Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Ruské měsíční plány

Za největší úspěch současné pilotované kosmonautiky můžeme s přehledem označit Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže pomalu a jistě se blíží její konec a tak již teď jednotlivé státy spřádají své plány do budoucna a pokládají si stejnou otázku jako asi většina z nás: „Co bude, až tu nebude ISS? Nebo „jaký osud čeká pilotovanou kosmonautiku v příštích desítkách let?“ To dnes samozřejmě nelze s jistotou říci. Co lze ale s jistotou říci je fakt, že se všechny velké kosmické agentury již teď zajímají o Měsíc a nejen ony. Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“. Amerika buduje obří dopravní raketu SLS s kosmickou lodí Orion, která slibuje minimálně pilotovaný oblet Měsíce a se kterou Američané dokonce počítají při misích k Marsu. Ba i soukromá společnost SpaceX prý vyšle platící zákazníky na oblet našeho souseda a ani Čína s Indií nezůstávají pozadu, protože již teď mají své osobní „Měsíční úmysly“. Co však plánuje Rusko?

ŽIVĚ: Novinky o sondě, které bude skutečně horko

Už příští rok v létě na přelomu července a srpna by měla z Floridy odstartovat americká raketa Delta IV Heavy se speciálním nákladem – vědecká sonda Solar Probe + prozkoumá naše Slunce z takové blízkosti, kde ještě nikdy žádný lidský výtvor nepracoval. Dostane se ke Slunci až na pouhých šest milionů kilometrů od „povrchu“ naší životodárné hvězdy, odkud bude studovat jeho projevy a vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje i život na Zemi. Aby sonda neshořela pekelným žárem, bude ji chránit speciální štít z uhlíkových kompozitů o tloušťce 11,5 centimetru, který bude muset odolat teplotám téměř 1 400°C.

Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony

Zásobovací mise k ISS – mnoho lidí si může položit otázku: „Může být snad něco rutinnější? Vždyť tam létají každou chvíli!“ Takový názor se dá s určitou snahou pochopit, můžeme říct, že každý let je něčím zajímavý, ale i přesto je ten, který nás čeká už zítra, mnohem zajímavější, než ostatní lety k ISS. Na to, že SpaceX recykluje první stupně svých raket jsme si již zvykli – ostatně přistání na pevnině má ozdobit i aktuální start – ale hlavně se tentokrát opakovaně použije samotná kosmická loď Dragon. A to tu ještě nebylo! Opakované použití Dragonu je bezesporu velká událost, která se tak právem odrazila i v logu mise, kterému dominuje známý symbol tří šipek, které tvoří uzavřený okruh.

Trojitá nálož startů za 24 hodin

Tak jestli se tohle povede, pak se máme na co těšit! Na prvního června jsou totiž nezávisle na sobě plánovány hned tři starty kosmických raket – japonská, evropská a americká by měly vyrazit k obloze a fanoušci kosmonautiky tak budou mít opravdu hodně nabitý čtvrtek. Většinou se Vám snažíme v článcích přinášet přímé přenosy startů raket, ale čtvrtek bude specifický, jelikož připravujeme česky komentovaný přímý přenos ze startu Falconu, rozhodli jsme se, že na zbývající dvě události Vás pozveme již v tomto článku.

Kosmotýdeník 245 (22.5. – 28.5.)

Máme za sebou neskutečně natřískaný kosmický týden, během kterého se stalo několik významných událostí a který zaznamenal posuny startů plánovaných misí. A to posuny ne dozadu, ale dopředu. Alespoň v případě sondy Psyché jde o pořádný kus. Ale o tom v přehledu článků. V tomto Kosmotýdeníku se dočtete o zcela unikátní fotografii ze sondy LRO, která zachytila, jak do ní nabouralo vesmírné těleso. Podíváme se také na ruský vojenský start a nevynecháme tradiční rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemnou neděli a hezké čtení.

Dokončeno! Urychlovací motory pro premiéru SLS

Pomocný urychlovací blok na tuhá paliva pro raketu SLS

Nová americká raketa Space Launch System (SLS) bude v první fázi letu spoléhat na pomoc dvou urychlovacích motorů na tuhá paliva, které jsou velmi podobné těm, které pomáhaly raketoplánům. Tyto motory se vyrábí v jednotlivých segmentech a k jejich sestavení dojde až na kosmodromu. Každý ze dvou sestavených pětisegmentových motorů na tuhá paliva bude měřit na výšku 54 metrů a vážit 726 tun. Firma Orbital ATK, která výrobu těchto motorů na tuhá paliva zajišťuje, mohla před pár dny s radostí oznámit: „Máme hotových všech deset segmentů pro premiérový let rakety SLS.“

Tři potěšující novinky od SpaceX

Firma SpaceX nasadila v minulých týdnech k úctyhodnému tempu, kdy odpaluje jednu raketu za 14 dní a podle všeho hodlá v tomto trendu pokračovat, aby co nejrychleji odbavila všechny čekající zákazníky. Málokdo by čekal, že se v tomto nabitém harmonogramu dočkáme nějakého urychlení. A přece se v uplynulých hodinách objevily informace o netradičním posunu na dřívější termín u dvou událostí. Trojici radostných zpráv pak doplňuje novinka týkající se přípravy rampy 39A na toužebně očekávaný premiérový start rakety Falcon Heavy.

První vědecká data od Juno

Každý fanoušek kosmonautiky má rád působivé fotky z kosmických sond, ale všichni moc dobře víme, že kosmické agentury neposílají své vyslance k cizím planetám jen kvůli oku lahodícím snímkům. Vědci se na tyto mise těší především proto, že z nich mohou získat mimořádně cenná data, která pomohou lépe pochopit procesy, které ve vesmíru probíhají. Včera se vědecká komunita poprvé pochlubila s novými poznatky, které jim přinesla americká sonda Juno. Největší planeta sluneční soustavy nám poodhalila tajemství týkající se třeba její výrazné oblačnosti, ale je jasné, že tahle sonda nám v dalších měsících prozradí ještě mnoho dalších zajímavostí.

Raketa Electron poprvé odstartovala

Dnes v 6:20 našeho času došlo k historicky prvnímu startu rakety Electron, jejíž motory jsou poháněné elektrickými čerpadly. Start z rampy na poloostrově Māhia na Novém Zélandu byl v minulých dnech několikrát odkládán – většinou kvůli počasí. Dnešní termín dostal zelenou a společnost Rocket Lab s radostí informovala o tom, že první stupeň pracoval správně – úspěšně došlo i k separaci prvního a druhého stupně, ovšem raketa při svém premiérovém letu nedosáhla oběžné dráhy.

Trumpův návrh rozpočtu NASA

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v návrhu rozpočtu přisuzuje NASA na fiskální rok 2018 částku 19,1 miliardy dolarů, což je pokles o 561 milionů vůči dříve stanové úrovni. Ve škrtech se projevuje omezení misí sledujících Zemi, ale dopady se projeví i v oddělení, které má na starosti vzdělávání. Zřejmě definitivně by byl pohřbený i návrh robotické mise, která by dopravila asteroid k Měsíci, přičemž tato mise měla za Obamova prezidentování širokou podporu. Celá rozpočtová žádost poměrně dobře odráží prvotní návrh prezentovaný v březnu.