sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.
Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.
Evropská kosmická agentura dokončuje balíček programů v hodnotě 22 miliard eur pro ministerskou konferenci, která se bude konat příští měsíc.
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Rozhodli jsme se, že se pokusíme organizátorům přednášek co nejvíce ulehčit práci co se týče získávání informací o přednášejících, o které by měli zájem.
přednášející (členové redakce kosmonautix.cz)
přednášející (nečlenové redakce kosmonautix.cz)
Kontakt
[email protected]
Podmínky účasti:
Potřebuji zajistit pouze počítač, či notebook s USB portem (přednášku si donesu na USB flash disku) s nainstalovaným balíkem MS Office (přednáška bude v PowerPointu). S kancelářskými balíky zdarma typu Libre Office nemám v prezentacích dobré zkušenosti.
Finanční podmínky:
Pro neziskové organizace, školy, knihovny, střediska volného času a podobně, dělám přednášky zdarma pouze za uhrazení cestovních nákladů ve výši 5 Kč / km, přičemž jsem z Jihlavy.
Kam míří NASA po vyřazení raketoplánů? Co nám umožní nové výkonné rakety SLS a kosmické lodi Orion? Zamíříme k Měsíci a jednou třeba i k Marsu.
Evropská sonda Rosetta dokázala hned několik prvenství. V této přednášce si zopakujeme celou mimořádně úspěšnou misi a zaměříme se i na objevy, které sonda zjistila.
Mezinárodní vesmírná stanice nám výrazně rozšířila obzory, ale nebude tu věčně. Mezinárodní partneři se proto již začínají zamýšlet nad jejím nástupcem, který by měl vyrůst v blízkosti Měsíce. Tato stanice by nám měla pomoci připravit se na let k Marsu.
Přednáška zaměřená na vývoj společnosti, která před pár lety vletěla jako dravá štika do stojatých vod kosmonautiky. Od prvních neúspěchů s raketami Falcon 1, přes zásobování ISS až k dalším plánům na těžkotonážní nosiče.
Procházka od Merkuru až po transneptunická tělesa se základními informacemi o daném tělese, sondách, které jej zkoumaly a o tom, jak je dané těleso vhodné pro život.
Projekt ExoMars si prošel mnoha kotrmelci a v roce 2016 se konečně dočkal realizace své první poloviny. Jaké úkoly má sonda TGO, proč skončil pokus o přistání experimentálního landeru Schiaparelli havárií a jak program ovlivní aktuální situace na Ukrajině? Na tyto otázky odpoví tato přednáška.
V roce 2016 vypustily Spojené státy do vesmíru sondu OSIRIS-REx, která má za úkol prozkoumat planetku Bennu, odebrat z ní vzorky a ty následně dopravit na Zemi. Můžeme se tak přiblížit k odpovědi na otázku vzniku života. V roce 2018 sonda k planetce dorazila a poskytla nám první fotky tohoto světa.
Firma SpaceX dlouhodobě usiluje o kolonizaci Marsu. Po několika letech postupných úprav vykrystalizoval návrh podoby nosné rakety Super Heavy a kosmické lodi Starship, které mají tento cíl uskutečnit. Cesta to sice bude ještě dlouhá a těžká, ale první testovací prototypy se už staví a v nejbližších letech se máme rozhodně na co těšit. Přednáška provede posluchače postupným vývojem, aktuálním stavem a plány do budoucna. Řeč bude i o dalších možnostech využití tohoto plně znovupoužitelného systému.
Přednáška, která se nevěnuje kosmonautice, ale má za úkol seznámit účastníky s naším webem kosmonautix.cz, jeho historií, tvorbou, ale hlavně má nabídnout pohled za oponu – jak vznikají články a jak k nim přistupujeme.
Kontakt:
[email protected]
Podmínky účasti:
Potřebuji zajistit pouze projektor.
Finanční podmínky:
Postačí uhrazení cestovného. Přednášející je z Plzně.
Popularizačně zábavná přednáška o tom, jak nebezpečný kosmický prostor je. A to zejména pro takové bytosti, jakými jsou ze Země vzešlí dvounožci. Podíváme se na základní informace o kosmickém prostředí, probereme skafandry, jejich základní rozdíly a vše, čemu musí čelit. Nakonec nás čeká průlet smrtelnými nehodami kosmický lodí a raketoplánů, ze kterých vyvodíme ponaučení, co příště už nedělat. Třeba nelétat do kosmu v teplákách. Přednáška je určena pro laiky i středně pokročilé a pro děti od pěti let do sta.
