Články autora 'Dušan Majer':

Evropská sonda si prohlédla měsíc Phobos

V roce 1877 objevil americký astronom Asaph Hall dva malé měsíčky obíhající kolem planety Mars, které později dostaly jména Phobos a Deimos, což jsou řecké výrazy pro strach a hrůzu. Ovšem nebyl to strach ani hrůza, ale spíše vzrušení, když evropská sonda Mars Express zažila blízký průlet kolem Phobosu před letošním Halloweenem. Nedávný průlet kolem většího ze dvou marsovských měsíců nabídl skvělou příležitost otestovat jedno z nejnovějších vylepšení této již 19 let staré sondy. Přístroj MARSIS na palubě Mars Expressu byl původně navržen ke studiu vnitřní struktury Marsu. Byl navržen tak, aby se dal použít při typické vzdálenosti sondy od povrchu, tedy více než 250 kilometrů. Ovšem nedávno dostal výraznou softwarovou aktualizaci, která umožnila, aby byl používán na mnohem menší vzdálenosti. Vědci tušili, že by tato změna mohla pomoci posvítit si na tajemný původ měsíce Phobosu. Jako náhledový snímek článku jsme použili fotku Phobosu pořízenou sondou Mars Express v roce 2010.

Miniradar pro CubeSat studující planetku

Tahle nenápadná kostka o hraně 10 centimetrů vstoupí do historie jako doposud nejmenší radar vypuštěný do kosmického prostoru a hlavně jako první radar, který prostuduje vnitřní stavbu planetky. Konkrétně půjde o planetku Dimorphos, která byla koncem září letošního roku zasažena sondou DART, což vytvořilo více než 10 000 kilometrů dlouhý ohon úlomků za planetkou. Tento radar bude připojen ke čtveřici antén o délce 1,5 metru a vše bude součástí CubeSatu Juventas, jehož velikost agentura ESA přirovnává k příručnímu zavazadlu do letadla. CubeSat Juventas bude vypuštěn zhruba za dva roky na evropské sondě Hera.

Detailní pohled na Měsíc od sondy Lucy

Když jsme Vám minulý týden přinesli článek se dvěma fotkami Země od sondy Lucy, mohli někteří z vás získat dojem, že to nebylo nic moc. Leckdo dokonce mohl začít pochybovat o kvalitách optiky na sondě. A to by byla škoda! Dnes se proto vrátíme k fotkám, které tato americká sonda pořídila 16. října, kdy prováděla gravitační manévr u Země. Změny budou hned tři – centrem pozornosti jednak nebude Země, ale Měsíc a navíc se můžete těšit výrazně podrobnější snímky, které pořídila jiná kamera. Jako náhledový obrázek dnešního článku jsme použili fotku oblasti uprostřed přivrácené polokoule Měsíce, která vznikla jen 6,5 hodiny poté, co sonda provedla první ze tří gravitačních manévrů u Země. Snímek vznikl v době, kdy se sonda nacházela mezi Zemí a Měsícem zhruba 260 000 kilometrů od Měsíce. Zachytila tak našeho souputníka ve zhruba stejné perspektivě, kterou znají pozemští pozorovatelé.

Novinky kolem našich přenosů a nového projektu

Vážení čtenáři, po delší době vychází na našem webu článek, ve kterém se sice nedozvíte nic o novinkách z kosmonautiky, ale přesto si myslím, že byste jej neměli vynechat. Řeč se totiž bude točit kolem živě a česky komentovaných přenosů a také kolem nového projektu, s jehož rozběhem byste nám mohli pomoci. Pokud tedy o tyto novinky stojíte, budu rád, když budete pokračovat ve čtení.

Mise Psyche dostane druhou šanci

Sonda Psyché

Zástupci agentury NASA v pátek 28. října oznámili, že se expertní tým rozhodl pokračovat v přípravách na start sondy Psyche. Zároveň byl stanoven nový cílový termín pro start – 10. říjen 2023. Abychom pochopili, proč je tato zpráva důležitá, musíme se vrátit v čase o několik měsíců zpět. Falcon Heavy totiž měl sondu Psyche vypustit už letos v létě, ovšem ačkoliv už sonda dorazila na místo startu, nakonec neletěla. Letový software totiž nebyl připraven a do startu by se nestihl optimálně otestovat a prověřit. Tyto vývojové problémy nakonec vedly k internímu zhodnocení, zda mise dokáže tyto překážky překonat, aby mohla úspěšně odstartovat v roce 2023.

