Katalyst Space
NASA upravila provoz astrofyzikální kosmické družice Swift na klesající oběžné dráze, aby získala více času pro misi společnosti Katalyst Space, která se letos pokusí zvýšit její oběžnou dráhu.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
NASA upravila provoz astrofyzikální kosmické družice Swift na klesající oběžné dráze, aby získala více času pro misi společnosti Katalyst Space, která se letos pokusí zvýšit její oběžnou dráhu.
Italská společnost Argotec oficiálně otevřela své první zařízení na výrobu družic v Americe. Připojila se tak k dalším zahraničním firmám zabývajících se vesmírným průmyslem.
Návrh rozpočtu americké administrativy na fiskální rok 2027 požaduje prudké navýšení vojenských výdajů USA, včetně značně velkého navýšení výdajů pro americké vesmírné síly.
Čínská obchodní společnost Sustain Space provedla na oběžné dráze demonstraci flexibilního robotického ramene, což představuje pokrok směrem k možnostem servisu družic, doplňování paliva a odstraňování trosek.
Společnost Vantor, komerční poskytovatel zpravodajských informací, získala od Národní geoprostorové zpravodajské agentury (National Geospatial-Intelligence Agency) kontrakt v hodnotě 2,3 milionu dolarů na poskytování zpravodajských informací o vesmírných objektech na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Aspect Aerospace, odštěpný podnik Univerzity Jižní Alabamy, získala 2,4 milionu dolarů na vývoj družic o velikosti plošných spojů, které by mohly být v rojích vyslány z vesmíru na velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO) za účelem monitorování vesmírného prostředí.
Čínská firma CAS Space v pondělí úspěšně dosáhla oběžné dráhy prvním startem své nosné rakety Kinetica-2, mezi jejímž užitečným zatížením byl i prototyp nákladní kosmické lodi.
Společnost Varda Space Industries 30. března vypustila svou šestou návratovou kapsli s experimenty financovanými vládou USA, které jsou navrženy pro provoz v extrémních podmínkách hypersonického letu.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala souhlas německých úřadů s akvizicí firmy Mynaric, která se zabývá laserovou komunikací
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Název článku zní jako nějaká pohádka, ale ve skutečnosti je to realita. Soukromá raketa Falcon 9 v1.2 by měla už zítra v 7:22 našeho času vynést na dráhu přechodovou ke geostacionární 4,6 tun těžkou telekomunikační družici JCSat-14, která patří japonské společnosti SKY Perfect JSAT Corporation. Tento satelit zajistí signál pro Asii, Rusko, Oceánii a ostrovy v Pacifiku. Fanoušci kosmonautiky se ale těší především na pokus o měkké přistání prvního stupně na plošině v moři. Ani tentokrát si nenecháme tento zajímavý start ujít a chystáme pro vás česky komentovaný přenos.
To, že se o nějaké misi nepíše ještě neznamená, že se v ní nic neděje – tak by se dal stručně charakterizovat aktuální stav okolo sondy New Horizons. Ta stále posílá na Zemi fotky a data, které naměřila během loňského průletu kolem trpasličí planety Pluto, jen se o těchto nových snímcích tolik nemluví. Ke slovu ale přichází vědci, kteří se probírají naměřenými údaji a hledají v nich zajímavé informace. Nejnovější objev se týká toho, jak trpasličí planeta vzdálená desítky astronomických jednotek od Slunce reaguje na neustálý proud nabitých částic nazývaný sluneční vítr.
Soukromá společnost SpaceX zveřejnila na svých stránkách aktualizované hodnoty parametrů svých raket. Z hodnot nosnosti pro Falcon 9 bylo brzy jasné, že se můžeme těšit na další vylepšení. Nosnost Falconu 9 vzrostla na 22800 kg při letu na nízkou oběžnou dráhu a 8300 kg při letu na dráhu přechodovou ke geostacionární. S těmito čísly už může Falcon bez problémů konkurovat nejtěžším nosičům současnosti, jako je Proton-M nebo Ariane 5. Elon Musk pak na svém twitterovém účtu zveřejnil další upřesňující informace. Hodnoty nosnosti platí pro lety bez přistání prvního stupně. Pro lety s přistáním je potřeba odečíst od nosnosti 30-40 %.
O téhle zprávě si už několik měsíců štěbetalo ptactvo, které hnízdí v areálech center Evropské kosmické agentury i jejího ruského protějšku. Teprve před pár dny ale obě agentury vydaly společné oficiální prohlášení, které potvrdilo, že se mise ExoMars 2018 odkládá o dva roky. Budeme si tedy muset počkat do roku 2020, než se dočkáme startu evropského vozítka, které na Marsu přistane po tři čtvrtě roce pomocí ruské přistávací plošiny. Hlavním úkolem tohoto vozítka je pátrat po důkazech, které by ověřily, zda na Marsu život je, či byl.