Délka: 90 minut
Agenturu NASA znají všichni, ale co dělají ostatní kosmické agentury. Popularizační a mírně zábavná přednáška o tom, proč je dobré míti kosmické agentury. Čeká nás návštěva evropské agentury ESA, ale také se zaměříme na čínské, indické, íránské či japonské kosmické aktivity. Součástí je průřez nejzajímavějších misí a plánů jednotlivých agentur. Přednáška je určena pro laiky i pokročilé a zejména pak pro dospělé publikum.
Délka: 75 minut
Kosmonautika už není jen o státních agenturách a velkých programech. Stále více je to pevná součást průmyslu a ekonomicky velmi zajímavý obor, kde vzniká mnoho služeb a komodit. Pojďme se společně poohlédnout po nejzajímavějších kosmických firmách, a to povětšinou těch, které jsou zaměřeny na vývoj raket, kosmických remorkérů a kosmických lodí. Krom obligátní SpaceX nás čeká Rocket Lab, evropské kosmické firmy i různé zvláštní „firmy“ z Číny. Popularizační přednáška je určena pro laiky i fanoušky a je určena pro dospělé publikum.
Délka 90 minut
Popularizačně zábavná přednáška o tom, jak přežít a užít si pobyt na kosmické stanici. Jak chodí astronauti na záchod? Jaké obědové menu se podává v kosmu? Dá se na kosmické stanici vysprchovat? A měl tam někdy někdo sex? To a mnohé další se dozvíte v přednášce, která vám představí zejména život na Mezinárodní kosmické stanici, ale součástí budou i historické výlety na stanice starší. Přednáška je určena pro děti od pěti let a především laiky.
Délka: 90 minut
Kontakt:
[email protected]
Podmínky účasti:
Projektor (připojení HDMI) a promítací plocha je výhodou. Počítač preferuji svůj notebook. Lze výjimečně i bez projekce po dohodě (výjimečně, např. dětský tábor)
Finanční podmínky:
400 Kč za každých 100 km cesty + 400 Kč za každou hodinu přednášení.
Přednáška na pomezí vědy a umění. Astrofotografii lze pořídit i pomocí mobilního telefonu, ale zaměříme se i na vysvětlení výhod a rozdílů mezi dalším nákladnějším vybavením astrofotografa a lehce nahlédneme do pozadí, jak ty krásné fotografie vlastně vznikají.
Povídání pro celou rodinu o krásách noční oblohy a co nám pohledy na detaily Mléčné dráhy vypráví o povaze pozorovaných objektů, o nás samotných a našem místě ve vesmíru.
Interaktivní a pokusy prošpikované seznámení s vlastnostmi světla, vznikem barev a jejich vnímáním lidským zrakem nás poté seznámí s barvami oblohy, hvězd, mlhovin a skončíme až u barvy samotného vesmíru.
Naše představy o Sluneční soustavě se průběžně mění. Představíme si nejnovější pohled na náš domov, uděláme si představu o jeho velikosti a představíme si vybraná zajímavá místa, která jsou nyní zkoumána.
Slunce je velice nevyzpytatelný objekt, který dokáže vyvolat obdivuhodné barevné divadlo v zemské atmosféře, ale i ovlivnit naše vybavení. Populární formou pro širokou veřejnost si vysvětlíme procesy ve Slunci vedoucí k polárním zářím i to, jak zhruba předpovědět, že něco takového nastane.
Pohled na dokonale kulatou skvrnku na povrchu Slunce je vzácnou podívanou. Ohlédneme se za podobnými úkazy v minulosti, nahlédneme, kdy opět nastanou a vysvětlíme si význam přechodů Venuše pro upřesnění naší představy o velikosti Sluneční soustavy.
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. Seznámíme se s výpravami, které se udály za posledních asi 60 roků a ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout lehce i do budoucnosti.
Pojďme si připomenout opravdové začátky průzkumu Sluneční soustavy. Pionýrské výpravy sond Luna a Pioneer. Poprvé jsme mohli pořádně vidět velké planety i povrch Venuše. A na konci mise těchto sond na nás čekala i jedna záhada.
Speciální interaktivní setkání s vesmírem vhodné především pro rodiny s menšími dětmi. Odhalujeme, jaké objekty ve vesmíru známe formou obrazových triků a hádanek.
Seznámení s Jizerskou oblastí tmavé oblohy a problematikou světelného znečištění. Jak světlo škodí? Jak správně svítit a co se skrývá na tmavé obloze velmi daleko od měst?
