sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální letecký úřad oznámil, že ukončuje platnost svého nařízení ze 6. listopadu, podle kterého mohly komerční rakety od 10. listopadu startovat pouze mezi 22:00 a 6:00. Zrušení pravděpodobně souvisí s ukončením amerického shutdownu.
Členové marylandské kongresové delegace vyjádřili své obavy ohledně uzavření kanceláří a laboratoří v Goddardově vesmírném letovém středisku.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že pokračuje v plánu dokončit vývoj své suborbitální kosmické lodi nové generace a zahájit komerční lety do konce roku 2026.
Po úspěšném druhém letu rakety New Glenn, včetně prvního přistání nosné rakety, plánuje společnost Blue Origin provést svůj další start začátkem příštího roku, pravděpodobně se stejnou nosnou raketou.
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
Projekt Kuiper 13. listopadu změnil své sedm let staré pojmenování na Amazon Leo.
Společnost IonQ Inc., která se zabývá kvantovými výpočty, oznámila, že se dohodla na akvizici společnosti Skyloom Global, coloradského poskytovatele vesmírných optických komunikačních terminálů
Kanadská společnost SBQuantum získala od Evropské kosmické agentury zakázku v hodnotě 800 000 eur na dodávku prototypu kvantového magnetometru pro pozorování Země z vesmíru.
Francouzský startup U-Space získal 24 milionů eur na rozšíření své role na trhu s malými družicovými konstelacemi. Díky financování z kola Série A vyvine společnost U-Space se sídlem v Toulouse software, který do roku 2027 zvýší výrobu jednoho družice týdně.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Raketa Antares 230+ s lodí Cygnus měla startovat už v neděli krátce před půlnocí našeho času. Ale kvůli závadě na senzoru pozemního vybavení musel být start nejprve posunut na konec pětiminutového okna a vzápětí došlo k jeho úplnému zrušení. Vzlet byl přeplánován až na čtvrteční večer, ale to zase zlobilo počasí, takže přišel odklad o dalších 24 hodin. Dnes máme pátek a zdá se, že by startu snad nemělo stát nic v cestě. Přijměte proto naše pozvání na opakovaný komentovaný přenos ze startu mise Cygnus NG-13 – start je plánován na 21:43 SEČ.
Nejnovější evropský cubesat se s vakuem oběžné dráhy neseznámí po oddělení z rakety, ale po vypuštění z ISS. Cubesat Qarman bude mít na první pohled jednoduchý úkol – padat. Zatímco jiné družice se ze všech sil snaží zůstat na oběžné dráze a vzdorovat brzdícím účinkům atmosféry Země, Qarman nechá okolní prostředí dělat svou práci. Po několika měsících jej stále hustší vrstvy atmosféry přivedou k neodvratnému konci – vstupu do atmosféry. Zatímco v této fázi pro všechny cubesaty jejich mise končí, pro Qarman jeho hlavní úkol teprve čeká – bude totiž sbírat data o horkém vstupu do atmosféry.
Astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice se již pomalu chystají na připojení nové antény, díky které bude moci ISS komunikovat se Zemí prakticky v reálném čase. Toto vylepšení se týká evropského laboratorního modulu Columbus, na kterém bude nové zařízení nainstalováno. Vědcům novinka umožní přijímat data z vědeckých experimentů na ISS prakticky okamžitě. Nové zařízení o velikosti ledničky přiveze na ISS zásobovací loď Cygnus od společnosti Northrop Grumman.
Rakety Atlas V od firmy United Launch Alliance létají v různých verzích, které se liší počtem urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky, průměrem aerodynamického krytu nebo počtem motorů na horním stupni. Od roku 2002 letěl Atlas V celkem 82× a během té doby se ani jendou nesáhlo po variantě označované 511. Nyní se zdá, že koncem letošního roku odstartuje i verze s pětimetrovým krytem a jedním urychlovacím motorem na tuhé pohonné látky. Dvě družice GSSAP 5 a 6 pro nově zřízené Kosmické síly budou součástí systému GSSAP (Geosynchronous Space Situational Awareness Program) pro sledování aktivity družic na geostacionární dráze. Dvojice vypuštěná na Atlasu V se připojí k dalším čtyřem družicím, které vynesly v letech 2014 a 2016 rakety Delta IV.
Před necelým rokem jsem sepsal článek, ve kterém byly mimo jiné shrnuty plány ESA, respektive francouzského Národního centra kosmického výzkumu (CNES), které se týkaly i připravovaných raketových nosičů a demonstrátorů. Jeden z ředitelů CNES, jenž má na starosti raketové nosiče – Jean-Marc Astorg, nyní tyto plány aktualizoval a přidal podrobnější informace o tom, jak chce Evropa dosáhnout dalšího snížení nákladů, a to až o polovinu v porovnání s aktuálními propočty na provoz rakety Ariane-6. Navíc se zdá, že se významně mění také rétorika. CNES zcela otevřeně přijal přístup „design-to-cost“ inspirovaný SpaceX a nejen to, potvrdil zahájení příprav na opakovanou použitelnost v první fázi, která povede přes koncept k velmi podobné raketě jako je Falcon 9.
