sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Podle dostupných údajů začal před pár dny konec prachové bouřky, která v minulých týdnech zasáhla celý Mars, což je vidět i na snímku, který 18. července pořídit Hubbleův teleskop a který jsme použili jako náhledovou fotku tohoto článku. Tato zpráva je sice potěšující, ale nesmíme zapomínat, že ještě několik týdnů (či dokonce měsíců) bude trvat, než jemné prachové částice klesnou z atmosféry k povrchu a nebe se pročistí. Právě na čisté nebe čeká americký rover Opportunity, aby mohl s pomocí solárních panelů dobít své baterie. Poslední signál z vozítka přišel na Zemi 10. června – pak bylo prachu v atmosféře tolik, že solární panely nestíhaly vyrábět dostatek energie a rover přešel do hibernace.
Japonská sonda Hayabusa 2 dorazila 27. června k asteroidu Ryugu a od té doby udržovala vzdálenost zhruba 20 kilometrů. Tato pozice je označována jako domovská (home position) a sonda z ní prováděla průzkum asteroidu. V týdnu od 16. července sonda začala snižovat vzdálenost od asteroidu, až se dostala na pouhých šest kilometrů nad povrch. Právě při této příležitosti sonda kromě mnoha měření pořídila také fotografii, na které jsou vidět detaily povrchu asteroidu. Japonci jsou zatím na snímky Ryugu poměrně skoupí a proto si pojďme vychutnat aktuální snímek, který vznikl 20. července.
Radarová měření z evropské sondy Mars Express naznačují přítomnost podpovrchového rezervoáru vody, který se ukrývá pod vrstvami ledu a prachu v jižní polární oblasti Marsu. Důkazy přítomnosti vody na Marsu v minulosti jsou převážně spojené s povrchem planety. Jde především o vyschlá říční koryta, která se již dříve podařilo velmi detailně nasnímat z oběžné dráhy. Sondy kroužící kolem Marsu společně s landery a rovery prozkoumávají povrch Rudé planety a společně se jim podařilo objevit minerály, které mohou vznikat pouze ve vodním prostředí. Aktuální objev je ale jiného rázu.
Jen pár dní po připojení k Mezinárodní vesmírné stanici začali specialisté oživovat systémy na zařízení ECOsystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station (zkráceně ECOSTRESS). Výsledkem jejich snažení bylo získání prvních vědeckých dat o teplotách zemského povrchu. Tohle zařízení má za úkol měřit z vesmíru teplotu pozemských rostlin, čímž umožní vědcům určit, kolik vody dané rostliny potřebují a jak přesně ovlivňují sucha jejich zdravotní stav. Tyto poznatky mohou pomoci nejen biologům, kteří zkoumají reakce rostlin na vnější podmínky, ale i farmářům v oblastech, která trpí suchem. Některé plodiny odolávají suchu lépe než jiné a díky globálnímu monitorování by vědci mohli mít konečně v této otázce trochu jasněji.
Společnost Aerojet Rocketdyne před několika dny dokončila téměř dvoutýdenní demonstrační zkoušku opakovaných zážehů motorů SSME (Space Shuttle Main Engine). Dějištěm testu, který skončil 6. července, bylo Stennisovo středisko ve státě Mississippi. Testovací exemplář byl postaven především z dílů, které dlouhodobě ležely ve skladu, které doplnilo jen pár nově vyrobených dílů, které mají usnadňovat znovupoužitelnost. Díky této drobné změně byl pro pořádek nový typ motoru označen jako AR-22 a na začátku července dokončené zkoušky jsou součástí jeho kvalifikace pro použití na experimentálním kosmickém letounu XSP (Experimental Space Plane), který vyvíjí firma Boeing pro armádní agenturu pokročilých výzkumných projektů DARPA.
