zkušenosti z oběžné dráhy. První fáze lunárního průzkumu měla být ve znamení snímkování Měsíce z oběžné dráhy, druhá fáze obnášela měkké přistání na povrchu a třetí, závěrečná fáze už počítala s dopravou odebraných vzorků na Zemi. První fázi úspěšně zvládly sondy Chang’e 1 a Chang’e 2. Druhou fázi máme v živé paměti, když na Měsíci přistála Chang’e 3. Nyní je tedy na řadě fáze třetí, která je ze všech nejnáročnější.
Už jen necelé dva měsíce zbývají do chvíle, kdy se na floridském kosmodromu zažehnou motory nejsilnější soudobé rakety Delta IV Heavy. Úkolem tohoto nosiče je dopravit na oběžnou dráhu první exemplář nové americké lodi Orion. Tato mise označovaná zkratkou EFT-1 sice bude trvat jen několik hodin, což je ve srovnání s dlouhodobými lety vesmírem, plánovanými na příští roky, jen chvilka, přesto bude tato mise pro další vývoj nedocenitelná. Otestují se při ní totiž klíčové systémy lodi, mezi kterými hraje hlavní roli tepelný štít. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme přehledné rekapitulační video celé plánované mise, která by měla být prvním velkým krokem k nové éře americké pilotované kosmonautiky.
Stokilogramové přistávací pouzdro Philae má 12. listopadu dosednout na povrch jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Bude to vrcholné představení doposud 100% úspěšné evropské mise Rosetta. Jelikož se tato historická chvíle nezadržitelně blíží, je na čase podívat se na celý přistávací mechanismus trochu podrobněji. V dnešním krátkém článku si můžete pustit video z dílny německé agentury DLR, kde jsou vysvětleny nejen atributy nutné pro přistání – například vrtáky či harpuny, ale seznámíte se i s vědeckým vybavením landeru.
Včera jste se na našem portálu mohli dočíst o překvapivých změnách v programu čínských kosmických stanic Tiangong. V článku jsme se také krátce zmínili, že v současnosti probíhá výběr nových čínských kosmonautů. Dnes se na toto téma podíváme trochu blíže. Podmínky pro výběr třetí generace čínských kosmonautů byly stanoveny a výběr bude probíhat v následujících dvou letech. Čínský pilotovaný kosmický program tak adekvátně reaguje na novinky, které jej v budoucnu čekají. Hlavním cílem čínského programu počátku dvacátých let totiž bude stavba kosmické stanice skládající se z několika modulů. A právě tomuto cíli se podřizuje i současný výběr kosmonautů.
Včera se na Mezinárodní vesmírné stanici opět uskutečnila kosmická procházka. Zúčastnili se jí americký astronaut Gregory Wiseman a jeho německý kolega, Alexander Gerst – zajímavé je, že pro oba to byla premiéra. Dvojice měla za úkol hlavně přesunout vloni poškozenou pumpu z dočasného na trvalé úložiště. Kromě toho ale museli udělat ještě několik menších úkolů. Celý výstup mohli čtenáři našeho portálu sledovat živě v tomto článku. Nyní, několik hodin po úspěšném ukončení výstupu si můžeme celou kosmickou procházku hezky zrekapitulovat.
Dnes ve 14:10 našeho času by se podle plánu měl na Mezinárodní vesmírné stanici otevřít hermetický uzávěr přechodové komory amerického modulu Quest. Do volného prostoru vystoupí Reid Wiseman z USA a Alexander Gerst z Německa. Celá kosmická procházka je zaměřená na obecnou údržbu stanice a má trvat zhruba šest a půl hodiny. V našem dnešním článku jsme pro Vás připravili možnost sledovat celý výstup pomocí živého přenosu z NASA TV. Nyní, když výstup skončil, jsme do článku doplnili pár fotek z kosmické procházky.
Evropská sonda Rosetta krouží okolo jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko už téměř dva měsíce. Za tu dobu poslala na zemi velké množství fotografií, ale také stihla provést celou řadu vědeckých měření. Před příletem Rosetty jsme toho o kometě věděli jen velmi málo. Postupně se ale seznamujeme nejen s jejími rozměry, hmotností a teplotami, ale i s chemickým složením. Náš dnešní krátký článek proto přináší stručné shrnutí základních fyzikálních vlastností jádra, které jsme mohli zjistit jen díky Rosettě.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.