sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když minulý týden startovala z Floridy raketa Atlas V, vynášela nepilotovanou zásobovací loď Cygnus. V jejích útrobách byly kromě zásob pro posádku, nebo vědeckých experimentů i cubesaty. Mezi nimi se ukrýval i řecký UPSat, který však byl hodně zajímavý i pro naši zemi. Na jeho palubě se totiž nachází český GPS přijímač, který vznikl díky šikovnému startupu SkyFox Labs s.r.o.. Jelikož jde o velký úspěch i po technologické stránce, rozhodli jsme se seznámit naše čtenáře s tímto technologickým řešením formou rozhovoru. Na všechny otázky nám odpovídal pan Jaroslav Laifr.
Oddíl ruských kosmonautů se v těchto dnech rozhodl opustit Gennadij Padalka, držitel světového rekordu v kumulativní délce pobytu ve vesmíru – 879 dní. Navazuje tak na své kolegy, kteří opustili oddíl kosmonautů v minulých týdnech a měsících – Roman Romaněnko, Sergej Revin a Alexandr Samokuťajev odešli ze zdravotních důvodů, Maxim Surajev a Jelena Serova dali přednost politické dráze v Dumě. Odešli i Jurij Malenčenko, Oleg Kotov, nebo Sergej Volkov. Velký otazník visí nad Alexandrem Kalerim a Pavlem Vinogradovem.
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Tentokrát vás čekají dvě témata. Prvním bude orbitální manévr zvaný gravitační prak a vše, co s ním souvisí. Druhá přednáška se bude věnovat vylaďování optimálních vlastností raketových nosičů a představení jednoduché simulace s okamžitým výstupem.
Peggy Whitson by se dnes v 16:00 našeho času měla dočkat zhruba dvacetiminutového telefonátu, přičemž na druhém konci linky bude americký prezident Donald Trump s dcerou Ivankou a americká astronautka Kate Rubins. Hovor z Oválné pracovny Bílého domu bude věnován rekordu v kumulativní délce kosmického pobytu mezi americkými astronauty, kterého Peggy Whitson dosáhne. Přeskočí totiž zatím vedoucího Jeffa Williamse, který má na svém kontě 534 dní. Jelikož se Peggy na kosmické stanici zdrží až do září, měla by celkově nasbírat ďábelských 666 dní.
O soukromém letounu Stratolaunch nebylo v poslední době příliš často slyšet, ale to neznamená, že se tento projekt, do kterého investoval především Paul Allen (spolu s Billem Gatesem zakladatel Microsoftu), dále nerozvíjí. V průběhu minulých dní společnost na svém webu zveřejnila fotky ze stavby nosného dvoutrupého letounu, který by měl vynášet do výšky deseti kilometrů kosmickou raketu. V podstatě jde o hodně zvětšený princip známý od rakety Pegasus. Na fotkách je vidět, že letoun už disponuje masivními podvozky, ale jeho trup ještě bude potřebovat hodně práce. Je ale pozitivní vidět, že projekt neumřel, ale že se na něm stále pracuje.
Neděle by nebyla pro mnoho lidí kompletní, pokud by nevyšlo tradiční shrnutí kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Proto i dnes vychází nový díl našeho Kosmotýdeníku, který si klade za úkol na jednom místě zrekapitulovat všechny důležité momenty, aby byli stále v obrazu i ti, kdo nemají čas číst všechny články. Dnes bude hlavním tématem soubor několika menších témat, která mají jeden společný jmenovatel – přesun, transport, nebo alespoň přípravy na ně. Kromě toho se podíváme na řešení stávky v Kourou, nebo na nové fotky od sondy Cassini.
Dnešní den je ve znamení nepilotovaných zásobovacích lodí. Hned ráno v 6:16 našeho času se k čínské orbitální laboratoři Tiangong-2 v automatickém režimu připojil první exemplář nové zásobovací lodě Tiančou. Už pár minut po poledni bychom měli být svědky toho, jak francouzský astronaut Thomas Pesquet z paluby ISS pomocí staniční robotické paže zachytí sedmou zásobovací loď Cygnus. V dnešním krátkém článku se tak můžete těšit jak na záznam čínského připojení, tak i na přímý přenos z Mezinárodní vesmírné stanice.
Odborníci z NASA jsou stále blíže k realizaci projektu WFIRST, který se má zařadit do kategorie velkých observatoří, jejichž nejznámějšími zástupci jsou Hubbleův teleskop a Dalekohled Jamese Webba. Nyní už víme, že WFIRST by měl stát okolo 3,5 miliardy amerických dolarů. Vědci se na něj těší, protože by mohl detailně prozkoumat planety u cizích hvězd. Zároveň se ale ukazuje, že půjde o pěkného cvalíka, který bude potřebovat větší nosnou raketu.
Expedice s pořadovým číslem 51 bude mít jen pět členů a včera v našich odpoledních hodinách se dočkala zkompletování. Kosmická loď Sojuz MS-04, která startovala ráno z Bajkonuru letěla jako první Sojuz z nejnovější řady po rychlé dráze, takže se už šest hodin po startu připojila ke stanici. Trojice Oleg Novickij, Peggy Whitson a Thomas Pesquet, kteří už na stanici pobývají, tak přivítali své nové kolegy – Fjodora Jurčichina a Jacka Fischera.
Bohužel už musíme znovu v souvislosti se sondou Cassini použít slovo naposledy. Zítra ráno našeho času tato sonda provede svůj poslední blízký průlet kolem mlhavou atmosférou obklopeného měsíce Titan. Na několik let jde o poslední možnost, jak prozkoumat svět s jezery kapalných uhlovodíků, která se táhnou hlavně po severní polokouli. Nabízí se poslední možnost pro použití silného radaru, který umí proniknout skrz oblačnost a nasnímat povrch. K maximálnímu přiblížení dojde v sobotu 22. dubna v 8:08 našeho času. Cassini rychlostí 21 000 km/h (5,8 km/s) proletí nad povrchem Titanu ve vzdálenosti 979 kilometrů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