Vysvětlíme si a vyzkoušíme, jak fungují různé dalekohledy. Podíváme se na zajímavé velké observatoře a na to, jaké potíže při jejich konstrukci máme a jak se potýkají velké dalekohledy s dalšími nástrahami při pozorování vesmíru.
Kontakt:
[email protected]
Podmínky účasti:
Ideální je mít na místě počítač, či notebook s USB portem (abych mohl donést pouze prezentaci na flash disku) s nainstalovaným balíkem MS Office (přednáška bude v PowerPointu). S kancelářskými balíky typu Libre Office nemám z pozice přednášejícího, ani organizátora přednášek nejlepší zkušenosti, ale bude-li to nutné, poradím si i s tím. V případě potřeby mohu přivézt i vlastní notebook s prezentací. Nutná ovšem předchozí domluva, abych věděl, že s sebou musím notebook brát.
Finanční podmínky:
Obvykle mi postačí proplatit cestovné z Prahy a zpět do Prahy. Doklad o jízdném samozřejmě poskytnu. Za jakýkoliv honorář se ale samozřejmě zlobit nebudu, pokud to finanční situace hostitelské organizace dovolí.
V případě přednášky pro firmy a jiné ziskové organizace ovšem honorář (plus proplacení cestovného) požaduji. Na výši se můžeme samozřejmě domluvit.
Evropský teleskop Euclid vypuštěný v červenci 2023 je jednou z nejvýznamnějších misí zaměřených na kosmologický výzkum. Doufáme, že nám pomůže upřesnit základní parametry vesmíru, zejména hodnotu Hubbleovy konstanty. Největší naděje však vkládáme do toho, že bychom se mohli přiblížit odhalení povahy temné hmoty a temné energie, dvou zcela dominantních složek kosmu, o nichž však prozatím víme velmi málo. Euclid navíc pomůže prozkoumat velkorozměrové struktury vesmíru a též nabídne fotografie gravitačních čoček, galaxií či hvězdokup.
Observatoř Gaia pracující v letech 2013–2025 se zaměřovala na astrometrii, obor astronomie zabývající se přesnými měřeními pozic a pohybů nebeských těles. Kvůli absenci krásných fotografií však dosud zůstává zcela neprávem ve stínu jiných misí. Přitom zcela změnila náš pohled na naši galaxii Mléčnou dráhu, na kontě má řadu objevů nových exoplanet, několik černých děr a odhalila i dávnou srážku s jinou galaxií. Přinesla však rovněž zajímavé informace o tělesech Sluneční soustavy nebo o vzdálených galaxiích.
Bez přehánění lze tvrdit, že většinu toho, co dnes víme o našem vesmíru a zejména o jeho počátku bychom nevěděli bez sondy Planck. Ta odstartovala v roce 2009 a další čtyři roky pilně prohlížela oblohu za účelem průzkumu v mikrovlnné oblasti. Povedlo se jí vytvořit nejdetailnější mapu reliktního záření, které v kosmu zbylo po Velkém třesku, stanovit přesně stáří a složení vesmíru a určit dobu, kdy se v něm začaly vyvíjet první struktury. Planck ovšem objevil i nové galaxie a prozkoumal kompaktní objekty a prach v Mléčné dráze.
Na světě snad neexistuje slavnější dalekohled, než je právě HST, který funguje v kosmu už těžko věřitelných 35 let. Jeho zrod, vývoj a ani počátek práce přitom nebyl vůbec jednoduchý. Následně se ovšem do kroniky astronomie zapsal zlatým písmem. Krásných fotografií, nečekaných objevů i přelomových pozorování má na kontě nepřeberné množství. Navíc to vypadá, že ještě hezkých pár let bude další přidávat. S jeho činností je přitom spojena i několik zajímavých osudů vědců a astronautů.
Technický zázrak, to je nový velký infračervený teleskop Jamese Webba. Vypuštěn byl symbolicky na Vánoce roku 2021, první fotografii zveřejnil v červenci 2022 americký prezident. Za necelé tři roky už stihl nový dalekohled přinést důležité poznatky v oblasti astrobiologie, planetologie i kosmologie. Na kontě má též několik objevů nových exoplanet a pozorování nejvzdálenější známé galaxie v našem vesmíru. Veřejnost pak jistě zaujmou krásné fotografie mlhovin a galaxií. To je přitom jen malá ochutnávka všech úžasných věcí, které Webb ukáže v budoucích letech a desetiletích.
