sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Rušení GPS

Dochází k nárůstu cíleného rušení systému GPS. Rušení GPS provádí především armády a dále pak kriminální organizace. Nově si začínají pořizovat rušičky i běžní občané, hlavně v USA, protože se šíří obavy o soukromí a protivládní konspirační teorie.

Sentinel-1C

Společnost Arianespace oznámila 27. listopadu, že nadcházející start družice Sentinel-1C na raketě Vega-C bude odložen. Konečné datum startu bude oznámeno 29. listopadu. Zatím se předpokládá odklad o jeden den. Důvodem odkladu jsou technické problémy.

Zhuque 2

Z kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa Zhuque 2. Jde o první start její vylepšené verze, zatím bez oficiálního označení. Na SSO dráhu vynesla družice Guangchuan 01 a 02. Ty by měly sloužit k ověření komunikačních technologií pro družicové sítě.

SpaceX

Federální komise pro komunikace udělila společnosti SpaceX 26. listopadu podmíněný souhlas s používáním širokopásmových družic Starlink k podpoře T-Mobile. SpaceX má povolení používat celulární frekvence T-Mobile až na 7 500 družicích Starlink k poskytování doplňkového pokrytí z vesmíru.

Slingshot Aerospace

Slingshot Aerospace získala od úřadu pro vesmírný obchod (OSC) a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (OSC) zakázku ve výši 5,3 milionu dolarů na navržení uživatelského prostředí pro vesmírný provoz nové generace koordinační platformy.

Optimax

Společnost Optimax, největší výrobce přesné optiky ve Spojených státech, oznámila jmenování Josepha Spilmana generálním ředitelem a Peta Kupinského prezidentem. Společnost je známá díky Optimax Space Systems.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.

EnduroSat

Bulharská společnost specializující se na mikro družice, EnduroSat, objednala 100 kusů pohonných systémů od rakouské společnosti Enpulsion. Společnost tak reaguje na rostoucí poptávku po větších družicích.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý radarový Sentinel startuje

Evropský program Sentinel sdružuje družice sledující Zemi. Tyto satelity jsou rozděleny do několika vývojových řad, které se označují číslicemi. Zatímco Sentinel 1 disponuje radarovou anténou, Sentinel 2 zkoumá především pevninu, Sentinel 3 se zaměřuje na oceány. Zatím byly vypuštěny tyto tři družice, ale chystají se i další vývojové řady. Důležité je, že každá vývojová řada bude disponovat dvojicí družic, aby bylo možné sbírat data ze stejných přístrojů ze dvou různých míst ve stejném čase. Zatímco Sentinel 1A už kolem země krouží od dubna 2014, jeho téměř identický kolega, Sentinel 1B se do vesmíru podívá až nyní. Rozhodli jsme se, že Vám tento start zprostředkujeme prostřednictvím našich komentovaných přenosů.

První krok k pokročilým elektrickým motorům

Není otázkou, zda se někdy lidé vydají mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Je potřeba se ptát, kdy k tomu dojde. Prozatím je lidstvo limitováno technickým vývojem na několika klíčových frontách. Jedním z nich je i systém pohonu, který by dopravil pilotovanou meziplanetární loď například k Marsu. Už několik let se v nepilotované kosmonautice používají motory založené na elektrickém principu – sondy jako Dawn, či Hayabusa jsou asi nejznámějšími příklady. Technici ale moc dobře vědí, že pro budoucí pilotované lety je potřeba celý systém výrazně vylepšit.

Hitomi se zřejmě zničila sama

O tom, že japonský rentgenový teleskop Hitomi (dříve známý jako Astro-H) potkaly závažné problémy jsme na našem webu již psali. Technici v posledních týdnech jednak mapovali stav palubních přístrojů, ale také pátrali po příčinách problémů. Nyní se zdá, že je konečně jasno. Podle analýzy zlomků telemetrie, které umírající satelit poslal operátorům nešlo o jediný problém, ale o celou kaskádu závad na systému, který zajišťuje stabilizaci teleskopu. Družice se vymkla kontrole a rozlámala se na několik kusů – jako první odlétly solární panely a výsuvná konstrukce s detektory.

Čínský průzkumník hlásí návrat

Nepilotovaná sonda Shijian-10 odstartovala 5. dubna na raketě CZ-2D, usadila se na nízké oběžné dráze ve výšce 250 kilometrů a začala provádět připravené experimenty, které měly prozkoumat účinky mikrogravitace na nejrůznější objekty. Po necelých dvou týdnech přišel čas na plánovaný návrat. Kabina vážící tři a půl tuny dosedla v pondělí v 10:30 našeho času do čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Na zemi přistála pouze návratová kabina chráněná tepelným štítem. Orbitální úsek setrval na oběžné dráze a ještě provádí některé dodatečné experimenty, které nevyžadují návrat vzorků na Zemi.

