Aktuální dění

  • Přístroj MOXIE vyrobil první kyslík

    Přístroj MOXIE vyrobil první kyslík

    Dušan Majer5 komentářů

    Počet prvenství, které si připsalo vozítko Perseverance, se utěšeně rozrůstá. Šestikolový rover na povrchu Marsu třeba vůbec poprvé dokázal malou část řídké atmosféry bohaté na oxid uhličitý překonvertovat na kyslík. O tento úspěch se konkrétně postaral experimentální přístroj MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment) o velikosti většího toustovače. Jeho první test proběhl 20. dubna, tedy během 60. solu, který Perseverance tráví na Marsu od svého přistání v kráteru Jezero 18. února letošního roku.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Crew-2 na startu

    ŽIVĚ A ČESKY: Crew-2 na startu

    Dušan Majer22 komentářů

    Poprvé opakovaně použitá komerční pilotovaná loď a také první opakovaně použitý stupeň komerční rakety použitý při pilotované misi – tak se dá ve stručnosti (a možná i lehce nepřehledně) charakterizovat start mise Crew-2, tedy druhé operační mise lodi Crew Dragon od SpaceX. Ta má na oběžnou dráhu dopravit čtyřčlennou posádku – Shane Kimbrough a Megan McArthur jsou z USA, Akihiko Hošide z Japonska a Thomas Pesquet pochází z Francie. Start z floridské rampy 39A je momentálně plánován na 23. dubna ve 11:49 SELČ.

  • Kosmický hardware se dá testovat i na chodbě

    Kosmický hardware se dá testovat i na chodbě

    Dušan Majer7 komentářů

    Nejdelší chodba na největším středisku Evropské kosmické agentury se proměnila v testovací místo, kde se ověřovaly technologie pro jednu z nejzajímavějších misí, které ESA chystá – Proba-3. Dvě družice, které budou tvořit tuto misi, se srovnají tak, aby jedna vrhala na druhou stín. Druhá družice díky tomu bude moci spatřit vnitřní vrstvy sluneční atmosféry. Jenže takto přesný let ve formaci může být realizován jen s pomocí senzorového systému, který je založen na vizuálním kontaktu. Jen tehdy se může jedna družice aktivně zaměřit na druhou. Dvojice sond v rámci mise Proba-3 poletí ve vzdálenosti 144 metrů, což umožní pozorovat korónu. Kromě toho se ale počítá s manévry pro změnu formace, které mohou změnit vzájemnou vzdálenost až na 25, či naopak na 250 metrů.

  • OBRAZEM: Centrální stupeň SLS opouští stanoviště B-2

    OBRAZEM: Centrální stupeň SLS opouští stanoviště B-2

    Dušan Majer6 komentářů

    Pracovníci ze Stennisova střediska u Bay St. Louis, stát Mississippi, se 19. a 20. dubna pustili do sesazení prvního letového exempláře centrálního stupně rakety SLS ze zdejšího testovacího stanoviště B-2, což souvisí s jeho blížícím se přesunem na Kennedyho středisko na Floridě. Při sesazení bylo potřeba vyzvednout stupeň z jeho vertikální pozice, kde strávil více než rok, spustit jej opatrně k zemi a přitom jej pomalu překlápět do horizontální polohy. Stupeň bude nyní naložen na člun Pegasus, který se postará o přepravu na Kennedyho středisko. Jak již bylo uvedeno výše, stupeň opouští Stennisovo středisko po více než roce. Za tu dobu tady prošel celou řadou zkoušek a vše vyvrcholilo 18. března statickým zážehem čtyř motorů RS-25 v plné délce. Šlo mimochodem o nejsilnější zkoušku, jaká byla na Stennisově středisku provedena za posledních 40 let.

  • Blíží se lety Starlinků na polární dráhu

    Blíží se lety Starlinků na polární dráhu

    Dušan Majer7 komentářů

    Pauza ve využívání hlavního amerického kosmodromu na západním pobřeží se pomalu chýlí ke konci. SpaceX totiž plánuje brzy obnovit pravidelné starty z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Rakety Falcon 9 odsud mají zhruba od července letošního roku vynášet družice Starlink pro celosvětové připojení k internetu na polární oběžné dráhy. Družice na této dráze umožní firmě vyplnit mezery v pokrytí a také zajistit konektivitu k internetu i v okolí pólů. Gwynne Shotwell, prezidentka firmy uvedla, že plány SpaceX počítají se zahájením vypouštění družic Starlink na polární dráhu letos v létě. Doposud se téměř všechny družice Starlink dostaly na dráhu ve výšce 550 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 53°.

  • Jak ovlivnila sonda OSIRIS-REx odběrné místo?

    Jak ovlivnila sonda OSIRIS-REx odběrné místo?

