Siwei Gaojing
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.
NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
„V uplynulém týdnu zaplňovalo mé dny velké množství experimentů. Tady u nás nahoře, na lidské základně ve vesmíru, jsme opravdu vytížení! Některé z experimentů byli staří známí jako třeba Cirkadiánní rytmy, některé byly naopak nové, například experiment ESA Monitorování dýchacích cest (orig. Airways Monitoring). Pro tentokrát jsme s Terrym po několika počátečních problémech s hardwarem (který je docela komplexní a částečně na ISS použitý úplně poprvé) získali všechna požadovaná data z měření při „normálním“ tlaku. Za pár týdnů provedeme měření při sníženém tlaku, při kterém se budeme muset zavřít do přechodové komory a snížit v ní tlak vzduchu. Víte, nemyslím si, že by na naší planetě byli nějací vědci, kteří by se dostali k tak širokému spektru vědeckého výzkumu jako my. Předpokládám, že všechny laboratoře na Zemi jsou více specializované a vědci i laboranti jsou perfektně vzděláni v oborech úzkého zaměření. My, na druhou stranu, nemáme vypilované schopnosti a rozsáhlé zkušenosti v žádné z vědeckých aktivit, které provádíme. V některých případech jsme absolvovali trénink na dané téma před mnoha měsíci, v jiných zase až přímo na palubě díky videolekcím nebo prezentacím.
Týden se sešel s týdnem a je na čase připomenout si největší události uplynulých sedmi dnů. Přichází proto nejstarší seriál na našem blogu – Kosmotýdeník, který má právě tohle na starosti. Hlavní událostí týdne bylo vypuštění nové americké vědecké sondy SMAP, která bude měřit vlhkost půdy. Nevynecháme ani informace o známé zpěvačce Sarah Brightman, která se chystá na svůj výlet na ISS. Aktuální díl zakončíme novinkami okolo sondy DSCOVR, která se v průběhu února vydá do vesmíru na palubě rakety Falcon 9 v1.1. Tento týden byl ale chudý na krátké zprávy, takže tentokrát na konci článku nenajdete tradiční rubriku Kosmonautické mini-zprávy.
Už jen pár desítek minut zbývá do chvíle, kdy se na Vandenbergově základně zažehnou motory rakety Delta II. Na polární oběžnou dráhu míří satelit SMAP, který bude monitorovat globální změny ve vlhkosti půdy. V našem dnešním článku jsme pro Vás připravili živý přenos z celého startu. K zážehu by podle plánu mělo dojít v 15:20 našeho času. Pokud byste se chtěli dozvědět bližší informace o samotné družici, přečtěte si tento článek. Pokud vás zajímá, jak bude probíhat start, můžete číst tento článek.
Pokud všechno půjde podle plánu, zažehnou se dnes v 15:20 našeho času motory rakety Delta II. Ta má z kalifornského kosmodromu Vandenberg na oběžnou dráhu dopravit vědeckou družici SMAP (Soil Moisture Active/Passive), která má za úkol monitorovat globální rozdíly ve vlhkosti půdy a změny této hodnoty v průběhu času. Jelikož jsme se tomuto satelitu detailně věnovali v jednom z minulých článků, dnes zaměříme svou pozornost na samotný startovní manévr.
O evropské sondě Rosetta se v posledních týdnech příliš nemluví. Někdo by si mohl myslet, že je to známka nějakých problémů, ale spíše to svědčí o opaku. Sonda pracuje podle plánu a má za sebou všechny klíčové momenty, které se mohly zvrtnout. Nyní přichází dlouhodobá fáze vědeckých experimentů, která lofgicky není tolik mediálně vděčná. Čas od času ale týmy kolem sondy uvolní nový balík vědeckých dat. Dnes se tedy podíváme na to,co Rosetta, která stále obíhá kolem jádra, objevila. Ve speciálním vydání časopisu Science totiž vyšlo shrnutí sedmi z jedenácti palubních přístrojů.
„Po neplánovaném středečním vzrušení jsme se ve čtvrtek vzbudili, abychom se vrátili do relativně normálního stavu. Relativně proto, poněvadž externí chladící okruh B byl stále vypnutý a při nízkém tlaku. Kvůli možné přítomnosti plynových bublin po středeční události bylo opětovné bezpečné natlakování delikátním procesem, který pozemním týmům zabral několik dní. Dnes v neděli, když píšu svůj deník, je již okruh B zpátky v provozu. Ventilace byla obnovena hned ráno, což znamenalo konec kempování a náš návrat zpět do našich ubytovacích kójí. Avšak modul Harmony je závislý na chladícím okruhu B, takže několik následujících nocí nám bylo trochu tepleji. Myslím, že tento důsledek mi ani trochu nevadil.
Dnes uplynulo přesně 11 let od přistání amerického vozítka Opportunity na Marsu. To, co původně mělo trvat jen 90 dní, se změnilo v jednu z nejfantastičtějších misí v historii kosmonautiky. Je potřeba znovu smeknout před inženýry, kteří vozítko vyprojektovali i všem lidem, díky kterým mohl rover oslavit již 11. narozeniny. V průběhu solu 3908 měla Opportunity na svém pomyslném odometru úctyhodných 41,80 km, takže se zřejmě již brzy dočkáme překonání hranice maratónu.
Týdenní pravidelný souhrn událostí, které přinesla kosmonautika je opět připraven. Třetí týden roku 2015 přinesl mnoho menších, ale velice zajím avých a podstatných zpráv. Proto tentokrát naleznete obsáhlejší sekci mini zpráv, než těch hlavních. Přesto se můžete těšit na zprávu od společnost Moon Express, která se chystá na let k Měsíci a obstarala si testovací rampu na KSC, podíváme se i na povedené fotografie ze startu atlasu 5, který vynesl družici MUOS-3. Na závěr kosmotýdeníku se podíváme na americkou sondu Dawn, ke společnosti SpaceX i na Mars. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.
Satelity telekomunikační sítě Iridium krouží na polární oběžné dráze a jeden potvrzený střet s kosmickým smetím už za sebou mají – v únoru 2009 se satelit Iridium 33 srazil s vysloužilou ruskou družicí Kosmos 2251, čímž vzniklo mnoho úlomků, které ohrožují další družice. Nyní se objevily informace, že z dosud nevysvětlitelných důvodů pozemní operátoři ztratili další dva satelity – Iridium 47 a Iridium 91. Jednou z možností, která mohla za jejich destrukci je právě drobné kosmické smetí.
Nástupce Hubbleova teleskopu, dalekohled Jamese Webba zatím ještě není složený. Jeho jednotlivé komponenty ale v těchto týdnech a měsících zažívají intenzivní testování, které má simulovat podmínky panující v kosmu. Než se dalekohled v říjnu roku 2018 vydá na raketě Ariane 5 na svou cestu do libračního centra soustavy Slunce – Země (1,5 milionu kilometrů daleko), je bezpodmínečně nutné mít absolutní jistotu, že všechny systémy pracují správně a že se nic nepokazí. Takhle daleko byste opraváře jen tak nesehnali.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.