sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.
JPL 7. května oznámila, že Laurie Leshin odstoupí z funkce ředitele JPL s účinností od 1. června. V oznámení byly pro toto rozhodnutí uvedeny pouze osobní důvody a memorandum pro zaměstnance JPL od Thomase Rosenbauma, prezidenta Kalifornského technologického institutu, který řídí JPL jménem NASA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tak jsme se konečně dočkali. Do průletu komety C/2013 A1 Siding Spring, která byla objevená teprve vloni zbývají jen poslední hodiny do historického průletu kolem Marsu. K maximálnímu přiblížení dojde dnes večer ve 20:27 našeho času a kometa se dostane k Marsu na vzdálenost 137 500 km. Bude tedy desetkrát blíže, než jakákoliv kometa u Země v moderní éře lidstva. Je to jako kdyby vesmír nabídl vědcům neplánovanou náhodu. Odborníci se už nemohou dočkat výsledků, které jim tato unikátní událost přinese. V dnešním článku Vám nabízíme možnost sledovat živé vysílání Evropské kosmické agentury.
Další týden utekl jako voda a máme tu konec víkendu. Ještě než ale začne nový pracovní týden, můžete si s pomocí našeho tradičního seriálu Kosmotýdeník zrekapitulovat všechny zajímavé informace, které se na poli kosmonautiky odehrály v uplynulých sedmi dnech. Nejprve se podíváme na přípravy na průlet komety kolem Marsu, připomeneme si přistání nepilotovaného miniraketoplánu X-37B a na závěr se podíváme na výstup dvou amerických astronautů do volného prostoru.
Po 675 dnech na oběžné dráze se včera v 18:24 SELČ zpátky na pevnou zemi vrátil americký miniraketoplán X-37B. Stal se tak rekordmanem, protože avizovanou životnost na oběžné dráze překonal více než dvakrát. O úkolech, které na oběžné dráze plnil, můžeme pouze spekulovat, protože armáda informuje pouze o věcech, které se utajit nedají – řeč je o startu a přistání. Včerejšek byl navíc derniérou pro ranvej na kalifornské Vandenbergově základně. Další stroje by už měly podle dohody dosedat na floridskou ranvej u Kennedyho vesmírného střediska. V našem dnešním článku ale ještě zůstaneme v Kalifornii a podíváme se na fotografie a video z přistání.
Systémy jako jsou GPS, nebo Galilelo jsou takzvané globální navigační systémy, které dokážou určit polohu kdekoli na světě. Existují i menší, takzvané regionální navigační systémy, které budují samostatné státy. V roce 2006 vyhlásila Indie záměr vytvořit právě regionální navigační systém s názvem Indian Regional Navigation Satellite System (IRNSS), který se měl skládat ze sedmi družic, které budou schopny kdykoli obsloužit jakékoli místo na indickém území. A skutečně, 15. října odstartovala již třetí družice indického navigačního systému a to ve 22:02 našeho času z indického Satish Dhawan FLP (Satish Dhawan Space Centre First Launch Pad).
Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda. V 18:27 světového času (20:27 SELČ) se planetě přiblíží na vzdálenost 139 500 km. To je o něco více než třetina vzdálenosti Země – Měsíc. Koncem srpna jsme podrobně rozebírali v samostatném článku přípravy jednotlivých kosmických agentur na toto neopakovatelné setkání, které – samozřejmě kromě mise sondy Rosetta a landeru Philae u komety 67P Čurjumov-Gerasimenko – nemá obdoby. Dnešní článek vlastně volně navazuje na ten předchozí. Upřesníme si některá technická data a zajímavé detaily, které nebyly tenkrát veřejně publikovány, neboť i přes rozsáhlý projekt modelace chování C/2013 A1 při průletu kolem Marsu byly pořád pro astronomy velkou neznámou. Jak výstižně poznamenala jedna z odbornic NASA, Kelly Fast: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí.“
Mezinárodní vesmírná stanice zažila včera další předem naplánovanou vesmírnou procházku. Astronauti Barry Wilmore a Gregory „Reid“ Wiseman, měli dva hlavní úkoly. Tím prvním byla oprava elektrického přepínače, který zajišťoval převod elektrické energie z jednoho pole solárních panelů. Druhým úkolem byla příprava stanice na situaci, která sice nastane až za několik let, ale je potřeba se na ni začít připravovat už nyní. Řeč je o příletech soukromých pilotovaných kosmických lodí, které by měly na stanici vozit astronauty od roku 2017.
