OHB
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Mars Express byla první evropskou misí k Rudé planetě – odstartovala už před 19 lety, 2. června 2003. Sonda poté strávila téměř dvě desetiletí na oběžné dráze Marsu. Palubní přístroj MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding) hrál klíčovou roli při pátrání po stopách kapalné vody na Marsu. Jeho data kromě jiného pomohla odhalit třeba jezero slané vody o rozměrech 20 × 30 kilometrů, které se nachází 1,5 kilometru pod jižními polárními oblastmi Marsu. Přístroj provozovaný italským národním astrofyzikálním institutem INAF (Istituto Nazionale di Astrofisica) a plně financovaný italskou kosmickou agenturou ASI pracuje následovně – vstříc planetě vysílá nízkofrekvenční rádiové vlny, k čemuž mu slouží 40 metrů dlouhá anténa. Většina těchto vln se odrazí od povrchu, ale nezanedbatelná část projde kůrou a odrazí se až o rozhraní mezi vrstvami různých podpovrchových materiálů – ať už jde o led, regolit, kamení, či vodu.
Mezi starty raket Falcon 9, které povětšinou vynáší družice Starlink či nákladní a pilotované kosmické lodě k ISS, zaujal pozornost většiny fanoušků s dostatečným předstihem start, ke kterému došlo 18. června ráno našeho času. Už před startem se totiž na základě několika nepřímých náznaků spekulovalo o tom, že by na palubě mohl být i náklad, který z nějakého důvodu nebyl veřejně oznámen. V průběhu startu samotného tuto teorii podpořily další důkazy a definitivní potvrzení nakonec přinesli takzvaní lovci družic. V současné době zatím stále není znám účel vyneseného nákladu. Tento článek si neklade za cíl přinést definitivní odpověď na otázku, co Falcon nesl. Jeho úkolem je zrekapitulovat, co zatím víme o asi nejpodivnějším startu firmy SpaceX za poslední dobu. V závěru článku také najdete nejčastěji zmiňované možnosti určení utajeného nákladu včetně rozboru jejich pravděpodobnosti).
Raketa Ariane 5 startuje pouze párkrát do roka a nyní přišel její první start v roce 2022. Její poslední start se uskutečnil v den, který se nám všem zapsal do paměti. 25. prosince totiž vynášela na oběžnou dráhu dalekohled Jamese Webba. Od té doby nestartovala a při tomto startu se pod aerodynamickým krytem budou nacházet dvě telekomunikační družice. MEASAT-3d a GSAT-24. Družice MEASAT-3d, postavená společností Airbus, je 57. družicí postavenou na platformě E3000. Družice bude umístěna na geostacionární oběžné dráze nad 91,5° východní délky. Prostřednictvím této oběžné dráhy bude družice schopna obsluhovat svou primární oblast, Asii a Tichomoří. Druhá komunikační družice má název GSAT-24 a váží 4 181 kilogramů. Její životnost by měla být 15 let, energii jí dodávají dva fotovoltaické panely a je založena na platformě I-3K (I-3000). Tato družice bude poskytovat vysoce kvalitní televizní, telekomunikační a vysílací služby.
Jižní Korea provedla 21. června první úspěšný a celkově druhý testovací start své nově vyvinuté rakety Nuri. Při tomto druhém startu došlo k úspěšnému vynesení nákladu a raketa si tak po předchozím nezdaru připsala první úspěšný let. Pro Jižní Koreu to znamená zisk nosiče s nosností 1 500 kilogramů na oběžnou dráhu, který plně pochází z domácí produkce. Dříve vyvinutý nosič Naro-1 využíval z Ruska nakupované první stupně. Pro Jižní Koreu to tak znamená, že má vůbec první funkční nosič skutečně domácí výroby.
Od svého startu vloni v listopadu se americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) blíží k dvojplanetce Didymos, se kterou se má srazit 26. září. Všechny systémy zatím pracují podle očekávání. To však neznamená, že by se sonda, či její pozemní tým v uplynulých měsících nudili. Tým z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory, který misi vede, přijal zhruba 150 000 snímků různých hvězd, které pořídila palubní kamera DRACO (Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for Optical navigation). Jde o kameru s teleobjektivem a vysokým rozlišením, která je odvozena od přístroje LORRI na sondě New Horizons, která pořídila ty nejpodrobnější snímky této trpasličí planety i objektu Arrokoth.