Pokec s kosmonautixem – Říjen 2022

Měsíc říjen si sice své největší trumfy nechává až na úplný závěr, ale i tak můžeme s klidným srdcem říct, že se toho za posledních pár týdnů událo opravdu hodně. Není tedy sebemenší důvod se obávat, že by v již 46. vydání Pokecu s kosmonautixem nebylo o čem hovořit. Pokud tedy budete mít dnes večer čas a chuť, rádi vás přivítáme u našeho přenosu, který potrvá jako obvykle zhruba dvě hodiny. Začínáme klasicky v osm hodin večer a o tom, co budeme řešit, rozhodujete Vy. Podstatou Pokecu s kosmonautixem je totiž odpovídání na dotazy, které diváci napíší do chatu. Už se na vás těšíme!

Malá meteostanice pro Venuši

Na palubě připravované americké sondy DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging) bude také přístroj VASI (Venus Atmospheric Structure Investigation). Společně s ostatními přístroji na palubě bude jeho úkolem pomoci rozlousknout záhady spojené s atmosférou Venuše. Přístroj VASI bude umístěn na sestupovém pouzdru, které se na padáku snese k povrchu Venuše. Toto pouzdro o tvaru koule ponese celkem pět pokročilých přístrojů, které budou studovat charakteristiky atmosféry Venuše a měřit, jak se tyto hodnoty mění během sestupu níže k povrchu. Konkrétně data z přístroje VASI poskytnou nové informace o teplotách, tlacích a větru. Položí tak základ primární výškové reference pro ostatní přístroje na sestupovém pouzdru, které budou sledovat chemické složení okolního prostředí.

Sonda Lucy vyfotila Zemi

Americká sonda Lucy pořídila 15. října snímek, jehož výřez vidíte jako náhledový snímek tohoto článku. Šlo o součást kalibrační sekvence a tento konkrétní obrázek vznikl ve vzdálenosti 620 000 kilometrů. Za zmínku jistě stojí skutečnost, že se v horní části snímku Země nachází etiopská oblast Hadar, kde byla nalezena 3,2 milionu let stará kostra předchůdce člověka, po které dostala sonda Lucy své jméno. Sonda samotná je prvním vyslancem lidstva k trojským planetkám Jupiteru, což jsou také populace dávných fosilií – ukrývají totiž materiál z doby vzniku naší soustavy. Tyto planetky obíhají kolem Slunce po stejná dráze jako Jupiter – jen letí buďto před ním, nebo za ním. K dosažení těchto planetek sonda Lucy potřebuje upravit svou dráhu, k čemuž využije i tři gravitační manévry u Země, které ji pomohou dostat se k těmto záhadným objektům.

Jak z testu štítu LOFTID získat maximum dat?

Poté, co začátkem listopadu letošního roku proběhne zkouška nafukovacího tepelného štítu LOFTID (Low-Earth Orbit Flight Test of an Inflatable Decelerator), použijí záchranné týmy navigaci s pomocí GPS, aby v okruhu kilometrů pátraly po jasně žlutém pouzdře o velikosti (a také tvaru) většího citrónu, které ukrývá cenná data. Tohle malé pouzdro je odhoditelný datový modul EDM, který byl vyvinut pro program LOFTID. Cílem celého projektu je v praxi otestovat technologii nafukovacího tepelného štítu, která by se teoreticky dala využít třeba pro přistání lidí na Marsu. Poté, co se štít po startu dostane do kosmického prostoru, nafoukne se a poté vstoupí do atmosféry, aby (pokud možno nepoškozený) dopadl do Tichého oceánu.

Nový měřič hladin je na kosmodromu

Družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography) dorazila na Vandenbergovu základnu, kde mohou týmy specialistů zahájit závěrečnou fázi předstartovních příprav. Ty vyvrcholí v prosinci letošního roku startem této družice na raketě Falcon 9 ze zdejší rampy SLC-4E. SWOT je první družicová mise, která bude pozorovat prakticky všechny povrchové vody na Zemi. Jejím úkolem bude měřit výšku hladin jezer, řek, oceánů i dalších zásobáren vody. Přístroje na palubě budou schopny rozlišit oceánské útvary (třeba proudy a víry) o průměru menším než 100 kilometrů, jezera a nádrže o rozloze větší než cca 6 hektarů a řeky širší než 100 metrů.