Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmická loď Cygnus dopravila na konci března k Mezinárodní vesmírné stanici více než tři tuny nákladu včetně mnoha vědeckých experimentů. Nyní je již naložena nepotřebným materiálem a odpadky. Posádka ISS má dnes naplánováno oddělení zásobovací lodi od stanice – Američan Tim Kopra a jeho britský kolega Tim Peake by měli společnými silami loď vypustit z držení staniční robotické paže okolo 15:30 našeho času. Vysílání NASA TV by mělo začít zhruba o půl hodiny dříve. V tomto článku máte možnost sledovat celou operaci živě.
Soukromá společnost SpaceX, která je kromě znovupoužitelných raket známá také častými odklady a přesuny startů si posledních několik měsíců udržuje úctyhodnou kadenci startů. Jen za poslední tři měsíce jsme mohli vidět hned čtyři starty a k tomu ještě hned tři úspěšná přistání. SpaceX v tomto nastaveném tempu pokračuje dalším startem, který je zatím naplánovaný na středu 15. června. Úkolem bude vynést hned dvě telekomunikační družice, které mají namířeno na geostacionární dráhu. Podobně jako u minulých misí na vyšší oběžné dráhy bude přistání prvního stupně složitější, ale SpaceX už dvakrát po sobě ukázala, že to možné je.
Po roce 2018 by měly americké astronauty na ISS vozit dvě soukromé lodě – Crew Dragon od SpaceX a Starliner od společnosti Boeing. A právě od druhé jmenované firmy přišla v minulých dnech potěšující zpráva – technici v Commercial Crew and Cargo Processing Facility na Kennedyho středisku začali se sestavováním prvního exempláře lodi Starliner. Ten nese označení Spacecraft 1 (kosmická loď 1) a jeho úkolem bude podstoupit zkoušku záchranného systému z rampy. Firma Boeing momentálně s touto zkouškou počítá na srpen roku 2017.
V pondělí predikovaný raketový týden nestačil sice pojmout všechny očekávané starty, přesto si však toto označení zaslouží. V aktuálním přehledu událostí uplynulého týdne – Kosmotýdeníku se podíváme jak na start těžkotonážní rakety Delta IV Heavy, tak i na další témata. Začneme na Marsu. Byla zveřejněna velmi zajímavá analýza, která mapuje výskyt prachových bouří. Jejich pochopení nám umožní lépe naplánovat místo pro přistání expedic na rudou planetu směřujících. Podíváme se však také na upřesněné plány Elona Muska ohledně přistání na Marsu, stav nafukovacího modulu BEAM, nebo na přípravy startu dalšího Falconu 9.
Vítáme vás u dalšího pokusu o start těžkotonážní rakety Delta IV Heavy. Čtvrteční start se nakonec nekonal a na vině bylo počasí, přesněji řečeno výskyt bouřkové oblačnosti v okolí kosmodromu. V dnešním živě česky komentovaném přenosu se můžete těšit na informace o raketách Delta a také doufejme i samotný start s tajným vojenským satelitem NROL-37. Počasí na kosmodromu je lepší, než ve čtvrtek. Severní hranice bouřkové fronty tehdy ležela přesně nad oblastí kosmodromu. Dnes leží jižněji a především na začátku startovního okna je šance vhodného počasí dvakrát lepší než minule, celých 60 %. Přesto bude opět určitou hrozbou a bude se sledovat výskyt bouřkových kovadlin v okolí a pokud se bude start opět odkládat, klesá pravděpodobnost startu k hranici 40 %.
Ve včerejších ranních hodinách odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Proton-M, která vynášela telekomunikační satelit Intelsat 31. Ten měl startovní hmotnost celých 6450 kilogramů a navíc mířil na supersynchronní přechodovou dráhu, která vyžaduje více energie, než dráha přechodová ke geostacionární. I proto byla tato raketa prvním zástupcem nové vylepšené řady raket Proton-M, zvané Phase IV. Vylepšení spočívá hlavně v použití moderních lehkých kompozitních materiálů a hliníkových slitin, čímž se dosáhlo dalšího zvýšení nosnosti. Start samotný musel být odložen o 24 hodin, kvůli závadě na pozemním zařízení startovní rampy. Ve čtvrtek ráno už bylo všechno připraveno a raketa mohla odstartovat. Let ale nebyl úplně hladký, anomálie způsobila předčasné vypnutí motoru na druhém stupni. Deficit naštěstí dohnal horní stupeň Briz-M a dokázal umístit satelit na správnou oběžnou dráhu.
Řeč je o vědeckém přístroji NICER, který byl v tomto týdnu převezen z Goodardova střediska v marylandském Greenbeltu na Kennedyho středisko na Floridě. NICER se na začátku příštího roku vydá k ISS, odkud by měl studovat vnitřní strukturu neutronových hvězd, ale zároveň by měl být prvním krokem k novému systému, který by umožnil pokročilou navigační technologii pro sondy, které by mířily dále od Země. NICER bude uložen do nákladového prostoru jedenácté zásobovací lodi Dragon, která by měla podle aktuálního plánu startovat v únoru příštího roku a na ISS by měl fungovat rok a půl. První vědecké výsledky by mohly dorazit už na konci příštího léta.
Evropská sonda LISA Pathfinder nemá snadný úkol – jelikož jde o technologický demonstrátor, který má ověřit nové technologie, nemůže se pochlubit krásnými fotkami, které by jí zajistily místo na výsluní zpravodajských serverů. Přesto je její mise ohromně důležitá. Díky této sondě můžeme ověřit technologie, které nám jednou umožní lépe prostudovat gravitační vlny. Je proto velmi potěšující, že Vám můžeme přinést dnešní článek, který ukáže, že si malá sonda vede lépe, než se čekalo.
Raketa Delta IV Heavy už stojí na startovní rampě. Jedná se o nejsilnější americký nosič – konkurenci snese pouze raketa Proton nebo chystaný Falcon Heavy. Z názvu je patrné, že patří do rodiny raket Delta, jejíž historie sahá až do roku 1960. Dnes ji provozuje společenství dvou amerických firem zvané United Launch Alliance (ULA) a jejím nástupcem, stejně jako raket rodiny Atlas, se má stát raketa Vulcan. Ještě než se odebere do výslužby, těšíme se, že nám ještě několikrát předvede to úžasné divadlo, které je pro starty raket Delta tak typické. Raketu totiž vždycky těsně před tím, než se naplno rozburácí motory, jakoby olízne veliký plamen. V živě česky komentovaném přenosu bychom vám rádi zprostředkovali nejen samotný přenos, ale také se pokusíme shrnout dostupné informace k nákladu, kterým je velmi těžký vojenský satelit označený krátce jako NROL-37.
Trio kosmonautů Anatolij Ivanišin, Takuja Oniši a Kathleen Rubins si budou muset na svůj let do vesmíru počkat o 14 dní déle, než čekali. Jejich loď Sojuz, mimochodem prvního zástupce modernizované řady MS, potkaly během zkoušek softwarové problémy. Právě kvůli nim se start odkládá z dosud uváděného 24. června na 7. července. To zároveň znamená i odklad startu nepilotované lodi Progress, na druhou stranu se ale tato změna neodrazí na termínu přistání jedné poloviny současné posádky, se kterým se stále počítá na 18. června.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.