Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Ze zákulisí příprav na misi EM-1

SLS zdroj: arstechnica.net

Pomalými kroky avšak nezadržitelně se blíží první start rakety SLS, která při své premiéře pošle k Měsíci pilotovanou loď Orion, tentokrát ještě bez posádky. Jak naši pravidelní čtenáři dobře vědí, přípravy na tuto misi bedlivě sledujeme a informujeme o každém kroku. Dnes se krátce podíváme do Marshallova střediska v Huntsville v USA, ale také do čisté místnosti Airbusu v německých Brémách. Na obou místech se totiž vyrábí hardware jak pro raketu SLS, tak pro loď Orion a my se zaměříme na dva kusy z celé skládačky.

Komerční pilotované lodě jdou do finiše, aneb status CCP v 1. čtvrtletí 2018

Na konci ledna loňského roku jsme vám v tomto článku představili plán vývoje komerčních lodí na rok 2017 v rámci kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability). Uběhlo dalších 13 měsíců a Poradní výbor NASA na svém pondělním (26.3.) zasedání Komise pro pilotované lety a průzkum (Human Exploration and Operations Committee) vyslechl prezentaci Kathlyn Lueders – manažerky programu CCP (Commercial Crew Program) o stavu přípravy obou pilotovaných lodí a jejich nosičů k prvním kosmickým letům.

Březnová kosmoschůzka

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část březnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat fyzikálním kosmickým pohonům. Pozor, akce začíná již v 17:30.

Příprava na start Sentinelu je v plném proudu

Vědecká družice Sentinel 3B již 18. března dorazila na kosmodrom Pleseck, kde se pilně připravuje na start plánovaný na 25. dubna ve 21:57 našeho času. Technici po příjezdu zkontrolovali transportní kontejner, který se hlavně při překládání z letadla na vlak v Archangelsku musel vypořádat s teplotami až -15°C. Následně kontejner otevřeli, aby měli přístup k samotné družici. „S pomocí jeřábu jsme naše děťátko vyjmuli z kontejneru. Hodně práce nám dalo i vybalování veškeré techniky, kterou potřebujeme k otestování družice před připojením k nosné raketě Rokot,“ uvedl Kristof Gantois, inženýr a manažer projektu Sentinel 3B.

Použitý Falcon vynese pátou desítku Iridií

Asi se Vám už stýskalo po startech raket Falcon, že? V tom případě pro vás máme dobrou zprávu. Na Vandenbergově základně v Kalifornii se připravuje další start tohoto nosiče z dílny SpaceX. Za zmínku určitě stojí, že tato raketa použije první stupeň, který již jednou startoval. Úkolem mise, jejíž start je zatím plánován na 29. března,je dopravit na polární oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 625 kilometrů již pátou várku deseti komunikačních družic Iridium NEXT. Jako obvykle Vás v tomto článku podrobně seznámíme s celou misí a pokusíme se odpovědět na nejčastější otázky.

Kosmotýdeník 288 (19.3. – 25.3.)

Bez elektřiny to samozřejmě při kosmických letech většinou nejde. Hledání vhodných zdrojů komplikoval až do nedávna fakt, že bylo málo plutonia pro termoelektrické generátory, což se nyní mění a některé budoucí mise mohou doslova odhodit solární panely. Naše hlavní téma je tedy jasné. V těch dalších si samozřejmě shrneme všechny zajímavé a podstatné události kosmonautiky v uplynulém týdnu. Těšit se můžete na sestavování druhé nejsilnější rakety světa, nebo schválení evropské mise, zabývající se zkoumáním podmínek na exoplanetách. Další Kosmotýdeník je připraven, přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.

Super zpráva: NASA nebude muset škrtat projekty!

Schvalování rozpočtu většinou kosmonautickým fanouškům mnoho radosti nedělá. Prezidentský návrh financování agentury NASA býval v mnoha případech ještě ořezáván a kosmická agentura se musela uskromnit. Ale jsou tu i výjimky a jedna z nich přišla právě před pár hodinami. Americký Kongres totiž schválil navýšení rozpočtu agentury NASA o 1,644 miliardy dolarů oproti návrhu prezidentské kanceláře na celkovou sumu 20,736 miliardy dolarů.  Jistě Vás napadlo, k čemu se tyto peníze použijí. Na tuto otázku odpověď známe a upřímně řečeno zahřeje u srdce každého fandu kosmonautiky.

Třem mužům začíná půlroční pobyt na ISS

Pokud jste ve středu večer sledovali start rakety Sojuz-FG, pak jistě víte, že kosmická loď Sojuz MS-08 úspěšně dosáhla oběžné dráhy. Následovaly dva dny samostatného letu, které byly ve znamení zvykání si na stav beztíže a také ve znamení manévrů, které loď přivedly až k Mezinárodní vesmírné stanici. Spojení se staničním modulem Poisk proběhlo jen pár hodin před vydáním tohoto článku, ve kterém se detailně podíváme na tři muže, kteří budou půl roku žít a hlavně pracovat na ISS. Někdy se stane, že posádka, která letí na ISS není příliš zkušená a sedí v ní astronauti, kteří zatím sbírají první zkušenosti. To ale pro tuto posádku neplatí – všichni tři totiž mají za sebou minimálně jednu misi. A i když se může zdát, že pozornost si zaslouží jen Andrew Feustel, v mnoha ohledech jsou zajímaví i jeho kolegové.

Indická lunární supermise se blíží

Indové zatím k Měsíci dostali jedinou sondu a hned druhé sousto si vzali pořádně velké – jejich mise Chandrayaan-2 se totiž bude skládat z orbiteru, landeru a šestikolového roveru. Půjde tedy o mimořádně smělou a komplexní misi. Je proto velká škoda, že se Indové více nechlubí dosaženými pokroky. Ke startu na raketě GSLV původně mělo dojít ještě v první polovině letošního roku, ale dnes byl oznámen odklad startu na říjen. Nyní jsme se však díky časopisu Times dozvěděli alespoň základní informace o stavu příprav této zajímavé mise.

Ceres není neměnný svět

Pozorování, která nám nabízí sonda Dawn ukázala, že Ceres v relativně nedávné době prošla určitými povrchovými změnami. Znamenalo by to, že jediná trpasličí planeta ve vnitřní oblasti sluneční soustavy, je dynamickým objektem, který se stále vyvíjí a mění. Sonda totiž z oběžné dráhy kolem trpasličí planety zaznamenala nedávno odkryté materiály a sledovala i to, jak se mění. Na základě těchto pozorování vědci vydali hned dvě studie, které 14. března vyšly v časopise Science Advances.