Články autora 'Dušan Majer':

Nejistá budoucnost rakety Pegasus

Nejneobvyklejší raketa světa – Pegasus-XL nestartuje příliš často – 15. prosince vynesla na oběžnou dráhu osm malých družic CYGNSS pro výzkum hurikánů a již brzy začne na Vandenbergově základně v Kalifornii stavba dalšího exempláře. Tato raketa odstartuje v polovině roku 2017 a prozatím jde o poslední nasmlouvanou zakázku pro tento nosič. Kolem budoucnosti této jedinečné rakety se tak objevuje stále více otazníků. Současná doba totiž malých družicím moc nepřeje a i přesto je v téhle oblasti velká konkurence.

Pohled na další díl pro Falcon Heavy

Raketa, která tu měla už několik let být, raketa, která se při své premiéře stane nejsilnějším nosičem současnosti, raketa, která už od pohledu budí respekt – Falcon Heavy. SpaceX moc dobře ví, jak je mezi fanoušky kosmonautiky tenhle nosič populární a proto se snaží čas od času vydat nějakou zprávu, která ukazuje, že práce pokračují. Včera firma vydala na sociálních sítích zprávu, ve které nejen avizuje, že si Falcon Heavy odbude svou premiéru v příštím roce, ale navíc připojila i snímek dílu, kterému se říká interstage, což můžeme přeložit jako mezistupeň. Jde o válcovitý plášť, který se umístí na vrchol centrálního stupně a zajistí jeho spojení se stupněm horním. Právě v tomto mezistupni bude zasunutá tryska motoru horního stupně. Jak dokazuje fotka, kterou jsme použili jako titulní snímek článku, interstage pro první let Falconu Heavy se již připravuje ve výrobní hale.

Problémy při startu čínské rakety

Čínská raketa Dlouhý pochod 2D odstartovala z kosmodromu Tchaj-jüan včera ve 4:23 našeho času. Jejím úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu první dva satelity z nově budované série družic pro komerční sledování Země. Zatímco krátce po startu se zdálo, že všechno proběhlo podle plánu, v dalších hodinách se při analýze orbitálních dat ukázalo, že náklad nebyl dopraven na správnou oběžnou dráhu. Následná kontrola zjistila, že hned několik naplánovaných událostí při letu rakety neproběhlo podle předstartovních plánů.

Návrat SpaceX do služby? Snad už příští týden!

Podle všeho se zdá, že už brzy by mohl skončit půst, který prožívají všichni fanoušci společnosti SpaceX. Optimismus do žil jim totiž vlil oficiální tweet od společnosti Iridium – právě deset družic této firmy má startovat na Falconu, který bude první raketou po havárii z 1. září. V tweetu se píše, že satelity byly během víkendu natankovány, natlakovány a došlo i ke spojení obou vypouštěcích adaptérů. Tankování paliva do družic bývá známkou, která ukazuje, že start už nebude daleko. Vyšetřování příčin nehody již skončilo a SpaceX již odeslala zprávu s výsledky na federální letecký úřad FAA, který po prozkoumání udělí povolení k návratu do služby. Toto svolení zatím nebylo vydáno a proto ještě neznáme oficiální termín, kdy by mělo dojít ke startu.

Proton se do služby vrátí až příští rok

Nyní je již jasné, že raketa Proton M svůj návrat do služby v letošním roce nestihne. Po problémech při červnovém startu musel být start znovu (již po několikáté) odložen, aby přípravné týmy získaly dodatečný čas, který je údajně nezbytný pro kontrolu nosné rakety. Státní agentura Roskosmos to oficiálně přiznala v prohlášení vydaném v pátek 23. prosince. Proton měl podle nedávných plánů právě dnes vynést na oběžnou dráhu 6 870 kg těžkou telekomunikační družici Echostar 21, čímž měla skončit téměř půlroční pauza nejsilnějších ruských raket současnosti.

