Tianzhou-9
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čínská raketa Dlouhý pochod 11 se včera v 0:42 našeho času dočkala svého již druhého startu. Z kosmodromu Ťiou-čchüan vynesla hned několik satelitů, z nichž nejzajímavější exemplář má za úkol ověřit možnosti navigace pomocí pulsarů. Raketa, která má všechny stupně na tuhá paliva dopravila náklad na heliosynchronní dráhu. Tady se od horního stupně oddělila jak družice XPNAV-1 zaměřená na pulsarovou navigaci, tak i cubesat Xiaoxiang-1, který má ověřit systémy stabilizace pro malé teleskopy. Společně s těmito družicemi letěly i další cubesaty určené ke sledování Země.
Až doposud vynášely navigační družice evropského systému Galileo ruské rakety Sojuz, které pokaždé dopravily na oběžnou dráhu dva satelity. Už před několika lety ale bylo rozhodnuto, že v rámci urychlení budování tohoto systému budou Sojuzy nahrazeny nejsilnější evropskou raketou Ariane 5, která si najednou poradí rovnou se čtyřmi družicemi. Speciálně pro satelity Galileo tak vznikl speciální adaptér, který se postará o jejich spolehlivé vypuštění bez rizika vzájemné kolize. Dlouhé čekání plné zkoušek je u konce – už příští týden bychom se měli dočkat tohoto atraktivního startu, který posune celý navigační systém Galileo vstříc běžným uživatelům. V dnešním článku Vám přinášíme fotogalerii z manipulace s nákladem na kosmodromu v Kourou.
Nově připravovaná americká raketa SLS dosáhne za osm a půl minuty rychlosti 27 000 km/h. Na raketu bude hlavně v první fázi startu, kdy letí hustšími vrstvami atmosféry, působit kromě jiných sil i teplo. Inženýři proto chtějí tento jev důkladně prozkoumat ještě před prvním letem tohoto nosiče. Odpověď na tuto otázku mohou získat i ve speciálním větrném tunelu. Specialisté z NASA spojili síly se společností CUBRC Inc., která sídlí v Buffalu, aby mohli lépe pochopit a analyzovat, jak se bude SLS při cestě na oběžnou dráhu ohřívat.
Kolem firmy SpaceX se začínají věci dávat konečně do pohybu. Včera totiž Matt Desch, šéf společnosti Iridium poslal na sociální síť Twitter fotku, kterou jsme použili jako náhledový snímek tohoto článku. Vidíme na ní horní stupeň rakety Falcon 9 zabalený do černé fólie, jak míří k montážní hale firmy SpaceX na Vandenbergově základně. Už jen to by samo o sobě bylo pozitivní, protože by se jednalo o důležitý krok v rámci připrav na start – první stupeň pro tuto misi by měl dorazit již brzy – zatím se nachází na základně McGregor. Matt Desch ale v dalším tweetu (viz níže) neoficiálně naznačil, že právě start s družicemi Iridium by mohl být pro Falcony návratem do služby po záříjové nehodě. To by bylo docela překvapující, protože až doposud se čekalo, že první start po nehodě přijde v rámci vynesení telekomunikační družice Echostar-23 z Floridy. Ať už to bude jakkoliv, události posledních hodin naznačují, že bychom se startu Falconu mohli dočkat ještě letos – a možná nebude jediný.
Můžeme to brát jako barometr, který ukazuje nálady změny v chápání kosmonautiky a v jejím technickém využívání. až doposud byly cubesaty a další malé satelity využívány jako technologické demonstrátory, na kterých se testují nové systém, které se mohou uplatnit na větších družicích. Nyní se ale karta začíná pomalu otáčet. Malé družice totiž pomalu začínají pronikat do oblasti vědy. Nečeká se od nich, že nahradí mnohatunové satelity, které fungují několik let, ale tihle drobečkové je mohou velmi slušně doplňovat. Asi nejlépe je vzestup významu malých družic vidět na přístupu NASA, která na další měsíce chystá hned několik velmi zajímavých vědeckých satelitů, které bychom mohli zařadit mezi cubesaty a malé družice obecně.
