Tento týden se pokusíme společně ponořit do tajů tak obyčejného slova, kterým je navigace. Je to něco, co v běžném životě člověk nepotřebuje. Už však v okamžiku, kdy opustíme známé prostředí a chceme se vypravit do nám neznámým míst, musíme se nějakým způsobem orientovat. A zde právě přichází ke slovu navigace. V případě pohybu na pevnině nám mohou být vodítkem řeky, či jiné výrazné útvary. Ale pokud se začneme pohybovat po mořské hladině, stává se navigace již výrazně obtížnější. Námořní navigace má své kořeny již ve starověku, kdy se po mořské hladině pohybovaly obchodní lodi starověkých států. Jakým způsobem zvládaly určovat svoji polohu na moři anebo ještě lépe, jakým způsobem dokázali jejich kapitáni určovat směr, kterým se mají plavit? Při plavbách po hladině oceánů bylo navíc nutno vždy počítat s fenoménem mořských proudů. Řadu staletí se také námořníci pohybovali po moři s tím, že jsou schopni určovat zeměpisnou šířku. Výrazným pomocníkem jim pak v 18. století stal vynález chronometru. S 20. stoletím pak ke slovu přichází naprosto převratná novinka, kterou je satelitní navigace, všichni dozajista známe systém GPS, Galileo či GLONASS. Historií navigace nás ve své přednášce provede český astronom, popularizátor a námořník Mgr. Petr Schierich PhD. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
