sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

SatRev

Polská společnost SatRev, která se zabývá vesmírnou infrastrukturou, předala svému klientovi z Ománu novou pozemní stanici. Výstavba stanice je součástí expanze polské společnosti do vesmírného sektoru Blízkého východu.

OCX

Americké vesmírné síly převzaly dodávku první verze svého dlouho odkládaného operačního řídicího systému nové generace (OCX), což představuje klíčový milník v modernizaci infrastruktury GPS.

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění, Budoucnost

Trump zacílil na Měsíc

To, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa prosazuje návrat Američanů na Měsíc, není nic nového. Kupříkladu viceprezident Mike Pence tuto myšlenku velmi intenzivně prosazoval po prvním zasedání Trumpem obnovené Národní rady pro kosmonautiku (viz náš článek z července) a na začátku října to opět potvrdil. V pondělí 11. prosince americký prezident podepsal dokument Space Policy Directive 1, který má být prvním krokem k realizaci tohoto projektu. Je tato událost zárukou toho, že se Američané opravdu vrátí na Měsíc, nebo jen o první z řady kroků? A jaký vliv bude mít Trumpův podpis na směřování NASA? Na to se pokusí odpovědět dnešní článek.

ŽIVĚ: Čtyři Galilea na Ariane 5

Nejsilnější evropská raketa Ariane 5 posloužila vloni v listopadu k rozšíření evropského navigačního systému Galileo. Zatímco dříve používané Sojuzy vynesly najednou dvě navigační družice, Ariane si poradí hned se čtyřmi kousky. Systém je sice již rok v částečném provozu, ale aby dosáhl plného stavu, potřebuje ještě přidat další družice. Na kosmodromu v Kourou proto již stojí další Ariane 5 se čtyřmi družicemi Galileo. Pokud bude její start úspěšný, rozroste se počet navigačních družic evropského systému z osmnácti na dvaadvacet a do plného stavu už budou chybět jen čtyři družice.

Zařízení Sky Crane při stavbě v JPL

Nahlédněte přes rameno těm, kteří staví marsovské vozítko

V čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně vzniká hardware pro misi vozítka Mars rover 2020, které v roce 2020 vyrazí k Marsu, aby tam pátralo po stopách dávného života a pomohlo učinit první krok k dopravě vzorků z této planety na Zemi. Samotné vozítko bude velmi podobné americkému roveru Curiosity a stejné je to i s procesem přistání. V dnešním videu dostanete možnost podívat se na montáž zařízení Sky crane, které se postará o závěrečnou sestupnou fázi. Video je navíc ve formátu 360°, což znamená, že s ním můžete libovolně otáčet a rozhlížet se po okolí.

ESA myslí na budoucnost – metanový pohon a systém pro návrat

Evropská kosmická agentura podepsala na konci listopadu dva důležité kontrakty, které se týkají budoucnosti evropských letů do vesmíru. ESA si pro tyto dohody vybrala dva zkušené partnery – firmy ELV a Thales Alenia Space. Jejich úkoly jsou dva – modernizovat rakety Vega a rozšířit tak jejich možnosti a vyvinout systém označovaný jako Space Rider, který má sloužit k dopravě nákladu z oběžné dráhy na Zemi. ESA se snaží reagovat na změny trhu, chce být konkurenceschopná a nabízet širší spektrum služeb.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý start z Nového Zélandu

Když se letos v květnu dočkala raketa Electron své premiéry, pořizovala společnost RocketLab pouze videozáznam, který následně zveřejnila na internetu. Slíbila ale, že příští starty již budou vysílány živě na internet. Tento slib se evidentně snaží splnit a proto bychom aktuální misi označovanou Still Testing (pořád zkoušíme) měli mít možnost sledovat živě. Jelikož je Electron výjimečnou raketou, chceme překousnout i nepříjemný časový posun od protinožců a zprostředkovat Vám živě a česky komentované vysílání.

Kosmotýdeník 273 (4.12. – 10.12.)

Tento týden byl především ve znamení příprav SpaceX na start z opravené rampy SLC-40. Nicméně mimo hlavní dění se dělo i mnoho dalších zajímavých událostí. Třeba se jedna připravovaná sonda určená pro průzkum Slunce podrobila velmi zajímavým testům. Podíváme se i na pošťuchování SpaceX a Boeingu a nevynecháme ani tradiční rubriky. Vítejte u aktuálního vydání Kosmotýdeníku, přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Servisní modul Orionu pro posádku

V polovině října jsme Vás seznámili s fotkami z výroby evropského servisního modulu pro americkou loď Orion, která vyrazí na misi EM-2. Půjde tedy o první pilotovaný let této lodi. V říjnu ještě bylo vidět jednotlivé díly modulu, ale za několik týdnů udělali technici velký krok vpřed. Servisní modul je totiž po stránce vnitřní struktury dokončený. Hlavním úkolem této nosné struktury je poskytnout celému servisnímu modulu potřebnou pevnost. Tuto strukturu tvoří dva kruhové díly – horní a spodní, které jsou spojené vertikálními panely.

SpaceX se chystá na Falcon Heavy

Ačkoliv již několik dní víme, že se letos nedočkáme premiérového startu rakety Falcon Heavy, stále se můžeme těšit alespoň na statický zážeh tohoto obra, nebo alespoň na jeho vývoz na startovní rampu, které mohou přijít v letošním roce. SpaceX zatím ohledně těchto událostí mlčí a tak musíme vycházet z nepřímých náznaků jako jsou třeba dostupné fotografie. Před několika hodinami se na americkém fóru nasaspaceflight.com objevilo několik snímků pořízených v uplynulých třech dnech, které ukazují, že transportní zařízení TEL by již mohlo být připraveno na Falcon Heavy.

Sonda, která má „šťávu“

Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?

Dream Chaser zdroj: spacenews.com

Vesmírné výzvy – listopad 2017

Listopad 2017 byl po měsících hojnosti kosmonautických událostí trochu chudší. Asi nejvíce se točil okolo soukromých zásobovacích lodí. Ať už máme na mysli aktuálně používané, jako je loď Cygnus, jež úspěšně dovezla zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici, tak ty budoucí, jejímž zástupcem je miniraketoplán Dream Chaser, který se po nehodě předchozího exempláře znovu učí bezpečně přistávat. Další reportáž nám představí legendární raketu Delta II a hlavně její náklad, meteorologickou družici JPSS-1. Závěr Vesmírných výzev zmonitoruje situaci okolo startů raket společnosti SpaceX.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.