Předpověď gravitačních vln provedli fyzikové již na počátku 20. století. Na potvrzení jsme si však museli počkat až do roku 1974, kdy američtí fyzikové Hulse a Taylor poprvé přímo dokázali jejich existenci. A první přímé pozorování se povedlo až v roce 2015 na detektorech LIGO. Od té doby se v gravitační astronomii odehrálo mnoho nového. Podařilo se pozorovat stovky dalších gravitačních událostí, připravují se další detektory a vymýšlejí se nové metody pozorování. Ve 30. letech by navíc mělo odstartovat několik kosmických observatoří, které posunou tento obor na novou úroveň.
Ve vědeckém světě neexistuje prestižnější ocenění, než je právě cena pojmenovaná po švédském chemikovi a vynálezci Alfredu Nobelovi. Jedním z oceňovaných oborů je i fyzika. Některé její obory, například kvantová fyzika mívají laureáty často, jiné, jako třeba biofyzika či geofyzika zatím nevyhrály ani jednou. Ani astrofyzika neměla k Nobelovýcm cenám jednoduchou cestu. První vědci v tomto oboru získali cenu až po více než 75 letech od udělení prvního ocenění. A dodnes byla pouze třikrát udělena Nobelova cena, která přímo souvisí s kosmonautikou.
Radioastronomie je téměř nerozlučně spojena s observatořemi umístěnými na zemském povrchu. Známy jsou zejména obří parabolické antény jako čínský FAST, Arecibo na Portoriku či americký Green Bank. Stejně důležité jsou však i soustavy desítek menších radioteleskopů, například americká VLA nebo ALMA v Chile. Pozemní radioastronomie má na kontě množství přelomových objevů. Málo se však ví, že proběhlo i několik pokusů o vypuštění kosmických radioteleskopů. I ony mají v astronomii své místo. A dočkáme se obřího teleskopu na odvrácené straně Měsíce?
Když se řeknou mikrovlny, většina lidí si patrně ihned představí rychlý ohřev jídla, ale jen málokdo si spojí tuto součást elektromagnetického spektra s astronomií. Přitom právě mikrovlnná oblast má na kontě jeden z nejdůležitějších objevů v historii astronomie, reliktní záření z konce Velkého třesku. Observatoře pracující v mikrovlnné oblasti nám mohou prozradit důležité informace o vzniku vesmíru, formování a evoluci kosmických struktur, ale i o naší Mléčné dráze. Bez přehánění můžeme říci, že zásadní kosmologické parametry víme zejména právě díky sondám pozorujícím mikrovlny.
Infračervené záření bylo objeveno už na konci 18. století, jako druhá součást elektromagnetického spektra. Dnes má celou škálu různých aplikací, zejména v souvislosti s termokamerami a přenosem informací na krátkou vzdálenost. Infračervené teleskopy jsou už také desítky let běžnou součástí pozemní i kosmické astronomie. Tyto vlnové délky se totiž velmi hodí pro pozorování mimořádně vzdálených objektů a díky nim dokážeme prohlédnout i kosmický prach a spatřit tak objekty, které bychom běžnými optickými observatořemi neviděli.
Pohled na noční oblohu fascinoval naše předky od nepaměti. Není proto divu, že astronomie patří mezi nejstarší vědy, začala se rozvíjet již ve staré Babylonii a Řecku. Dlouho však lidé museli spoléhat jen na vlastní zrak. Až na počátku 17. století přišly první dalekohledy, čímž se možnosti pozorování značně rozšířily. Od té doby jsme díky optickým teleskopům všech typů a velikostí učinili nepřeberné množství objevů. Není tak divu, že řada optických teleskopů byla vynesena do kosmického prostoru. Současně se však staví i nové pozemní observatoře o průměru až 40 metrů.
Ultrafialové záření si většina lidí spíše, než s vědou spojuje s opalováním a nebezpečím od Slunce. Přitom i ono má nezastupitelnou roli v historii astronomie. Některé z prvních observatoří v kosmickém prostoru pozorovaly právě v ultrafialové části spektra. Tu využíval také významný teleskop Galex, který zkoumal vznik a vývoj galaxií. Dnes by se mohlo zdát, že je ultrafialová astronomie spíše na okraji zájmu, ukážeme si však, kolik aktivních observatoří může na těchto vlnových délkách pozorovat a také to, že se některé významné ultrafialové observatoře teprve připravují.
První Nobelovu cenu za objev tzv. paprsků X získal pan Röntgen. Dnes se pro tento typ záření používá spíše jeho jméno. Z povrchu Země se astronomické objekty v rentgenovém záření pozorovat nedají, avšak po začátku kosmického věku zaznamenala rentgenová astronomie prudký rozvoj. Díky ní se podařilo potvrdit existenci první černé díry, či zajímavých pulsarů. Dnes máme v kosmu dvě velké observatoře XMM-Newton a Chandru a množství menších teleskopů. Do budoucna se navíc chystají mise několika dalších velkých rentgenových observatoří s obrovským potenciálem nových objevů.
