D-Orbit
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.
Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.
Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Necelých dvanáct kilogramů, pohon na vodu a vědecké cíle rozeseté po různých oběžných drahách kolem Země, Měsíce a bodu L2. Dále výzkum radiačního prostředí, dopady blízkozemních planetek a další. To je krátký popis dalšího z deseti CubeSatů, které se svezou na misi Artemis I jako sekundární náklad. CubeSat Equueleus je druhý japonský CubeSat této mise a opět se jedná o komplikovaný stroj v malém obalu, kterému k dokonalosti chybí jen schopnost uvařit kávu. Ačkoli, vodu na tu kávu už veze a ohřát ji na 100 stupňů Celsia zvládne také…
Internet. V dnešní době je to asi jedna z nejdůležitějších a nejpotřebnějších věcí, kterou potřebujeme k životu v dnešním moderním světě. Pro většinu lidí, které známe je internetové připojení celkem běžná věc. Ovšem jsou na Zemi i místa, kde internet vůbec neznají, nebo je internetové připojení velmi těžko dostupné. To se má ale změnit. Společnost SpaceX, kterou jistě velmi dobře znáte, totiž již delší dobu buduje v kosmu svou konstelaci družic Starlink, které mají v budoucnu zajistit internetové připojení po celé naší planetě. SpaceX tyto družice do kosmu vysílá s opravdu velkou kadencí. Tomu nasvědčuje i to, že další várka těchto družic je už pod aerodynamickým krytem rakety Falcon 9 připravena ke startu. Konkrétně se bude jednat o 48 kusů těchto družic a stejně jako minulá várka jsou i tyto družice určeny pro takzvanou „Group 4“. Tato skupina družic Starlink obíhá Zemi ve výšce 540 km a se sklonem 53,2° vůči rovníku. Co se týče nějakých zajímavostí o samotných družicích, tak za zmínku stojí například laserová pojítka, která družicím Starlink slouží k vzájemné komunikaci na orbitě. V průběhu budování této konstelace se družice Starlink různě vyvíjely. Jedním
Firma Astra Space oznámila příčinu selhání mise ElaNA-41, která se uskutečnila 10. února 2022. Zajímavostí je, že firma neohlásila pouze jednu závadu, která způsobila ztrátu mise, ale hned dvě. Start se uskutečnil 10. února ve 21 hodin našeho času. První stupeň pracoval bez problémů, ale během oddělení stupňů došlo k anomálii vedoucí k tomu, že horní stupeň nedosáhl oběžné dráhy. Už na záběrech během přímého přenosu jsme mohli vidět jednu ze dvou závad a tou bylo špatné oddělení aerodynamického krytu. Nakonec se ale ukázalo, že i kdyby se kryt správně oddělil, měla by raketa další problém. Jaký? Nato se pojďme teď podívat.
Sonda Psyche má startovat už v srpnu. Byl proto nejvyšší čas, aby dostala fotovoltaické panely a přiblížila se dokončení integrační fáze. Nyní je již téměř připravena na 2,4 miliardy kilometrů dlouhou cestu k záhadné a na kovy bohaté planetce stejného jména. Poté, co byly k jejímu tělu připojeny dva obří skládací fotovoltaické panely, proběhlo jejich rozložení na délku a opětovné složení. „Vidět poprvé plně sestavenou sondu je skvělý zážitek plný hrdosti,“ přiznává Brian Bone z JPL v jižní Kalifornii, který vede sestavování, testy a předstartovní provoz mise a dodává: „Tohle je opravdu zajímavá fáze. Cítíte, jak se všechno spojuje.“
Jak nejlépe na Zemi otestovat anténu kosmické mise, která musela být výrazně zvětšena, aby dokázala nahlédnout do podpovrchových vrstev jiné planety? Přesně takovou otázku řešili experti španělské firmy SENER, kteří pracují na kandidátském návrhu konstrukce antény pro evropskou misi EnVision. Ta by měla prozkoumat Venuši od jejího jádra až po nejvyšší vrstvy oblaků. K vyřešení výše popsaného problému se nakonec inženýři rozhodli připojit prototyp svého návrhu k horkovzdušnému balónu.
Úsměvy na tvářích se měnily na výrazy beznaděje. Ještě před chvilkou kontrolovaně letící ohnivá koule se z neznámého důvodu nebývale roztáhla, a vydala do všech možných směru. Takto by rozhodně bezproblémový start do kosmu vypadat neměl. Burácení motorů ustalo a nebylo slyšet nic… Zavládlo podezřelé ticho. Byly vidět padající černé věci z nebe. Nevěřící, a nic netušící publikum právě sledovalo smrt 7 dobrodruhů, jejichž cesta do vesmíru se nepovedla. Bylo jasné, že raketoplán Challenger se do vesmíru už nedostane. Viníkem havárie byl sice jeden z pomocných motorů na tuhé palivo, ale byla to právě NASA, která cestou ke hvězdám zapomněla na to nejdůležitější – na bezpečnost.
Na přiloženém snímku vidíme technika z Kennedyho střediska na Floridě, který se 14. února chystal provést zkoušky elektromagnetické interference (EMI) na přístroji MSolo (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations). Nejedná se však o letový exemplář, ale o jednotku určenou k inženýrskému vývoji. Ta se však v mnoha ohledech shoduje s přístrojem, který poletí k Měsíci na vozítku VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Tento rover má na Měsíci pátrat po stopách vody. Ale zpět k testům. Zkoušky elektromagnetické interference trvaly několik dní a jejich cílem bylo prověřit, zda MSolo dokáže řídit elektromagnetické emise, které vzniknou při provozu přístroje. Sledovalo se také, zda naměřené hodnoty splňují požadavky na citlivost na EMI jako součást přípravy na provoz v měsíčním prostředí.
Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nyní nachystáno nejnovější vydání Kosmotýdeníku, který jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na start čínské rakety CZ-2C, která zahájila výstavbu nové čínské konstelace družic. V dalších tématech se podíváme fotky ze startu Atlasu V, novou kompozitní nádrž od Boeingu, anebo na smutný osud letadla Mrija. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Vědecké přístroje a další hardware tvořící sondu se začínají pomalu skládat do jednoho celku. Začíná závěrečná fáze příprav mise, která má v roce 2024 vyrazit k Europě – ledovému měsíci, který obíhá kolem planety Jupiter. Po úplném sestavení bude tělo americké sondy Europa Clipper velké jako slušné terénní auto a její fotovoltaické panely budou tak dlouhé, že by překryly délku basketbalového hřiště, aby sondě daleko od Slunce dodávaly dostatek elektrické energie. Skládání jednotlivých prvků sondy probíhá v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. Inženýrské systémy i vědecké přístroje sem míří z celých Spojených států i Evropy. Do konce letošního roku má být většina letového hardwaru včetně devíti vědeckých přístrojů integrována do těla sondy.
Ruský vpád na Ukrajinu má samozřejmě ohromný dopad na velké množství oborů. Kosmonautika se v tomto ohledu nijak neliší. Ve srovnání se ztrátami na lidských životech jsou samozřejmě dopady na kosmonautiku nicotné, ovšem vzhledem k zaměření našeho webu se právě na dění v tomto oboru zaměříme. V rámci tohoto průběžně aktualizovaného článku budeme sledovat novinky, které se týkají mezinárodních kosmonautických projektů, ale i všech dalších. Kromě toho si ale také shrneme alespoň ty nejdůležitější momenty, které přinesly dny před vydáním tohoto článku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.