Již po dvousté šestnácté odečítáme dalších 168 hodin, abychom mohli otevřít nejnovější vydání Kosmotýdeníku. Je fantastické, že každý týden je o čem psát a každý týden nám kosmonautika přináší stále nové pokroky. Pojďme se však podívat, co nalezneme v aktuálním vydání. Podíváme se například na to, jak se testovalo zrcadlo dalekohledu Jamese Webba. Test to byl tak unikátní, že si zaslouží rozebrat. Zamíříme však také za jedním rekordem, který se odehrál 70 000 kilometrů nad Zemí a měly s ním co dočinění satelity GPS. Dále se dozvíme něco o nových ruských plánech, nebo samozřejmě nevynecháme snímek a video týdne. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Pokud půjde všechno podle plánu, vydá se 18. listopadu ve 21:20 našeho času na cestu do vesmíru kosmická loď Sojuz MS-3. Její posádku budou tvořit Rus Oleg Novickij, Američanka Peggy Whitson a Francouz Thomas Pesquet. Právě třetí jmenovaný přitahuje větší pozornost, protože je součástí oddílu evropských astronautů. ESA nyní vydala video, ve kterém představuje Thomasovu misi pojmenovanou Proxima. Video je sice v angličtině, ale dá se mu velmi dobře rozumět. Informace v něm obsažené jsou ale spíše obecné, nicméně článek s tímto videem je tu z jiného důvodu. Ve videu najdeme velké množství velmi povedených záběrů – ať už jde o zkoušky v simulátoru Sojuzu, nebo o záběry přímo z ISS, kde minulí evropští astronauti prováděli nejrůznější experimenty.
Potápěči a další pracovníci amerického námořnictva se 27. října zúčastnili u pobřeží Kalifornie zkoušky, která byla zaměřená na manipulaci s lodí Orion po přistání na mořskou hladinu. Na přiložené fotce (kterou web nasa.gov vybral jako snímek dne) vidíme zástupce námořnictva, jak na svém člunu Zodiak míří k testovací kabině lodi Orion. Do zkoušky se zapojila i armádní loď USS San Diego, několik menších lodí a velké množství různých příslušenství s jediným cílem – nacvičit si manipulaci s Orionem po jeho návratu z vesmíru.
Už když pozemní operátoři viděli první fotky, bylo jim jasné, že si tenhle„kámen“ o velikosti golfového míčku zaslouží speciální pozornost. Rover Curiosity objekt prozkoumal pomocí své bezkontaktní spektroskopické kamery ChemCam a výsledky jen potvrdily, to, co se čekalo už od začátku – jde o meteorit ze železa a niklu, který kdysi dávno spadl z marsovského nebe. Takovéto kovové meteority nacházíme na Zemi relativně běžně, dokonce i na Marsu jsme je už objevili zásluhou Curiosity i roverů MER, ale teprve až tento, pojmenovaný Egg Rock, je prvním marsovským kovovým meteoritem, který jsme mohli prozkoumat laserovým spektrometrem.
Na výšku měří sice „jen“ 57 metrů, ale její nosnost je úctyhodná. Na nízkou oběžnou dráhu vynese až 25 tun nákladu a na dráhu přechodovou ke geostacionární celých 14 tun – Dlouhý pochod 5, raketa, která nemá konkurenci mezi tím, co doposud vytvořili zástupci Říše středu. Tento nosič se svým výkonem řadí po bok těch nejsilnějších raket, které dnes létají. Nejblíže je americké Deltě IV Heavy, ale do podobné skupiny patří i ruský Proton, nebo evropská Ariane 5. K premiérovému startu by mělo dojít dnes ve 12:00 na novém čínském kosmodromu Wenčang a my se Vám pokusíme přinést přímý přenos z celé události.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