Kosmonautika někdy umí být hodně štědrá – třeba ve středu 25. července bychom se měli dočkat startů dvou raket, které od sebe bude dělit jen 14 minut a 25 sekund. V obou případech jde o velmi zajímavé starty – Evropa na své raketě Ariane 5 vypustí čtveřici družic Galileo a SpaceX pro firmu Iridium dopraví do vesmíru hned deset družic Iridium NEXT. Pro Ariane půjde o poslední let v konfiguraci ES, poslední použití středního aerodynamického krytu a poslední použití horního stupně EPS. V případě Falconu půjde o první start, kdy se bude zároveň jak přistávat s prvním stupněm, tak se mají zachytávat aerodynamické kryty. Navíc se SpaceX vůbec poprvé pokusí zachytit aerodynamický kryt v noci. To jsou jen základní důvody, proč Vás chceme pozvat na dvojitý přenos obou těchto startů.
Před měsícem jsme vydali krátký článek věnovaný souhrnu činností astronautů na ISS. Z reakcí jsme zjistili, že se Vám tento formát líbí a proto jsme se rozhodli zavést nepravidelný seriál Výzkum na ISS, který čas od času ukáže, čemu přesně se astronauti na největší kosmické stanici v dějinách přesně věnují. Dnes se podíváme, jak to na stanici vypadalo v pátek 20. července. Posádka na ISS v tento den rozdělila svou činnost mezi široké spektrum úkolů – od studia plodnosti, přes výzkum mikroorganismů, až po obsluhu zařízení k hledání pokročilých možností léčby například Alzheimerovy choroby nebo cukrovky.
Když SpaceX provádí statický zážeh Falconu 9 na Floridě, ví to hned celý internet. Na obě rampy, které firma využívá, je dobrý výhled a proto můžeme díky svědkům v okolí sledovat celou událost prakticky v přímém přenosu. Dostáváme informace o tom, že raketa vyrazila na rampu, že došlo k jejímu vztyčení, hlášení o tzv. ventingu zase napovídá, že do nádrží proudí palivo a vše zakončí zpráva o zážehu, který doprovází velký oblak kouře, takže pak už jen čekáme na oficiální potvrzení od SpaceX. V případě Kalifornie je to ale diametrálně odlišné.
Zatímco ještě v pátek se zdálo, že Telstar 19V váží „jen“ 5,4 tuny, ale další hodiny přinesly nové informace, podle kterých je hmotnost této družice 75 kilogramů nad hranicí sedmi tun. To by z Telstaru dělalo nejtěžší kdy vypuštěnou telekomunikační družici vůbec. Tento rekord zatím držel TerreStar 1 s hmotností 6,910 kg vynesený raketou Ariane 5 v roce 2009. Ještě obdivuhodnější je, že se prvnímu stupni podařilo přistát na mořské plošině. Daní za to však bylo dopravení nákladu na nižší dráhu – nejvyšší bod elipsy totiž nedosahoval ke geostacionární dráze a družice to bude muset dohnat sama. Satelit se dostal na dráhu s nejnižším bodem ve výšce 243 km a nejvyšším 17863 km vysoko při sklonu 27° k rovníku, ale zákazník byl na tuto situaci zcela jistě připraven dopředu. Pojďte se nyní s námi podívat na ty nejpovedenější fotky, kterými se na internetu pochlubili různí fotografové.
Již 305 týdnů vám přinášíme přehled o tom, co se událo v kosmonautice podstatného. Každý týden se ve zkratce dozvíte vše podstatné, co by vám z dění v dobývání kosmu nemělo uniknout. Kosmotýdeník je připraven i dnes. V hlavním tématu tentokrát zamíříme do Velké Británie, kde se rozhodli podpořit kosmické aktivity své země, firem a také postavit kosmodrom. Budeme se tomu věnovat podrobně. Dále se podíváme třeba na důvody návštěvy Mika Penceho na Floridě, anebo si zrekapitulujeme další únikový test stroje New Shepard. Přeji vám pěknou neděli a hezké čtení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