Nemůže být pochyb o tom, co se stalo hlavní dubnovou událostí v kosmonautice. Jak jste mohli vidět i v našem přímém přenosu, SpaceX se podařil kousek, který se zapsal do dějin kosmonautiky a sice přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na mořskou plošinu. Více v první reportáži. Nemůžeme opomenout ani to, že primárním cílem Falconu 9 bylo vynesení zásobovací lodi Dragon – téma číslo 2 těchto Vesmírných výzev. I další událost, zpracovanou ve třetí reportáži, jste u nás mohli vidět v přímém přenosu: Vypuštění satelitu Sentinel 1B. Dalším tématem je premiérový start z kosmodromu Vostočnyj. Poslední velká reportáž se věnuje třetímu přistání suborbitální lodi New Shepard.
Je před námi další divácky atraktivní mise soukromé společnosti SpaceX. Při posledním letu předvedl Falcon 9 poprvé po sérii nehod parádní přistání na plošině Of Course I Still Love You. Současná mise ale bude zase jednou z těch obtížnějších, jedná se totiž o start na dráhu přechodovou ke geostacionární, která vyžaduje mnohem vyšší rychlost a tedy i větší množství paliva. Hmotnost vynášeného satelitu JCSAT-14 není známá, ale měla by se pohybovat v podobných mezích jako satelit SES-9. A pokud si vzpomenete, že přistání během mise SES-9 skončilo kvůli nedostatku paliva dírou v přistávací plošině, je hned jasné, že toto přistání nebude vůbec jednoduché.
Týden, který právě pomalu končí, byl co se týká významných událost pořádně nabitý. Dočkali jsme se nejen prvního startu z nového ruského kosmodromu Vostočnyj, ale vody pořádně rozčeřila i informace od Elona Muska, který prohlásil, že v roce 2018 vyšle nepilotovanou loď Dragon k přistání na Marsu. My se však budeme věnovat i dalším důležitým věcem. Například Indie bez velkého zájmu médií dokončila svůj regionální navigační systém. SpaceX zase získala svoji první armádní zakázku a značně tím mění poměr sil ve vynášení armádních satelitů. To a mnoho dalšího si připomeneme v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám pěkný den a dobré čtení.
Když se mluví po pohonu nové americké rakety SLS, většinou je řeč o motorech RS-25, které létaly na raketoplánech a na SLS budou umístěny na spodní části centrálního stupně. Ovšem pokud bychom nechali SLS spoléhat pouze na tyto motory, neodlepila by se od startovní rampy. Raketa potřebuje v první fázi trochu „pošťouchnout“ a právě k tomu slouží dva urychlovací bloky na tuhá paliva, které známe již z doby raketoplánů. Do prvního startu rakety SLS sice zbývají více než dva roky, ale to neznamená, že se na letových exemplářích už nepracuje.
Krátce po startu evropsko-ruské mise ExoMars 2016 se objevila informace, že horní stupeň Briz-M několik hodin po oddělení nákladu na požadované oběžné dráze explodoval, což by bylo samozřejmě velmi nebezpečné vůči sondě TGO, která mohla být relativně nedaleko. K tématu jsme vydali aktuální článek, ale už za několik dní se objevila informace, která uváděla, že k žádné havárii nedošlo a že původní zpráva není pravdivá. Nastala tedy klasická situace tvrzení proti tvrzení, která se dala rozseknout jediným způsobem – kontaktovat specialisty, kteří patří přímo k misi. Na téma ale bylo uvaleno informační embargo, což ale není nic neobvyklého. U většiny misí je vždy dopředu stanoven určitý termín, po kterém se mohou zveřejnit všechny citlivé informace. V případě EM 2016 tento „ochranný termín“ padl až nyní – proto můžeme až teď rozseknout, zda Briz-M explodoval, či nikoliv. S dotazem jsme se obrátili na Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který si ještě informace ověřil přímo u členů operačního týmu a výsledek je jasný – Briz – M provedl všechny plánované zážehy přesně podle předem stanoveného plánu (což jsme už věděli) a po
Dnes ráno ve 4:01 našeho času zaburácely motory rakety Sojuz 2-1A a stroj se vydal k obloze. Byl tak splněn poslední krok k tomu, aby se nový ruský kosmodrom Vostočnyj mohl opravdu označovat jako kosmodrom, tedy jako brána, která umožňuje lety do vesmíru. Start se podařil a raketa společně s horním stupněm Volga dopravila na oběžnou dráhu všechny tři vynášené satelity – Michailo Lomonosov, Aist-2D a SamSat 218 D. V dnešním článku se podíváme na záznam z historického startu, který otevírá dveře k používání tohoto komplexu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.