Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Rychlost fascinuje lidstvo již dlouhá staletí. Už naši předkové pečlivě vybírali nejrychlejší koně, v současné době zase fandíme nejrychlejším běžcům, cyklistům, rychlobruslařům, motocyklistům, nebo závodním jezdcům. Rychlost nás obklopuje prakticky na každém kroku. Není proto divu, že jsme se na tuhle veličinu podívali i v našem prázdninovém seriálu. Dnes se tedy můžete těšit na rekordmany, kteří drží primát nejrychlejších lidmi vyrobených objektů. Ale má to jeden háček – už ve škole jsme se učili, že rychlost daného objektu musíme vždy vztáhnout k nějakému konkrétnímu tělesu, protože ve vesmíru je vše v pohybu. Tento důležitý předpoklad proto nevynecháme ani my.
V úterním článku jsme Vás seznámili s konstrukcí české družice VZLUSAT-1 a dnes Vám přinášíme další informace, tentokrát velmi aktuální. Autoři cubesatu nám totiž poskytli čerstvou tiskovou zprávu, s jejímž obsahem Vás v dnešním článku seznámíme. Řeč bude o aktuálním stavu komunikačního systému, ale i o tom, jak si vede napájení, jak je družice stabilizovaná v prostoru, nebo jak to vypadá s rozložením teploty. A hlavně se můžete těšit na první měření hlavního vědeckého přístroje.
Ve Washingtonu v těchto dnech probíhá konference ISSRDC, na které přednášející hovoří o mnoha různých tématech. Největší pozornost však mezi fanoušky kosmonautiky budí vystoupení Elona Muska. Ten má na konferenci vystoupit dnes od 18:30 našeho času, přičemž jeho pásmo má trvat zhruba 75 minut. Mezi internetovou veřejností se spekuluje o tématu jeho proslovu. Chris Bergin na Twitteru spekuluje o oznámení změn v Red Dragonu (odsun či zrušení), nebo o novince kolem zmenšování ITS. Miroslav Pospíšil na našem fóru přinesl informace o možném tématu: „Konference se budou účastnit dva lidé z NSF, otázky připraveny, uvidíme, jestli dostanou příležitost. V podstatě se budou ptát na aktuální stav vývoje Raptoru, plány na jeho první použití v kosmu a první použití na cestě mezi Zemí a Marsem. To by mělo naznačit vše ostatní.“ V dnešním článku proto můžete celé vystoupení sledovat živě a připravili jsme pro Vás i psaný online přenos.
V pátek 23. června zaburácely motory indické rakety PSLV. Tímto okamžikem započala na české poměry zcela ojedinělá mise, která se bez nadsázky řadí šíří svého výzkumu na světovou špičku v dané kategorii. Na špici indické rakety letělo několik desítek družic, mezi kterými byla i česká družice VZLUSAT-1. Nejen, že Česká republika tak po dlouhých čtrnácti letech měla konečně svoji družici, ale právě vědecké cíle této družice ji zařadily mezi uznávané a přínosné mise světového formátu. Neměla by proto zůstávat ve stínu své slovenské sestřičky SkCUBE a následující článek vám má ukázat, jak velkou vědu dokáže dělat tak malá družice.
O tom, že při startu rakety Sojuz s kosmickou lodí Progress MS-06 došlo k politováníhodné nehodě, jsme Vás již informovali formou krátké zprávy. Nyní se k tématu vracíme, jelikož skončilo vyšetřování celé události. Ale vraťme se teď zpět do 14. června – Sojuz 2.1a startuje z rampy 31/6 a míří k obloze. Podle plánu po necelých dvou minutách spotřebují postranní bloky palivo a jsou odhozeny. Jejich trosky dopadnou do předem vybrané oblasti zhruba 350 kilometrů od startovní rampy. Jenže tentokrát se situace shodou nešťastných náhod vymkla kontrole a výsledkem jsou dva mrtví muži.
Před pár dny jsme Vám poskytli pohled na družici TDRS-M, která měla 3. srpna startovat na raketě Atlas V. Nyní je však tento termín startu v ohrožení – na telekomunikační družici se totiž 14. července během usazování na vypouštěcí adaptér před uzavřením do aerodynamického krytu udál blíže nespecifikovaný incident. NASA pouze zveřejnila krátkou tiskovou zprávu, ve které uvádí, že její odborníci spolu s kolegy z firmy Boeing vyšetřují událost ve firmě Astrotech Space Operations, do které by měla být zapojena všesměrová anténa v pásmu S. Zatím nevíme, co přesně se mělo s anténou stát, ani v jakém stavu se nachází. Inspekce podobných incidentů ale téměř vždy znamená výrazné časové investice oproti původnímu plánu. Je tak ve hvězdách, zda se podaří dodržet avizovaný termín startu 3. srpna. O dalším dění Vás budeme informovat.
Další týden uběhl jako voda a léto je v plném proudu. Odložte ale na chvíli grilovací nářadí, osušte mokrou kůži a vyklepejte písek z vlasů. Přichází tradiční Kosmotýdeník, který se pokusí shrnout všechny důležité momenty uplynulých sedmi dní. Čeká nás především výlet do Mexického zálivu, kde probíhá testování nové americké lodi Orion. Ale tematická paleta je jako vždy mnohem pestřejší – podíváme se na novinky kolem Falconu Heavy a nebo na ruský start s více než 70 družicemi.
Modul Columbus je jedním z nejvýraznějších příspěvků Evropské kosmické agentury k projektu Mezinárodní vesmírné stanice. Jeho úkolem je hostit nejrůznější vědecké experimenty. Pokud Vás někdy zajímalo, jak to uvnitř tohoto modulu vypadá, pak Vás jistě zaujme video v tomto článku. Jeho autorem je britský astronaut Tim Peake, který na stanici pobýval na přelomu let 2015 a 2016. I bez znalosti angličtiny se můžete kochat pohledem na široké spektrum vědeckých přístrojů, ale evropský astronaut zároveň hovoří o některých zajímavých kouscích – od krevní odstředivky až po zařízení studující chování slitin ve stavu mikrogravitace.
Komunikační družice za 408 milionů dolarů určená pro přenos dat z vědeckých družic NASA čeká na svůj start na raketě Atlas V. Momentálně probíhají závěrečné přípravy před startem z rampy 41, který je plánován na 3. srpna. Čtyřicet minut dlouhé startovní okno se otevře v 15:02 našeho času. Družice postavená firmou Boeing se usadí na geostacionární dráze ve výšce 36 000 kilometrů, kde bude přijímat telemetrii, video, vědecká data, nebo i zvuková data z družic na nízké oběžné dráze včetně ISS nebo Hubbleova teleskopu.
V pátek 14.července v 8:36 našeho času vyrazí z kosmodromu Bajkonur vstříc obloze ruská raketa Sojuz 2-1A s horním stupněm Fregat-M. Jejím úkolem je dopravit na heliosynchronní dráhu 600 kilogramů těžkou snímkovací družici Kanopus-V-IK. Společně s ní poletí i 5 mikrosatelitů, které váží 18 – 120 kilogramů a také 67 cubesatů. Mediálně nejznámějším cubesatem na palubě je Majak – 3U cubesat, který má na obloze rozložit silně odrazivou plachtu. V tomto článku máte možnost sledovat celý start živě.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