Družice Joint Polar Satellite System-2 (zkráceně JPSS-2) má za sebou zkoušku, která ji významně přiblížila ke startu. Minulý týden mohla být družice agentury NOAA vyjmuta z komory, ve které podstoupila termálně-vakuové zkoušky. Úkolem tohoto mimořádně důležitého testu je ukázat, že palubní systémy družice i všechny její vědecké přístroje budou fungovat úspěšně i poté, co budou vystaveny drsnému prostředí kosmického prostoru.
Tým zodpovědný za přípravu mise Artemis I se včera sešel, aby zhodnotil stav příprav na zkoušku WDR. Výsledkem je, že se může pokračovat v závěrečném odpočítávání. Meteorologové předpovídají na další hodiny pro Floridu podmínky, které jsou optimální k natankování rakety SLS. Z omezujících faktorů můžeme jmenovat třeba pravděpodobnost úderu blesku v okruhu 9,25 kilometrů od rampy menší než 20 %, vítr musí mít rychlost menší než 70 km/h a teplota vzduchu nesmí klesnout pod 5 °C. Dnes ve 12:00 SELČ (v čase L-8 hodin, 40 minut), tedy v 6 hodin ráno místního času, se týmy sešly znovu. Na začátku připraveného 90 minut dlouhého pozastavení odpočtu se především vyhodnocuje stav prací pro tankovací proces. NASA TV nabízí přímý přenos z floridské rampy 39B, který v tomto článku najdete společně s psaným online přenosem.
První letový test komerčního meziorbitálního tahače od firmy Momentus se po startu v minulém měsíci potýká s problémem, který souvisí s fotovoltaickými panely. Firma minulý týden uvedla, že jejich víra v dokončení plánované demonstrační mise „výrazně poklesla“. Kosmický tahač Vigoride 3 byl jedním z téměř 60 nákladů, které 25. května vynesla raketa Falcon 9 v rámci mise Transporter 5. Nosič dopravil náklady z floridského Mysu Canaveral na polární dráhu, kde byla postupně většina z nich uvolněna. Jednotlivé malé družice se pak začaly věnovat vlastním úkolům – od komunikace přes pozorování Země, zkoušky nových technologií až po vědecký výzkum.
Ani jsme se nenadáli a z týdne, který začal teprve nedávno, zbývají jen poslední hodiny. Je tedy nejvyšší čas připomenout si důležité momenty, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Většinu novinek jsme Vám v průběhu týdne přinesli v jednotlivých článcích, ale i přesto bylo novinek tolik, že se na všechny nedostalo. Právě proto je tu Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na snad už definitivní nominaci posádky první pilotované mise kosmické lodi Starliner. Nevynecháme ani novinky spojené se stavbou floridské startovní rampy pro systém Super Heavy – Starship a řekneme si také o tom, jak probíhají finální zkoušky pozorovací režimů Teleskopu Jamese Webba.
O tomto víkendu si opravdu dosyta užijeme startů raket Falcon 9. V pátek v 18:09 firma SpaceX vypustila 53 družic v rámci mise Starlink 4-19, v sobotu v 16:19 vynášel jiný Falcon německou armádní družici SARah-1 a v neděli ráno v 6:27 má startovat další raketa Falcon. Tyto tři starty ze tří různých ramp na dvou pobřežích USA tak může dělit jen 36 hodin a 18 minut. Z těchto tří aktuálních startů je kolem tohoto posledního nejvíce otazníků. O jeho realizaci jsme se dozvěděli teprve před několika měsíci a i zbytek je velmi nezvyklý. Bylo potvrzeno, že na palubě bude komunikační družice Globalstar-2 FM15, která váží přibližně 700 kilogramů. Jenže první stupeň po startu z floridské rampy SLC-40 nemá přistávat na pevnině, ale na mořské plošině. To vede ke spekulacím, že by na palubě mohl být i další náklad, který je utajený.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.