sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Koalice zástupců průmyslu žádá vedení podvýborů pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů a Senátu aby financovaly systém koordinace vesmírného provozu (TraCSS) Úřadu pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce).
Čínští vědci navrhují první čínskou misi k Neptunu v roce 2033. Cílem je vypustit sondu s radioizotopovým pohonem na oběžnou dráhu Neptunu a studovat i jeho měsíc Triton.
Evropská agentura ESA 7. července oznámila, že společnosti Isar Aerospace, MaiaSpace, Orbex, PLD Space a Rocket Factory Augsburg postoupily do soutěže European Launcher Challenge. Každá společnost bude mít nárok na kontrakty v hodnotě až 169 milionů eur na vynesení institucionálních užitečných nákladů.
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.
Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Máme za sebou týden, který přinesl nečekané množství kosmických rekordů. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se však krom počtu lidí na oběžné dráze a průběhu mise Polaris Dawn budeme věnovat i dalším tématům. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal velmi zajímavý objev na Marsu, kde se podařilo experimentem na Zemi potvrdit, jak vznikají maršovští pavouci. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. A pokud vše vyšlo, je toto první „normální“ článek na našem webu, který vychází v novém designu! Děkuji i já tímto Matějovi a dalším členům redakce, kteří se postarali o tuto změnu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA a její partneři dělají pokroky na cestě vstříc misi Artemis III, při které dojde k návratu lidí na Měsíc a také prvnímu přistání lidí na povrchu Měsíce v rámci programu Artemis. Firma SpaceX, poskytovatel pilotovaného lunárního landeru (v rámci kontraktu HLS – Human Landing System) pro mise Artemis III a Artemis IV začátkem letošního roku otestovala 1,2% model rakety SuperHeavy v transsonickém tunelu Unitary Plan Wind Tunnel na Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley. Raketa SuperHeavy má vynášet upravenou Starship, která v rámci programu Artemis poslouží jako pilotovaný lander.
Čínská mise Chang’e-6 se skládala z několika částí. Na odvrácené straně Měsíce dosedl přistávací modul a se vzorky odstartoval vzletový modul. Na oběžné dráze Měsíce došlo k předání kontejneru se vzorky do návratového pouzdra, se kterým vstříc Zemi odletěl orbitální modul. Právě ten byl klíčovou součástí celé 53 dní dlouhé mise, která jako první dopravila na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce. 25. června tento modul navedl návratové pouzdro se vzorky z kráteru Apollo podle plánu do pozemské atmosféry, ovšem sám naši planetu minul díky motorickému manévru. Bylo tedy otázkou, jaké s ním mají Číňané plány do budoucna.
Mise Polaris Dawn, při které čtveřice amatérských kosmonautů vyrazila v kosmické lodi Crew Dragon na mimořádnou misi, se připravuje na další důležitý moment. V průběhu dneška by mělo dojít k výstupu Jareda Isaacmana a Sarah Gillis do volného kosmického prostoru. Bude to poprvé, kdy si tzv. kosmickou vycházku užije někdo jiný než profesionální kosmonauti. Výstup bude také premiérou pro zbrusu nové skafandry od SpaceX. Výstup samotný se musel odložit z původně plánovaných 9:23 na 11:58 našeho času. Pokud by se to dnes nestihlo, záložní termín pro výstup je ještě během zítřka.
Legendární sonda Voyager 1 využívá svých manévrovacích motorků, aby byla správně orientována vůči Zemi, ale po 47 letech strávených v kosmickém prostoru se přívodní palivové trubičky začaly ucpávat, o čemž jsme psali už vloni. Po 47 letech provozu jsou přívodní trubičky paliva v motorech z velké části ucpány oxidem křemičitým, což je vedlejší produkt, který se uvolňuje ze stárnoucí gumové membrány v palivové nádrži sondy. Toto zanášení snižuje účinnost, s jakou tyto trysky dokáží generovat tah. Po několika týdnech pečlivého plánování se tým rozhodl, že dojde k přechodu na jiný soubor manévrovacích motorů.
