Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda. V 18:27 světového času (20:27 SELČ) se planetě přiblíží na vzdálenost 139 500 km. To je o něco více než třetina vzdálenosti Země – Měsíc. Koncem srpna jsme podrobně rozebírali v samostatném článku přípravy jednotlivých kosmických agentur na toto neopakovatelné setkání, které – samozřejmě kromě mise sondy Rosetta a landeru Philae u komety 67P Čurjumov-Gerasimenko – nemá obdoby. Dnešní článek vlastně volně navazuje na ten předchozí. Upřesníme si některá technická data a zajímavé detaily, které nebyly tenkrát veřejně publikovány, neboť i přes rozsáhlý projekt modelace chování C/2013 A1 při průletu kolem Marsu byly pořád pro astronomy velkou neznámou. Jak výstižně poznamenala jedna z odbornic NASA, Kelly Fast: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí.“
Mezinárodní vesmírná stanice zažila včera další předem naplánovanou vesmírnou procházku. Astronauti Barry Wilmore a Gregory „Reid“ Wiseman, měli dva hlavní úkoly. Tím prvním byla oprava elektrického přepínače, který zajišťoval převod elektrické energie z jednoho pole solárních panelů. Druhým úkolem byla příprava stanice na situaci, která sice nastane až za několik let, ale je potřeba se na ni začít připravovat už nyní. Řeč je o příletech soukromých pilotovaných kosmických lodí, které by měly na stanici vozit astronauty od roku 2017.
Dnes ve 13:00 našeho času začala NASA TV vysílat živý přenos z výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru. Výstup, který začne ve 14:20 našeho času má trvat šest a půl hodiny a úkolem Barryho Wilmora a Gregry Wisemana je třeba výměna poškozeného elektronického zařízení na solárním panelu, o kterém jsme Vás informovali v tomto článku. Naplánované jsou také úpravy, které mají v dalších letech umožnit připojování soukromých lodí ke stanici. Celý výstup můžete sledovat živě v našem dnešním krátkém článku, do kterého jsme vložili přehrávač s živým přenosem.
Před pár dny dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici soukromá loď Dragon. Kromě tradičních zásob pro posádku nesla na své palubě i velké množství vědeckých přístrojů. V nehermetizované sekci, takzvaném trunku bychom našli nenápadný přístroj RapidScat, jehož vývoj stál 26 milionů dolarů. Tento přístroj se zaměří na monitorování větrů nad oceány na naší planetě. Díky tomu, že ISS přelétá nad většinou povrchu Země, by měli mít vědci k dispozici komplexní data, která pomohou zpřesnit předpovědi počasí – ať už ty běžné, nebo mimořádné – třeba při předvídání dalšího vývoje tropických bouří. Ty se totiž rodí nad pustými oceány, v oblastech, které jsou pozemní meteostanice příliš daleko. Ke slovu proto musí přijít kosmonautika.
Před necelými dvěma roky započala tajemstvím obestřená vojenská mise bezpilotního raketoplánu amerického letectva X-37B. Ten se vydal do vesmíru 11. prosince 2012 v 18:03 UT na špici nosiče Atlas V 501. Původně měla sestava odstartovat už 25. října 2012, problémy s nosičem však zapříčinily odsunutí startu na prosinec. Pak už vše fungovalo podle plánu. Start z odpalovacího komplexu 41 základny Cape Canaveral Air Force Station proběhl bez problémů a bezpilotní raketoplán mohl začít plnit své úkoly, ať už byly jakékoli. Jedná se o celkově třetí misi typu X-37B, oficiální označení letu je OTV-3, přičemž na orbit se dostal exemplář, který v průběhu roku 2010 vykonal první let tohoto typu (v roce 2011 pak startoval druhý kus X-37B na misi OTV-2). USAF předem neoznámilo parametry dráhy, ovšem velmi záhy kosmický letoun zpozorovali amatérští stopaři satelitů. X-37B obíhal po dráze 345 x 363 km se sklonem 43,497° vzhledem k rovníku a v průběhu mise se tyto charakteristiky měnily minimálně.
O minulém víkendu se v centru ESA v nizozemském Noordwijku konal tradiční ESTEC Open Day. V jeho rámci měli návštěvníci možnost hovořit se členy týmů různých projektů, které ESA momentálně plánuje nebo provozuje. Jeden z velmi frekventovaných stánků během nedělního dne patřil týmu kolem projektu Galileo. Systém Galileo má být odpovědí na americký systém GPS a ruský GLONASS, a plné operační kapacity by měl dosáhnout v roce 2020. Je samozřejmé, že Galileo je sám o sobě velmi zajímavým projektem, pro našince o to zajímavějším, že jeho centrum sídlí v Praze, ovšem za zvýšený zájem může také incident, který se odehrál před několika týdny.
Nástupce Hubbleova kosmického teleskopu, tedy dalekohled Jamese Webba má do startu ještě 4 roky, ale už nyní je potřeba otestovat všechny palubní systémy. Jelikož je dalekohled moc velký, nevešel by se v rozloženém stavu pod žádný aerodynamický kryt rakety. Technici jej proto musí složit do kompaktního stavu, ve kterém přečká start a vymyslet, jak pak celou sestavu na oběžné dráze automaticky rozložit. V minulých dnech se proto zkoušelo vyklápění konstrukce, která bude držet sekundární zrcadlo vlastního teleskopu. V našem krátkém článku Vám přinášíme časosběrné video z celé operace.
Další týden uplynul jako voda a po celém světě se během uplynulých sedmi dnů odehrálo mnoho zajímavých událostí, které stojí za připomenutí. Přichází proto tradiční seriál Kosmotýdeník, který zrekapituluje to nejzajímavější z uplynulého týdne. Ve třech velkých tématech se zaměříme nejprve na výstup do volného kosmu z paluby ISS. Druhým tématem budou novinky okolo evropské sondy Rosetta, která dostala povolení pro sestup na nižší oběžnou dráhu kolem jádra komety. Třetím tématem bude pokrok ve výrobě soukromého suborbitálního raketoplánu Lynx.
Na začátku nového tisíciletí vyhlásila Čína smělý plán, který spočíval v průzkumu Měsíce. Tehdy to všechno vypadalo až příliš idealisticky – vždyť Říše Středu v té době teprve sbírala první větší zkušenosti z oběžné dráhy. První fáze lunárního průzkumu měla být ve znamení snímkování Měsíce z oběžné dráhy, druhá fáze obnášela měkké přistání na povrchu a třetí, závěrečná fáze už počítala s dopravou odebraných vzorků na Zemi. První fázi úspěšně zvládly sondy Chang’e 1 a Chang’e 2. Druhou fázi máme v živé paměti, když na Měsíci přistála Chang’e 3. Nyní je tedy na řadě fáze třetí, která je ze všech nejnáročnější.
Už jen necelé dva měsíce zbývají do chvíle, kdy se na floridském kosmodromu zažehnou motory nejsilnější soudobé rakety Delta IV Heavy. Úkolem tohoto nosiče je dopravit na oběžnou dráhu první exemplář nové americké lodi Orion. Tato mise označovaná zkratkou EFT-1 sice bude trvat jen několik hodin, což je ve srovnání s dlouhodobými lety vesmírem, plánovanými na příští roky, jen chvilka, přesto bude tato mise pro další vývoj nedocenitelná. Otestují se při ní totiž klíčové systémy lodi, mezi kterými hraje hlavní roli tepelný štít. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme přehledné rekapitulační video celé plánované mise, která by měla být prvním velkým krokem k nové éře americké pilotované kosmonautiky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
