sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Historická rampa 39A na Kennedyho středisku se začíná pomalu připravovat na návrat pilotovaných letů, které jsou právem považovány za jakýsi zlatý hřeb kosmonautiky. Sebedražší nepilotovaný náklad má totiž oproti lidskému životu, který je při startu vždy v sázce, jen pramalou hodnotu. Na rampě probíhají opravy obslužné věže FSS (Fixed Service Structure), která se začíná připravovat na instalaci ramene, přes které budou astronauti nastupovat do lodi Crew Dragon. Samotné rameno je již delší dobu na Kennedyho středisku a podstupuje závěrečné úpravy uvnitř ohromného stanu.
Ačkoliv agentura NASA ještě nic oficiálně nepotvrdila, tři zástupci projektu ICON potvrdili webu spaceflightnow.com, že vypuštění družice, která bude studovat propojení mezi pozemským a vesmírným počasím, neproběhne z atolu Kwalajein, ale z Floridy. Ke startu na raketě Pegasus-XL shozené zpod letadla mělo dojít 14. června, z atolu ležícího 3 900 kilometrů jihozápadně od Honolulu. Zástupci Northrop Grumman Innovation Systems (dříve Orbital ATK) však během přeletu z Kalifornie na atol, který je součástí Marshallových ostrovů zaznamenali nečekanou telemetrii z rakety – konkrétně z její výškovky. Během plánovaného mezipřistání v Honolulu provedli kontrolu, na základě které se rozhodli pro návrat na Vandenbergovu základnu.
Jak si udržet přehled v událostech kosmonautiky? Máme jednoduché řešení, pokud nemáte čas číst všechny naše články, je tu Kosmotýdeník, aby vám dal základní přehled o tom, co se za uplynulých sedm dní stalo. Navíc vždy zbude místo i na pár nových informací. Dnes se například podíváme, jak probíhají přípravy na přistání francouzsko-německého landeru MASCOT, který k asteroidu Ryugu přivezla japonská sonda Hayabusa 2, zamíříme do Kalifornie na Vandenbergovu základnu, kde by už v září mohly poprvé na tamní pevninu přistávat Falcony 9, ale podíváme se také na unikátní snímek z jihoamerického kosmodromu v Kourou, kde fotografům zapózovaly hned dvě rozpracované rakety Ariane 5. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Evropa připravuje novou generaci meteorologických družic Meteosat, které dostanou označení MTG – Meteosat Third Generation, tedy třetí generace Meteosatů. Celkem dojde po roce 2021 k vypuštění šesti geostacionárních družic, které by měly sledování naší planety posunout na novou úroveň. V technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC byl v červnu testován model hlavního snímkovacího přístroje FCI pro snímkovací typ těchto družic a z přiložených fotek je krásně vidět, že rozhodně nejde o žádného drobečka. O stavbu tohoto modelu pro strukturální a tepelné zkoušky se postarala firma Thales Alenia Space. Přístroj Flexible Combined Instrument bude mít za úkol poskytovat mimořádně kvalitní měření zemské atmosféry v 16 kanálech rozprostřených ve viditelné a infračervené části spektra.
Indové sice zatím nedisponují žádnou pilotovanou kosmickou lodí, ale zájem o ni evidentně mají, protože již několik let činí postupné kroky vstříc tomuto cíli. Jeden takový důležitý krok si připsali ve čtvrtek 5. července, když otestovali únikový systém, který by při závadě na raketě odnesl kabinu s posádkou pryč. Testovala se situace, kdy ještě nedošlo ke startu a raketa stále stojí na odpalovací rampě. Dvouhodinové okno se otevřelo v šest hodin ráno místního času, tedy ve 2:30 SELČ a celá zkouška trvající 259 sekund proběhla o hodinu později. Před polednem našeho času pak Indická kosmická agentura ISRO oficiálně potvrdila úspěšné provedení zkoušky.
Nezadržitelně se blíží start sondy Parker Solar Probe, která se dostane ke Slunci výrazně blíž, než jakýkoliv lidský výtvor před ní. Je tedy na čase začít věnovat pozornost přípravám na tento start – 27. června byl na sondu připojen tepelný štít TPS (Thermal Protection System). Sonda PSP během své unikátní mise prozkoumá takzvanou sluneční korónu, což je oblast sluneční atmosféry. S pomocí revolučního tepelného štítu se sonda bude moci dostat pouhých šest a půl milionu kilometrů od spalujícího povrchu naší hvězdy. Právě v této oblasti bude moci provádět kontaktní měření procesů, které ovlivňují jevy v koróně.
Minulý týden jsme Vás informovali o tom, že americká sonda OSIRIS-REx provedla svůj druhý korekční manévr DSM-2 (Deep Space Maneuver) a odborníci nyní budou vyhodnocovat data z telemetrie a z pozemních pozorování, aby určili, zda byl zážeh úspěšný. Výsledky jsme se měli dozvědět tento týden. Pár dní uteklo jako voda a NASA mohla prezentovat výsledky. Z naměřených dat vyplývá, že zážeh z 28. června byl provedený úspěšně a sonda je na dráze, která ji prostřednictvím několika dalších korekčních manévrů dovede až k cílovému asteroidu Bennu, ke kterému má přiletět 3. prosince.
V březnu letošního roku započala Evropská kosmická agentura dlouhou sérii zkoušek, které prověří největší padák, jaký kdy letěl na Mars. Tento padák je posledním z celé sestavy mnoha padáků, které zajistí zpomalení a bezpečný sestup evropského vozítka a ruské přistávací plošiny atmosférou Rudé planety v rámci mise ExoMars 2020. Její start je stále v plánu na červenec roku 2020 s příletem k Marsu v březnu roku následujícího. Právě tyto testy padákového systému prověří jednu z klíčových částí nejnáročnější fáze mise, kterou je sestup marsovskou atmosférou a přistání na jeho povrchu. Ačkoliv má Evropa na oběžné dráze Marsu dva skvělé a spolehlivé automaty, fungující sonda na jeho povrchu jí zatím chybí a už dvakrát si na pokusu o přistání vylámala zuby. Je tedy zapotřebí důkladně otestovat každý krok celé mise za různých podmínek. A právě na test hlavního padáku pro ExoMars 2020 se dnes podíváme.
Včera prolétla Twitterem velmi příjemná zpráva. Nový americký teleskop TESS určený k hledání planet, které obíhají kolem jiných hvězd, v minulých týdnech přímo exceloval. Zatím ještě neprobíhá jeho vědecká fáze – před jejím zahájením bylo potřeba dosáhnout finální oběžné dráhy, která je značně netypická, ale o tom si řekneme více za chvilku. Během přeletové fáze mezi drahou, na kterou byl teleskop dopraven raketou Falcon 9 a finální drahou musel TESS provést zážehy a pomohli gravitační manévr u Měsíce. Odborníci nyní přesně analyzovali dráhu letu a zjistili, že TESS provedl své korekční zážehy 10× přesněji, než se čekalo. Díky tomu má nyní k dispozici dostatek paliva pro více než dvacet let provozu!
Není to sice tak, že by zelí mělo nervy z toho, že ztratí práci, nebo že by se rododendron klepal strachy z maturitní zkoušky, ale i rostliny mohou zažívat stres. Kdo někdy pracoval na přímém slunci, ten moc dobře ví, že je v takové situaci nejdůležitější zůstat dobře hydratován. Teplo však neovlivňuje jen živočichy, ale i rostliny. Přístroj ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station), který bude již brzy umístěný na japonský modul Kibó na ISS, má pomoci pochopit, jak které druhy rostlin reagují na zvyšující se teplotu okolního vzduchu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
