Naši aplikaci již naleznete na Google Play!
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Předposlední květnový týden minul a nastala neděle. To je ideální čas zopakovat si, co zajímavého nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Nejnovější vydání Kosmotýdeníku vám dnes přináší například zprávu společnosti Lockheed Martin, která chce za 12 let vyslat posádku k Marsu. Podíváme se také na přesun externí nádrže z doby raketoplánů, která se protahovala ulicemi Los Angeles, nebo povedené video ze startu čínské rakety z minulého týdne. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku s pořadovým číslem 192. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Každý měsíc se v Praze pod záštitou Kosmoklubu koná Kosmoschůzka, na které vás čekají zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů jako astronomie či fyzika.
Květnová Kosmoschůzka: 25. května 2016, Restaurace Zorto, Nekázanka 6, 11000 Praha

Dění okolo vlajkové lodi astronomie příštího desetiletí, Dalekohledu Jamese Webba začínají nabírat na obrátkách. Nedávno jsme se radovali z dokončení primárního zrcadla a nyní máme za sebou další významný krok. Rodící se teleskop už není jen kusem kovu (byť precizním), ale dočkal se i vědeckých přístrojů. Ani nebudeme moc přehánět, když jednotku ISIM (Integrated Science Instrument Module) přirovnáme k srdci rodícího se teleskopu. Na náhledové fotografii vidíte ISIM v detailním pohledu. V útrobách této struktury jsou uloženy čtyři vědecké přístroje (NIRCam, NIRSpec, MIRI a FGS/NIRISS), které pomohou prozkoumat vesmír tak, jak jsme ještě nikdy nemohli.

Nedávno jste se u nás mohli dočíst o konceptu Evropské kosmické agentury, který se týkal vybudování malé vesnice na povrchu Měsíce. Americká společnost Orbital ATK přišla s dalším návrhem na měsíční základnu, ta by se ale neměla nacházet na jeho povrchu, nýbrž na oběžné dráze. Stanice by neměla být trvale obydlená (oproti ISS) a měla by poskytnout dočasný prostor pro 4 astronauty. Ambiciózní plán dále hovoří, že by se první části stanice měly vybudovat a poslat k Měsíci ještě před rokem 2020. Tato stanice by sloužila nejen jako nástupce zastarávající ISS, ale také by mohla poskytnout dostatek příležitostí nové těžkotonážní raketě SLS a lodi Orion, pro které v současné době zatím neexistuje moc velké využití.

Evropská sonda Rosetta předloni plnila titulní stránky novin a dozvědělo se o ní ohromné množství lidí z řad běžné veřejnosti. Není se co divit – jako prvnímu lidskému výtvoru se jí podařilo obíhat kolem jádra komety. Postupem času Rosetta opustila zpravodajský prime-time, ale to neznamená, že by se méně činila. Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko vloni prolétla přísluním a sonda studovala její zvýšenou aktivitu z bezpečné vzdálenosti. Jak se jádro vzdaluje od Slunce, jeho aktivita klesá a Rosetta může sledovat jeho slábnoucí aktivitu z větší blízkosti. Dnes Vám přinášíme pár úchvatných fotek povrchu, které vznikly v minulých dnech.

Když se v roce 1998 konečně dostaly na oběžnou dráhu první dva moduly Zarja a Unity, začala se psát další kapitola z dlouhé knihy výzkumu na oběžné dráze. Tato nová kapitola, nazvaná ISS, International Space Station, měla na co navazovat. Byly to nejprve první kratší pobyty v rámci misí na Saljuty a Skylab, na něž navázal větší a první opravdu modulární exemplář, orbitální stanice Mir. Ta však dosloužila v devadesátých letech a v roce 2001 byla navedena do atmosféry. Od 2. listopadu 2000 je ale trvale obydlen nový vesmírný ostrov Mezinárodní vesmírné stanice a ta má od pondělí 16. května 2016 za sebou už sto tisíc oběhů kolem Země. Aktuálně zde výzkumy v prostředí mikrogravitace provádí šestičlenná posádka a vůbec jí nevadí, že přitom uhání rychlostí bezmála 27 600 km/h při oběhu kolem Země každých 90 minut.