Gama záření většinou známe jako nejpronikavější typ radioaktivního záření. Gama fotony ovšem nejsou spojeny jen s jadernými bombami či elektrárnami, ale detekujeme je i v kosmickém prostoru. Atmosféra tento typ záření blokuje, rozvoj gama astronomie proto začal až s érou kosmických letů. A velké objevy na sebe nenechaly dlouho čekat. Brzy následovaly i špičkové observatoře, Comptonův teleskop je nejtěžší náklad, který kdy raketoplán vynesl na oběžnou dráhu. I dnes je v provozu řada významných gama teleskopů a další se připravují.
Nejenergetičtější události v našem vesmíru, to jsou gama záblesky. Objeveny byly v 60. letech a původně byla obava, že může jít o tajné testy jaderních zbraní Sovětského svazu. Nakonec se však prokázal jejich astronomický původ a dnes už i víme, že se dělí na dva typy, krátké a dlouhé. Oba typy už jsme dokázali i fyzikálně vysvětlit. Gama záblesky, o jejichž monitoring se stará observatoři Swift, ovšem stále nabízí mnoho zajímavého. Víte například, že jeden gama záblesk byl viditelný i pouhýma očima? A víte, co by se stalo, kdyby ke gama záblesku došlo poblíž Země?
Jedním z nejbouřlivěji se rozvíjejících oborů astronomie je bezesporu hledání planet mimo Sluneční soustavu, tzv. exoplanet. Tato oblast se dostala z okraje zájmu během pouhých 20 let na výsluní zájmu. Již nejde o záležitost několika podivínů, ale o věc, které se věnují tisíce vědců po celém světě. Rovněž kosmické agentury přikládají exoplanetám velkou důležitost. Americký teleskop Kepler objevil téměř 50 % známých exoplanet, ale zajímavé novinky přinesly i mise Gaia či TESS. Evropa nechce zůstat pozadu a chystá hned dvě observatoře věnované výzkumu exoplanet – PLATO a ARIEL.
V minulosti i v současnosti byla v kosmickém prostoru umístěna široká paleta různých astronomických observatoří všech typů a rozměrů. I v budoucnu nás čeká mnoho zajímavého. Ještě ve 20. letech má odstartovat další velký infračervený teleskop, nový hledač exoplanet, nebo přelomová sonda k Titanu. Ve 30. letech nás pak čekají velké gravitační observatoře, sondy k Venuši či průzkumník reliktního záření. Podíváme se ale i do vzdálenější budoucnosti a představíme si zajímavé koncepty kosmických misí, o kterých můžeme prozatím jen snít.
Kdo by se nechtěl proletět kosmickou lodí s exotickým fyzikálním pohonem a podívat se k blízkým i vzdálenějším hvězdám a exoplanetám? Uskuteční se ale někdy tento sen? Jeho realizaci brání překvapivě mnoho faktorů. Jednak neuvěřitelná až nepředstavitelná rozlehlost vesmíru, jednak limit rychlosti světla. Dokážeme někdy vymyslet pohon, který se dokáže rychlosti světla významně přiblížit, nebo ji snad dokonce překonat? Ukážeme se některé relevantní možnosti a povíme si jak blízko či naopak daleko máme k jejich realizaci.
Indická cesta do vesmíru: Pohled na vývoj indické kosmonautiky od jejích počátků až po současnost. Prozkoumáme klíčové milníky, jako jsou první družice, mise na Měsíc nebo Mars a představíme si průkopníky, kteří stáli za těmito úspěchy. Dozvíte se, jak se Indii podařilo stát se významným hráčem ve vesmírném výzkumu díky inovacím a odhodlání.
Kontakt:
[email protected]
Podmínky účasti:
Záleží na individuální domluvě
Finanční podmínky:
Záleží na individuální domluvě s přednášejícím, který je z Brna
Dotkneme se fascinujícího světa meteoritů a řekneme si vše potřebné, co byste měli vědět o kamenech, které na nás padají z vesmíru. Jak vypadá typický meteorit? Kde se vzaly vltavíny? Kteří poslové z nebes jsou nejcennější a proč? To vše vám prozradí Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který se podílel na výzkumu jedněch z nejvzácnějších meteoritů vůbec. V rámci přednášky si budete moci sáhnout na unikátní i běžné posly z nebes.
