U.S. Space Force
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
Evropská kosmická agentura udělila společnosti AAC Clyde Space kontrakt v hodnotě 10,9 milionu eur (12,6 milionu dolarů) na dokončení vývoje a demonstrace družice VHF Data Exchange System (VDES) pro program Inflecion pro zvyšování povědomí o námořní oblasti.
Společnost LeoLabs 10. června oznámila, že v indicko-pacifické oblasti nasadila mobilní radar pro sledování vesmíru, který se používá k monitorování čínských družic a dalších kosmických zařízení.
Startup Arkadia Space, který se zabývá pohonem kosmických zařízení, podepsal smlouvu na dodávku trysek pro družici, kterou staví společnost Reflex Aerospace.
Britský startup Applied Atomics získal předběžné financování ve výši 4 milionů dolarů a etabloval se v USA. Snaží se tak vybojovat pozici na trhu s mobilitou kosmických zařízení, což je sektor, který přitahuje zájem vojenských zákazníků hledajících družice s vysokou mírou obratnosti.
Poskytovatel družicových dat Spire Global navázal partnerství s jedním z největších německých obranných dodavatelů na vývoji vesmírných systémů varování před raketami a detekce hypersonických hrozeb.
Poslanci Sněmovny reprezentantů odhalili návrh zákona o výdajích na obranu ve výši 1,07 bilionu dolarů na fiskální rok 2027, který by americkým vesmírným silám poskytl 55,5 miliardy dolarů a nezahrnuje miliardy dolarů na dodatečné financování obrany
Evropská společnost Isar Aerospace, která se zabývá kosmickou technikou, získala 270 milionů eur (312 milionů dolarů) na podporu své globální expanze v rámci příprav na další pokus o start.
Finská společnost Iceye, která vyvíjí a provozuje radarové zobrazovací družice, oznámila kolo financování v hodnotě přesahující 1 miliardu eur (1,16 miliardy dolarů), což oceňuje hodnotu společnosti na více než 10 miliard eur.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Spolehlivý čínský nosič měl včera vynést z kosmodromu Si-čchang indonéskou telekomunikační družici Nusantara Dua (Palapa-N1). Ke startu došlo ve čtvrtek ve 13:48 SELČ, ale kvůli anomálii na třetím stupni se nepodařilo dosáhnout oběžné dráhy a náklad byl zničen. Družice vážící 5500 kg měla zvládat datový průtok 9,5 gigabitů za sekundu, k čemuž jí sloužilo 250 transpondérů v pásmu C. Nová družice měla v červnu nahradit stárnoucí družici Palapa-D, která je umístěna nad 113. stupněm východní délky. Její signál tedy měl pokrýt oblast Austrálie i Tichého oceánu v okolí Asie.
Keďže postupne pribúdajú informácie o čínskej sonde HX-1 (HuoXing-1), je vhodné ich zhrnúť. Sonda HX-1 je prvá čínska sonda k Marsu a zároveň je prvá, ktorá sa skladá z orbiteru, landeru a roveru. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala v histórii len treťou krajinou (po USA a Rusku), ktorej sa to podarilo. Orbitálna mechanika nám hovorí že štartovacie okno k tejto
planéte sa otvára každých 26 mesiacov ak chceme využiť energeticky najvýhodnejšiu dráhu letu po tzv. Hohmanovej elipse. Najbližšie takéto okno je od 23. júla do 8. augusta 2020. Sondu vynesie momentálne najsilnejšia čínska raketa CZ-5 (4) z kozmodrómu WSLC (Wenchang Space Launch Center) zo štartovacej rampy LS-1 (Launch Site 1) na cestu trvajúcu cca sedem mesiacov. Z toho vyplýva, že sonda by mala vstúpiť na jeho obežnú dráhu vo februári 2021. Celková hmotnosť sondy je päť ton, z toho na rover pripadá 240 kg. Je to zatiaľ najťažší ľudský výtvor letiaci k tomuto nebeskému telesu. Predpokladá sa, že sonda bude vcelku na orbite Marsu do apríla. Tento čas sa využije hlavne na snímanie vopred zvolených pristávacích oblastí
Dnes dopoledne jsme byli svědky úspěšného startu nosné rakety Sojuz 2-1a, která poprvé vynesla pilotovanou kosmickou loď Sojuz. Konkrétně šlo o Sojuz MS-16, který ve svých útrobách ukrýval tříčlennou posádku – Anatolije Ivanišina a Ivana Vagnera z Ruska a Chrise Cassidyho z USA. Loď dosáhla správné oběžné dráhy a mohla tak začít pronásledovat ISS. Po rychlém letovém profilu dorazí ke stanici už pouhých šest hodin po startu – plánované připojení na staniční modul Poisk je plánováno na čtvrtek v 16:16 SELČ, ale jako obvykle se tento plán může o pár minut změnit. Budeme rádi, když se připojíte k našemu komentovanému přenosu.