Dnes ve 13:00 našeho času začala NASA TV vysílat živý přenos z výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru. Výstup, který začne ve 14:20 našeho času má trvat šest a půl hodiny a úkolem Barryho Wilmora a Gregry Wisemana je třeba výměna poškozeného elektronického zařízení na solárním panelu, o kterém jsme Vás informovali v tomto článku. Naplánované jsou také úpravy, které mají v dalších letech umožnit připojování soukromých lodí ke stanici. Celý výstup můžete sledovat živě v našem dnešním krátkém článku, do kterého jsme vložili přehrávač s živým přenosem.
Před pár dny dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici soukromá loď Dragon. Kromě tradičních zásob pro posádku nesla na své palubě i velké množství vědeckých přístrojů. V nehermetizované sekci, takzvaném trunku bychom našli nenápadný přístroj RapidScat, jehož vývoj stál 26 milionů dolarů. Tento přístroj se zaměří na monitorování větrů nad oceány na naší planetě. Díky tomu, že ISS přelétá nad většinou povrchu Země, by měli mít vědci k dispozici komplexní data, která pomohou zpřesnit předpovědi počasí – ať už ty běžné, nebo mimořádné – třeba při předvídání dalšího vývoje tropických bouří. Ty se totiž rodí nad pustými oceány, v oblastech, které jsou pozemní meteostanice příliš daleko. Ke slovu proto musí přijít kosmonautika.
Před necelými dvěma roky započala tajemstvím obestřená vojenská mise bezpilotního raketoplánu amerického letectva X-37B. Ten se vydal do vesmíru 11. prosince 2012 v 18:03 UT na špici nosiče Atlas V 501. Původně měla sestava odstartovat už 25. října 2012, problémy s nosičem však zapříčinily odsunutí startu na prosinec. Pak už vše fungovalo podle plánu. Start z odpalovacího komplexu 41 základny Cape Canaveral Air Force Station proběhl bez problémů a bezpilotní raketoplán mohl začít plnit své úkoly, ať už byly jakékoli. Jedná se o celkově třetí misi typu X-37B, oficiální označení letu je OTV-3, přičemž na orbit se dostal exemplář, který v průběhu roku 2010 vykonal první let tohoto typu (v roce 2011 pak startoval druhý kus X-37B na misi OTV-2). USAF předem neoznámilo parametry dráhy, ovšem velmi záhy kosmický letoun zpozorovali amatérští stopaři satelitů. X-37B obíhal po dráze 345 x 363 km se sklonem 43,497° vzhledem k rovníku a v průběhu mise se tyto charakteristiky měnily minimálně.
O minulém víkendu se v centru ESA v nizozemském Noordwijku konal tradiční ESTEC Open Day. V jeho rámci měli návštěvníci možnost hovořit se členy týmů různých projektů, které ESA momentálně plánuje nebo provozuje. Jeden z velmi frekventovaných stánků během nedělního dne patřil týmu kolem projektu Galileo. Systém Galileo má být odpovědí na americký systém GPS a ruský GLONASS, a plné operační kapacity by měl dosáhnout v roce 2020. Je samozřejmé, že Galileo je sám o sobě velmi zajímavým projektem, pro našince o to zajímavějším, že jeho centrum sídlí v Praze, ovšem za zvýšený zájem může také incident, který se odehrál před několika týdny.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
