sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

ŽIVĚ: Astronauti mění druhou koncovku robotické paže

Pokud se nic nepokazí, měl by ve 13:10 našeho času začít další výstup astronautů do volného prostoru. Mark Vande Hei bude jakožto hlavní „spacewalker“ oblečený do skafandru EMU s výrobním číslem 3003 opatřeném červenými pruhy a Scott Tingle bude mít skafandru EMU s číslem 3004. Jejich výstup označovaný též jako U.S. EVA-47 má trvat šest a půl hodiny a jeho hlavním úkolem je výměna úchopové koncovky Latching End Effector-B (LEE-B) na staničním rameni Canadarm2. Koncovka, která sloužila několik let tak bude nahrazena zbrusu novým náhradním dílem, díky kterému bude moci staniční paže fungovat bez problémů několik dalších let.

Přesnější sledování lodí z vesmíru

Evropská kosmická agentura pomohla pobřežní stráži sledovat o 70% více lodí a díky sledování z vesmíru nasbírala trojnásobek údajů o pozicích plavidel než bylo dříve možné. Velké nákladní i turistické lodě musí používat systém Automatic Identification System, který vysílá údaje o jejich kurzu, rychlosti, identifikaci a poloze. Tyto údaje pak přijímají nejen okolní lodě, ale i pobřežní střediska. Systém původně vznikl kvůli prevenci kolizí, ale nyní je díky němu možné předcházet znečištění cenných lokalit nebo sledovat pohyb nebezpečných nákladů či zlepšit běžný provoz.

Sharon Christa McAuliffe

Pocta Christě McAuliffe

Už za pár dní tomu bude 32 let, co se nad floridským kosmodromem během startu rozpadl raketoplán Challenger. 28. leden 1986 znamenal obrovský šok nejen pro pilotovaný program, NASA, Ameriku, ale zasažen tragickou zprávou byl tehdy celý svět. Svůj podíl na tom měl fakt, že málokterá předchozí mise byla tak intenzivně sledována médii, jako právě nešťastný let STS-51-L. Středobod onoho zájmu se v okamžiku startu nacházel na spodní palubě, takzvaném middecku, na sedadle vpravo. Byla jím sedmatřicetiletá Sharon Christa McAuliffe a místo v historii si měla zajistit tím, že byla prvním skutečně civilním pasažérem raketoplánu. Navíc její profesí byla pedagogika – Christa byla profesorkou společenských věd na střední škole v Concordu ve státě New Hampshire. Právě její povolání jí zajistilo místo na palubě Challengeru, byla totiž finalistkou programu „Teacher in Space“, který v srpnu 1984 vyhlásila Reaganova administrativa. Z paluby raketoplánu měla odvysílat živé reportáže pro studenty a natočit několik jednoduchých experimentů, které měly být doplněny o metodické materiály a distribuovány do škol. Bohužel, místo v historii získala Christa spolu se šesti kolegy ze zcela jiného důvodu. Její mise zůstala nenaplněna

Kosmotýdeník 279 (15.1. – 21.1.)

Po více než čtyřech letech se Spojené státy dostaly do fáze, kdy nemají schválený rozpočet a federální agentury musí omezovat svůj provoz na nezbytné minimum. V plánovaných posádkách pro ISS na letošní rok došlo k náhradě Jeanette Epps a Čína vypustila raketu Dlouhý pochod 11. Tak by se daly stručně shrnout události minulého týdne, které jsme pro Vás podrobně nerozebrali v našich článcích. Ale nyní přichází Kosmotýdeník, který kromě těchto informací přináší i tradiční shrnutí vydaných článků.