Vědci, kteří analyzují data z evropské družice Sentinel-5P si všimli výrazného úbytku koncentrací ozonu nad Arktidou. Nezvyklé atmosférické podmínky včetně nezvykle nízkých teplot ve stratosféře vedly k poklesu úrovně ozonu, takže vznikla „ozonová minidíra“. Ozonosféra je přirozená ochranná vrstva tohoto plynu, která se nachází ve stratosféře. Stará se o ochranu života na Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením ze Slunce, které by jinak způsobovalo rakovinu či šedý zákal, ale přinášelo by i další negativní vlivy na přírodu.
Dva Rusové (Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner) a jeden Američan (Chris Cassidy) tvoří posádku kosmické lodě Sojuz MS-16, která má startovat už ve čtvrtek v 10:05 našeho času. Tento start bude zajímavý hned z několika důvodů. Je to třeba první start pilotované lodě Sojuz na modernější raketě Sojuz 2-1a. Samotná posádka se musela několik týdnů před startem obměnit a navíc dokud NASA neuzavře s Roskosmosem další dohodu, půjde o poslední smluvně zajištěný let amerického astronauta v ruské lodi. Přijměte proto naše pozvání na živě a česky komentovaný přenos.
První letový test lodi Starliner nedopadl podle očekávání. Loď od Boeingu se kvůli chybě časovače nedostala na správnou dráhu a přišla tak o možnost spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí. Musela se tedy předčasně vrátit na pevnou zemi. Během mise se podařilo otestovat některé systémy, ale při následném vyšetřování se ukázalo, že loď měla problémů více. Velmi často se objevovaly otázky, zda ve světle těchto událostí dojde k opakování nepilotované testovací mise OFT (Orbital Flight Test). Jak Boeing tak i NASA dlouho opakovaly, že na rozhodnutí je zatím čas. Nyní již oficiálně víme, že Starliner si tuto misi zopakuje.
Americké a ruské lodě budou i v tomto měsíci vozit na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby i posádku, aby orbitální laboratoř mohla fungovat i ve dvacátém roce nepřerušené lidské přítomnosti na oběžné dráze – a to vše navzdory eskalující pandemii COVID-19 na naší planetě. Minulý čtvrtek byla roboticky na vnější plášť stanice nainstalována nová evropská platforma, takže vědci budou moci snad již brzy využít nové místo pro instalaci vědeckých přístrojů – ať už sledují zemi či vesmíru. NASA zatím prohlásila, že udržení provozu ISS řadí mezi nejvyšší priority – zatímco ostatní programy agentura kvůli pandemii omezuje.
Závěrečné zkoušky a finální sestavování roveru Perseverance na Kennedyho středisku na Floridě stále probíhají. Červencové startovní okno se nezadržitelně blíží. Jedním z posledních kroků, které je potřeba udělat, než se rover složí do konfigurace, ve které bude usazen na raketu Atlas V, bylo připojení kol a padáku. K finální instalaci šesti kol došlo 30. března – tady možná leckoho překvapí, že kola na roveru už byla – vloni v prosinci se vozítko projíždělo v čisté místnosti. Jenže tehdy se jednalo o neletové exempláře určené pouze ke zkouškám. Nyní byla na vozítko připojena kola, která jsou jakousi vylepšenou verzí těch, která používá rover Curiosity při cestě po marsovské hoře Mount Sharp.
Týden utekl jako voda a nastává ta správná chvíle, abychom zrekapitulovali události v kosmonautice. Kosmotýdeník vám jako pokaždé přinese to nejzajímavější, co kosmonautika přinesla v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát se v hlavním tématu podíváme na pokračující přípravu dvojice astronautů, kteří se chystají na první pilotovanou výpravu lodě Crew Dragon k Mezinárodní kosmické stanici. Dále se podíváme například na nestandardní přistání čínské rakety CZ-3B, anebo na nové fotografie připravované těžkotonážní ruské rakety Angara A5. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.
Při zatím poslední významné zkoušce Dalekohledu Jamese Webba bylo primární zrcadlo rozloženo do stejné konfigurace, kterou zaujme v kosmickém prostoru. Jak se blíží termín startu v příštím roce, musí technici a inženýři pečlivě procházet stále více úkolů na dlouhém seznamu zkoušek, kterými musí observatoř projít, než bude moci být zabalena k poslední cestě před vypuštěním do vesmíru. Zkouška provedená na začátku března, obsahovala ověření pokynů pro vnitřní systémy, které měly plně rozložit a zaaretovat ikonické primární zrcadlo o průměru 6,5 metru. Celý proces probíhal v čisté místnosti firmy Northrop Grumman Space Systems v kalifornském Redondo Beach stejně jako tomu bude po vypuštění do vesmíru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.