Uvařte si silnou kávu, nebo si vezměte prášky proti spaní, v práci se na pondělí omluvte, školáci si napíší omluvenky. Tahle noc bude opravdu dlouhá, takže se skutečně moc nevyspíme. Ale bude to stát za to! V rozmezí zhruba šesti hodin by měly ze dvou amerických kosmodromů vzlétnout dvě rakety s mimořádně zajímavými náklady. Nejprve nás ještě v neděli ve 23:39 SEČ čeká start z Virginie – raketa Antares 230+ odsud vynese zásobovací kosmickou loď Cygnus na misi NG-13, při které poveze náklad na ISS. Ale ještě větší pecka přijde v pondělí v 5:03 SEČ – tehdy má z Floridy startovat raketa Atlas V s evropskou sondou Solar Orbiter. Oba starty bychom Vám rádi zprostředkovali s českým komentářem. Tak co, budete s námi ponocovat?
Kosmotýdeník vám každý týden přináší souhrn událostí, které se uplynulých sedm dní děly v kosmonautice. Hlavním tématem bude tentokrát mise a fungování automatické zásobovací lodi Cygnus NG-12 poté, co opustila Mezinárodní kosmickou stanici. Překvapivě měla na starost ještě řadu úkolů. Podíváme se však také podrobně na návrat posádky Sojuzu MS-13 a rekordy, které posádka nově stanovila. Nevynecháme však ani další témata a tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Za pouhý den a jen několik málo hodin do kosmu odstartuje další významná sonda z flotily robotických průzkumníků Evropské kosmické agentury. Solar Orbiter se možná může zdát jen dalším v dlouhé řadě jiných sond zkoumajících Slunce. To však není pravda. Jeho výjimečnost je natolik velká, že nám bezpochyby poskytne pohled na nám nejbližší hvězdu, jaký jsme doposud neměli. Vědci si od něj například slibují pochopení zákonitostí ovlivňujících jedenáctiletý sluneční cyklus nebo faktory mající vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje nejen naši planetu, ale i družice na její oběžné dráze. Solar Orbiter je zkrátka natolik významnou misí, že jsme se rozhodli o něm napsat krátký seriál, který se na konstrukci sondy, její cestu i vědeckou činnost podívá trochu podrobněji.
Při prosincové nepilotované testovací misi lodi Starliner se po startu objevily celkem dvě softwarové chyby. O jedné z nich jsme věděli od začátku – právě ta způsobila, že se loď zpožděným zážehem motorů připravila o možnost spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí, jak bylo původně v plánu. NASA v pátek přiznala, že pokud by podobné chyby nebyly podchyceny včas, mohlo by v extrémním případě dojít i ke zničení lodi. Společný vyšetřovací tým NASA a Boeingu „objevil dva kritické softwarové defekty, na které se nepřišlo před startem ani přes vícečetnou kontrolu,“ stojí v prohlášení agentury, kde se dále dočteme: „V obou případech zabránil ztrátě lodi zásah pozemního personálu.“
Raketa KZ-11 pôvodne mala štartovať už v roku 2017. No jej štart sa postupne posúval do roku 2018, respektíve 2019. Ale ani tento termín sa nestihol a tak by mala mať svoju premiéru v tomto roku. Dúfajme, že to tak bude. Jedná sa zatiaľ o najťažšiu čínsku raketu na tuhé pohonné hmoty. Ide o druhý nosič rady Kuaizhou. Prvým je raketa KZ-1A a plánuje sa raketa KZ-21. Výrobcom je spoločnosť Expace (dcéra CASIC – China Aerospace Science and Industry Corporation). Ide o 4-stupňovú raketu, pričom štvrtý stupeň je kvapalinový používajúci hypergolické palivo (monometylhydrazin/oxid dusičitý). Raketa má dĺžku 25,3 m, priemer 2,2 m a hmotnosť 78 ton. Aerodynamický kryt má rozmery 8,8 m x 2,2 m (respektíve 2,6 m). Jej nosnosť na LEO (Low Earth Orbit) o výške 400 km je 1,5 t a na SSO (Sun Synchronous Orbit) o výške 700 km je 1,0 t. Jej riadiaci a orientačný systém umožňuje dosiahnuť presnosť ±5 km čo sa týka výšky orbity a ±0,1° čo sa týka jej sklonu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