Náš kosmický soused je mnohem komplikovanější a zajímavější, než jsme si ještě nedávno mysleli. Jaká tajemství nám skrývá? Odpovědi na některé jednoduché otázky bývají mnohdy velmi zapeklité. Nejinak je tomu i v případě našeho Měsíce, o kterém ještě zdaleka nevíme vše. Jeho výzkum v posledních letech ukázal, že náš nejbližší kosmický soused je mnohem komplikovanějším a zajímavějším tělesem, než jsme si doposud mysleli. V přednášce se dozvíte o nových názorech na vznik Měsíce, formování jeho povrchu a také o jeho vlivu na Zemi.
Odhalíme scénáře nejděsivější katastrofy v dějinách naší planety a zjistíme, jak tato událost vedla ke vzniku Měsíce. Otázka vzniku Měsíce zaměstnává vědce už celá desetiletí. Je Měsíc bratrem, synem, manželem nebo jen náhodným známým naší planety? Vznikl při obří planetární srážce jednoho nebo dokonce více těles? V přednášce se dozvíte nejnovější teorie vzniku našeho Měsíce a také vše potřebné, co dnes o našem kosmickém souputníkovi víme.
Co se skrývá na odvrácené straně Měsíce? Že by klíč k tomu, jak celý vypadá? Proč nám Měsíc ukazuje jen jednu svou polokouli? Proč se jeho odvrácená strana tak liší od té odvrácené a jaká tajemství v sobě odvrácená polokoule našeho souputníka skrývá? To vše prozradí Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který se Měsícem zabývá již tři desetiletí.
Zdánlivě jednoduchá otázka nás zavede k zajímavým souvislostem týkajících se celé Sluneční soustavy. Proč astronomové vyškrtli Pluto ze seznamu planet? Co je Pluto zač? A kolik je vlastně planet? Zdánlivě jednoduché otázky nás přivedou k zajímavým souvislostem týkajících se nejen naší Sluneční soustavy, ale rovnou celého vesmíru! To vše prozradí Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který patří mezi naše přední popularizátory výzkumu těles Sluneční soustavy.
Stopy po kosmickém bombardování jsou všude kolem nás. Stačí se jen dobře dívat. Nejen Měsíc, ale i další tělesa jsou pohyblivé terče nebezpečných projektilů v podobě planetek či zbloudilých komet. Jejich dopady sehrály zásadní roli ve formování naší Sluneční soustavy, a dokonce i života na naší planetě. V přednášce se zaměříme na ty nejdrastičtější kosmické karamboly, jaké se v našem vesmírném sousedství odehrály, včetně toho, který zasáhl před 30 lety planetu Jupiter.
Máte dalekohled a zajímá vás geologie? V tom vás čeká při pohledu na Měsíc fascinující cesta prostorem a časem! Popularizátor Měsíce Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny proseděl přes 400 hodin u dalekohledu, přečetl stovky vědeckých prací, zkoumal vzorky měsíčních hornin a prohlédl tisíce fotografií a kreseb ze všech koutů světa, aby blíže poznal lunární svět. V netradiční přednášce vás provede zajímavým lunárními zákoutími a seznámí se způsobem vzniku některých zvláštních útvarů.
Kontakt:
[email protected]
Podmínky účasti:
Praha a okolí bez problémů, vzdálenější destinace po dohodě
Finanční podmínky:
Dle dohody, podmínkou je, aby odměna alespoň pokryla výdaje na cestu
Existuje život i mimo naši Zemi? Otázka, která fascinuje lidstvo již tisíce let. Naše poznatky směřující k jejímu zodpovězení ovšem v posledních desetiletích přibývají rychleji než kdy předtím. Zkoumáme geologickou minulost Marsu, mapujeme mimozemské oceány ve Sluneční soustavě, ztrácíme se v záplavě tisíců planet objevovaných každým rokem u cizích sluncí a snažíme se v jejich rozmanitosti najít nějakou, která by nám připomínala domov. A co je neméně důležité, posouvají se i naše představy o tom, co je to vlastně život a co vyžaduje pro svůj vznik a přežití. Pojďme se tedy podívat na vesmír, jak jej v současnosti vidíme, a zamyslet se nad otázkou, zda v něm jsme či nejsme osamoceni.
Již stovky let si klademe otázku, jestli je někde v našem kosmickém okolí život. Teprve rozvoj kosmonautiky nám ale umožnil pokusit se na ni skutečně odpovědět. Ano, naše Země je jedinečná, ale ani ostatní planety naší Sluneční soustavy zdaleka nemusejí být mrtvé. Naopak, v posledních letech se nám ukazují jako čím dál zajímavější a nadějnější. Zjišťujeme, že Mars se před věky nejspíš podobal Zemi, a život na něm může přežívat až do dnešní doby. Ale máme-li následovat vodu, musíme zamířit jinam. Země totiž není jediným tělesem s oceány životodárné kapaliny ve Sluneční soustavě – dokonce jí ani nemá nejvíce. Pojďme se podívat, kde máme největší šanci objevit život, a jakým způsobem po něm můžeme pátrat.
