sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na kosmodromu v Kourou byly čtyři družice Galileo usazeny na vrchol rakety Ariane 5, která by je měla 25. července vynést do vesmíru. Nejprve se musela sestavit samotná raketa Ariane 5, která se pak přesunula z montážní haly BIL do budovy BAF. Raketě během převozu ještě z logického důvodu chyběla horní část. „Družice evropského navigačního systému Galileo s čísly 23-26 byly postupně usazeny na vypouštěcí adaptér, přičemž usazení každé zabralo jeden den. Adaptér se ve vesmíru postará o postupné uvolnění celého svazku,“ popsal Jean Verniolle, ředitel mise.
Fanouškům kosmonautiky jistě neuniklo, že Brno navštívila jedinečná výstava „Cosmos Discovery“. Nejeden člen redakce Kosmonautixu už výstavu navštívil a mnozí i vícekrát. Ostatně jedno ohlédnutí už na webu máme z její návštěvy v Bratislavě. Proto je na místě i naše ohlédnutí za jednou z návštěv, kterou jsme pojali zároveň jako setkání fanoušků Kosmonautix.cz. Vzhledem k tomu, že řada z nás určitě navštívila i výstavu Gateway to Space, která proběhla v Praze, bude určitě zajímavé i srovnání s ní. Pořadatel v Brně jí dává podtitul světová výstava, takže jedním z témat našeho ohlédnutí určitě bude i to, jak to s tím zastoupením světa vlastně bylo.
Jak jsme Vás informovali již včera večer v krátké zprávě, na Mys Canaveral dorazila cenná zásilka. Nejde o nic menšího, než o první letový exemplář lodi Crew Dragon od firmy SpaceX. Tato loď prošla v minulých týdnech důkladnými vakuovými a akustickými zkouškami na základně Plum Brook v Ohiu. V tomto článku se podíváme na to, co ji v nejbližších týdnech a měsících čeká. Na kosmodromu nyní první Crew Dragon podstoupí komplexní předstartovní přípravu a v průběhu podzimu bychom se měli dočkat jejího nepilotovaného letu k Mezinárodní vesmírné stanici. Po návratu na Zemi bude tato loď ještě využita ke zkoušce záchranného systému za letu.
Stačilo zmáčknout pověstné červené tlačítko a okolí floridského startovního komplexu číslo 17 prořízla série explozí. Z obslužných věží se na několika místech zablesklo světlo doprovázené dýmem a mnohasettunovým konstrukcím se podlomila kolena. O pár sekund později již obě věže ležely na zemi a jen oblaka prachu napovídala, jaká scenérie se tu před pár okamžiky odehrála. Dnes ve 13:01 našeho času skončila éra odpalovacího komplexu, který svého času patřil k nejvyužívanějším na celém světě – doposud z něj vylétlo více než 300 raket. Demolice věží však neznamená konec komplexu – jde o nezbytný krok k jeho modernizaci.
Kosmická loď Cygnus OA-9E firmy Northrop Grumman Innovation Systems provedla na ISS 10. července unikátní zkoušku. Loď určená k zásobování Mezinárodní vesmírné stanice totiž v 16:25 východoamerického času, tedy ve 22:25 středoevropského letního času, zapálila na 50 sekund své motory, čímž zajistila pro stanici takzvaný reboost. Aktuální zkouška má vyšlapat cestu k budoucím, delším zážehům, což by zbavilo ruskou stranu nutnosti zajišťovat udržování stanice na oběžné dráze svými prostředky.
Fluorescenční mikroskopy jsou velmi užitečné přístroje, které umožňují pozorovat změny v živých buňkách. Jsou však docela velké a ve vesmíru se musí místem šetřit. Naštěstí však již vzniká miniaturizovaná verze tohoto mikroskopu, která by na ISS měla umožnit taková pozorování. I s pomocí takového mikroskopu bude možné zjistit, jak naše těla přivykají na stav mikrogravitace. „Fyziologie astronautů se po celou dobu jejich letu mění kvůli absenci dostatečného působení gravitace,“ vysvětluje Oliver Ullrich z univerzity v německém Magdeburgu, který vývoj mikroskopu vede a dodává: „Pochopení molekulární podstaty této buněčné reakce na změněnou gravitaci je klíčem k řízení rizika, sledování a vývoji protiopatření pro budoucí dlouhodobé vesmírné výpravy. Buněčná adaptace na mikrogravitaci můžeme studovat a pochopit jen při dynamickém nebo živém měření. Experimenty zajišťující živé snímkování ve vesmíru jsou kriticky důležité k pochopení buněčné adaptace na mikrogravitaci.“
Pokud bychom za startovní výstřel předstartovních příprav družic považovali jejich přílet na kosmodrom, pak se v případě evropské meteodružice MetOp-C tato fáze již rozběhla. Na letiště u města Cayenne ve Francouzské Guyaně totiž 20. června přistál první ze tří transportních letounů Antonov. V jeho útrobách bychom našli 11 kontejnerů s vybavením pro manipulaci se sondou na kosmodromu, ale i s počítačovými prvky, které budou v dalších týdnech potřeba. Za pár dní dosedl na ranvej i druhý letoun, který transportoval dva hlavní moduly družice a celý transport byl zakončen třetím letem, v rámci kterého se do Jižní Ameriky dostaly solární panely.
Stejně jako minulý měsíc je pro vás připraveno šest velkých témat plus blok krátkých zpráv, zvaný Kosmonautika v kostce. Hlavním tématem je samozřejmě přibližování sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu, ale neopomeneme ani start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon v rámci zásobovací mise CRS-15, návrat lodi Sojuz MS-07, start lodi Sojuz MS-09, výstup do volného prostoru z amerického segmentu ISS a na závěr objev organických látek na Marsu a Enceladu.
Před pár týdny se do vesmíru dostal teleskop TESS, který má hledat velké množství exoplanet, ale na Zemi se již připravuje další teleskop, který bude zaměřený na exoplanety. Rozdíl je ale v tom, že evropský CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) není určen k hledání nových světů. Místo toho se má dívat na jasné hvězdy, u kterých již víme, že kolem nich obíhají planety. Zde využije ultrapřesnou fotometrickou metodu, aby tyto světy prozkoumal. Stavba tohoto teleskopu již byla dokončena a již brzy opustí závod firmy Airbus v madridské čtvrti Barajas a nyní se připravuje na cestu pro Evropě na předstartovní zkoušky.
První pokus o vypuštění lodi Progress k ISS po superrychlé dráze přišel vloni v říjnu, ale raketu Sojuz potkala závada a start se musel odložit, takže už pozice stanice neodpovídala limitům superrychlého přiblížení. Progress MS-07 tak letěl po tradiční dvoudenní dráze. Další pokus přišel letos v únoru, ale ani tentokrát nedokázala raketa Sojuz odstartovat na první pokus. Po odkladu už se vše podařilo, ale Progress MS-08 musel letět k ISS dva dny. Nyní tedy přichází třetí pokus o superrychlý let lodi Progress k ISS. Podaří se to lodi Progress MS-09? Pokus o start budeme vysílat živě a česky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
