FAA
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů 4. února jednomyslně schválil zákon o autorizaci NASA po přijetí desítek pozměňovacích návrhů.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Společnost SpaceX pozastavuje starty rakety Falcon 9 poté, co se 2. února objevil problém s horním stupněm rakety.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ve výrobním závodě společnosti Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii bylo zahájeno sestavování energetického a pohonného modulu PPE. Na náhledové fotografii je zachycena montáž desek k plášti centrálního kompozitního válce a dalších desek, které budou tvořit protilehlé stěny modulu. Společné vynesení s obyvatelným a logistickým modulem HALO raketou Falcon Heavy je plánováno na rok 2025.
Operátoři, kteří mají na starost misi CAPSTONE, potvrdili, že tato malá americká sonda v neděli večer amerického času úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Aby k tomu došlo, musel tento CubeSat 14. listopadu v 1:39 SEČ zažehnout své motory, což upravilo jeho dráhu. CAPSTONE se tak stal prvním lidským výtvorem na dráze NRHO (near-rectilinear halo orbit), kterou má v budoucnu využívat kosmická stanice Gateway, která má podpořit mise z programu Artemis. CAPSTONE se však nestal jen první sondou na této dráze, ale i prvním CubeSatem, který obíhá kolem Měsíce. V průběhu následujících pěti dnů jsou naplánovány další dva manévry, které doladí oběžnou dráhu. Jakmile budou tyto manévry dokončeny, bude možné zahájit analýzy dat, zda jsou všechny parametry dráhy v pořádku.
Agentura NASA dodala agentuře ESA pole koutových odražečů, které umožní, aby mohla být sonda Lunar Pathfinder na oběžné dráze Měsíce zaměřena pomocí laseru vypáleného ze Země. Laserová měření s centimetrovou přesnosti budou sloužit jako nezávislá kontrola toho, jak se sondě samotné daří určovat svou pozici s využitím signálů navigačních družic GPS a Galileo ve vzdálenosti cca 400 000 kilometrů. Cílem je prověřit koncept lunární družicové navigace, ale také zajištění přenosové kapacity předtím, než Evropa připraví vyhrazený program Moonlight.
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a tak je ideální čas se retrospektivně ohlédnout, jaké nejzajímavější události nám kosmonautika v uplynulých sedmi dnech přinesla. Kosmotýdeník si v hlavním tématu vybral téma polárních září na Marsu, které v létě zachytila sonda MAVEN. Podíváme se však také na start čínské automatické zásobovací lodě Tianzhou-5, anebo na stav rakety SLS poté, co přes kosmodrom prošla bouře Nicole. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dnes, již v 17:06 by měl z rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 s dvěma telekomunikačními družicemi Intelsat Galaxy. Obě družice budou poskytovat signál pro Severní Ameriku, přičemž družice Galaxy 31 nahradí družici Galaxy 23 nad 121° západní délky a Galaxy 32 nahradí družici Galaxy 17 nad 91° západní délky. Obě družice jsou postaveny na platformě SSL-1300, jejichž výrobcem je firma Maxar a vysílají v pásmu C. Na stejné platformě, tedy SSL-1300 je například založena i sonda Psyche, nebo družice SXM-8. Tato platforma tak nabízí velkou flexibilitu a může být využita jak pro telekomunikační družici, tak pro vědeckou sondu. Nyní k prvnímu stupni. Jak jste již asi pochopili z názvu článku, tak první stupeň se tentokrát o přistání nepokusí, a to z důvodu nadměrné hmotnosti nákladu. Při této misi budou družice vyneseny na vyšší dráhu a díky tomu se dostanou daleko rychleji na své pracovní pozice. A jelikož se přistávat nebude, byl pro start vybrán stařičký první stupeň B1051, který poletí po čtrnácté.
Obecná relativita, moderní teorie gravitace, je tady s námi již 107 let. V Evropě tehdy zrovna zuřila Velká válka a proto nemohlo být o ověřování nového přístupu ke gravitaci ani řeč. Avšak už roku 1919 provedli britští astronomové v Brazílii a na Princově ostrově první slavný test obecné relativity, který posléze mnoho vědců více či méně úspěšně opakovalo. Později experti navrhli i mnoho dalších testů, jež se od 60. let minulého století prováděly ve velkém. Obecná relativita procházela náročnými zkouškami, vždy ale slavně triumfovala. Některé z testů byly prováděny také v kosmickém prostoru vesmírnými observatořemi. Dnes se právě na jeden takový nedávný pokus podíváme podrobněji.
