Varda Space Industries
Společnost Varda Space Industries podepsala svou první významnou dohodu s farmaceutickou společností o vývoji vylepšených léků v prostředí mikrogravitace.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Varda Space Industries podepsala svou první významnou dohodu s farmaceutickou společností o vývoji vylepšených léků v prostředí mikrogravitace.
Společnost Northrop Grumman adaptuje technologie vyvinuté pro vesmírný dalekohled Jamese Webba do menšího navigačního systému zaměřeného na středně velké družice.
Společnost TrustPoint, startup z Virginie, který vyvíjí navigační systém pro nízkou oběžnou dráhu Země, jenž má doplnit nebo zálohovat GPS, 12. května oznámila, že od amerických vesmírných sil získala kontrakt v hodnotě 4 milionů dolarů na demonstraci systému pro určování polohy, navigaci a časování nezávislého na GPS.
Společnost Quantum Space 12. května oznámila, že v Tulse v Oklahomě, kde sídlí nový generální ředitel společnosti, postaví svou vysoce obratnou družici Ranger.
Společnost SpaceX má od Federální komunikační komise (FCC) souhlas s nákupem spektra EchoStar za účelem zlepšení služeb D2D (direct-to-device) ve Spojených státech. Musí však složit úschovu ve výši 2,4 miliardy dolarů, která je spojena se spory ohledně opuštěné výstavby pozemní sítě 5G prodávajícím.
Polská společnost Creotech Instruments, která se zabývá kosmickými technologiemi, oznámila plány na získání finančních prostředků ve výši 118 milionů dolarů, které jí umožní do roku 2029 otevřít v Polsku nový závod na výrobu družic v rámci nové dlouhodobé rozvojové strategie.
NASA plánuje pokračovat ve výměně posádek Mezinárodní vesmírné stanice přibližně každých šest měsíců, přičemž zvážila i delší pobyty.
Evropská kosmická agentura a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (Japan Aerospace Exploration Agency) dokončily dohodu o spolupráci na misi zaměřené na studium asteroidu Apophis během jeho těsného průletu kolem Země v roce 2029.
Paraguay podepsala Artemis Accords dne 7. května, jako šestá země, která tak učinila za poslední dva a půl týdne.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O tom, že v brněnské firmě SAB Aerospace vzniká dispenzer malých družic určený pro rakety Vega a Vega-C, jsme Vás informovali již několikrát. Samotný dispenzer, který byl v Brně od základu navržen, je vyroben ze speciálních sendvičových panelů z uhlíku a hliníku, které firma sama vyvinula a pro vesmírný let také certifikovala. Tato konstrukce bude umístěna pod aerodynamickým krytem rakety a po dosažení oběžné dráhy se z ní uvolní vynášené družice. Zjednodušeně tedy můžeme říct, že dispenzer slouží k tomu, aby raketa mohla najednou vynést několik menších družic, čímž se cena za start rozdělí mezi více zákazníků. Při startu Vegy s českým dispenzerem, který je zatím stále plánován na letošní podzim, bude na evropské raketě poprvé v historii přítomná česká vlajka. „Aby mohl mít nějaký stát svoji vlajku na raketě, je potřeba, aby se na jejím vývoji přímo podílel. A to teď díky naší konstrukci splňuje i Česko,“ uvedl Petr Kapoun, výkonný ředitel S.A.B. Aerospace s.r.o.
Na odvrácené straně Měsíce přistál čínský modul. Je to poprvé, kdy se to lidstvu povedlo. O přistání se pokusil první soukromý měsíční modul Beresheet izraelské neziskové organizace SpaceIL. Ke startu je připraven indický měsíční modul. Své měsíční programy už realizuje nebo plánuje kromě zmíněné Číny a Indie řada států: USA, Rusko, Japonsko i evropská kosmická agentura ESA. K Měsíci se chystají i další soukromé přistávací moduly. Podívejme se, jak návrat lidí k Měsíci probíhá a co vše se plánuje. V těchto dnech oslavujeme půl století od prvního přistání lidí na Měsíci. Když jsem se jako devítiletý kluk díval v televizi na malý krok Neila Armstronga, který znamenal velký skok pro lidstvo, tak mě nenapadlo, že měsíční program tak rychle skončí a ani v roce 2019 nebude jisté, kdy se na našeho vesmírného souputníka lidé vrátí. Podívejme se na stav aktivit, které by takový návrat měly umožnit.
