Amazon
Společnost Amazon slíbila zdvojnásobit roční tempo vypouštění svých širokopásmových družic na nízkou oběžnou dráhu Země na více než 20 misí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Amazon slíbila zdvojnásobit roční tempo vypouštění svých širokopásmových družic na nízkou oběžnou dráhu Země na více než 20 misí.
Americké vesmírné síly rozmisťují na svých hlavních startovacích místech pro rakety specializované týmy pro kybernetickou bezpečnost během startů.
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Největší událostí dubnové kosmonautiky byl bezesporu start Super Heavy Starship. Věnuje se mu první reportáž těchto Vesmírných výzev. Dále nás čeká jedno evropské želízko v ohni a sice sonda JUICE, která se vydala směrem k Jupiteru. Pak se podíváme na bohužel neúspěšné přistání lunárního landeru HAKUTO-R. Následovat bude představení posádky mise Artemis II. Na ISS se uskutečnily dvě vesmírné procházky, jedna ruská a jedna americko-arabská. Další reportáže ukáží starty misí Tranche 0 L1, Intelsat 40e, O3b mPOWER, Transporter 7 a dvou Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
V den vydání tohoto článku uběhlo od prvního startu Super Heavy Starship, což je mimochodem nejsilnější, nejtěžší a největší raketa v historii lidstva, jedenáct dní a během této doby se objevila hromada spekulací a nepotvrzených informací týkajících se letu, a tak online schůzka Elona Muska s předplatiteli, na které oficiálně informoval o průběhu letu, problémech, stavu rampy atd. přišlo právě včas. Celá schůzka proběhla na platformě Twitter, kde se mohli připojit pouze předplatitelé. Mohli také pokládat dotazy, což je v současné chvíli vedlejší. Podstatné je, že máme spoustu nových potvrzených informací, a tak se na ně pojďme podívat.
Po několika odkladech bychom se mohli v noci na pondělí dočkat již šestého startu rakety Falcon Heavy, která by měla na geostacionární dráhu dopravit tři družice – primární náklad představuje komunikační družice Viasat 3 Americas. Bohužel je však náklad mířící na geostacionární dráhu natolik těžký, že raketa bude muset využít veškerý obsah svých nádrží k jeho urychlení. To znamená, že se SpaceX vůbec poprvé u Falconu Heavy nepokusí o záchranu ani jednoho stupně. Pokud Vám tedy nevadí start v hluboké noci, rádi vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Tento týden mnozí ještě prožívali dozvuky letu první sestavy Super Heavy Starship, ale i tento týden byl napěchovaný významnými milníky. Kosmotýdeník vám opět shrne ty nejzajímavější kosmonautické události. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme na Měsíc, kde na palubě korejské sondy Danuri pořizuje snímky šikovná kamera ShadowCam, aby připravila data pro přistání posádky mise Artemis III. V dalších tématech se podíváme na neúspěch mise HAKUTO-R či první EVA astronauta ze Spojených arabských emirátů. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Noc na sobotu by mohla být pro fanoušky kosmonautiky mimořádně plodná – vždyť už dnes ve 23:12 má z floridské rampy SLC-40 startovat Falcon 9 s dvojicí komunikačních družic O3b mPOWER a na zítřek v 1:29 je naplánován start Falconu Heavy, jehož hlavní náklad tvoří komunikační družice Viasat-3 Americas. Jenže čáru přes hezky nalajnovaný plán může udělat počasí, které mimochodem způsobilo odklad startu Falconu Heavy a ani nejnovější předpověď nevypadá dobře. Meteorologové očekávají pouze dvacetiprocentní pravděpodobnost vhodných podmínek pro první start a jen o deset procent vyšší pravděpodobnost u startu druhého. My však budeme připraveni oba starty odvysílat s českým komentářem.
Je vůbec možné, že tak rychle utekl další měsíc? Vždyť je to jako včera, kdy jsme měli zatím poslední Pokec s kosmonautixem. Dnešní pohled do kalendáře jasně říká, že nastává poslední pátek v měsíci a to je jednoznačné lákadlo na dnešní večer. Čeká nás totiž již 52. díl živě vysílaného pořadu, o jehož struktuře a podobě rozhodujete právě Vy, naši diváci. Právě na Vaše dotazy, které napíšete do chatu, se Vám snažíme co možná nejlépe odpovědět. Na co se tedy budete ptát, o tom bude v našem vysílání řeč. Jako obvykle nás čeká přibližně dvouhodinové povídání, které začne v osm hodin večer.
Díky chytrému inovativnímu plánu budou moci vědecké přístroje Voyageru 2 zůstat zapnuté o pár let déle, než se dříve očekávalo. Vědci se tak dočkají ještě více cenných měření z mezihvězdného prostředí. Voyager 2 je už skutečným dědečkem – do kosmického prostoru byla tato sonda vypuštěna v roce 1977 a za tu dobu se dostala do vzdálenosti přibližně 20 miliard kilometrů. Momentálně se tedy pohybuje v mezihvězdném prostředí, které studuje pomocí pěti vědeckých přístrojů. Aby tyto přístroje mohly fungovat i nadále navzdory slábnoucímu zdroji elektrické energie, začala stárnoucí sonda využívat maličký zásobník energie ze záložního balíčku, který je součástí palubních bezpečnostních systémů. Tato změna umožní oddálit vypínání vědeckých přístrojů až k rou 2026, přičemž původně se tento krok zvažoval už na letošní rok.
Primární nosná konstrukce, kterou můžeme přirovnat ke kostře teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope se přesunula do čisté místnosti Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu. Na této základní nosné konstrukci nyní postupně vyroste platforma, která bude sloužit jako podpůrný prvek celé kosmické observatoře. Po svém startu v květnu 2027 má Nancy Grace Roman Space Telescope odhalit kromě jiného tajemství temné energie a temné hmoty, ale kromě toho bude pátrat také po exoplanetách, které se pokusí i snímkovat. Jeho využití v infračervené astrofyzice však bude mnohem širší.
V roce 2021 zasáhla planetu Mars dvě marsotřesení, jejichž vibrace pronikly hluboko do jádra rudé planety. Vědci tak získali nejlepší data v historii o velikosti a složení jádra. Sonda InSight přestala na Marsu pracovat vloni v prosinci, ale databáze údajů z jejího seismometru představuje pokladnici, ze které budou experti čerpat ještě desítky let. Analýza seismických vln ze dvou zmíněných otřesů z roku 2021 vědcům naznačila, že jádro z tekutého železa je menší a hustší, než se v minulosti předpokládalo. Nové poznatky, které představují historicky první přímá pozorování jádra jiné planety, byly podrobně rozebrány v rámci odborného článku, který vyšel 24. dubna ve Sborníku Národních akademií věd.
Raketa Falcon Heavy už má za sebou pět startů a i když už není nejsilnějším nosičem současnosti, stále její start představuje velké lákadlo – třeba i kvůli pokusů o přistávání jeho stupňů. Jenže šestý let této rakety bude v tomto směru výjimečný. Falcon Heavy se totiž nepokusí o přistání ani jednoho stupně. Veškeré pohonné látky v nádržích se využijí k urychlení nákladu, který představují rovnou tři družice. Primárním nákladem je zhruba šest a půl tuny vážící komunikační družice Viasat-3 Americas, sekundární náklad představují 300 kilogramů vážící komunikační družice Arcturus a 22 kilogramů vážící CubeSat G-Space 1 z Ukrajiny.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.