sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes slavíme přesně 56 let od historicky prvního pilotovaného přistání lidí na jiném tělese, než je Země. Dne 20. července 1969 přistál lunární modul Eagle v Moři klidu s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem na palubě. Samotné přistání se uskutečnilo ve 20:17:40 UTC.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nemůže být pochyb o tom, co se stalo hlavní dubnovou událostí v kosmonautice. Jak jste mohli vidět i v našem přímém přenosu, SpaceX se podařil kousek, který se zapsal do dějin kosmonautiky a sice přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na mořskou plošinu. Více v první reportáži. Nemůžeme opomenout ani to, že primárním cílem Falconu 9 bylo vynesení zásobovací lodi Dragon – téma číslo 2 těchto Vesmírných výzev. I další událost, zpracovanou ve třetí reportáži, jste u nás mohli vidět v přímém přenosu: Vypuštění satelitu Sentinel 1B. Dalším tématem je premiérový start z kosmodromu Vostočnyj. Poslední velká reportáž se věnuje třetímu přistání suborbitální lodi New Shepard.
Je před námi další divácky atraktivní mise soukromé společnosti SpaceX. Při posledním letu předvedl Falcon 9 poprvé po sérii nehod parádní přistání na plošině Of Course I Still Love You. Současná mise ale bude zase jednou z těch obtížnějších, jedná se totiž o start na dráhu přechodovou ke geostacionární, která vyžaduje mnohem vyšší rychlost a tedy i větší množství paliva. Hmotnost vynášeného satelitu JCSAT-14 není známá, ale měla by se pohybovat v podobných mezích jako satelit SES-9. A pokud si vzpomenete, že přistání během mise SES-9 skončilo kvůli nedostatku paliva dírou v přistávací plošině, je hned jasné, že toto přistání nebude vůbec jednoduché.
Týden, který právě pomalu končí, byl co se týká významných událost pořádně nabitý. Dočkali jsme se nejen prvního startu z nového ruského kosmodromu Vostočnyj, ale vody pořádně rozčeřila i informace od Elona Muska, který prohlásil, že v roce 2018 vyšle nepilotovanou loď Dragon k přistání na Marsu. My se však budeme věnovat i dalším důležitým věcem. Například Indie bez velkého zájmu médií dokončila svůj regionální navigační systém. SpaceX zase získala svoji první armádní zakázku a značně tím mění poměr sil ve vynášení armádních satelitů. To a mnoho dalšího si připomeneme v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám pěkný den a dobré čtení.
Když se mluví po pohonu nové americké rakety SLS, většinou je řeč o motorech RS-25, které létaly na raketoplánech a na SLS budou umístěny na spodní části centrálního stupně. Ovšem pokud bychom nechali SLS spoléhat pouze na tyto motory, neodlepila by se od startovní rampy. Raketa potřebuje v první fázi trochu „pošťouchnout“ a právě k tomu slouží dva urychlovací bloky na tuhá paliva, které známe již z doby raketoplánů. Do prvního startu rakety SLS sice zbývají více než dva roky, ale to neznamená, že se na letových exemplářích už nepracuje.
Krátce po startu evropsko-ruské mise ExoMars 2016 se objevila informace, že horní stupeň Briz-M několik hodin po oddělení nákladu na požadované oběžné dráze explodoval, což by bylo samozřejmě velmi nebezpečné vůči sondě TGO, která mohla být relativně nedaleko. K tématu jsme vydali aktuální článek, ale už za několik dní se objevila informace, která uváděla, že k žádné havárii nedošlo a že původní zpráva není pravdivá. Nastala tedy klasická situace tvrzení proti tvrzení, která se dala rozseknout jediným způsobem – kontaktovat specialisty, kteří patří přímo k misi. Na téma ale bylo uvaleno informační embargo, což ale není nic neobvyklého. U většiny misí je vždy dopředu stanoven určitý termín, po kterém se mohou zveřejnit všechny citlivé informace. V případě EM 2016 tento „ochranný termín“ padl až nyní – proto můžeme až teď rozseknout, zda Briz-M explodoval, či nikoliv. S dotazem jsme se obrátili na Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který si ještě informace ověřil přímo u členů operačního týmu a výsledek je jasný – Briz – M provedl všechny plánované zážehy přesně podle předem stanoveného plánu (což jsme už věděli) a po
Dnes ráno ve 4:01 našeho času zaburácely motory rakety Sojuz 2-1A a stroj se vydal k obloze. Byl tak splněn poslední krok k tomu, aby se nový ruský kosmodrom Vostočnyj mohl opravdu označovat jako kosmodrom, tedy jako brána, která umožňuje lety do vesmíru. Start se podařil a raketa společně s horním stupněm Volga dopravila na oběžnou dráhu všechny tři vynášené satelity – Michailo Lomonosov, Aist-2D a SamSat 218 D. V dnešním článku se podíváme na záznam z historického startu, který otevírá dveře k používání tohoto komplexu.
Okolo Marsu v současné době krouží hned několik satelitů, které kromě sbírání vědeckých dat plní další velmi důležitý úkol – poskytují komunikační kanál se Zemí pro ostatní stroje, které buď k Marsu přilétají, nebo se už nacházejí na jeho povrchu. NASA v rámci příprav na pilotované mise k Marsu oznámila plány na novou družici, která by mohla někdy po roce 2020 posílit marsovskou flotilu a asistovat při dalších misích. Tento satelit by měl mít dlouhou životnost a kromě vědeckých přístrojů by mohl používat nové technologie, jako je například optická komunikace, nebo pokročilé elektrické pohonné systémy.
Kdo si dnes ráno přivstal, aby mohl od 3:45 sledovat náš česky komentovaný přímý přenos ze startu rakety Sojuz 2-1A z nového kosmodromu Vostočnyj, ten byl asi hodně překvapený. Oficiální stream agentury Roskosmos se vůbec nerozběhl, náhradní přenosy ruských televizí ukazovaly pouze předtočené záběry na to, jak se Vostočnyj stavěl, ale žádný živý záběr na rampu. Teprve až několik minut po plánovaném termínu startu se objevila informace, že automatický řídící systém zastavil start v závěrečné fázi příprav zhruba 90 sekund před startem, kdy se tlakovaly nádrže.
Není to tak dávno, kdy jsme se zatajeným dech sledovali, jak technici v ohromné čisté místnosti Goddardova střediska s milimetrovou přesností umísťují na základní konstrukci dalekohledu Jamese Webba šestiúhelníkové segmenty tvořící primární zrcadlo. Práce se ale od té doby ani náhodou nezastavily. Nyní probíhá další, neméně zajímavá operace. Technici totiž odstraňují speciální krytky, které byly během instalace umístěny na každém z osmnácti segmentu.
Dlouhé roky se o stavbě kosmodromu Vostočnyj psalo spíše s obavami o stihnutí termínů – práce narážela na problémy, dělníci stávkovali, peníze tekly jinam než měly, ale nyní již na startovní rampě stojí raketa Sojuz 2-1A, která je připravena provést nefalšovanou zkoušku ohněm. Už jen hodiny nás dělí od chvíli, kdy se kosmodrom Vostočnyj zapíše mezi aktivně využívané kosmodromy. Takovou událost jsme si nemohli nechat ujít a připravili jsme pro Vás česky komentovaný online přenos – jen ten čas není pro našince zrovna příznivý.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