Pojďme se podívat, co je nového v našem vesmírném okolí! Navštívíme planety i měsíce, komety a asteroidy, a seznámíme se s nejnovějšími snímky kosmických sond a dalšími zajímavostmi. Kolik vlastně máme planet, a proč jsou některé z nich trpasličí? A objeví se ještě další?
Možnost kontaktu s mimozemšťany jitří lidskou představivost, ať už jej vnímáme jako šanci učit se od bytostí moudřejších než my sami, anebo smrtelnou hrozbu. Jestli tam někde skutečně jsou, měli bychom vůbec šanci porozumět tvorům, s nimiž by nás nepojil sdílený jazyk, kultura ani biologie?
Jestli existují jiné inteligentní bytosti – tak kde k čertu jsou? Mimozemské civilizace měly miliardy let pro svůj vznik, rozvoj a šíření – tak proč nevidíme žádné nepopiratelné známky jejich existence? Existuje, nebo existovala, nějaká jiná inteligence i na Zemi?
Mimozemšťané jsou dnes všude – ve filmech, televizních seriálech a vědecko-fantastických příbězích, obklopují nás dokonce jako hračky a reklamní maskoti. Jen jedno stále nevíme: existují doopravdy, nebo jen v naší fantazii? Pojďme si popovídat o tom, kde by existovat mohli, a jak by mohli vypadat.
Hledáme-li mimozemský život, následujeme nejen vodu, ale také uhlík, dusík, kyslík… Neděláme ovšem chybu? Nemohl by být život vystavěn ze zcela odlišných chemických prvků? Mohla by vynalézavá příroda uhlík nahradit křemíkem? A jestli vám i to připadá příliš obyčejné, co takhle zkusit bór, germanium či třeba takový arsen? Mohli by mimozemšťané žít v oceánu čpavku, popíjet zkapalněný zemní plyn nebo se koupat v roztavené síře? Posvítíme si i na některé exotické formy života z říše fantazie a podíváme se jim pěkně pod kůži.
Naše sousední planeta Venuše je sice co do velikosti sestrou Země, ale současně platí za svět nepřátelský životu i technice. Je tomu skutečně tak? V čem je Venuše peklem, a v čem naopak rájem? Mohl by tam existovat život, a mohli by ji v budoucnu osídlit i lidé?
![Zpracováno s využitím infračervených a ultrafialových (IR1, IR2, UV1 [283 nm, 365 nm]) filtrovaných snímků Venuše, které pořídila Akatsuki 24. srpna a 4. září 2016.](https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2025/08/Venus_-_August_24_2016-1024x775.png)
Studium exoplanet se za poslední dvě dekády stalo jedním z nejbouřlivěji se rozvíjejících oborů astronomie, a jeho rozmach pokračuje. Planety obíhající jiné hvězdy jsou dnes objevovány ve velkém, a jejich počet se blíží čtyřem tisícům. Realita zde vytrvale předstihuje fantazii, a tak často nacházíme věci, které by nikoho hledat ani nenapadlo. Pojďme se zamyslet nad tím, co vlastně hledáme, a co jsme již objevili. Jak pokračuje pátrání po vytoužené „druhé Zemi“?
Mohou živé bytosti přežít v kosmickém prostoru i bez vesmírných lodí? Odpověď na tuto otázku hledáme již déle než sto let. Živé organismy nás stále překvapují svou neobyčejnou schopností proniknout i tam, kde je život zdánlivě vyloučen. Mohou se šířit i mezi planetami? Máme snad ve vesmíru hledat i původ života na Zemi?
Život na Zemi bude zničen! Stane se naše Země druhou Venuší, nebo spíš sestrou planety Arrakis? Může naše planeta uniknout ohnivému hrobu v jícnu Slunce? Zapomeňte na Maye i Nostradama! Čeká nás předpověď počasí na příštích deset miliard let, očima moderní vědy. Připravte se na apokalypsu, v níž se vypařují planety, vybuchují hvězdy a srážejí se galaxie!
