sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a ruské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho ruským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zatímco dříve NASA vcelku pravidelně zveřejňovala integrovaný časový plán milníků vedoucích k prvnímu letu kosmické lodi Orion za oběžnou dráhu Země, v důsledku narůstajícího zpoždění ve výrobě centrálního stupně nosné rakety i servisního modulu kosmické lodi se tento souhrn stal neaktuálním. Od loňského července přitom NASA žádnou aktualizaci provázaného koncepčního schématu vedoucího k reálnému termínu startu nevydala. Tato skutečnost se v dubnu stala předmětem kritiky vládního kontrolního úřadu GAO, který upozornil, že Kongresu chybí potřebné podklady k projednání žádosti o rozpočet na fiskální rok 2018, začínající 1. října 2017. V reakci na kritiku slíbil William Gerstenmaier, že NASA připraví do konce září nový harmonogram, zohledňující skutečně probíhající aktivity. Harmonogram je nyní hotový, s novým datem startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. Podívejme se tedy na vývoj, kterým program prošel za tři měsíce od předchozího ohlédnutí a připomeňme si další milníky na cestě, která vede k 25dennímu nepilotovanému letu Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět.
Právě uplynulý týden byl z hlediska kosmonautiky velmi důležitý. Z velké části kvůli budoucím vizím společnosti SpaceX a Lockheed Martin, ale stalo se i mnoho dalších událostí. V hlavním tématu se podíváme na zajímavé testování přístroje pro sondu Juice zavěšeného pod vrtulníkem. Dále se podíváme na plány firmy Lockheed Martin ohledně Marsu a nevynecháme ani další události tohoto týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Sonda Parker Solar Probe se má doslova dotknout Slunce – přiblíží se k němu až na šest a půl milionu kilometrů, takže bude muset čelit teplotám až 1400°C. Aby neshořela, bude ji chránit tepelný štít a právě ten byl 21. září umístěn na své místo. K historickému momentu došlo na půdě Applied Physics Laboratory při John Hopkins University ve městě Laurel stát Maryland. Přiložení tepelného štítu bylo součástí zkoušek integrace a správného zarovnání. Štít ale na sondě nezůstane dlouho. Byl přiložen opravdu jen pro potřeby testování a napevno bude připojen až před startem.
Přesně před rokem, na Mezinárodním astronautickém kongresu IAC 2016 v mexické městě Guadalaraja, Elon Musk představil koncept meziplanetárního dopravního systému ITS, o němž jsme Vás podrobně informovali v tomto článku. Jako bonbónek jsme Vám pak také přinesli srovnání zveřejněných údajů z roku 2016 s předběžným neveřejným návrhem z roku 2015 v tomto článku. Nyní se dostáváme opět o rok dále a máme radost, že Vás můžeme seznámit s nejnovější verzí ITS, kterou Elon Musk prezentoval před několika málo hodinami na kongresu IAC 2017 v australském Adelaide.
Už dnes ve 23:49 by mělo dojít ke startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5 s dvojicí telekomunikačních družic Intelsat 37e a BSat-4a. Pozorní čtenáři si jistě vzpomenou, že o startu této mise nepíšeme poprvé. Před více než třemi týdny – 5. září mělo ke startu dojít poprvé. Hlavní motor se zapálil, ale sedm sekund poté mělo dojít k zážehu postranních urychlovacích bloků, aby se raketa vydala do vzduchu. K zážehu ovšem nedošlo, protože řídící počítač odhalil elektronickou závadu na jednom z urychlovacích bloků a zastavil tak odpočet. Technici proto raketu důkladně zkontrolovali, aby byla připravena na druhý pokus, který přichází právě dnes.
Téměř na den přesně rok po prezentaci, na které šéf SpaceX představil architekturu pilotované výpravy k Marsu, je tu opět avizované Muskovo vystoupení. Na sjezdu Mezinárodním astronautickém kongresu by měl vystoupit už dnes v 6:30 ráno našeho času. Podle všeobecných očekávání by měl hovořit o změnách, které se týkají plánů jeho firmy na pilotovaný let k Marsu. Dočkáme se nějakých detailů o zmenšené verzi systému ITS, uvidíme zážehy motorů Raptor, dozvíme se nějaké nové možnosti využití systému ITS? Musk slibuje, že se rozhodně máme na co těšit. V tomto článku najdete psaný online přenos z celé události i živý videopřenos.
Dnes večer ve 20:52 našeho času má z rampy 200/39 na kosmodromu Bajkonur odstartovat ruská raketa Proton-M. Jejím nákladem je telekomunikační družice AsiaSat-9, která bude 15 let pokrývat oblast od Středního Východu po Austrálii televizním signálem. Družice vyrobená v kalifornské firmě Space Systems/Loral vážící 6 140 kg by měla poskytnout služby zákazníkům v okolí Perského zálivu, Číny, Sibiře, Japonska nebo Nového Zélandu. Transpondéry v pásmu Ku vytvoří pětici svazků, které budou mířit na Čínu, Mongolsko, Barmu, Indonésii, Austrálii a Nový Zéland.
Při premiérové misi rakety SLS poletí jako spolucestující i 13 zajímavých cubesatů. Jedním z nich je NEA Scout – 6U cubesat, který má zkoumat asteroidy potenciálně nebezpečné pro Zemi. Vývoj tohoto cubesatu má za sebou výrazný milník, jelikož se podařilo rozložit jeho solární plachtu. K této události došlo v čisté místnosti firmy ManTech NeXolve v Huntsville, stát Alabama 13. září. Až bude NEA Scout ve vesmíru vypuštěný z rakety SLS, rozloží svou čtvercovou plachtu a s její pomocí bude plachtit na slunečních paprscích a měnit svou oběžnou dráhu.
Atlas V, který včera ráno odstartoval z Vandenbergovy základny na misi NROL-42 měl s největší pravděpodobností za úkol dopravit na oběžnou dráhu družici určenou k odposlechu a zároveň ke sledování nepřátelských raket. Tento tajný hlídač se měl podle předstartovních plánů usadit na silně protáhlé oběžné dráze. V dnešním článku se podíváme na to, jak mohli sledovatelé družic k takovým zjištěním dojít, když jsou všechny informace o startu utajené stejně, jako je tomu u všech misí pro Národní průzkumný úřad NRO. To, že je mise utajená, neznamená, že se z dostupných údajů nedá složit mozaika – ta je někdy jasnější, jindy se naopak musí více spekulovat. Stačí vycházet z veřejně dostupných údajů – třeba z jakého kosmodromu se poletí a jaká raketa se použije.
Vloni na konci září vystoupil Elon Musk na Mezinárodním astronomickém kongresu v Mexiku s proslovem, na který se těšily stovky tisíc lidí po celém světě několik měsíců. Šéf firmy SpaceX na svém vystoupení představil koncept pilotované výpravy k Marsu a na několik dní důkladně rozvířil internetové diskuse. Nyní tu máme opět konec září, opět se koná Mezinárodní astronomický kongres, tentokrát v Austrálii a i letos zde vystoupí Elon Musk. A podle všeho se zdá, že bychom se opět měli na co těšit – měl by totiž představit změny v architektuře představené v loňském roce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
