sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.
JPL 7. května oznámila, že Laurie Leshin odstoupí z funkce ředitele JPL s účinností od 1. června. V oznámení byly pro toto rozhodnutí uvedeny pouze osobní důvody a memorandum pro zaměstnance JPL od Thomase Rosenbauma, prezidenta Kalifornského technologického institutu, který řídí JPL jménem NASA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Koncem roku 2022 NASA vyšle vstříc jižnímu pólu Měsíce experiment pro těžbu ledu, který bude připojený k robotickému landeru. Ten by měl přistát na hřebenu nepříliš vzdáleném od kráteru Shackleton. Tuto lokalitu pečlivě několik měsíců vybíral tým inženýrů a vědců. NASA a firma Intuitive Machines společně oznámily výsledné rozhodnutí 3. listopadu. Data z amerických sond, které obíhají kolem Měsíce naznačují, že oblast zvaná Spojující hřeben Shacleton (Shackleton connecting ridge) by mohla obsahovat podpovrchový led. V této lokalitě je navíc dostatečné množství světla, aby mohlo být zajištěno napájení landeru po dobu zhruba desetidenní mise. Výhodou je také přímý výhled na Zemi pro nerušenou komunikaci. A aby toho nebylo málo, vybrané místo je blízko kráteru, který je ideální pro robotický průzkum.
Třetí operační mise Crew-3 se v posledních dnech musela vypořádat hned se dvěma odklady. Nejprve vystavilo stopku nepříznivé počasí v dráze letu a následně byl nový termín startu zrušen z důvodu drobných zdravotních potíží jednoho člena posádky. Nebylo specifikováno, koho se tyto problémy týkají, ani jakého jsou rázu, dozvěděli jsme se pouze, že nejde o Covid-19. Byl však stanoven nový termín startu – letět se mělo 7. listopadu ve 4:36 SEČ, ovšem nyní se začíná objevovat další překážka, která by mohla opět odložit start této mise. Také v tomto případě by šlo o komplikace související s počasím v dráze letu.
Nyní, když Dalekohled Jamese Webba bezpečně dorazil na místo svého startu, tedy do Francouzské Guyany na severovýchodním pobřeží Jižní Ameriky, začaly technické týmy postupně odškrtávat položky v závěrečných seznamech úkolů, které musí proběhnout před startem v prosinci letošního roku. Očekává se, že tyto přípravy zaberou 55 dní od příjezdu observatoře po den startu. První úkoly po příjezdu jedinečné kosmické observatoře do čisté místnosti firmy Arianespace měli technici sledující kontaminaci. Ti museli prověřit, že teleskop je i po více než 9 000 kilometrů dlouhé cestě stále čistý a bez kontaminací.
Před několika dny jsme Vás informovali o problému, který potkal Hubbleův kosmický teleskop a kvůli kterému musela být přerušena vědecká činnost teleskopu. Od té doby dostáváme dotazy, zda se něco nezměnilo. Hubble je zkrátka legenda, na které mnoha lidem záleží. NASA však dlouho neposkytovala žádné nové informace. Nyní se aktualizace objevila, ale není příliš obsáhlá a navíc ani nepřináší informace o zlepšení situace. Jelikož je však Hubble tolik sledovaný, rozhodli jsme se, že Vás s tímto stručným shrnutím novinek od NASA seznámíme.