Pod ledovým pancířem tohoto Jupiterova měsíce se nalézá více kapalné vody než v oceánech naší Modré planety. Europa je svět s příslibem mimozemského života, ale také svět smrtelně nebezpečný. Co se asi skrývá pod jeho mlčenlivými ledovci? Co nám mohou odhalit sondy, které k Europě míří – americký Europa Clipper a evropská JUICE?
Představte si miniaturní svět o průměru pouhých 500 km, přesto se žhavým jádrem, běsnící geologií a rozsáhlým oceánem kapalné vody. Před patnácti lety všichni věděli, že je to nemožné. Dnes víme, že je to Saturnův měsíc Enceladus. Pozorování sondy Cassini nám ukázala, že oplývá vším, co život potřebuje pro svoji existenci, a v jeho teplých hlubinách vznikají i složité organické molekuly. Je na Enceladu život, nebo je „jen“ klokotajícím kotlíkem prebiotické polévky? Navzdory nevelkým rozměrům jde bezesporu o jedno z nejzajímavějších, a zároveň nejzáhadnějších těles Sluneční soustavy.
Hlodavci nás provázejí na každém kroku, ať už jako nezvaní hosté, domácí mazlíčci nebo objekty vědeckého bádání. Zdálo by se, že tak dobře známá zvířata nás jen těžko mohou překvapit. Slyšeli jste ale někdy potkana smát se? Nebo plakat? Napadlo by vás, že myši nejsou vůbec tiché, ale že zpívají jako ptáci, a dokážou také hrozivě zařvat? Svět jejich ultrazvukové komunikace se skrývá daleko za hranicemi lidského slyšení, a tak o něm většinou vůbec nevíme. Pojďte si poslechnout neslýchané!
Dobrá zpráva: dožíváme se stále vyššího věku. Ta špatná? Zdaleka ne každý se ho dožívá s jasnou myslí. Mnoho nemocí pokročilého věku již dnes umíme vyléčit nebo jim alespoň předcházet, Alzheimerova demence k nim ale bohužel nepatří. Ačkoli od jejího popisu uplynulo více než století, její podstata zůstává stejně záhadnou jako tehdy. Pojďme se podívat, jak byla tato obávaná choroba objevena, jakým způsobem ji zkoumáme a co všechno o ní stále nevíme. Rýsuje se na obzoru nějaká naděje?
Šílení profesoři a půvabné vědkyně. Odlehlá výzkumná základna v tropickém ráji. Finance z vojenských rozpočtů. Fantastické experimenty, které se nejednou ošklivě zvrtly. Komunikace s ne-lidskou inteligencí. A jeden mezidruhový sexuální skandál navrch. Realita šedesátých let dohnala a předehnala oblíbená klišé tehdejší sci-fi. Podíváme se do dob, kdy se telepatie, komunikace s delfíny a naslouchání mimozemšťanům jevily jako seriózní výzkumná témata, a odpovědi na všechny otázky visely na dosah ruky – tedy alespoň když jste měli dost LSD. A co na to delfíni?
Ať už člověk stoupá ke hvězdám nebo se noří do mořských hlubin, ocitá se pod tlakem – a to nejen v přeneseném smyslu. Astronauti, piloti i horolezci čelí nízkému tlaku a nedostatku kyslíku, potápěči zase drtivému tlaku vodních mas. Jak na takové extrémní podmínky reaguje lidský organismus, a do jaké míry se jim může přizpůsobit? Může se nám ve vesmíru vařit krev? Jak hluboko do oceánu můžeme sestoupit, než se samotný vzduch stane smrtelným jedem? Kam až můžeme posunout hranice člověka, a proč to (ne)dělat? Seznámíme se s některými odvážlivci, díky nimž si dnes můžeme na tyto otázky odpovědět, a zamyslíme se i nad budoucností dobývání těchto extrémních prostředí.
Nikdy jsme nezkoumali Mars tak intenzivně jako právě teď, a to hlavní má teprve přijít. Nejen velké kosmické agentury, ale i soukromé společnosti se netají smělými plány vyslat k Rudé planetě mise s posádkou, nebo alespoň robotické sondy. Otázka života na Marsu však ustupuje poněkud do pozadí. Znamená nový kosmický závod naději na její rozřešení, nebo naopak hrozí, že odpověď se nikdy nedozvíme?
Kdo by nechtěl mít svůj vlastní svět? Když už ne skutečný, pak alespoň ten fantastický? A právě fantastika nám v tomto směru dává křídla. Ovšem s velkou fantazií přichází také velká zodpovědnost, protože právě s vybudovaným světem často stojí a padá celý příběh, o důvěře publika nemluvě. Řekneme si, jakých pravidel se při budování světů držet – a proč je občas obejít, aby to nebyla nuda.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