    Dušan Majer2 komentáře

    7. dubna se sonda přiblížila povrchu planetky Bennu nejvíce od 20. října 2020, kdy tu odebrala vzorky. Odběrná hlava se tehdy zabořila 48,8 centimetru do povrchu planetky zatímco výron stlačeného dusíku zvířil okolní materiál, jehož část skončila v odběrné hlavě. O další zvíření se postaraly trysky sondy, které se postaraly o její vzdálení od povrchu. Srovnání snímků pořízených před odběrem a po něm tak mohlo odhalit jednoznačné změny. V místě odběru je nyní dobře patrná prohlubeň, na jejímž dně jsou větší balvany, které byly pořízeny při odběru. Stejně tak je vidět výrazné navýšení množství dobře odrazivého materiálu v okolí místa odběru, který kontrastuje obecně tmavším povrchem. Stejně tak je vidět, že se posunulo mnoho kamenů. Jako náhledový obrázek je použita fotka před odběrem.

  • Nový jeřáb pro mise Artemis

    Nový jeřáb pro mise Artemis

    Dušan Majer1 komentář

    S tím, jak se blíží nová éra pilotovaných kosmických misí, dokončuje se stále více vylepšení a modernizací podpůrných systémů, které mají tento plán pomoci uskutečnit. V šedesátých letech minulého století vznikla budova dnes nazývaná Neil Armstrong Operations and Checkout (O&C) Building, ve které se sestavovaly užitečné náklady a testovaly kosmické lodě ve všech pilotovaných programech od Mercury. Pracovníci z American Crane and Equipment Corporation nedávno vyměnili dříve používaný jeřáb za nový, který nabízí vyšší nosnost a také lepší řízení. Našli bychom jej na kolejnicích u stropu haly high bay a tento nový jeřáb se přidá k dalším dvěma, které jsou ve stejné hale na nižších kolejnicích. Poprvé by měl být využit v rámci příprav na pilotovanou misi Artemis II, když zvedne loď Orion po spojení návratového a servisního modulu.

  • SLEDUJEME: První vrtulový let mimo Zemi

    SLEDUJEME: První vrtulový let mimo Zemi

    Dušan Majer66 komentářů

    Pokud se nic nepokazí, měly by se  19. dubna v 9:30 našeho času roztočit rotory vrtulníku Ingenuity až na 2400 otáček za minutu a stroj by se měl odlepit od povrchu Marsu, vystoupat do výšky zhruba tří metrů, kde zůstane půl minuty viset a pak autonomně přistane na místě, odkud se vznesl. Vše bude ze vzdálenosti několika desítek metrů sledovat rover Perseverance, přes který se také budou odesílat veškerá naměřená data a snad i fotografie. Data by měla na Zemi dorazit kolem 12:15 a na stejný čas NASA plánuje i spuštění přímého přenosu z řídícího střediska. Jelikož se jedná o historický okamžik, který zatím v kosmonautice nemá obdoby, je mezi veřejností o tyto novinky oprávněný zájem. Dnes Vám proto nabízíme článek, ve kterém najdete nejen přehrávač přenosu od NASA, ale i psaný online přenos, který rozjedeme v pondělí kolem poledne.

  • Kosmotýdeník 448 (12.4. – 18.4.)

    Kosmotýdeník 448 (12.4. – 18.4.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Tento týden přinesl tolik zásadních novinek, událostí a momentů, že se tomu až nechce věřit. V našem pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní se na řadu z nich podíváme. Hlavním tématem Kosmotýdeníku však bude dnešní překročení jedné nehmatatelné hranice sondou New Horizons, která se nachází ve vzdálených končinách sluneční soustavy. Dalšími tématy budou přípravy na mise Crew-2, přistání Sojuzu MS-17 a třeba i let rakety New Shepard společnosti Blue Origin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Starship vrátí člověka na Měsíc

    Starship vrátí člověka na Měsíc

    Dušan Majer108 komentářů

    Píše se rok 1969 a na Měsíci přistává lunární modul mise Apollo 11. Inženýři firmy Grumman, kteří za něj zodpovídají, zažívají chvíle strachu i nebývalé radosti – jejich projekt se konečně dostal ke zlatému vrcholu … skok v čase aktivován, posouváme se o 50 let dopředu +/- nějaký ten měsíc. Píše se rok 2021 a NASA již několik let hovoří o návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. Rakety Space Launch System se už staví a stejně jsou na tom i kosmické lodě Orion. Chybí jen lander, který by posádku dopravil na povrch Měsíce a zpět. Proto NASA vyhlásila program HLS – Human Landing System. Do něj se měly přihlásit americké firmy, které by se tohoto úkolu chtěly zhostit.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