SatRev
Polská společnost SatRev, která se zabývá vesmírnou infrastrukturou, předala svému klientovi z Ománu novou pozemní stanici. Výstavba stanice je součástí expanze polské společnosti do vesmírného sektoru Blízkého východu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polská společnost SatRev, která se zabývá vesmírnou infrastrukturou, předala svému klientovi z Ománu novou pozemní stanici. Výstavba stanice je součástí expanze polské společnosti do vesmírného sektoru Blízkého východu.
Američtí poslanci v senátu zamítli snahu Bílého domu o ukončení financování civilního systému koordinace vesmírné dopravy TraCSS.
Americké vesmírné síly převzaly dodávku první verze svého dlouho odkládaného operačního řídicího systému nové generace (OCX), což představuje klíčový milník v modernizaci infrastruktury GPS.
Dnes slavíme přesně 56 let od historicky prvního pilotovaného přistání lidí na jiném tělese, než je Země. Dne 20. července 1969 přistál lunární modul Eagle v Moři klidu s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem na palubě. Samotné přistání se uskutečnilo ve 20:17:40 UTC.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
3. února 2016 provedla vesmírná sonda NASA Juno první ze dvou větších korekčních manévrů, které vyšperkují už tak dost přesnou dráhu, která ji navede přesně ke královské planetě již za necelých pět měsíců, 4. července letošního roku. Přílet by měl nastat přesně v 17:18 SELČ. Juno je neobvyklá také díky svým obřím solárním panelům. Jedná se totiž o prozatím nejvzdálenějšího průzkumníka světů Sluneční soustavy, který je poháněn sluneční energií. Konkurovat jí může se svými obřími solárními panely snad jedině Rosetta, která obíhá kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, která se nyní nachází 2,3 astronomické jednotky od Slunce, tedy něco málo více, než obíhá planeta Mars.
Pravidelný souhrn zajímavých událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice, vám již tradičně shrne Kosmotýdeník. Dnes se podíváme na dokončení primárního zrcadla pro dalekohled Jamese Webba. Zjistíme něco o dalších plánech společnosti SpaceX a také jak pokračují přípravy na osmou zásobovací misi k ISS. Nevynecháme ani start severokorejského satelitu, který se uskutečnil dnes nad ránem a zavítáme i do Číny, kde jim z nebe pršely raketové stupně. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Dnes tu máme pozoruhodný multispektrální pohled směrem do souhvězdí Malíře, přesněji na Seyfertovu galaxii Pictor A, vzdálenou bratru 500 milionů světelných let. Snímek má dost vysoké rozlišení, aby nadšencům mohl posloužit třeba pro tisk plakátu. Na vzniku snímku se bezmála 130 pozorovacími hodinami podílela velkovýrobna efektních rentgenových obrazů observatoř Chandra a soustava radioteleskopů ATCA.
O velmi úspěšné Rosettě jsme poslední dobou moc neslyšeli. Sonda ale stále obíhá okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a neustále nás zásobuje novými fotkami a vědeckými daty. V září minulého roku prolétla kometa společně se sondou perihéliem, neboli nejbližším místem na dráze vzhledem ke Slunci. Od té doby klesá intenzita slunečního záření a tím klesá i aktivita samotné komety. Kvůli tomu se bohužel také vytrácí šance na obnovení komunikace s přistávacím modulem Philae, který bude mít stále méně energie ze svých solárních panelů. Členové řídícího týmu si už přiznali, že navázání dalšího kontaktu je velice nepravděpodobné. Jak ale vědci postupně analyzují naměřená vědecká data, přicházejí s novými a zajímavými objevy.
Pokud se vše podaří podle plánu, měla by dnes ve 14:38 našeho času odstartovat z komplexu 41 raketa Atlas V s navigačním satelitem GPS IIF-12. Pokud by ke startu opravdu došlo, jednalo by se o první start nosiče Atlas v letošním roce, ale cesta k zážehu motoru RD-180 nebude snadná. Meteorologové zatím dávají startu pouze 30% pravděpodobnost. Kolem Floridy totiž prochází studená fronta a tím pádem zřejmě budou dělat problémy silný vítr a silná vrstva mraků. Pokud byste měli zájem sledovat tento pokus o start, připravili jsme pro Vás okno přehrávače s přímým přenosem, který se spouští automaticky.