V areálu společnosti Thales Alenia Space ve francouzském Cannes se po více než měsíci otevřely masivní dveře zdejší termálně-vakuové komory. Skončily tím zevrubné testy evropského teleskopu Euclid, jehož úkolem má být průzkum temných složek vesmíru. Kompletně sestavený teleskop byl ve zmíněné komoře vystaven podmínkám, které na něj čekají v kosmickém prostředí. Vůbec poprvé také mohly být jeho palubní subsystémy kompletně otestovány. Dřívější testy prověřovaly funkci systémů samostatně, ale zde se mohlo poprvé ověřit, jak vše funguje dohromady.
Je jedno, zda jste „jen“ zájemce o vesmír a baví Vás kosmonautika, můžete být třeba učitel, který hledá vhodnou inspiraci pro své studenty, ale dveře jsou otevřeny o nově vzniklým start-upům, či zavedeným firmám. O čem je vlastně řeč? O největším českém festivalu, který se zaměřuje na kosmický průmysl. Czech Space Week totiž za pár dní zahájí svůj již pátý ročník. Stejně jako v minulých letech je pro zájemce připravena řada akcí, mezi kterými si asi každý najde něco, co jej zaujme. V rámci dnešního článku se Vás pokusíme seznámit alespoň s některými zajímavými momenty celé akce, jejímž mediálním partnerem jsme se stali i pro tento ročník. Czech Space Week je v roce 2022 naplánován na období mezi 28. listopadem a 2. prosincem.
Při dnešním startu rakety Atlas V letěl na oběžnou dráhu také technologický demonstrátor nafukovacího štítu LOFTID. Pokud by se tato technologie osvědčila, mohla by v budoucnu umožnit posílat větší sondy na všechna tělesa s atmosférou – třeba na Mars, Venuši nebo Titan. Využití by se našlo i při návratu větších strojů na Zemi. Aby se nová technologie otestovala v opravdu drsných podmínkách, byl LOFTID uvolněn na specifické dráze. Nejprve se od horního stupně Centaur na dráze ve výšce zhruba 810 kilometrů odpojila družice JPSS-2 a poté horní stupeň provedl dva zážehy – výsledkem byla dráha s apogeem (nejvyšším bodem dráhy) ve výšce okolo 660 kilometrů, ovšem perigeum (nejnižší bod oběžné dráhy) mělo výšku -17 kilometrů. Díky tomu bylo zajištěno, že nafukovací štít LOFTID zažije poměrně prudký vstup do atmosféry a tím pádem zkouška přinese optimální prověření jeho odolnosti.
V návaznosti na úspěšnou misi na Měsíc – Chandrayaan-1 si Indie koncem roku 2014 připsala doposud největší technický úspěch v oblasti kosmu. Dokázala navést sondu na oběžnou dráhu rudé planety. Mise nazvaná MOM (Mars Orbiter Mission) byla úspěšně zahájena koncem roku 2013 a je první ze série misí, které ISRO plánuje k průzkumu a charakterizaci Marsu. Sonda měla na palubě pět vědeckých přístrojů s cílem prohloubit poznání Marsu na základě jeho morfologie a mineralogie z eliptické dráhy. V předešlé části jsme si obecně představili indickou sondu MOM a její příběh. Tentokrát se zaměříme hlavně na vědu a odkaz, který nám po této fantastické misi zůstal. Ani ve snu by mě na začátku nenapadlo, že bude ve finále informací tolik, že budu muset rozdělit článek na dvě části. Nechtěl jsem však nic zásadně krátit, ani mít za každou cenu neúnosně dlouhý a těžko stravitelný text. Dnes se tedy podruhé a naposledy vracíme k misi Mangalyaan. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento článek přináší závěrečné informace o sondě Mars Orbiter Mission a dosažených výsledcích.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.