V říjnu se vydala do kosmu čínská posádka v lodi Šenčou 13. Předtím se ale podíváme na start sondy Lucy a jeden cenný náklad, který dorazil po vodě na kosmodrom Kourou. Nebylo jím nic menšího než teleskop J. Webba. Výměnu ruských pilotovaných lodí u ISS shrnou reportáže o startu Sojuzu MS-19 a přistání Sojuzu MS-18. Pak se nás čeká neúspěšný start korejského nosiče Nuri. Progress MS-18 se vydá k ISS v předposlední reportáži a na závěr škrtneme o práh kosmického prostoru v lodi New Shepard na misi NS-18. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Vědecký přístroj pro teleskop Euclid, který by měl měřit rychlosti vzdalujících se galaxií zrovna procházel zkouškami v podmínkách podobných kosmickému prostředí, když najednou přestal pracovat. Pro vědecký tým to bylo nečekané překvapení a všichni už měli v hlavách černé scénáře, ve kterých bude hledání příčin trvat týdny či měsíce. Nově zformovaný tým experů z ESA, tzv. tiger team proto přispěchal na pomoc a dokázal přesně odhalit příčinu. Podařilo se tak udržet harmonogram projektu Euclid v rámci povolené tolerance, aby se stihly všechny činnosti plánované před startem. Euclid bude kosmický teleskop studující temné složky vesmíru – temnou energii a temnou hmotu. Během své šestileté mise, kdy se bude pohybovat zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země, bude s pomocí svého dalekohledu o průměru 1,2 metru mapovat trojrozměrné rozložení galaxií v prostoru až do vzdálenosti 10 miliard světelných let, což je zhruba třetina pozorovatelného vesmíru. Odhalením velkoformátových kosmických struktur a schématu rozpínání by měla mise odhalit tajemství temné energie a temné hmoty, které tvoří většinu vesmíru.
První čtyři starty rakety SLS využijí šestnáct modernizovaných motorů RS-25, které dříve poháněly americké raketoplány. Pro budoucí starty však NASA společně s hlavním dodavatelem (firmou Aerojet Rocketdyne) mění metody výroby hlavních dílů těchto motorů. Inženýři a technici vyrábí některé z těchto dílů pomocí nových pokročilých metod, které zvyšují spolehlivost a zároveň snižují náklady a zkracují výrobní čas. Na Stennisovo středisko dorazil 25. října první tzv. powerhead vyrobený firmou Aerojet Rocketdyne. Zde bude zařízení usazeno do motoru určeného k letové certifikaci. Tento motor byl speciálně postaven k testům nově navržených dílů pro motory, které budou pohánět rakety SLS po misi Artemis IV.
Není žádným tajemstvím, že získat vědecká data, je jedna věc a umět je zpracovat a prakticky využívat, může být věc druhá. Evropská kosmická agentura ESA proto navázala spolupráci s americkou agenturou NASA a 29. října veřejně spustily celosvětově první globálně harmonizovaný přehled nadzemní biomasy. Jde o soubor informací, které jsou velmi důležité pro lepší pochopení změn klimatu. Platforma MAAP (Multi-Mission Algorithm and Analysis Platform) si klade za cíl poskytovat nepřerušovaný přístup k informacím o nadzemní biomase, které nasbíraly americké i evropské družice zaměřené na tuto problematiku. Podle ESA se jedná o revoluční nástroj s otevřeným vědeckým přístupem, který je nyní již v plném provozu a přístupný online.
M51-ULS-1b, téměř nezapamatovatelné jméno, ovšem s nezanedbatelným potenciálem změnit historii vědy. To je první vážný kandidát na extrasolární planetu mimo naši vlastní Galaxii. Nachází se, jak už napovídá název, v galaxii M51 (též vírová galaxie) v souhvězdí Honicích psů, vzdálené od nás 28 milionů světelných let. Zařazení do Messierova katalogu není náhoda, právě tento francouzský astronom ji v roce 1773 objevil. Dnes jde o častý cíl pozorování amatérských astronomů, neboť M51 lze snadno pozorovat i v menších astronomických dalekohledech.
Jak již mnozí vědí, nedělní oběd je nejlepší čas si shrnout, co zajímavého přineslo v kosmonautice posledních sedm dní! Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal zajímavé výsledky vědeckých studií, které odhalují řadu detailů a poznatků o divoké atmosféře největší planety naší soustavy, tedy Jupiteru. Podíváme se také na to, jak se zvyšují náklady na opravnou misi OFT-2 lodě Starliner, anebo na nový startovací stůl nově vznikající rampy pro ruské rakety Angara. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
