sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa Zhuque 2. Jde o první start její vylepšené verze, zatím bez oficiálního označení. Na SSO dráhu vynesla družice Guangchuan 01 a 02. Ty by měly sloužit k ověření komunikačních technologií pro družicové sítě.
Společnost D-Orbit USA si vybrala společnost Spectrum Advanced Manufacturing Technologies k výrobě družic a komponentů ION.
Federální komise pro komunikace udělila společnosti SpaceX 26. listopadu podmíněný souhlas s používáním širokopásmových družic Starlink k podpoře T-Mobile. SpaceX má povolení používat celulární frekvence T-Mobile až na 7 500 družicích Starlink k poskytování doplňkového pokrytí z vesmíru.
Slingshot Aerospace získala od úřadu pro vesmírný obchod (OSC) a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (OSC) zakázku ve výši 5,3 milionu dolarů na navržení uživatelského prostředí pro vesmírný provoz nové generace koordinační platformy.
Společnost Optimax, největší výrobce přesné optiky ve Spojených státech, oznámila jmenování Josepha Spilmana generálním ředitelem a Peta Kupinského prezidentem. Společnost je známá díky Optimax Space Systems.
Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.
Bulharská společnost specializující se na mikro družice, EnduroSat, objednala 100 kusů pohonných systémů od rakouské společnosti Enpulsion. Společnost tak reaguje na rostoucí poptávku po větších družicích.
Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.
Společnost Firefly 25. listopadu oznámila , že plánuje zahájit svou lunární misi s landerem Blue Ghost 1 během šestidenního okna v polovině ledna 2025. Lunární lander vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zástupci agentury NASA v pátek 28. října oznámili, že se expertní tým rozhodl pokračovat v přípravách na start sondy Psyche. Zároveň byl stanoven nový cílový termín pro start – 10. říjen 2023. Abychom pochopili, proč je tato zpráva důležitá, musíme se vrátit v čase o několik měsíců zpět. Falcon Heavy totiž měl sondu Psyche vypustit už letos v létě, ovšem ačkoliv už sonda dorazila na místo startu, nakonec neletěla. Letový software totiž nebyl připraven a do startu by se nestihl optimálně otestovat a prověřit. Tyto vývojové problémy nakonec vedly k internímu zhodnocení, zda mise dokáže tyto překážky překonat, aby mohla úspěšně odstartovat v roce 2023.
V pondělí bychom se měli dočkat dalšího startu čínské rakety Dlouhý pochod 5B, tentokrát s druhým laboratorním modulem pro čínskou stanici Tiangong který dostal název Mengtian. Jak již bylo řečeno, jedná se o laboratorní modul a je k tomu patřičně vybaven. Stejně jako u modulu Wentian mohou být vědecké experimenty nejen uvnitř přetlakové komory, ale mohou být i umístěny na vnější straně modulu, aby byly vystaveny kosmickému prostředí. Co se týče rozměrů tak na délku má modul 17,9 metru, v průměru 4,2 metru a jeho hmotnost se pohybuje kolem dvaceti tun.
Další týden je za námi a před vámi je nyní nachystán pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se Kosmotýdeník v hlavním tématu zaměří na aktuálně oznámený objev seismického měření sondy InSight, které se podařilo spárovat s dopadem konkrétního a opravdu velkého tělesa na povrch Marsu. V dalších tématech se podíváme na nový snímek z Webbova teleskopu, odklad startu Atlasu V, či nedávný čínský start. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Měsíc říjen si sice své největší trumfy nechává až na úplný závěr, ale i tak můžeme s klidným srdcem říct, že se toho za posledních pár týdnů událo opravdu hodně. Není tedy sebemenší důvod se obávat, že by v již 46. vydání Pokecu s kosmonautixem nebylo o čem hovořit. Pokud tedy budete mít dnes večer čas a chuť, rádi vás přivítáme u našeho přenosu, který potrvá jako obvykle zhruba dvě hodiny. Začínáme klasicky v osm hodin večer a o tom, co budeme řešit, rozhodujete Vy. Podstatou Pokecu s kosmonautixem je totiž odpovídání na dotazy, které diváci napíší do chatu. Už se na vás těšíme!