Konstatování, že obrázek dokáže ukázat více, než mnoho slov a vět, které danou situaci popisují je známý a každý ho jistě bere jako výrok odpovídající skutečnosti. Ještě více, než v běžných pozemských situacích je toto konstatování platné při výzkumu cizích planet. O tom, jak pomocí studia kráterů a jejich okolí získáváme nečekaně podrobné informace o tělesech sluneční soustavy, vám dnes přinášíme článek. Tento článek je vlastně volným přepisem blogu Veroniky Bray, která se zabývá právě studiem impaktů na planetách. Její povídání nám přibližuje, kolik se toho dá poznat z pouhých fotografií.

Jak jistě fanouškům kosmonautiky neuniklo, ve čtvrtek 28. dubna startoval po jednodenním odkladu ze zbrusu nového kosmodromu Vostočnyj nosič Sojuz-2.1a s družicí Michailo Lomonosov coby hlavním nákladem. O startu jsme poměrně obsáhle informovali i na našem portále. Premiérový start jako takový dopadl na výbornou, pokud nepočítáme záhadné mlčení malé studentského cubesatu SamSat-218D, který byl vynášen jako sekundární náklad. Ovšem nebylo možné si nepovšimnout určitého paradoxu, jenž je pro současné Rusko typický. Zatímco nový kosmodrom je zcela jistě velmi zajímavým kouskem stavitelství a techniky (a totéž lze tvrdit i o raketě Sojuz-2.1a) a nabízela se možnost premiérový start pořádně mediálně využít a „prodat“, nakonec byla z celého startu PR katastrofa. Start nebyl oproti předpokladům přenášen živě a lze se jen dohadovat, kdo za tímto rozhodnutím stojí. O motivech si však asi iluze dělat nemusíme: Rusko, respektive ti, kteří v dané situaci rozhodli tak, jak rozhodli, se bálo selhání během startu a tím mezinárodní blamáže.

Mnozí z nás v poslední době sledovali s napětím pokusy firmy SpaceX o přistání použitých prvních stupňů raket Falcon 9. V prosinci se po několika neúspěšných pokusech podařil průlom v podobě přistání použitého stupně v rámci vynesení satelitu ORBCOMM-2. První přistání na ponton jsme pak mohli sledovat při vynášení zásobovací lodi Dragon ke stanici ISS 8. dubna. A do třetice se stejný husarský kousek s návratem prvního stupně – tentokrát opět na ponton – podařil firmě Elona Muska před deseti dny, 6. května během mise JCSAT-14. O tomto víkendu byl posledně zmíněný stupeň dopraven do hangáru u startovního komplexu LC-39A na Kennedy Space Center. SpaceX uvolnila několik fotografií, na kterých se chlubí zřejmě nejsledovanějším kosmickým hardwarem posledních týdnů.

Jaro na Zemi je v plném proudu a také na Marsu roboti nezahálejí. Věnujme jim proto malé ohlédnutí. Podíváme se na to, jaké výzkumy plánuje tým kolem stařičké Opportunity a co zajímavého právě prováděla větší Curiosity. V úvodu článku vidíme mimořádný snímek. Pořízen byl sice již 31. března tohoto roku během solu 4332, ovšem podobných záběrů jsme se nedočkali již léta. Na snímku je krásně vidět větrný prachový vír (anglicky dust devil), který se proháněl pláněmi uvnitř velkého kráteru Endeavour (kráter o průměru 22 km je tak velký, že vypadá jak rovná pláň s dunami). V popředí jsou svahy tvořící vlastně valy kráteru a stopy vozítka v nich. Opportunity totiž aktuálně opět popojíždí a cílem jsou smektity. To je minerál ze širší skupiny jílovitých minerálů, které by měly být v této oblasti Marsu hojné.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.