Pokud máte rádi naše živě a česky komentované přenosy, pak asi zažíváte šťastné období. Dnes večer se uslyšíme hned dvakrát – nejprve u příležitosti startu pilotované kosmické lodě Sojuz MS-26 a poté okomentujeme její připojení k Mezinárodní kosmické stanici. Zítra dopoledne budeme pokračovat přímým přenosem ze startu Falconu 9, který má na oběžnou dráhu dopravit pět komunikačních družic od firmy AST SpaceMobile. Jelikož náklad míří jen na nízkou oběžnou dráhu a váží okolo 7 tun, měl by se první stupeň pokusit o přistání na pevnině. Budeme rádi, když Vás budeme moci přivítat i u tohoto přenosu.
K Mezinárodní kosmické stanici dnes zamíří nová trojice mužů. V kosmické lodi Sojuz MS-26 se na půlroční pobyt na orbitálním komplexu vydají Rusové Alexej Ovčinin a Ivan Vagner, se kterými poletí také Američan Donald Pettit. Ve všech případech jde o zkušené astronauty. Ovčinina čeká třetí kosmická mise, Vagnera druhá a u Pettita půjde dokonce o čtvrtý kosmický let. Právě Američan se stane nejstarším obyvatelem stanice ISS na dlouhodobé misi – je mu 69 let. Start rakety Sojuz-2.1a z kosmodromu Bajkonur je naplánován na 18:23 našeho času a protože Sojuz MS-26 poletí po superrychlé dráze, měl by se s ISS spojit ještě dnes okolo 21:33 SELČ. Start i připojení Vám nabídneme v našich živě a česky komentovaných přenosech.
Že Vám název našeho dnešního článku nedává smysl? Samozřejmě, o obyvatelnosti naší planety nemůže být sporu. Kvůli tomu přece nepotřebujeme kosmické sondy! Ono je to ale celé trochu jinak. Když evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) prolétávala 20. srpna kolem naší planety, měla zapnuté některé palubní přístroje a přitom se jí podařilo v atmosféře naší planety objevit chemické sloučeniny, které jsou nezbytné pro život, jak jej známe. Tento průlet poskytl možnost otestovat a zkalibrovat palubní přístroje v kosmickém prostředí a prověřit, že jsou připraveny na svou práci u Jupiteru.
Dnes v 11:23 SELČ odstartovala z floridské rampy LC-39A raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. V rámci mise Polaris Dawn má proběhnout především první amatérský výstup do volného kosmického prostoru, nebo testovací datové spojení Crew Dragonu s družicemi Starlink pomocí laseru. Z vědeckého hlediska je ale nejzajímavější dráha, na které bude kolem Země kosmická loď kroužit krátce po startu. Apogeum (nejvyšší bod) dráhy se má nacházet ve výšce až 1400 kilometrů, což je největší vzdálenost od Země od návratu lunární mise Apollo 17 v roce 1972 a také překonání rekordu Gemini XI ze září 1966 v nejvyšší výšce oběžné dráhy pilotované kosmické lodě okolo Země. To skýtá značný vědecký potenciál a nás může těšit, že zde má naše republika své zastoupení.
Po celé řadě odkladů způsobených problémy na pozemní infrastruktuře, počasím nebo nehodou přistávajícího prvního stupně Falconu 9 to konečně vypadá, že by se mohla čtyřčlenná posádka v kosmické lodi Crew Dragon vydat vstříc oběžné dráze. Řeč je samozřejmě o misi Polaris Dawn, při níž je v plánu uskutečnit vůbec první komerční výstup do volného prostoru. Mimo to zamíří Crew Dragon na několik hodin na oběžnou dráhu s rekordní výškou apogea 1 400 kilometrů. Od konce programu Apollo nebyla žádná posádka na takto vysoké dráze. V plánu je mimo jiné také demonstrační spojení Crew Dragonu s družicemi Starlink pomocí laserových pojítek.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