Začneme nejdříve startem Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii s další várkou družic Starlink. Při tomto startu bude vyneseno 53 kusů družic Starlink na nízkou oběžnou dráhu se sklonem 53,2° vůči rovníku, což je dráha, na kterou se z Kalifornie moc často nestartuje, ale kvůli vytížení startovních ramp na Floridě bylo rozhodnuto start uskutečnit z Vandenbergovy základny. Nyní se přesuneme k druhé události našeho přenosu a tím bude připojení kosmické lodi Progress MS-21 k dokovacímu portu modulu Poisk na Mezinárodní vesmírné stanici. K připojení by mělo dojít 28. října ve 04:51 našeho času.
Příprava první kosmické stanice na oběžné dráze Měsíce zaznamenala v říjnu další pokrok. Díl obyvatelného a logistického modulu HALO s bočními dokovacími uzly byl v montážní budově společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně připraven ke konstrukčnímu svaření s dalšími díly. Náhledová fotografie k článku byla pořízena 24. října. Pod úvodním odstavcem je fotografie z 14. října. Na ní jsou zachyceny i další díly, z nichž bude modul svařen. Po svaření bude primární struktura modulu odeslána do výrobního závodu společnosti Northrop Grumman v Gilbertu v Arizoně. V Gilbertu bude provedena další integrace a počáteční testování modulu. Společné vynesení s energetickým a pohonným modulem PPE nosnou raketou Falcon Heavy, které bude začátkem jejich roční cesty k Měsíci, je plánováno na konec roku 2025.
Americká sonda Lucy pořídila 15. října snímek, jehož výřez vidíte jako náhledový snímek tohoto článku. Šlo o součást kalibrační sekvence a tento konkrétní obrázek vznikl ve vzdálenosti 620 000 kilometrů. Za zmínku jistě stojí skutečnost, že se v horní části snímku Země nachází etiopská oblast Hadar, kde byla nalezena 3,2 milionu let stará kostra předchůdce člověka, po které dostala sonda Lucy své jméno. Sonda samotná je prvním vyslancem lidstva k trojským planetkám Jupiteru, což jsou také populace dávných fosilií – ukrývají totiž materiál z doby vzniku naší soustavy. Tyto planetky obíhají kolem Slunce po stejná dráze jako Jupiter – jen letí buďto před ním, nebo za ním. K dosažení těchto planetek sonda Lucy potřebuje upravit svou dráhu, k čemuž využije i tři gravitační manévry u Země, které ji pomohou dostat se k těmto záhadným objektům.
Ve středu je na půl třetí ráno naplánován start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-21. Stejně jako při minulých ruských misích na Mezinárodní vesmírnou stanici se i tentokrát využije superrychlý letový profil. Progress by se měl připojit na modul Poisk přibližně 3 hodiny a 20 minut po startu a zůstane připojený po dobu 196 dní. Mimo zásob jídla a pití dopraví Progress na ISS 420 litrů vody, 41 kilogramů dusíku v tlakových lahvích, 702 kilogramů paliva, oblečení, vědecké experimenty, anebo vybavení pro údržbu ISS.
Po neobvyklých seismických poruchách v Baltském moři bylo posléze objeveno několik netěsností v podmořských plynovodech Nord Stream 1 a 2 poblíž Dánska a Švédska. Ani jeden z plynovodů v době výbuchů nepřepravoval plyn, ale přesto obsahovaly stlačený metan – hlavní složku zemního plynu, který vytryskl a vytvořil na mořské hladině široký proud bublin. Vzhledem k tomu, že nevysvětlený únik plynu vyvolává vážné pochybnosti o dopadu incidentu na životní prostředí, byla k charakterizaci úniku plynu bublajícího v Baltském moři povolána sada snímkovacích družic pro pozorování Země nesoucích optické a radarové zobrazovací přístroje. Získaná data mohou vědcům i vyšetřovatelům výrazně pomoci. ESA před několika týdny vydala shrnující článek, který je pateří i tohoto pojednání doplněném o nové poznatky. Je to další z řady ukázek využití družic v praxi.
Družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography) dorazila na Vandenbergovu základnu, kde mohou týmy specialistů zahájit závěrečnou fázi předstartovních příprav. Ty vyvrcholí v prosinci letošního roku startem této družice na raketě Falcon 9 ze zdejší rampy SLC-4E. SWOT je první družicová mise, která bude pozorovat prakticky všechny povrchové vody na Zemi. Jejím úkolem bude měřit výšku hladin jezer, řek, oceánů i dalších zásobáren vody. Přístroje na palubě budou schopny rozlišit oceánské útvary (třeba proudy a víry) o průměru menším než 100 kilometrů, jezera a nádrže o rozloze větší než cca 6 hektarů a řeky širší než 100 metrů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