Evropsko-ruská lunární mise dělá drobné pokroky

Když se řekne evropsko-ruský kosmonautický projekt, každému fandovi kosmonautiky se asi vybaví ExoMars. Obě agentury ovšem spolupracují i v dalších programech – v rámci mise Luna-Resurs (též Luna 27) se pokusí dopravit na Měsíc pokročilou laboratoř. Ta má být vybavena přístroji, které po měkkém přistání zvládnou pod povrchem hledat ložiska ledu. V průběhu roku 2017 udělal celý projekt několik drobných, ale velmi důležitých kroků vstříc realizaci. Souhrn dosavadních událostí přinesl portál russianspaceweb.com a my Vám nyní nabízíme českou verzi těchto informací.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý start novozélandského Electronu

V prosinci fandové kosmonautiky několik nocí za sebou ponocovali, aby mohli vidět druhý start rakety Electron. Ta totiž startuje z Nového Zélandu a dvanáctihodinový časový posun dělá svoje. Ke startu však ani po několika pokusech nedošlo – nejnadějnější odpočet zastavilo čidlo teploty v nádrži. Další pokusy v roce 2017 byly odvolány – jednak proto, že se pomalu blížil konec předem zamluveného několik dní dlouhého okna pro start, ale údajně i proto, aby zaměstnanci mohli strávit Vánoce s rodinami. V noci na sobotu se ale otevírá okno nové a tak se i my vracíme do nočního režimu, abychom Vám mohli přinést živě a česky komentovaný přenos ze startu.

Vakuové testy Parker Solar Probe začaly

Ve středu 17. ledna přišel další významný krok v rámci přípravy americké sondy Parker Solar Probe (Dříve Solar Probe+). Na Goddardově středisku byla sonda spuštěna na dno termálně-vakuové komory v Goddardově středisku. Tady sonda zůstane několik týdnů, aby se mohlo ověřit, jak budou její systémy reagovat na podmínky ve vesmíru, tedy absenci atmosféry a jak nízké tak i vysoké teploty. Tato série zkoušek je jednou z klíčových podmínek k tomu, aby mohla být sonda připravena ke startu, který je stále blíže – v den vydání článku, tedy 19. ledna zbývá už „jen“ 192 dní.

ŽIVĚ: Hlídač nepřátelských střel startuje

Pokud se nic nepokazí, měla by zítra v 1:52 našeho času z Floridy odstartovat raketa Atlas V, která má čtyřmetrový aerodynamický kryt, jediný urychlovací motor na tuhé palivo a jednomotorový horní stupeň Centaur – je tedy v konfiguraci 411. Jejím úkolem bude na dráhu přechodovou ke geostacionární vynést družici SBIRS GEO-4, která se s pomocí vlastních motorů dostane na geostacionární dráhu, odkud bude především sledovat, zda někde na světě nedošlo k odpálení vojenské střely dlouhého či krátkého doletu. Systém SBIRS jsme si popsali v dnešním článku, tentokrát se zaměříme na živé sledování tohoto startu.

Nesouměrná raketa Atlas V čeká na floridskou misi

Je to jedno z pravidel, která se naučí hráči známé hry Kerbal Space Program už na začátku – pokud k raketě přidáváte urychlovací bloky na tuhá paliva, rozložte je kolem trupu rovnoměrně, jinak riskujete náhlé neplánované rozložení svého výtvoru. A přesto najdeme ve skutečném světě rakety, které se tomuto pravidlu vymykají a nejsou souměrné – ostatně i raketoplány byly v jedné ose nesouměrné. Ale asi nejvzornějším příkladem nesouměrnosti je raketa Atlas V v konfiguraci 411. I přesto, že na první pohled vypadá nestabilně, létá velmi spolehlivě.

ŽIVĚ: Japonci vypouští radarovou družici

Družice ASNARO-2 se má na oběžné dráze připojit k sestavě malých družic, které jsou vybaveny různými senzory pro sledování Země. Hmotnost družice je 570 kilogramů a díky své radarové anténě dokáže snímkovat Zemi bez ohledu na počasí. Její snímkovací rozlišení na povrchu Země je jeden metr a šířka záběru dosahuje deseti kilometrů. Nosná raketa Epsilon si touto misí připíše svůj třetí start, přičemž podle původních plánů měla letět už v listopadu loňského roku, ale na nosiči se objevila elektronická závada. Raketa Epsilon patří mezi malé rakety, na nízkou oběžnou dráhu vynese 1,5 tuny nákladu a pro Japonce je zajímavá především tím, že k jejímu vypuštění je potřeba mnohem méně personálu, než bývá obvyklé.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.