První stupeň Falconu opustil přístav

Pokud sledujete přímý přenos z kamery v přístavu Port Canaveral, mohli jste si všimnout, že tahač, který měl za sebou naložený speciální přívěs s konstrukcí, která jistila první stupeň Falconu 9 začal okolo 15:30 našeho času opouštět zorné pole kamery. Krátce před čtvrtou odpoledne našeho času už bylo vidět, že tahač s cenným nákladem pomalu míří pryč. To znamená jediné – skončila fáze přístavních operací, které obnášely první kontrolu raketového stupně, odčerpání pohonných látek, demontáž nohou a sklopení do horizontální polohy, které jsme podrobně sledovali včera. Nyní se nabízí otázka, co přesně se bude se stupněm dít dále.

SLEDUJEME: První stupeň Falconu čeká na transport

První stupeň rakety Falcon 9, který 8. dubna úspěšně přistál na mořské plošině připlul minulý týden do přístavu, kde technici v průběhu několika dní odčerpali pohonné látky i chemikálie, které se používají jako zápalná směs. Následovalo postupné odpojení výsuvných teleskopických pístů, které zajišťují otevření přistávacích nohou a nakonec došlo i na demontáž samotných přistávacích nohou. Dalším logickým krokem bude sklopení celého stupně a jeho umístění na speciální transportér. Jelikož se dá očekávat, že k tomuto kroku dojde již v nejbližších hodinách, rozhodli jsme se Vám tuto událost zprostředkovat pomocí aktualizovaného článku.

Kosmotýdeník 187. díl (11.4. – 17.4.2016)

Další týden je za námi a přichází čas na pravidelné shrnutí nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice. Ještě stále doznívají oslavy přistání prvního stupně Falconu 9, nicméně nyní se hlavně řeší jeho převoz. Přesto však ve stínu rozhodně nezůstal nafukovací modul BEAM, který byl úspěšně připojen k Mezinárodní vesmírné stanici. Krom toho se tento týden objevila zpráva o první mezihvězdné sondě. Podíváme se také na přípravu nejsilnější americké rakety současnosti Delty Heavy anebo zamíříme zkontrolovat stav sondy ExoMars 2016. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ: Ke stanici se připojuje nafukovací modul

Dnes okolo 8:15 středoevropského letního času by měla začít zhruba čtyřhodinová operace, která má za úkol připojit vyfouknutý experimentální modul BEAM k Mezinárodní vesmírné stanici. Všechno začne uvolněním držáků, které zajišťují modul v nákladové sekci lodi Dragon. Robotická paže pak provede sérii manévrů, díky kterým dopraví modul až k připojovacímu uzlu modulu Tranquility. Po kontrole všech systémů dojde k finálnímu přiblížení. O definitivní připojení se postarají čtyři sady čtyř automaticky ovládaných šroubů, které se utáhnou a přitáhnou k sobě oba moduly. V dnešním článku budete mít možnost celou operaci sledovat živě.

Jehla v kupce sena, aneb Cassini opět boduje

Americká sonda Cassini byla na cestu k planetě Saturn vyslána s jasným cílem – posbírat co nejvíce informací o nejfotogeničtější planetě naší soustavy i o jejím bohatém systému měsíců. Technici byli postaveni před složitý úkol, protože věděli, že budou zkoumat svět, jehož detaily nikdo neznal. Cassini totiž byla první sondou, která kolem tohoto plynného obra pouze neproletěla, ale usadila se na jeho oběžné dráze. V průběhu let se ukázalo, jak dobrou práci tehdejší inženýři odvedli. Cassini nejenže dokázala splnit všechny úkoly, které se od ní čekaly, ale již mnohokrát excelovala i na poli, se kterým se při startu vůbec nepočítalo.

Obří testovací věž dokončena

Centrální stupeň rakety SLS bude měřit na výšku 65 metrů. Velká část přitom připadá na nádrž, která bude uchovávat zkapalněný vodík. Tato nádrž bude muset projít důkladnými zkouškami, přičemž mezi nejdůležitější patří testy strukturální pevnosti. Právě pro tyto účely vyrostly v Marshallově centru ve státě Alabama dvě věže o výšce 65 metrů. Tyto dvě věže byly následně spojeny a vytvořily tak stanoviště, na kterém budou probíhat strukturální zkoušky nádrží na kapalný vodík. Technici v těchto dnech stavbu dokončili symbolickým usazením posledního ocelového nosníku, který se na cestu k vrcholu vydal za přihlížení desítek pracovníků i s „nezbytnou“ americkou vlajkou. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme několik snímků z dokončovacího ceremoniálu a i v budoucnu se určitě budeme tomuto tématu věnovat.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.