Jen pár dní uplynulo od vydání článku, ve kterém jsme se věnovali explozi horního stupně Briz-M, ke kterému došlo 16. ledna. Nyní přišla další nelichotivá zpráva. Středisko Joint Space Operations Center oznámilo, že má důkazy o explozi dalšího exempláře Briz-M. Ten v květnu 2012 pod hlavičkou společnosti ILS vynesl na dráhu přechodovou ke geostacionární telekomunikační družici Nimiq 6. Výpočty ukázaly, že k explozi mělo dojít už 22. prosince loňského roku v 17:00 SEČ +/- 1 minuta. V té době horní stupeň prolétal 10 750 kilometrů nad Brazílií. Sledovací stanice zachytily celkem devět úlomků, ovšem překvapivé je, na jak odlišných oběžných drahách se trosky pohybují. Nejde ani tak o výšku těchto drah – perigeum kolísá mezi 10 301 a 10 502 km, apogeum pak mezi 34 085 a 34 711 km, jako spíše o sklon oběžných drah. Ten je totiž od 12,04 do 12,17° vůči rovníku. Může se to zdát málo, ale změna oběžné dráhy je energeticky velmi náročný manévr. Experti proto usuzují, že impuls, který vedl k explozi byl velmi silný.
Už v roce 2003 se na staniční robotické paži Canadarm2 objevila malá černá skvrna hned vedle písmene “a”. Může se zdát, že jde jenom o drobnost, ale podobnou stopu by mohl na paži zanechat například mikrometeorit, nebo kus vesmírného smetí. Tyto objekty se mohou s ISS střetnout v rychlostech přesahujících 30 000 kilometrů za hodinu a tím způsobit závažné poškození. Robotická paže zastává na stanici velice kritické funkce, mimo jiné zachytává a připojuje přilétávající zásobovací lodě Dragon a Cygnus. Jakákoliv závada by tak mohla stanici ochromit. Kamery které jsou umístěny na vnějšku ISS nejsou schopné dostatečného přiblížení, aby odhalily detaily oné tmavé skvrny. NASA proto sáhla po přístroji VIPIR, který je součástí mise robotického tankování, aby provedla důkladnou inspekci robotické paže.
Dnes ve 14:10 našeho času by měl začít pět a půl hodiny dlouhý výstup do otevřeného prostoru v podání Jurije Malenčenka a Sergeje Volkova. Jejich úkolem je běžná údržba exteriéru stanice. Na dvojici čeká odstranění experimentu Expose-R, ve kterém byly po dobu roku a půl vystaveny různé materiály kosmickému prostředí. Kromě toho odstraní experiment CKK (opět materiály vystavené kosmickému prostředí) jeho nástupcem, nebo instalace experimentu Vinoslivost. Dvojice k výstupu použije přechodovou komoru na ruském modulu Pirs a NASA TV by měla celý výstup vysílat živě.
V pondělí 1. února došlo už k druhému letošnímu startu čínské rakety. Na řadě byl nosič CZ-3C a na palubě nesl navigační družici Beidou-21. Vznesl se z kosmodromu Xichang, který se nachází uvnitř Číny při jižní hranici s Myanmarem, Laosem a Vietnamem. Program Beidou zahrnuje čínskou alternativu amerického navigačního systému GPS nebo evropského Galileo. V současné době Čína staví síť družic v rámci III. fáze, která by měla být hotova v roce 2020. Satelit vypuštěný v pondělí by měl být poslední experimentální družicí fáze Beidou III.
První měsíc roku 2016 nám přinesl některé zajímavé události, které je třeba si zrekapitulovat ve formě pravidelného souhrnu, zvaného Vesmírné výzvy. Leden narozdíl od prosince nebyl tak nabitý událostmi, aby překonal půlhodinu. I tak vás ale čeká téměř 25 minut kosmonautiky. Čtyři velká témata zahrnují poslední let rakety Falcon 9 ve verzi 1.1, výběr firem, které budou po roce 2018 zásobovat nákladem ISS, britsko-americký výstup z ISS a znovupoužití pohonného stupně New Shepard.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