Známe příčinu zmatení sondy Juno

Sonda Juno vznikla v rámci programu New Frontiers

Zatímco inženýři stále pátrají po příčinách problémů motoru sondy Juno, podařilo se jim alespoň zjistit, co vedlo k jejímu přechodu do bezpečného režimu. Abychom si to připomněli – 19. října se sonda Juno chystala na blízký průlet kolem Jupitera. Cílem nebyl brzdící zážeh, ale sběr vědeckých dat. Pouhých 13 hodin před průletem nejnižším bodem dráhy se ale vyskytl softwarový problém, který způsobil restart centrálního počítače. Následovalo spuštění standardního bezpečného režimu s vypnutými vědeckými přístroji. Sonda tedy vědecky cennou oblastí prolétla umělecky řečeno se zavřenýma očima.

Thomasův fotokoutek (5)

Francouzský astronaut Thomas Pesquet ani v tomto týdnu nelenil a plnil sociální sítě svými povedenými fotkami, které zachycují jak krásné výhledy na naši planetu, tak i nejrůznější úkoly, které plní členové 50. jubilejní expedice na jediné trvale obydlené stanici mimo zemský povrch. A hned na začátku mohu slíbit, že z fotek (minimálně některých) bude znát, že vznikly v období Vánoc – což je ostatně poznat hned z náhledového obrázku. Stejně jako dříve jsme fotky vzali a jejich popisky přeložili do češtiny, abyste se jimi mohli bez problémů pokochat bez ohledu na to, zda umíte cizí jazyky, nebo ne.

Rok 2016 z pohledu lodi Orion

Letošní rok se pomalu chýlí ke konci a proto si můžeme připomenut, co všechno nám přinesl. Velký pokrok zaznamenala výroba lodi Orion – jak NASA trefně poznamenala, v průběhu letošního roku se kov změnil v mistrovské dílo. V dnešním článku Vám přinášíme video (překvapí ještě někoho, že je ve FullHD?), které ukazuje všechny důležité milníky, kterými Orion letos prošel. Asi mi dáte za pravdu, když řeknu, že NASA umí dělat videa, která dokáží zaujmout. I na tomto díle si dali kameramani, střihači a animátoři záležet a výsledkem je „hutný vývar“, který ukazuje, co všechno Orion v letošním roce absolvoval. Do jeho premiérového letu už chybí méně než dva roky, takže na pracovníky čeká ještě mnoho práce.

Co se stalo s „Webbem“? Zatím nevíme

Jak jsme Vás již informovali před několika týdny, Dalekohled Jamese Webba nyní prochází v Goddardově středisku komplexní fází vibračních zkoušek. Při nich se teleskop posadí na vibrační stůl, který se následně začne chvět při různých frekvencích. Cílem je zjistit, zda konstrukce dalekohledu přežije vibrace rakety při startu, které nejsou vůbec slabé. Třetího prosince se ale musely tyto zkoušky přerušit. Některé akcelerometry, kterými je konstrukce doplněná, totiž začaly posílat jiná, než očekávaná data. Začaly proto dodatečné kontroly, které mají ověřit, odkud tato anomálie vzešla – ovšem bohužel zatím bezúspěšně.

Japonský průzkumník radiačních pásů

Vylepšená japonská raketa Epsilon odstartovala v úterý 20. prosince v poledne našeho času k nočnímu nebi z rampy kosmodromu Kagošima na ostrově Kjúšú. Šlo o premiérový let této vylepšené varianty a nákladem na této misi byl výzkumný satelit označovaný zkratkou ERG (Exploration of Energization and Radiation in Geospace). Tato družice se vydala na silně protáhlou oběžnou dráhu, která protíná van Allenovy pásy kolem Země. Právě na jejich výzkum se nová sonda zaměří. Japonci si od ní slibují lepší pochopení částicově-vlnové interakce v tomto silném magnetickém poli.