V neděli 14. července měla odstartovat nejsilnější indická raketa GSLV Mk III a na oběžnou dráhu dopravit indickou lunární sondu Chandrayaan-2, ale odpočet byl zastaven 56 minut před plánovaným zážehem motorů. Indická kosmická agentura není ohledně problémů příliš sdílná a proto se často o příčinách spekuluje. Skutečnou příčinu zastavení předstartovních příprav nám popsal Michal Václavík z České kosmické kanceláře. „Ukázalo se, že důvodem byl pokles tlaku v jedné ze šesti heliových nádrži tlakujících pohonný systém posledního stupně nosné rakety GSLV Mk.3. K úniku došlo špatným provedením fitinky. Bohužel se nepodařilo zatím zjistit, proč k tomu došlo a je tedy zvýšené riziko, že se stejná závada může projevit znova.“
Patrně každý fanoušek kosmonautiky někdy zauvažoval, že by nebylo špatné svou zálibu v kosmické technice a letech do vesmíru okořenit návštěvou některého ze světových kosmodromů a případně na vlastní oči zažít start kosmické rakety. Přesně s touto myšlenkou jsem si pohrával už delší dobu a rozhodnutí takovou cestu reálně podniknout vykrystalizovalo ke konci roku 2018, kdy sešlo z plánu s několika přáteli v letošním roce navštívit ruský kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu. OK, když to nejde na východ, vydám se na západ. A odkud se na západě startuje nejčastěji? Tušíte správně, z Floridy.
Kosmická loď Crew Dragon, která na začátku března úspěšně zvládla první nepilotovaný testovací let k ISS, měla na začátku léta podstoupit zkoušku záchranného systému za letu, která jí měla otevřít cestu k pilotované testovací misi. Jenže 20. dubna při jedné ze zkoušek, která měla předcházet testu záchranného systému došlo k nehodě, která zničila celou kabinu lodi. Příčiny selhání začala vyšetřovat speciální komise, ve které byli kromě odborníků ze SpaceX i zástupci NASA. Včera byly konečně oznámeny výsledky a my tak už víme, co nehodu způsobilo a jak se SpaceX postarala o to, aby se už neopakovala.
Nemůže být sporu o tom, že se žádná kosmická mise neobejde bez pečlivého plánování a často ani bez slušné dávky kreativity. Přesto můžeme říct, že některé mise potřebují těchto předpokladů více. V případě amerických sond Voyager 1 a 2, které cestují kosmickým prostorem již prakticky 42 let, to platí beze zbytku. Jelikož se pohybují v naprosto unikátním prostředí, mají stále ohromný vědecký přínos. Abychom z nich získávali cenné informace zpoza hranic sluneční soustavy co nejdéle, připravily pozemní týmy nový plán jejich fungování. Rozhodování to nebylo jednoduché, protože neexistovalo řešení, které by bylo dobré ve všech ohledech. Nejtěžší rozhodování se týkalo vědeckých přístrojů a trysek.
Chandrayaan-2 – slovo, jehož vyslovení může dělat Středoevropanům problémy, označuje mimořádně zajímavou misi. Indie, která za ní stojí, má šanci zařadit se do klubu elitních kosmických agentur schopných přistát na Měsíci. Tuto misi totiž tvoří nejen orbiter, který bude kolem našeho kosmického souseda kroužit, ale i lander Vikram, který má na Měsíci přistát. Z něj pak na povrch vyjede průzkumný rover Pragyan, který má provádět průzkum místa přistání – a to je také unikátní! Chandrayaan-2 je totiž první misí v historii, která má přistát ze všech dosavadních sond nejblíže jižnímu pólu Měsíce. Ke startu dnes ve 23:21 našeho času se navíc použije nejsilnější indická raketa – GSLV Mk III. To je dost důvodů na to, abychom Vás pozvali ke komentovanému přenosu.
Další týden je za námi a k nedělnímu obědu proto přichází tradiční porce událostí v kosmonautice, které za uplynulý týden shrne Kosmotýdeník. Tentokrát bude hlavním tématem úspěšný druhý odběr japonské sondy Hayabusa 2, která odebrala cenný materiál z povrchu planetky Ryugu. Dalšími tématy, kterými se budeme zaobírat, jsou například přípravy zařízení Starhopper, anebo příprava na start indické mise Chandrayaan 2. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Pokud se nic nepokazí, užijeme s v obou víkendových dnech po jednom živě a česky komentovaném přenosu – dnes si dáme Proton-M, který by měl z Bajkonuru vynést německo-ruský rentgenový teleskop Spektr-RG a zítra nás čeká nejsilnější indická raketa GSLV Mk III s lunární misí Chandrayaan II. Dnes nás ale bude zajímat již zmíněný Proton. Ten byl odložen již několikrát – nejprve kvůli předčasnému aktivování baterií (a jejich následnému vybití), podruhé pak včera kvůli neupřesněné závadě na nosiči, která si vyžádala dodatečný čas. Dnes již dala Státní komise souhlas s přípravami na start, počasí vypadá dobře, takže by se ve 14:30 našeho času mohlo letět.
NASA vybrala nosnou raketu pro dopravu teleskopu IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) v dubnu 2021. Překvapivě zůstal mimo hru očekávaný favorit – zpod letadla vypouštěná raketa Pegasus od firmy Northrop Grumman. Zakázku získala SpaceX, která využije Falcon 9 s použitým prvním stupněm, přičemž startovat by se mělo z floridské rampy 39A. NASA ve svém prohlášení uvedla, že dohoda o vynesení obsahuje i částku 50,3 milionu amerických dolarů, která pokryje služby za start a další spojené náklady. Tato konkrétní suma je jedním z nejviditelnějších příkladů dlouhodobé snahy SpaceX o snížení nákladů na start opakovaným používáním prvních stupňů nosných raket.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.