Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Raketa Proton měla s telekomunikační družicí Intelsat 31 startovat už dnes, ale přípravy zastavila komplikace na elektronické jednotce, která je součástí startovní rampy. Řídící týmy se tedy rozhodly pokus o start odvolat a celý proces posunuli o 24 hodin, aby měli čas na výměnu poškozené jednotky. Startovat by se tedy mělo zítra, tedy ve čtvrtek v 9:10 našeho času. V tomto článku máte možnost sledovat celý start živě. Za zmínku stojí i to, že tato raketa je prvním zástupcem vylepšeného typu, který se označuje jako Phase IV. Má vylepšenou konstrukci , ve které najdeme karbonové struktury a vysokopevnostní hliníkové slitiny. Raketa by tak měla disponovat o něco zvýšenou nosností.
Armádní družice jsou ze své přirozené podstaty obklopené lemem tajemství a informací o nich není nikdy nazbyt. Možná právě proto vzbuzují v lidech odvěkou touhu prozkoumávat. U každého tajného satelitu se proto krátce po jeho startu objeví odhady, k čemu by mohl sloužit. Nejedná se přitom o divoké spekulace, ale o analýzy založené na použité nosné raketě, směru letu a podobně. Většinou bývají takové analýzy k dispozici až po startu, ale v některých případech se vyrojí ještě v době, kdy je raketa na startovní rampě. A tak tomu bylo i nyní, když čekáme na start s krycím označením NROL-37 .- není se co divit z dostuoných informací je jasné, že tentokrát půjde o výjimečný start, který vybočuje i z běžných měřítek tajných nákladů.
Minulý týden se u Mezinárodní vesmírné stanice nafouknul historicky první nafukovací modul. Účelem modulu BEAM je ověřit během dvou let spolehlivost nafukovacích konstrukcí, které mohou mít velmi slibnou budoucnost. Ještě předtím je ale potřeba mít jistotu, že je neohrozí mikrometeority, nebo že stěny nebudou propouštět velké množství kosmického záření. Modul BEAM slouží právě k ověření spolehlivosti těchto konstrukcí.
Většina fandů kosmonautiky ví, že rakety Falcon od firmy SpaceX startují z Mysu Canaveral na Floridě a občas také z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Ale soukromá firma buduje i svůj vlastní kosmodrom v jižním Texasu. Tomuto tématu jsme se na našem blogu věnovali v době, kdy projekt začínal. Od té doby uplynulo již hodně času a proto je vhodné si připomenout, jak práce pokročily. O aktuálním vývoji celého zajímavého projektu informoval na našem fóru uživatel Mirek Pospíšil.
Známe to všichni i z běžného života – občas dny plynou v poměrně nudném koloritu, ale jindy se toho zase děje tolik, že se člověk v událostech až ztrácí. Kosmonautika to má podobné a my se můžeme těšit z toho, že v těchto měsících zažíváme hodně plodné období. Ale tento týden udělá radost především těm, kdo rádi sledují starty raket – celkem jsou na nadcházející týden naplánovány hned čtyři starty ze čtyř různých států. Dnešní článek proto berte jako takovou malou pozvánku, na co se můžete těšit – v průběhu týdne pro Vás připravíme samostatný článek, ve kterém budete moci sledovat přímý přenos.
Cvičení dělá mistra, tuhle starou pravdu nám demonstrovali technici ze SpaceX. Zatímco první stupeň, který přistál na mořské plošině pobýval v přístavu šest a půl dne,druhý jen tři a půl dne, aktuální třetí kousek připlul do přístavu ve čtvrtek a dnes dopoledne již byl v horizontální poloze. Jeho „zpracování“ tedy trvalo jen 2,3 dne! K velké škodě nemůžeme sledovat dění v přístavu tak, jako dříve v přímém přenosu a proto jsme odkázáni jen na fotky a videa. Dnes vám přinášíme hned dvě videa, která zachycují, jak probíhalo připlutí do přístavu a přesun prvního stupně na pevninu.
Týden utekl jako voda a přichází další vydání pravidelného Kosmotýdeníku. I tento týden jsme nestačili koukat, kolik zajímavých informací a událostí nám přinesla kosmonautika. Společně se proto v aktuálním vydání podíváme zejména na další plány o letu člověk k Marsu, tentokrát z úst Elona Muska, který směle prohlásil, že je tam bude lidskou posádku schopen poslat už v roce 2024. Podíváme se na první statický zážeh vylepšené rakety Antares 230. Tento týden také proběhlo několik startů. Zítra bychom se měli dočkat vstupu do nafukovacího modulu BEAM a proto si budete moct přečíst o přípravách na tento historický okamžik. To a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.
31. května provedla sonda Juno plánovaný korekční manévr před příletem k Jupiteru. A za měsíc, v noci 4./5. července 2016, nás čeká velké finále v podobě navedení sondy na protáhlou oběžnou dráhu kolem Jupiteru. V perijovu se sonda dostane těsně nad oblaka (asi 5000 km) a bude na ni působit nebezpečné prostředí plné nabitých částic. Zvolená dráha jí pomůže se vyhnout nejnebezpečnějším oblastem radiačních pásů. Vědci budou spokojeni, pokud kamery sondy přežijí alespoň 8 obletů. Po prvním průletu 4./5. července se sonda vzdálí a podle simulace NASA Eyes by se k Jupiteru měla dostat opět 27. srpna a 19. října. Zatím se předpokládá, že by sonda mohla obíhat asi dva roky, než by se mise mohla přiblížit k závěru.
Znáte lávové lampy? Jsou to poměrně estetické doplňky interiéru, které využívají odpadního tepla, které produkují žárovky. Toto teplo ohřívá vrstvu materiálu, který díky ohřátí stoupá k povrchu lampy, aby se tu ochladil a opět klesnul níže. Je to podobné jako když vaříme vodu na brambory, která klokotá. Pohledem fyzika jde o jeden z typů šíření tepla zvaný konvekce, tedy proudění. Stejný proces funguje i v zemském plášti, kde velmi pomalu proudí roztavené horniny. Ale čekal by někdo něco takového na Plutu – na té trpasličí planetě, o které si ještě před rokem lidé mysleli, že je to nudná ledová koule? Ano, nové poznatky z New Horizons ukazují, že by to mohla být pravda.
25. prosince 2008 startovala z kosmodromu Bajkonur raketa Proton-M, která měla na své špičce tři navigační družice Glonass. O jejich definitivní navedení na správnou oběžnou dráhu ve výšce 19 100 kilometrů se měl postarat horní stupeň Blok DM. Nyní se ale objevila zpráva, že na oběžné dráze došlo k explozi jedné součásti tohoto horního stupně. Konkrétně šlo o pomocný motor SOZ, který můžeme vidět na přiloženém snímku hned vedle hlavní trysky – vypadá jako bílá koule. Tento motor byl naposledy zaměřen na protáhlé eliptické dráze 700 – 18 800 km, ovšem ve středu 1. června mezi 9:20 a 9:30 UTC došlo k jeho rozpadu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
